Zvadlá květina znovu rozkvetla

(Minghui.org) Když jsem před více než deseti lety začal lidem objasňovat pravdu o Falun Dafa a o pronásledování, cítil jsem, že je mé energetické pole slabé a že se nedokážu vyjadřovat tak dobře jako zkušení praktikující. Postupně jsem si ale našel vlastní způsob, jak s lidmi mluvit – začínal jsem běžnými věcmi každodenního života a Dafa jsem představoval nepřímo.

Jednoho odpoledne jsem pocítil nutkání jít objasňovat pravdu k řece. Když jsem šel po břehu, uviděl jsem ženu sedící na kamenném okraji nábřeží. Byla bledá. Posadil jsem se vedle ní a zeptal se, zda se cítí dobře. Odpověděla: „Mám rakovinu. Podstoupila jsem operaci a teď jsem na chemoterapii.“

Řekl jsem: „Nedivím se, vypadáte, jako byste hodně trpěla.“ Přikývla, byla příliš slabá, aby mohla dál mluvit.

Povzdechl jsem si a pokračoval: „Být nemocný je velmi těžké. Moje maminka měla také špatné zdraví. Když učila, vdechovala hodně křídového prachu. Do sedmdesáti let měla plíce zničené a často byla hospitalizována, protože nemohla dýchat.

„Jednoho dne ji navštívila moje kamarádka a řekla jí: ‚Naučím tě dvě požehnané věty. Když je budeš recitovat, bude ti lépe.‘

„Maminka tomu nevěřila. Jednou měla tak silné bolesti, že se jí nikdo nemohl ani dotknout a sotva se dokázala hýbat. Nemohli jsme ji ani odvézt do nemocnice. Naše hospodyně ji pobízela: ‚Jen zkus říkat ty věty . Nic tě to nestojí, tak proč to nezkusit?‘

„Protože už neměla žádnou jinou možnost, řekla: ‚Tak to zkusím.‘ Recitovala ty věty více než dvacet minut, silně se zapotila a bolest zmizela.“

Žena se na mě podívala a dychtivě se zeptala: „To se opravdu stalo? Prosím, naučte mě ty věty.“

Vytáhl jsem amulet s informacemi o Falun Dafa a podal jí ho. „Ty požehnané věty zní: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Moje maminka je po této zkušenosti recitovala každý den a už nikdy nebyla hospitalizována. Zemřela pokojně doma ve věku 86 let.“

Poté jsem jí vyprávěl o Falun Dafa a o pronásledování. Odložila své pochybnosti a pozorně poslouchala. Řekla: „Právě jsem si v srdci opakovala ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Panečku! Jako bych byla předtím svázaná spoustou provazů a teď se všechny přetrhly. Jaká úleva! Jaký zázrak!“

Nabídl jsem jí, že jí pomohu vystoupit z organizací Komunistické strany Číny, a řekl jsem, že pokud to udělá, božské bytosti ji budou chránit. Řekla mi své jméno a požádala mě, abych jí pomohl vystoupit ze Svazu mládeže a Mladých pionýrů.

Měla velkou radost a řekla: „Předtím jsem měla v hlavě mlhu, ale teď je mi vše jasné. Už se necítím otupělá!“

Usmívala se zářivě – jako zvadlá květina, která náhle rozkvetla. Její tvář byla tak mladá a krásná! Byl jsem její proměnou opravdu ohromen.

Byla plná radosti a chtěla na mě kontakt, aby mě mohla pozvat na oběd. Řekl jsem jí: „Nemusíte mě zvát. Naše setkání bylo předurčené.“

Zvolala: „To je ale neuvěřitelný den! Byla jsem v Guangzhou dokončit další kolo chemoterapie. Moje sestra mě litovala a před pár dny mě pozvala k sobě. Nikam se mi nechtělo, ale dnes jsem se rozhodla jít k řece. A potkala jsem vás. Chemoterapie ze mě udělala trosku, ale teď se cítím lépe a znovu plná života!“

Uplynulo už více než deset let, ale její zářivý úsměv se mi dodnes čas od času znovu vybaví před očima. Nevím, kde dnes je. Jsem však rád, že jsme se tehdy potkali – a že jsme naplnili dávný slib setkat se u řeky a sdílet o Falun Dafa.