Čínská Fahui | I policejní stanice je naším kultivačním prostředím

(Minghui.org) Když mě dva policisté přinutili sednout si na pohovku, věděla jsem, že mám v kultivaci mezeru. Byla jsem závislá na mobilním telefonu, zejména na sledování krátkých videí. Nedokázala jsem se ovládat. Minghui nás opakovaně upozorňoval, abychom odstranili aplikace jako WeChat. Když jsem je odstranila, znovu jsem je nainstalovala. Věděla jsem, že to přivedlo tuto zkoušku. V duchu jsem se Mistrovi omluvila.

* * *

Ctěný Mistře, zdravím Vás! Zdravím vás, spolupraktikující!

Je mi 53 let a Falun Dafa praktikuji od roku 2012. Ráda bych popsala, jak jsem policistům objasňovala pravdu o pronásledování a jak jsem získala zpět své knihy Dafa.

Zatčení a zadržení

Jednoho únorového večera roku 2025, když jsem navštěvovala webové stránky Minghui.org, někdo zaklepal na dveře. Otevřela jsem a dovnitř vešlo pět policistů.

Žiji sama a nevěděla jsem, co mám dělat. Když mi jeden z nich vzal mobil, řekla jsem: „Co to děláte? Máte povolení k prohlídce?“ Jeden policista mi ukázal vytištěný formulář. Bylo těžké jej přečíst, protože byl vytištěn slabým inkoustem, ale moje jméno bylo jasně viditelné.

Řekla jsem: „Chybí tam oficiální razítko.“ Ignorovali mě a pokračovali v prohledávání mých věcí.

Když mě dva policisté přinutili sednout si na pohovku, věděla jsem, že mám v kultivaci mezeru. Byla jsem závislá na mobilním telefonu, zejména na sledování krátkých videí. Nedokázala jsem se ovládat. Minghui nás opakovaně upozorňoval, abychom odstranili aplikace jako WeChat. Když jsem je odstranila, znovu jsem je nainstalovala. Věděla jsem, že to přivedlo tuto zkoušku. V duchu jsem se Mistrovi omluvila.

Měla jsem doma několik tiskáren a jedna byla na stole. Měla jsem také bankovky s nápisy jako „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“.

Vtom jsem si vzpomněla na Mistrova slova: „Kroky, které nyní zavádějí do pronásledování Velkého Zákona a praktikujících, jsou mimořádně podlé a hanebné a oni se bojí, že budou odhalené.“(„Racionalita”, Podstata dalšího pokroku II)

Pomyslela jsem si: „Ano, je tu mnoho policistů, ale pořád mohu promluvit.“

Nejprve jsem zaváhala, ale pak jsem vykřikla: „Pomoc! Pomoc! Jsou tu lupiči!“ Protože jsem nepřestávala křičet, policisté nevěděli, co dělat. Pokračovala jsem ve volání o pomoc, i když mě dva z nich odvlekli do ložnice.

Ačkoli nikdo nepřišel, nepřestávala jsem křičet. Policisté přestali s rabováním a rozkázali mi, abych přestala. Řekla jsem: „Chci, aby sousedé věděli, že sem vtrhli násilníci.“ Policista řekl, že jde o hromadné zatýkání, a ukázal mi seznam jmen. Hned ho však schoval.

Protože jsem stále křičela, několik sousedů konečně přišlo a ptalo se, co se děje. Jeden policista řekl, že je to kvůli tomu, že praktikuji Falun Dafa.

„A co má být?“ odpověděl soused. „Udělala někomu něco?“ Policista řekl, že ne, ale že vláda Falun Dafa nedovoluje.

Soused řekl: „Moje elektrické kolo bylo ukradeno a policie nic neudělala. Proč pořád zatýkáte dobré lidi? Každý ví, že ona (já) je nejlepší člověk v tomto domě.“

Policisté sousedy vyhnali.

Než odešli, požádala jsem sousedku, aby zavolala mojí dceři. Udělala to.

O hodinu později mě policisté odvezli na stanici. Protože jsem nepřestávala křičet, nevzali ani tiskárny, ani bankovky s nápisy Falun Dafa. Všimla jsem si, že na velkém stole na stanici leží hromada mých věcí: dva počítače, desítky knih Dafa, Mistrův portrét, několik USB disků, dva reproduktory a dva mobilní telefony.

