(Minghui.org)

Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Dafa praktikuji téměř 30 let. Jak se náprava Fa blíží ke konci, naše kultivace vstoupila do zvláštní fáze a zkoušky přicházejí rychleji a s větší silou. Cítil jsem, že v kultivaci stagnuji a nedokážu prolomit své bariéry. Dokonce jsem nedokázal shromáždit energii, abych účinně objasňoval pravdu. Přesto jsem si stále připomínal, že jsem praktikující Dafa!

Často se sám sebe ptám, zda mám dostatek spravedlivých myšlenek a zda jsem dosáhl vysokých měřítek Dafa. Dnes bych se v rámci této Čínské Fahui rád podělil o své kultivační zkušenosti a zkoušky.

Dívání se do sebe a odstraňování závisti

Poté, co jsem byl propuštěn z vězení, jsem se rychle zapojil do objasňování pravdy a do práce na projektech Dafa spolu s jednou další praktikující. V té době jsem si všiml, že má mnoho nedostatků.

Učení se z nedostatků jiné praktikující

Tato praktikující se nezdála být v kultivaci pilná. Často kritizovala jiné praktikující za jejich zády. Když jsem na její pomluvy nereagoval, změnila způsob a snažila se mě navádět ke kritice druhých; když se jí to podařilo, triumfálně se radovala. Během práce na objasňování pravdy mluvila o ostatních lidech a když jsem ji zastavil, působila nevrlým dojmem. Když jsem ji požádal, aby odešla, protože jsem potřeboval pracovat na projektu s vyššími bezpečnostními nároky, hledala různé výmluvy, proč odporovat.

Často mě napodobovala, protože jsem vypadal mladší a měl více energie než ostatní praktikující v mém věku. Její neustálé srovnávání se se mnou ukazovalo na připoutání k závisti.

Jednou jsem jí řekl, že nepůsobí tak přívětivě jako běžný člověk, protože má stále zamračený výraz. Měl jsem pocit, že se na lidi dívá zvláštním způsobem. Po jedné kritice jsem si vůbec nevšímal jejích pocitů, přestože jsem slyšel, jak při vysílání spravedlivých myšlenek potlačuje vzlyky. Nepřikládal jsem tomu význam, protože po vysílání spravedlivých myšlenek se opět usmívala jako obvykle.

Trvala na tom, že se mnou bude chodit, i když jsem se ji někdy snažil z projektu vyřadit. Nechal jsem ji zůstat, ale cítil jsem vůči ní pohrdání. Jednou jsem po dokončení důležitého projektu, na kterém jsme spolupracovali, čelil několika velkým zkouškám za sebou. Překvapivě se zdálo, že ona žije spokojený rodinný život.

Zkoušky jsem překonal, ale nedokázal jsem pochopit, kde jsem v kultivaci pochybil. Jako by chtěla přisypat sůl do ran, řekla: „Ty jsi nepřišel na to, proč jsi ty zkoušky musel snášet, že?“ Řekla to pomalu a sarkasticky, jako by znala odpověď, ale nechtěla mi ji sdělit. Její způsob jednání mě začal ovlivňovat, a tak jsem ji začal odmítat. Zdálo se mi, že se do práce Dafa zapojuje jen kvůli vlastnímu prospěchu a zlepšení. Dokonce jsem začal uvažovat, zda nepatří mezi praktikující, které řídí staré síly. Takového člověka by bylo lepší si držet od těla.

To, co mi dělala, ve mně vyvolalo pocit, že ji staré síly poslaly, aby zasahovala do mé kultivace. Využívala mě k tomu, aby to vypadalo, že dělá práci Dafa a zlepšuje se v kultivaci. Rozhodl jsem se, že se od ní musím držet dál. Ironií však bylo, že čím více jsem se jí snažil vyhýbat, tím více si ostatní mysleli, že ji vylučuji a šikanuji. Ostatní praktikující mě začali kritizovat, zatímco ona získávala ctnost a byla za to oceňována.

Dívání se do sebe

Od té doby jsem byl plný negativních myšlenek vůči této praktikující a už jsem s ní nejednal s otevřeným srdcem. Věděl jsem, že bych se měl dívat do sebe, ale nedokázal jsem do toho vložit srdce. Nevím, co přesně jsem měl hledat. Moje mysl byla zmatená – a jak mi jeden praktikující řekl, už to samo o sobě byl projev závisti.

