(Minghui.org) Nedávno jsem četl článek na Minghui s názvem „Dvacet šest bitev: Stav nápravy Fa spatřený ve snu“, v němž autor popisuje rozhovory, které ve snu vedl s bohy. Jako praktikující bychom měli následovat učení Falun Dafa, ale myslím, že tento článek nám připomíná, že bychom se měli snažit ještě více.

V článku je zmíněno 26 bitev, jichž se účastnili praktikující Falun Dafa, což může odkazovat na 26 let jejich úsilí proti pronásledování, které v roce 1999 zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny). Ačkoli praktikující většinu těchto bitev vyhráli, tři po sobě (21. až 23.) prohráli. To by mohlo odpovídat tříletému období pandemie covidu-19 mezi lety 2020 a 2023. Chápu to tak, že pandemie neměla vůbec nastat – lockdowny bránily praktikujícím v Číně v objasňování pravdy o Falun Dafa a pronásledování. Například počet lidí, kteří se s pomocí praktikujících odhlásili z organizací KS Číny, obvykle dosahoval 50 000 denně, ale během pandemie některé dny klesl na 20 000.

Praktikující měl tento sen v roce 2023, kdy se bitvy 24 až 26 ještě neodehrály. Bohové nebyli optimističtí. Autor napsal: „Přemýšlel jsem proč. Bůh naznačil, že to bylo proto, že armáda byla unavená. Měli pocit, že v prvních letech pracovali extrémně tvrdě a válku už vyhráli. Byli spokojeni sami se sebou a rozhodli se, že už nechtějí bojovat naplno. Chtěli si odpočinout. Měli dojem, že posledních pár bitev už není důležitých.“

Když jsem to četl, měl jsem pocit, že jsme možná prohráli i bitvy číslo 24 a 25. Jinak by se nedávné pronásledování Dafa mimo Čínu nemuselo stát.

Myslím, že toto je vážné varování. Učitel Li, zakladatel Falun Dafa, napsal:

„Vše, co se přihodí obyčejným lidem, si způsobují oni sami.“ (Pátá lekce, Zhuan Falun)

Nedávné události i to, co se stane v budoucnu, souvisí s každým z nás. Existuje staré přísloví: „Nechval den před večerem.“ Jinými slovy, dokud se něco nestane skutečností, není nic jisté. Pokud tedy nebudeme pracovat pilně a svědomitě – což je naše odpovědnost – nemůžeme předpokládat, že vše dopadne dobře. Navíc naše kultivace není primárně o odporu proti pronásledování, i když spolu tyto dvě věci souvisí. Pokud polevíme, mohou nás snadno stáhnout dolů různé připoutanosti a lidské představy. V takovém případě, i když celý boj – tedy úsilí praktikujících o odhalení pronásledování – uspěje, můžeme ve své osobní kultivaci selhat. Pokud k tomu dojde, plníme své prapůvodní sliby? Zachraňujeme vnímající bytosti, které na nás spoléhají?

O tom všem jsem v poslední době hodně přemýšlel a všiml jsem si, že někteří praktikující v mém okolí zažívají podobné situace. Často také čtu články s výměnou zkušeností na Minghui. Jedna praktikující prostřednictvím svého nebeského oka viděla, že její božské tělo je pokryto rzí, a to ji zarmoutilo. V jiném článku praktikující viděl, že božská pera, která dal Učitel některým praktikujícím, zrezivěla – protože přestali psát články odhalující pronásledování nebo potvrzující Dafa. Pronásledování trvá už více než 20 let, ale někteří praktikující stále usínají při vysílání spravedlivých myšlenek.

Učitel řekl:

Uvědomujete si, že když se tohle všechno vysílalo, po celém světě to vytvořilo lepkavou látku a pak už stačilo jen pár zlých bytostí, a byly schopny do vás zasahovat? (Učedníci Dafa musejí studovat Fa, 2011)

Pokud se mnoho praktikujících v Číně nachází v tomto stavu, může starým silám stačit jen malé úsilí k dosažení vítězství a tím se zaměřit na pronásledování v zahraničí – včetně ovlivňování veřejného mínění, právních sporů a bezhraniční války, které by proti Dafa nikdy neměly být vedeny.

Také mám nesprávné myšlenky. Například jsem předpokládal, že protože staré síly selhaly a nemohly v Číně udělat mnoho, přesunuly se do zahraničí. Také jsem si myslel, že nyní je prostředí uvolněnější a nemusíme se tolik snažit, protože je méně zlých prvků. Výsledkem bylo, že jsem polevil. Ani jsem si neuvědomil, že mé předpoklady byly chybné. Pokud praktikující nadále zůstanou v sebeuspokojení – podobně jako příběh o žábě, která se pomalu vaří ve vlažné vodě – mohou staré síly snadno pokračovat v pronásledování uvnitř Číny a zároveň jej rozšířit do zahraničí. Není to katastrofální?

Můj názor je, že i když žijeme na různých místech, praktikující uvnitř i vně Číny tvoří jedno tělo. To, co se děje v zahraničí, souvisí s námi praktikujícími v Číně a ovlivňuje nás. Pokud praktikující v Číně poleví, můžeme tím ovlivnit praktikující v zahraničí i prostředí tam. Pokud se podíváme na události uplynulých let, pronásledování mimo Čínu nezačalo teprve v posledním roce nebo dvou – začalo už v roce 1999.

Naše chování odhaluje naše skryté připoutanosti. Někteří praktikující v Číně nejsou ochotni vyjít ven a říkat lidem pravdu o Dafa nebo vyvracet nenávistnou propagandu KS Číny. Někteří praktikující přestali vyrábět materiály o Dafa. Jeden praktikující se dokonce přizpůsobil politice pronásledování a „hlásil“ se každý den úředníkům. Jiní chtějí jen začít žít „poklidný život“ a nedělat nic, co by odhalovalo pronásledování.

Ale praktikující nesou odpovědnost za ochranu Falun Dafa a jeho spravedlivých principů. Závěrečný okamžik může být tím nejkritičtějším.

Rád bych se podělil o Mistrovu báseň, která by nás všechny mohla povzbudit k tomu, abychom se zlepšili:

„Zpěv pro všechny životy

5 000 let civilizace do nebes zpět vede
Tak zářivá je její nádhera, až obdivem božstva vzdychají
Starověká moudrost je cestou, jež byla bohy položena
Moderní způsoby a myšlení však následují ďáblovo vedení
Ateismus a evoluční teorie jsou jedovaté nauky
Bez tradice jsou lidé coby vyschlé jezerní dno
Většina životů na této zemi byla kdys bohy,
než se sem převtělila, očekávajíc Stvořitele
Až s návratem do nebes pravou blaženost nalezneš
Naše ruce i nohy se pohybují v tanci, když nabízíme vysvobození
Každá nota z našich nástrojů nese soucit
Nechť přání Stvořitele, přinést spásu, tato píseň naplní.“
(Hong Yin VI)