Někdo se ptal, zda jsou ty věci moje, a kdy jsem začala praktikovat Dafa. Věděla jsem, že chtějí shromáždit důkazy, aby mě obvinili, proto jsem neodpověděla a jen jim řekla, aby nedělali špatné věci. Také jsem jim řekla, že Čína není Komunistická strana Číny (KS Číny) a že úředníci by neměli slepě poslouchat KS Číny.

Policisté odnesli všechny moje knihy Dafa, kromě dvou, do jiné místnosti. Vyzkoušela jsem dveře — byly zamčené a nemohla jsem odejít. Sedla jsem si tedy zpět a četla knihy. Věděla jsem, že jsem v kultivaci polevila. Ačkoli jsem dělala tři věci, nekultivovala jsem se dobře a nezlepšovala svůj charakter. Měla jsem připoutání ke slávě, osobnímu prospěchu, sentimentu a chtíči. Udělala jsem mnoho chyb. Byla jsem odhodlaná změnit se a požádala jsem Mistra o pomoc.

Druhý den ráno se mě jeden policista pokusil odvést na oddělení k odebrání otisků prstů. Ale začala jsem volat: „Policie porušuje zákon! Čínská ústava zaručuje svobodu víry!“ Protože jsem nepřestávala křičet, neodvedli mě tam; místo toho mě poslali na deset dní do vazební věznice.

Ve věznici jsem cvičila, objasňovala lidem pravdu o Dafa a dívala se do sebe, abych se zlepšila. Když mě propustili, věděla jsem, že se musím napravit.

Také jsem věděla, že si musím vyzvednout své věci zpět na policejní stanici. Obvykle jsem introvertní, takže to pro mě nebylo snadné.

Návštěvy na policejní stanici

Jakmile jsem dorazila na stanici, zaplavily mě stížnosti — proč mi zabavili moje osobní věci?

Policista mě požádal, abych počkala v přijímací místnosti, ale nevrátil se až do pozdního odpoledne. Přinesl několik papírů, které jsem měla podepsat. Bylo na nich napsáno, že určití policisté prohledali můj domov toho a toho dne. Vzala jsem pero a začala si jejich jména psát na ruku. Snažil se mi v tom zabránit.

Řekla jsem, že si jejich jména vyhledám na internetu, a tím to neskončí. Prosil mě, abych je nepronásledovala, jinak by mohl přijít o práci, protože šlo o jeho nadřízeného. Řekl, že se pokusí vrátit mi moje osobní věci.

Když jsem se vrátila domů, řekla jsem jedné praktikující, jak jsem s policií argumentovala. Řekla mi, že můj způsob jednání vycházel z připoutání k soutěžení a z nevole — a že tyto projevy pocházejí z kultury KS Číny. Když jsem téhož dne studovala Fa, uvědomila jsem si, že má pravdu, a litovala jsem svého chování.

Další den jsem znovu šla na policejní stanici. Tentokrát jsem vynechala recepci a šla rovnou nahoru. Když jsem našla policistu, kterého jsem hledala, požádala jsem ho o vrácení svých věcí. Řekl: „Já jen plním rozkazy a ty věci tu pouze uschovávám. Musíte mluvit s nadřízenými.“ Nevěděla jsem, co říct, a tak jsem odešla.

Policie si nepřála, abych tam chodila dál, a zavolala mojí dceři, aby mě zastavila. Dcera odpověděla: „My Číňané věříme v úctu k rodičům. Nemohu své matce bránit, když něco chce udělat.“

Později mi policisté řekli, že jsem dobře vychovala dceru. Řekla jsem jim, že je to proto, že praktikující dodržují principy Pravdivost-Soucit-Snášenlivost.

Zlepšování sebe sama

Když jsem viděla, že nastal pat, přemýšlela jsem, co mám dělat. Z článků na Fóru spravedlnosti jsem se dozvěděla, že praktikující Falun Dafa žádné zákony neporušují — porušují je policejní úřady. My jim to musíme vysvětlit.

S laskavostí v srdci jsem se rozhodla napsat dopisy. Sepsala jsem tři — jeden pro vedoucího oddělení vnitřní bezpečnosti, jeden pro ředitele policejní stanice a třetí pro policistu, který vedl můj případ.

Když jsem dorazila na stanici, uviděla jsem vedoucího oddělení vnitřní bezpečnosti a podala mu dopis. Řekla jsem: „Studovala jsem zákon. Tady jsou moje poznámky. Můžete se na ně podívat?“ Policista, vedoucí můj případ, také přišel a předala jsem mu jeho dopis.