Po mnoho let se má úroveň kultivace příliš nezlepšovala. Nebyl jsem schopen skutečně pochopit Fa. Po pronásledování jsem si začal uvědomovat, že moje kultivace musí projít zásadní proměnou a že nemohu pokračovat stejným způsobem jako dříve. Snažil jsem se ze všech sil dělat to, co po nás Mistr žádá.

Začal jsem častěji chodit na skupinové studium Fa. Pomáhal jsem dalším praktikujícím, kteří se ocitli v obtížích. Jakmile jsem se však vrátil domů, negativní myšlenky se znovu vracely a já je nedokázal překonat. V kultivaci jsem byl stále jen napůl zapojený. Přemýšlel jsem, zda to není přímý důsledek závisti. Zdálo se mi, že jsem se dostal do slepé uličky.

Tato druhá praktikující měla připoutání k závisti, přesto se navzdory mé kritice tiše kultivovala a trpělivě se snažila zlepšovat. Já jsem se naopak choval jako osoba popsaná v příběhu „Kradení qi“ v knize Zhuan Falun. V sobě jsem choval jen hněv a negativní energii a proměnil ji ve „velký pytel qi“, přičemž jsem si myslel, že jsem se zlepšil a získal gong. Často jsem se před ní rád předváděl, a přitom jsem si stěžoval na její závist vůči mně.

Neustále jsem se cítil ukřivděný, obviňoval jsem druhé z nezdvořilosti a kritizoval je za to, že se nechovají jako kultivující. Ve skutečnosti jsem ze sebe jen dělal hlupáka. Příčiny svého problému jsem znal, ale nechtěl jsem je přiznat. Dokonce jsem se je snažil zakrývat, abych si udržel dobrou pověst „výborného“ kultivujícího, který vytrvale obstál ve všech obtížích.

Závist je ze své podstaty škodlivá jak pro sebe samého, tak pro druhé, ale v mém případě ubližovala mně a prospívala oné praktikující. Kvůli své nevyrovnanosti a pohrdání ostatními jsem se stal snadným cílem pro zlé a negativní bytosti, které do mé kultivace zasahovaly.

Často jsem se ptal sám sebe, zda jsem se skutečně zdržel pomlouvání druhých. Kdyby tomu tak bylo, nenechal bych se vtáhnout do pomluv s ostatními. Bylo zřejmé, že jsem nesplňoval měřítka Dafa pro kultivujícího.

Tato praktikující někdy při objasňování pravdy mluvila neúmyslně jako běžný člověk, zatímco já ji úmyslně kritizoval, jen abych ukázal, že mám spravedlivou a čistou mysl při práci Dafa. Nelíbilo se mi, že mě ignorovala, když jsem se ji snažil poslat pryč. Při dívání se do sebe jsem si také uvědomil, že jsem nerad naslouchal druhým, pokud dotyčný nebyl výrazně nadřazený nebo velmi pokročilý v kultivaci. Nelíbilo se mi, že chtěla být v mé blízkosti; nechtěl jsem, aby se ode mě učila a aby mě v kultivaci předčila.

Odstraňování závisti

Při dívání se do sebe jsem si uvědomil, že jsem byl nejen závistivý, ale také arogantní. Arogance, pokud je silná, plodí démonické myšlenky – vede k přesvědčení, že jsem nadřazen všem ostatním, a proto jimi pohrdám. Kvůli své aroganci jsem se nesrovnával s druhými a takovým srovnáváním jsem dokonce opovrhoval. Pod vlivem zlé stranické kultury jsem skrýval svá připoutání a vyhýbal se tomu, abych se postavil svým představám čelem, a tak jsem promarnil mnoho příležitostí ke skutečné kultivaci. Téměř jsem si zničil kultivaci a sám sebe zahubil.

Díval jsem se na tuto praktikující svrchu a ublížil jsem jí, přesto jsem se zajímal jen o to, že neprojevila soucit, když jsem trpěl já. Kdybych jí nepohrdal, možná by se zachovala jinak.

Závist je démon. Staré síly ji často využívají k narušování naší kultivace, k izolování a rozdělování spolupraktikujících a k podkopávání nápravy Fa a naší záchrany vnímajících bytostí. Musí být zcela odstraněna – a nyní jsem schopen ji vykořenit.

