Pronásledování Falun Gongu je bezprecedentní nespravedlnost

(Minghui.org) Od chvíle, kdy Komunistická strana Číny (KS Číny) v červenci 1999 zahájila pronásledování Falun Gongu, bylo mnoho praktikujících zadrženo, mučeno a dokonce zavražděno kvůli své víře. Celý proces obžaloby, stíhání a uvěznění praktikujících Falun Gongu však nemá žádný právní základ.

Důvodem je, že praktikující Falun Gongu neporušili čínské zákony. Naopak, svoboda vyznání a svoboda slova jsou práva zaručená čínskou ústavou. Praktikující mají právo informovat ostatní o Falun Gongu, avšak jejich úsilí o zvýšení povědomí o pronásledování je KS Číny využíváno jako „důkaz“, na jehož základě jsou nespravedlivě obviňováni.

Tato situace představuje bezprecedentní nespravedlnost a tragédii.

KS Číny porušuje čínskou ústavu

Ústava je základním zákonem státu. Práva, která čínská ústava zaručuje občanům – včetně svobody vyznání, projevu, publikování a sdružování – jsou posvátná a nezcizitelná.

Článek 35 čínské ústavy uvádí: „Občané Čínské lidové republiky mají právo na svobodu projevu, tisku, shromažďování, sdružování, procesí a demonstrací.“

Článek 36 ústavy stanoví: „Občané Čínské lidové republiky mají právo na svobodu náboženského vyznání. Žádný státní orgán, společenská organizace ani jednotlivec nesmí občany nutit k víře nebo nevíře v jakékoli náboženství, ani nesmí občany diskriminovat na základě jejich víry či nevíry.“

Článek 98 čínského zákona o legislativě stanoví: „Ústava má nejvyšší právní autoritu. Žádné zákony, administrativní předpisy, místní nařízení, autonomní předpisy, samostatné předpisy ani jiné normy nesmí být v rozporu s ústavou.“

Praktikování Falun Gongu a výroba souvisejících materiálů jsou zákonné

Vzhledem k tomu, že KS Číny pronásleduje Falun Gong již více než 25 let, mnoho lidí se domnívá, že čínská vláda k těmto opatřením disponuje právním základem. Ve skutečnosti však KS Číny pouze prohlásila Falun Gong za nezákonný bez jakéhokoli právního opodstatnění.

Několik měsíců po zahájení pronásledování poskytl tehdejší vůdce KS Číny Jiang Zemin 26. října 1999 rozhovor francouzskému deníku Le Figaro. V tomto rozhovoru Jiang označil Falun Gong za „kult“. Následující den zveřejnil People’s Daily, oficiální tiskový orgán KS Číny, úvodník opakující Jiangovu pomlouvačnou rétoriku. Jiang však neměl žádnou pravomoc k učinění takového prohlášení.

Články 80 a 81 čínské ústavy vymezují pravomoci prezidenta státu. Prezidentovo jednání v rámci těchto pravomocí reprezentuje stát, zatímco činnosti mimo tento rámec jsou jeho osobním postojem a stát nereprezentují. Jiang tedy v rozhovoru pouze vyjádřil svůj osobní názor, který neměl žádnou právní závaznost.

Krátce po této události vydalo 9. dubna 2000 společné oznámení Ústřední kancelář KS Číny, Generální kancelář Státní rady a Ministerstvo veřejné bezpečnosti pod názvem „Oznámení Ministerstva veřejné bezpečnosti o některých otázkách týkajících se identifikace a potlačování kultovních organizací“. Toto oznámení vyjmenovalo 14 organizací označených za kulty – Falun Gong mezi nimi uveden nebyl.

O patnáct let později, v červnu 2014, zveřejnil deník Legal Evening News veřejné potvrzení tohoto oznámení a znovu potvrdil označení stejných 14 organizací za kulty. Toto dále dokazuje, že pronásledování Falun Gongu je nezákonné.

Navíc Liu Binjie, ředitel Generální správy pro tisk a publikace Číny, vydal 1. března 2011 nařízení č. 50 s názvem „Rozhodnutí Generální správy pro tisk a publikace o zrušení páté skupiny normativních dokumentů“. Body 99 a 100 tohoto rozhodnutí jednoznačně ruší následující dva dokumenty vydané v roce 1999: První - Oznámení o znovupotvrzení stanovisek k nakládání s publikacemi Falun Gongu a druhý - Oznámení o zákazu tisku nelegálních publikací Falun Gongu.

Státní rada tento příkaz oznámila a publikovala jej ve 28. čísle Věstníku Státní rady v roce 2011. Zrušení těchto dvou dokumentů potvrzuje, že knihy o Falun Gongu jsou v Číně legální.

KS Číny zneužívá zákony k pronásledování Falun Gongu

Podle zpráv Minghui se představitelé KS Číny při stíhání praktikujících Falun Gongu často odvolávají na článek 300 trestního zákona. Toto tvrzení je však nesprávné.