V místnosti byli další policisté a někteří začali dopisy číst. Občas kontrolovali své telefony, aby ověřili, zda to, co jsem napsala o právních postupech, je správné. Jeden z nich vstal, odešel do jiné místnosti a udělal kopie. Poté mě požádali, abych odešla, protože potřebují mít poradu. Cítila jsem, že zlé prvky v jiných dimenzích se rozpouštějí, a dál jsem vysílala spravedlivé myšlenky.

Po dvaceti minutách mě jeden policista zavolal zpět. Jeho postoj byl mnohem lepší. Požádal mě, abych zapnula počítač, aby se mohl podívat. Řekla jsem ne, protože jde o mé soukromé zařízení. Pak se ptal, co je na USB disku, ale ani na to jsem neodpověděla. Nakonec jsem dostala zpět dva počítače a několik knih Dafa.

Když jsem se vrátila domů, uvědomila jsem si, že jsem policistům vlastně pravdu o pronásledování příliš neobjasnila. Na Fóru spravedlnosti byl uveden jeden příklad. Úředníci často falešně obviňují praktikující podle článku 300 trestního zákona. Jedna praktikující si ho proto nazpaměť zapamatovala, přednesla jej u soudu a ukázala, že praktikující jej nijak neporušují. Soudci zůstali beze slov, protože si uvědomili, že pronásledování nemá žádný právní základ.

Koupila jsem si tedy dvě knihy — čínskou Ústavu a Trestní zákon. Našla jsem pasáže zmíněné na Fóru spravedlnosti a opakovaně jsem je četla.

Další návštěvy na policejní stanici

Šla jsem na policejní stanici a našla vedoucího oddělení vnitřní bezpečnosti. Řekla jsem mu: „Jsme všichni občané Číny a měli bychom dodržovat zákony.“ Otevřela jsem Ústavu a Trestní zákoník a zeptala jsem se ho, zda si chce text přečíst sám, nebo zda mu ho mám přečíst já.

Vedoucí znervózněl a začal odcházet.

„Počkejte! Ještě jsem nezačala číst,“ řekla jsem.

Odpověděl: „Přinesu vám vaše knihy.“

Cítila jsem, že zlé prvky za ním mají strach. Podal mi tašku s více než deseti knihami Dafa. Vrátila jsem se domů.

Když jsem doma tašku zkontrolovala, zjistila jsem, že některé knihy stále chybí. Jak jsem dále studovala Fa, cítila jsem, že můj strach slábne. Při další návštěvě policejního oddělení se mě vedoucí zeptal, proč jsem znovu přišla. Usmála jsem se a řekla, že bych si s ním ráda krátce promluvila. Souhlasil.

Řekla jsem: „Přemýšlela jsem o tom. Falun Dafa učí člověka být dobrým — v práci, v rodině i ve společnosti. Společnost potřebuje dobré lidi. Je to tak, že ano?“

Podíval se na mě a nevěděl, jak odpovědět.

Řekla jsem, že jsem přemýšlela o tom podat na něj žalobu, ale bála jsem se, že by to ublížilo jemu i jeho rodině. Řekla jsem mu, že Mistr řekl:

„Jste-li vždy shovívaví a laskaví k druhým a berete ohled na druhé, ať děláte cokoliv, a kdykoli narazíte na problém, nejprve zvážíte, zda druzí dokáží tuto věc strpět nebo zda to někomu neublíží, pak žádné problémy nenastanou.“(Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)

Vedoucímu se zalily oči slzami. Vrátil mi všechny knihy — a také knihy zabavené jiným praktikujícím. Když jsem odcházela z policejní stanice, byla jsem dojata Mistrovou soucitnou spásou i silou Dafa.

Moje poslední návštěva

Když jsem se vrátila domů, uvědomila jsem si, že musím promluvit s více policisty. Kdykoli se objevil strach, četla jsem Fa.

Strach slábl, a tak jsem šla na policejní stanici a hledala policistu, který měl případ na starosti. Když mě uviděl, znervózněl, ale já ho přátelsky pozdravila.

„Proč jste tu zase? Vaše věci jsme vám už vrátili,“ řekl.

Řekla jsem, že chybí USB disky.

„Vypadněte!“ zakřičel.

Vztek ve mně vzkypěl, ale připomněla jsem si, že jsem praktikující, a věděla jsem, že hněv je projevem démonické povahy. Uklidnila jsem se a zasmála se.

V rozpacích se zeptal, proč se směju.