Ranní cvičení po dosažení nesobeckosti

Jedním z projevů oslabené vytrvalosti v mé kultivaci bylo to, že jsem nedokázal udržet každodenní ranní cvičení. Před rokem 1999 jsem se kultivoval pilně a cvičení jsem vždy prováděl venku, za každého počasí, na místech, kde byli lidé a mohli mě vidět.

V posledních dvou letech jsem však v kultivaci polevil. Po dlouhou dobu se mi do ranního cvičení nechtělo a cvičil jsem pouze kvůli zdraví. Věděl jsem, že má úroveň kultivace výrazně klesá, ale nebyl jsem schopen tuto situaci změnit a bezmocně jsem sledoval, jak mé tělo stárne.

Jednoho dne jsem šel se ženou kolem šedesáti let na nádraží, odkud jsme měli jet vysokorychlostním vlakem. Někdo se mě zeptal na věk. Když jsem mu ho řekl, dlouze se na mě zadíval a řekl, že na svůj věk nevypadám. Myslel jsem si, že tím chce říct, že vypadám mladší. Poté však té ženě řekl, že vypadám mnohem starší než ona. Mě ignoroval a s tou ženou si spokojeně povídal. Cítil jsem se velmi sklíčený, ale zároveň jsem si ostře uvědomil, že s mou kultivací není něco v pořádku. Okamžitě jsem pochopil, že musím znovu udržet pravidelné cvičení.

Začal jsem tedy meditovat mnohem déle. Po meditaci jsem však cítil takovou bolest a ztuhlost v nohách, že jsem se musel hýbat a uvolňovat svaly jako běžný člověk. Cítil jsem se nepříjemně v celém těle a musel jsem si lehnout a odpočívat. Kvůli připoutání k samolibosti moje ranní cvičení vydrželo jen dva dny.

Poslední dva roky jsem chodil spát pozdě a pozdě také vstával. Moje kultivace však stále nebyla dobrá. Změnil jsem tedy své spánkové návyky a začal chodit spát dříve, abych mohl vstávat brzy. Přesto se problém nevyřešil a já se dokonce budil ještě později. Cítil jsem se bezmocný a nevěděl jsem, co dělat.

Když jsme s dalšími praktikujícími hovořili o problémech v kultivaci, shodli jsme se, že mnozí z nás se stále skutečně neasimilovali do Fa a nestali se nesobeckými. Z tohoto důvodu mnoho projektů, včetně ranního cvičení, nepřinášelo očekávané výsledky.

Zachraňování vnímajících bytostí se soucitem a laskavostí je možné pouze tehdy, když následujeme Mistrovy požadavky stát se nesobeckými a když zásadně prolomíme uspořádání starých sil. Jakmile se objeví myšlenka „nesobeckosti“, mohou nastat zázraky. Následující ráno jsem se přirozeně probudil ve 3:00, bez jakýchkoli myšlenek či obav z nepohodlí, a dokončil jsem všech pět sad cvičení.

Díky odpovědnosti zachraňovat vnímající bytosti jsem od té doby dokázal pravidelně cvičit každé ráno, s výjimkou případů, kdy jsem byl silně rušen negativními myšlenkami. Nakonec jsem byl schopen tento problém překonat a dívat se na věci z perspektivy Fa.

Závěr

Scéna ve videu, kde se Mistr otočil a opravoval pohyby praktikujících při cvičení, mě dojala k slzám. Většinu času byly mé myšlenky rušeny starými silami z jiných dimenzí, zejména tehdy, když má mysl nebyla ve správném stavu. Nekultivoval jsem pilně, přesto jsem si dokázal uchovat myšlenku, že jsem praktikující Dafa. Když jsem ve videu sledoval Mistra, jak vede ostatní praktikující, posílilo to mé spravedlivé myšlenky a odhodlání Mistra nezklamat!

Stále mám mnoho věcí, které musím udělat, a mnoho nedostatků, jež je třeba napravit. V mnoha ohledech jsem zaostal a potřebuji se zlepšit. Pouze prostřednictvím nepřetržité a pilné kultivace budu schopen dostát Mistrovým očekáváním.

Děkuji, Mistře!

(Vybraný příspěvek pro 22. Čínskou Fa konferenci na Minghui.org)