Článek 300 stanovuje dvě podmínky, které musí být splněny pro jeho uplatnění Jednou z podmínek je, že obviněný využívá sektu, a druhou, že narušil provádění zákonů. První podmínka neplatí, protože Falun Gong není sekta, jak bylo uvedeno výše. Pokud jde o druhou podmínku, představitelé KS Číny nebyli schopni předložit žádné důkazy, které by ukazovaly, že praktikující Falun Gongu narušují provádění zákonů nebo škodí společnosti.

Ve skutečnosti obyčejní občané nemají možnost spáchat takový trestný čin – pouze státní úředníci mohou jednat v rozporu se zákonem, například zneužíváním pravomoci k obcházení zákona, zasahováním do soudních procesů, narušováním nezávislosti a spravedlnosti soudnictví. Když mimoprávní Úřad 610 manipuluje policií, prokuraturou a soudními institucemi k pronásledování praktikujících Falun Gongu, skutečně tím narušuje provádění zákonů – a to je trestný čin.

KS Číny odsuzuje praktikující Falun Gongu za držení nebo šíření materiálů. Představitelé KS Číny často odsuzují praktikující pouze za držení nebo distribuci materiálů Falun Gongu. Avšak, jak bylo dříve uvedeno, publikace těchto materiálů je v Číně zákonná. Proto jsou i aktivity praktikujících zcela v souladu se zákonem.

Shrneme-li to, libovolné zacházení s praktikujícími porušuje právní zásadu nulla poena sine lege („žádný trest bez zákona“).

Problémy se soudním výkladem Nejvyššího lidového soudu a prokuratury

Dalším často uváděným odkazem, kterým představitelé KS Číny ospravedlňují pronásledování praktikujících, je soudní výklad Nejvyššího lidového soudu a Nejvyšší lidové prokuratury. Toto ospravedlnění je chybné, protože jejich výklad článku 300 je neplatný, jak je uvedeno níže.

Článek 11 zákona o legislativě stanoví:
„Následující záležitosti mohou být upraveny pouze zákonem:
...
(4) trestné činy a jejich tresty,
(5) donucovací opatření a sankce zahrnující zbavení občanských práv a omezení osobní svobody.“

Dále platí, že Nejvyšší lidový soud a Nejvyšší lidová prokuratura nejsou legislativními orgány. Nemají pravomoc určovat, jaké jednání je nezákonné a co je považováno za trestný čin. Článek 48 zákona o legislativě stanoví: „Pravomoc právního výkladu náleží Stálému výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.“

Přesto Nejvyšší lidový soud a prokuratura vydaly soudní výklad, v němž specifikují, že některé činy a projevy lze stíhat podle článku 300. Tento výklad je neplatný, protože porušuje legislativní záměr a původní účel článku 300. Nemůže tedy sloužit jako právní základ pro soudní rozhodnutí.

Námitky uvnitř vlády a právnické komunity

Protože Jiangovo pronásledování Falun Gongu porušovalo ústavu a odporovalo zdravému rozumu, setkalo se s výrazným odporem i uvnitř KS Číny. Ve skutečnosti šest ze sedmi členů Stálého výboru Ústředního politbyra v té době nesouhlasilo s represí. Premiér Zhu Rongji během jednání Stálého výboru prohlásil, že vláda by neměla zasahovat do práva praktikujících Falun Gongu na svobodné vyznání a že je to přínosné pro zemi.

Bývalý předseda Všečínského shromáždění lidových zástupců, Qiao Shi, vždy ostře vystupoval proti Jiangovu pronásledování Falun Gongu. Před svou smrtí v červnu 2015 uvedl, že možná nezažije den, kdy bude tato nespravedlnost napravena, ale potvrdil své dřívější prohlášení z roku 1998, že „Falun Gong je prospěšný pro zemi i lid a nepředstavuje žádnou hrozbu“. Rovněž si přál, aby Jiang Zemin nesměl být přítomen na jeho pohřbu.

Bývalý premiér Wen Jiabao během svého funkčního období opakovaně navrhoval řešit tuto otázku. Zvláště v roce 2012, když Ústřední politbyro svolalo jednání Stálého výboru, aby projednalo kauzu Bo Xilaie, Wen znovu navrhl využít tento incident k vyřešení otázky Falun Gongu. Jeho návrh však narazil na silný odpor vysokého představitele KS Číny Zhou Yongkanga.

Kromě toho řada vysokých úředníků na provinční a ministerské úrovni nesouhlasila s pronásledováním Falun Gongu, včetně bývalého tajemníka provinčního výboru KS Číny v Jiangsu, Chena Huanyoua. To ukazuje, že uvnitř nejvyššího vedení KS Číny vždy existovaly hlasy požadující ukončení pronásledování a napravení této nespravedlnosti.

Od začátku pronásledování Falun Gongu mnozí významní právní odborníci a profesoři v Číně veřejně odsoudili jeho nezákonnost. Někteří z nich dokonce vystupovali před soudem na obranu praktikujících Falun Gongu, například profesor Teng Biao, známý akademik z Čínské univerzity politických věd a práva a profesor Zhang Zanning z Právnické fakulty Jihovýchodní univerzity. V průběhu let více než sto právníků obhajovalo nevinu více než tisíce praktikujících Falun Gongu.

