Moje pozitivní změny poté, co jsem začala praktikovat Dafa

(Minghui.org) Než jsem v roce 1998 začala praktikovat Falun Dafa, trpěla jsem mnoha nemocemi. Poté, co jsem začala praktikovat, všechny zmizely a od té doby jsem zdravá a bez nemocí.

V červenci 1999 zahájil bývalý vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Jiang Zemin kampaň pronásledování Falun Dafa. Mnoho praktikujících se vydalo do Pekingu, aby se zastali Dafa a bránili Mistra. Chtěla jsem se k nim připojit, ale provozovala jsem malou dopravní firmu. Nemožnost zúčastnit se mě velmi tížila.

Jednoho rána, když jsem napůl spala, jsem uviděla scénu: z mého těla se vynořila úplně nová verze mě samotné. Ostatní o této osobě mluvili jako o „starší sestře“ a byla mi nápadně podobná. Toho dne jsem skončila svou práci brzy a šla jsem do obchodu s oblečením jedné praktikující. Bylo tam několik praktikujících, pečlivě oblečených. Uvědomila jsem si, že opět míří do Pekingu, a řekla jsem, že se k nim chci připojit. Váhali, zejména moje sestra, která se obávala, že by to moje rodina nemusela pochopit a mohla by si stěžovat.

Pevně jsem řekla: „Dnes mě nikdo nezastaví. Musím jít. Pokud mě nevezmete, půjdu sama.“ Když viděli mé odhodlání, souhlasili, abych se k nim připojila. Laskavě mi říkali „starší sestro“, protože jsem byla starší než většina z nich. To mi připomnělo sen, který se mi toho rána zdál a o němž se domnívám, že mě jím Mistr chtěl povzbudit. Autobus odjel v poledne a já byla plná radosti.

Při provozování dopravní služby jsem často pozorovala intenzivní soupeření mezi řidiči, když zákazníci vystupovali ze stanice. Řidiči taxíků a autobusů se přetahovali o cestující, což vedlo k neustálému zmatku a dokonce i k hádkám. Jako praktikující Dafa jsem s nimi nesoutěžila. Místo toho jsem trpělivě čekala a nechala ostatní řidiče, aby zákazníky vyzvedli jako první. Přesto jsem měla vždy dostatek zakázek.

Jednoho dne vyšla z nádraží velká skupina lidí s těžkými zavazadly. Řidiči se jako obvykle na ně vrhli. Jedna z řidiček se však nečekaně otočila a řekla mi: „Teď jsi na řadě ty.“ Její chování mě překvapilo – bylo neobvyklé, aby řidiči ochotně předávali zákazníky někomu jinému. Cítila jsem se jejím jednáním dojatá a byla jsem zvědavá na její rozhodnutí.

Když jsem se skupinou mluvila, dozvěděla jsem se, že cestovali za prací ze vzdáleného města, ale zaměstnavatel je podvedl. Šli pěšky velkou vzdálenost, boty měli ošoupané a na cestu na nádraží jim nezbyly žádné peníze. Hned jsem pochopila, proč mi je druhá řidička předala. Bez váhání jsem řekla: „Nastupte si do auta a já vás odvezu na nádraží.“ Nádraží bylo vzdálené asi 96 kilometrů, ale já jsem byla rozhodnutá jim pomoci. Když jsme přijeli, byli hluboce dojati a opakovaně vyjadřovali svou vděčnost: „Moc vám děkuji! Jste tak laskavá – jste tak dobrý člověk!“

Rodina mého bratra vlastnila restauraci a já jsem ji pomáhala vést. Restaurace zaměstnávala dva číšníky, ale protože bylo hodně práce, najali jsme třetího – asi šestnáctiletého nebo sedmnáctiletého chlapce. Bydlela jsem v ložnici, zatímco tři číšníci sdíleli obývací pokoj. Jednoho dne jsem zjistila, že mi zmizel mobilní telefon, dárek od syna v hodnotě 2000 jüanů, a peněženka. V peněžence byl denní výdělek z podnikání. Zároveň jsme si uvědomili, že nový chlapec je pryč. Když jsem o situaci mluvila s bratrem, jeho první myšlenka byla, že chlapec vzal peníze a utekl.

Navrhl, abychom zkontrolovali místní internetové kavárny, protože si myslel, že by se tam chlapec mohl skrývat, a tam jsme ho našli. Když se vrátil do restaurace, poklekl přede mnou, očividně vystrašený. Můj bratr a ostatní číšníci zuřili a chtěli ho zbít, ale zastavila jsem je.

Vytáhla jsem chlapce nahoru a jemně mu řekla: „Takové věci se nedělají. Pokud potřebuješ pomoc, promluv si s někým – možná ti pomůže. Pokud ne, musíš se spolehnout na vlastní tvrdou práci. Já praktikuji Falun Dafa, takže ti mohu odpustit. Ale přemýšlej o tom, co by se mohlo stát, kdyby tě přistihl někdo jiný. Mohli by tě zbít a odvést na policii. Tvůj život by byl zničený.“

Chlapec se rozplakal a řekl: „Jsi tak hodná.“ Otočil se k odchodu, ale já ho zastavila. „Počkej!“ Zavolala jsem na něj. Rychle jsem sebrala několik kusů oblečení a podala mu je. Vzal si je, stále plakal, a vyběhl ven. Věřím, že projevení laskavosti může pomoci zachránit mladou duši. To mě naučil Falun Dafa.

Bývala jsem sobecká, rychle jsem se rozčilovala a vždycky jsem musela mít pravdu. Každý, kdo mě naštval, měl vážné problémy. Teď jsem jiný člověk. Falun Dafa mě zcela proměnil.