Stručná diskuse o „sobectví“

(Minghui.org) Dříve jsem zastával nesprávný názor. Myslel jsem si, že budu dělat jen věci v rámci svých možností nebo v oblasti svého charakteru. Neznělo to špatně, ale ve skutečnosti to bylo chápání založené na sobectví, protože můj výchozí bod byl zaměřený na sebe. Kromě toho jsem si stanovil omezení, do jakých věcí se budu pouštět.

Především jsem byl ochoten dělat věci jen tehdy, když byly v souladu s mými přáními (mým lpěním na osobních přáních) a když se mnou ostatní praktikující dobře spolupracovali nebo se dobře kultivovali. V opačném případě jsem se zdráhal věci podnikat nebo jsem je jednoduše odkládal. Ve skutečnosti mohly některé úkoly jiným praktikujícím trvat mnohem déle, ale mně by zabraly kratší dobu. Nevěnoval jsem se jim však prioritně kvůli nedostatku altruismu a pohledu na širší souvislosti.

Za druhé jsem nechtěl dělat nic, co by přesahovalo mé schopnosti nebo oblast charakteru. Jaká je hranice mých schopností? Jaká jsou kritéria pro můj charakter? Neměli by mít kultivující na sebe co nejvyšší požadavky? Když jsem se rozhodl dělat méně a odkládat věci, podvědomě jsem si přál nemít s určitými záležitostmi nic společného. Je to únik v přestrojené podobě a sobecké chování. Za veškerou mojí pasivitou, pomalostí a neochotou se skrýval stín sobectví.

V loňském roce jsem měl nějakou dobu potíže s kultivací. Někteří další praktikující přiznali, že zažívají totéž. Zůstali jsme pozadu. Když jsem o tom později přemýšlel, uvědomil jsem si, že příčinou byl můj zastaralý pohled na kultivaci. Jinými slovy, omezoval jsem se tím, že jsem se držel svých starých kritérií, a nedokázal jsem se na sebe dívat podle vyšších kritérií. Proto jsem nemohl dosáhnout žádného zlepšení.

Před zahájením pronásledování v roce 1999 nás Mistr vedl v kultivaci (Mistr to stále dělá). Stačilo jen studovat Fa, dělat cvičení a šířit Fa. Období nápravy Fa začalo poté, co nás Mistr pozvedl na určitou úroveň. Po zahájení pronásledování se naše pozornost přesunula na objasňování pravdy. Učedníci Dafa v období nápravy Fa dozráli k záchraně vnímajících bytostí a protestu proti pronásledování. Většina praktikujících tento proces dohnala, ale někteří zaostali nebo odpadli.

S přechodem do období nápravy Fa lidského světa se vynořily všechny faktory, které stojí za našimi lidskými představami a nesprávnostmi. Musíme zcela odstranit jejich kořeny a sobectví, protože nový vesmír nepřijme žádné sobecké bytosti. Chápu to tak, že musíme vykořenit naše zbývající sobectví.

Mistr nám skutečně dal vedení a povzbuzení, stejně jako čas a příležitosti. Mistr nám dokonce dal varování holí, ale my jsme nevložili své srdce do naslouchání, pochopení a nápravy.

Když se nám nedaří, utrpíme ztráty a čelíme obtížím při plnění svého poslání. Ti, kteří se solidně nekultivovali, možná budou muset zrychlit, aby to dohnali. Mezera v kultivaci nevznikla za jeden den. Když jiní praktikující dokončili stavbu velkého domu, vy možná stále pracujete na základech své stavby. Je však třeba rozpustit veškerou karmu, odstranit všechna připoutání a splnit všechny sliby.

Píšu to s těžkým srdcem. Doporučuji, aby každý praktikující strávil nějaký čas zkoumáním sebe sama. Naše povinnosti a poslání mají hlubší význam než tato slova. Koncept života přesahuje tento jeden cyklus. Ne každý se může stát praktikujícím Falun Dafa. Je to ten nejposvátnější titul. Jak ztělesňujeme posvátnost? Jak hluboký je tento titul? Neměli bychom o všech těchto otázkách přemýšlet?

Je čas změnit stav, kdy je „já“ na prvním místě. Mistr napsal článek „Kritické časy odhalují duchovní stav člověka“. Nyní je kritická doba. Odhaluje naše povznesení i nedostatky. Spolupraktikující, na co se máme zaměřit? Máme se zaměřit na vnější nebo vnitřní prostředí? Jsou naše východiska a cíle pro dobro nás samých, nebo pro dobro Fa a vnímajících bytostí?