Mnozí advokáti při obhajobě praktikujících uváděli, že žádný z korupčníků či zločinců Falun Gong nepraktikuje a že vysoké morální zásady praktikujících si zaslouží uznání a respekt. Dále poukazovali na to, že zneužívání právního systému k pronásledování praktikujících Falun Gongu je tragédií a že všichni, kdo se podíleli na nespravedlivém odsouzení praktikujících kvůli jejich víře, ponesou za své činy odpovědnost.

Mezinárodní sankce

Spojené státy v roce 2016 přijaly Globální Magnitského zákon o odpovědnosti za porušování lidských práv (Global Magnitsky Human Rights Accountability Act, známý jako Magnitského zákon), který umožňuje uvalit sankce na osoby prokazatelně porušující lidská práva.

Podobné zákony byly přijaty i v dalších zemích, včetně Kanady a Spojeného království. V současné době 28 zemí buď tento zákon schválilo, nebo pracuje na jeho přijetí. Tento zákon umožňuje odmítnout víza osobám odpovědným za porušování lidských práv a zmrazit jejich majetek v zahraničí.

Současně náboženské skupiny ve Spojených státech, včetně praktikujících Falun Gongu, byly informovány, že americká vláda zpřísní proces posuzování víz a zamítne víza osobám odpovědným za pronásledování na základě víry. To se vztahuje jak na imigrační, tak na neimigrační víza (například turistická, rodinná a obchodní víza). Osoby, kterým již bylo vízum uděleno, včetně držitelů trvalého pobytu, mohou být rovněž odmítnuty při vstupu do země. Představitelé amerického ministerstva zahraničí sdělili praktikujícím Falun Gongu, že mohou předkládat seznamy osob, které se podílely na pronásledování Falun Gongu, včetně jejich rodinných příslušníků a dětí.

Od nadšené chvály k zuřivé pomluvě

KS Číny využila stejnou strategii jako v předchozích politických kampaních a vyprodukovala nekonečné množství lží, aby ospravedlnila pronásledování Falun Gongu. Jedním z nejhorších případů byla zinscenovaná „sebeupálení“ na náměstí Tiananmen dne 23. ledna 2001, kdy se několik osob vydávajících se za praktikující Falun Gongu zapálilo. Nahrávky této události byly opakovaně vysílány v následujících dnech, a to záměrně v období oslav čínského Nového roku, aby se co nejvíce podpořila nenávist vůči Falun Gongu.

Na konferenci OSN dne 14. srpna 2001 Mezinárodní organizace pro rozvoj vzdělávání (International Education Development Organization, IED) vydala prohlášení: „Získali jsme videozáznam této události a dospěli jsme k závěru, že incident byl zinscenován čínskou vládou.“

V roce 2003 získal dokumentární film „Falešný oheň“ (False Fire) čestné ocenění na 51. Mezinárodním festivalu filmů a televize v Columbusu. Film důkladně vyvrátil tvrzení KS Číny, že se na incidentu podíleli praktikující Falun Gongu.

Propaganda KS Číny ostře kontrastuje s výsledky výzkumů a mediálním pokrytím Falun Gongu před zahájením pronásledování. V 90. letech mnoho čínských novin, televizních a rozhlasových stanic informovalo o Falun Gongu v pozitivním duchu, přičemž zdůrazňovaly jeho pozitivní vliv na morálku praktikujících a jejich zdraví.

V roce 1998 Státní správa sportu pověřila lékařské experty z Pekingu, Wuhanu, Dalianu a provincie Guangdong, aby provedli pět lékařských průzkumů mezi téměř 35 000 praktikujícími Falun Gongu. Výsledky průzkumů ukázaly, že praktikování Falun Gongu vedlo ke zlepšení zdravotního stavu ve 98 % případů.

Ve druhé polovině roku 1998 předseda Všečínského shromáždění lidových zástupců Qiao Shi pověřil skupinu vysokých vládních úředníků, aby provedli důkladné několikaměsíční šetření Falun Gongu. Výsledkem bylo jednoznačné potvrzení, že Falun Gong je přínosný pro zemi i občany a nikomu neškodí. Tento výzkum pravděpodobně přispěl k tomu, že Qiao Shi Falun Gong podporoval i po začátku pronásledování.

Během tří desetiletí od prvního představení Falun Gongu veřejnosti se tato praxe rozšířila do více než stovky zemí. Nespočet praktikujících sdílel své zkušenosti, jak jim principy „Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti“ (Zhen-Shan-Ren) pomohly stát se lepšími lidmi. Navzdory tomu propaganda KS Číny stále šíří nenávist vůči Falun Gongu v Číně i ve světě. Čím dříve pronásledování skončí a tato obrovská nespravedlnost bude napravena, tím více lidí bude moci mít z Falun Gongu prospěch a tím svět bude mít jasnější budoucnost.