„Někteří lidé říkají, že jste přísný, ale já si to nemyslím. Chováte se dobře ke svým rodičům, že ano?“ zeptala jsem se.

Usmál se a řekl: „O věcech, které vám zabavili, nerozhoduji já. Musím poslouchat rozkazy z vyšší úrovně.“

Odpověděla jsem: „Právě proto s vámi chci najít řešení. Jedna možnost je, že sem budu dál chodit a budeme to řešit tady. Druhá možnost je, že půjdu přímo na policejní oddělení a řeknu jim, že vy o tom rozhodovat neumíte.“

„Přijdu o práci,“ řekl. Pak mi sdělil, že nedávno měla policie poradu, které se účastnily všechny stanice. Vyšší úředníci řekli, že situace není stabilní. „Někdo se ptal na věci zabavené praktikujícím a odpověď zněla: vraťte je. Někdo se ptal na bankovky s nápisy — také je vraťte,“ vysvětloval. „Kdykoli sem přijdete, musíme to hlásit a ověřovat na oddělení. Musíme poslouchat rozkazy.“

Řekla jsem, že stranická ústava požaduje oddanost KS Číny až do smrti. Zeptala jsem se, zda chce obětovat svůj život pro KS Číny. Zavrtěl hlavou.

Řekla jsem: „Když se podíváme na minulé politické kampaně, vidíme, že se vše neustále mění. Pachatel v jedné kampani je obětí v další. Není lepší být moudrý a nesledovat slepě KS Číny?“

„Ale já musím plnit rozkazy,“ odpověděl.

Řekla jsem, že lidé vědí, že pronásledování Falun Dafa nemá právní základ. Pokud bude v budoucnu vyšetřováno, nikdo — ani jeho nadřízený — ho nebude bránit. Policisté souhlasili s vystoupením z organizací KS Číny a požádali mě, abych přišla příští týden.

Byla jsem tehdy trochu zaneprázdněná, ale dodržela jsem slib. V místnosti bylo sedm nebo osm policistů a já požádala Mistra, aby pomohl zachránit tyto lidi.

Ptali se na mnoho věcí. Když řekli, že moje penze pochází od KS Číny, řekla jsem, že ji vyplácí můj zaměstnavatel; když řekli, že Dafa je kult, řekla jsem, že je to lež a že Dafa není ani na seznamu sekt KS Číny. Jeden z nich se podíval do mobilu a potvrdil to.

Když se ptali, proč doporučujeme, aby lidé vystoupili z organizací KS Číny, řekla jsem, že lidé mají svobodu zvolit si svou cestu, místo aby se potopili s režimem. Když se ptali, co když bude po pádu KS Číny chaos, odpověděla jsem, že není třeba se obávat. Mnoho zemí bez KS Číny funguje dobře — dokonce lépe — a my budeme také v pořádku.

Potom přišel policista s hrnkem čaje a zeptal se na fingované sebeupálení na náměstí Nebeského klidu. Řekla jsem, že to byla nenávistná propaganda vytvořená KS Číny a že má mnoho nesrovnalostí. Například není možné, aby při nouzové situaci byla pořízena jasná videa z dálky i zblízka. A člověk po tracheotomii nemůže zpívat, jak uváděly zfalšované zprávy.

Jeden policista řekl: „Tady o tom mluvit můžete, ale na ulici ne. Jinak vás zatkneme.“

Řekla jsem: „Policie má zatýkat špatné lidi, ne dobré. Na objasňování pravdy není nic špatného. Je to tak?“

Lidé v místnosti souhlasili a někteří přikývli.

Rozhlédla jsem se a všimla si, že mnozí vešli dovnitř, protože byl čas oběda. Někteří byli zvědaví a ptali se, proč KS Číny potlačuje Falun Dafa. Řekla jsem, že počet praktikujících převyšoval počet členů KS Číny. A že KS Číny podporuje třídní boj, nenávist, brutalitu a lži — což je opak principů Pravdivost-Soucit-Snášenlivost.

Vrátili mi všechny moje věci. Měla jsem radost, že jsem jim mohla říct pravdu. Během tohoto procesu jsem odložila nevoli a nahradila ji soucitem. Doufám, že více praktikujících se naučí základy zákona a že budeme spolupracovat, abychom pomohli Mistrovi zachránit více lidí.

(Vybraný příspěvek k 22. výroční konferenci sdílení zkušeností praktikujících v Číně na Minghui.org)