Čínská Fahui | Být laskavá k ostatním z hloubi srdce

(Minghui.org) Kultivaci jsem začala praktikovat v roce 1995 a během těchto let jsem skutečně pocítila velikost a krásu praktikování Falun Dafa. Budu hovořit o své zkušenosti s kultivací Dafa a harmonizací rodinných vztahů a o tom, jak jsme byli požehnáni Mistrovým soucitem.

Dříve jsem trpěla mnoha nemocemi, například bolestmi žaludku, nohou, bederní osteoporózou, gynekologickým onemocněním, vysokým krevním tlakem a závratěmi. Všech nemocí jsem se zbavila do měsíce od chvíle, kdy jsem se učila Fa, a jsem Mistrovi vděčná za odstranění své karmy.

Když jsem chodila na základní školu, jednou mě málem smetla povodeň. Když jsem byla malá, málem mě rozdrtil náklaďák plný hlíny. Po praktikování Dafa jsem si uvědomila, že to byl Mistr, kdo na mě dohlížel po celý můj život.

Péče o tchyni

S tchyní jsem mívala mnoho konfliktů. Byla vznětlivá, a když se jí něco nepovedlo, dělala povyk. Když jsem rodila, přišla mě navštívit moje matka a řekla mi pár vlídných slov, ale tchyně si je špatně vyložila a měsíc se na mě zlobila. Celý měsíc jsem probrečela a nebyla jsem schopná produkovat mléko pro své dítě. Poté, co jsem začala praktikovat Dafa, jsem si uvědomila, že všechny tyto konflikty byly způsobeny karmickými vztahy; tchyni jsem dlužila z předchozího života. Praktikující se mě ptali, jestli nemám nějakou zášť a touhu po pomstě. Odpověděla jsem, že ne. I když jsem tehdy brečela, pochopila jsem, o co jde.

Po svatbě jsem zpočátku bydlela ve stejném domě jako moje tchyně. Když se ale švagr oženil, neměl žádný dům, a tak jsme si s manželem postavili vlastní a odstěhovali se. Tchyně pak žila s mým švagrem. Se švagrovou se často hádaly. Krátce poté, co jsem začala praktikovat kultivaci, zaklepala tchyně na dveře, když jsme se chystali jít spát. Se švagrovou se velmi pohádala, a tak jsem ji nechala u sebe doma.

U nás doma se studoval Zákon, takže poslouchala, když jsme četli Fa. Věděla, že Dafa učí lidi, aby byli dobří, a souhlasila se zásadami Dafa. Její povaha se začala měnit k lepšímu. Zůstala u mě doma více než tři měsíce a pak se vrátila do domu mého švagra, protože byli zaneprázdněni prací venku a neměl se kdo postarat o děti.

Tchyně se se švagrovou dál hádala a nakonec se odstěhovala ke svému nejstaršímu synovi, který ji nechal na starost své dceři. Vnuččina kuchyně jí však nevyhovovala. Již tam nechtěla bydlet. Když jsem ji přišla navštívit, řekla mi: „Proč mě nevezmeš k sobě domů a dobře mě neobsloužíš?“

Poprvé jsem s její žádostí nesouhlasila, protože jsem Fa dobře nerozuměla a měla jsem sobecké myšlenky. Myslela jsem si, že kdybych ji přijala, musela bych kromě toho, že bych jí sloužila, přijmout tolik vnoučat a příbuzných, což by ovlivnilo mé úsilí o objasňování pravdy. Kromě toho by její ostatní děti nebyly schopny plnit své povinnosti a starat se o ni. Když jsem za ní znovu přišla, stále mě žádala, abych ji přijala. Pak jsem si vzpomněla na to, co řekl Mistr,

„Samozřejmě, že zatímco se kultivujeme v běžné lidské společnosti, máme ctít své rodiče a chovat se k nim dobře, právě tak jako máme učit a vychovávat své děti. Ve všech situacích musíme být vůči ostatním dobří a laskaví, o členech své rodiny nemluvě.“ (Přednáška šestá, Zhuan Falun)

Chci dělat věci podle požadavků Dafa. Každý má rodiče a měl by k nim chovat synovskou zbožnost. V květnu toho roku jsem ji přivedla k sobě domů a předělala všechny lůžkoviny a potahy. Také jsem jí ušila měkké, teplé kalhoty s bavlněnou výplní a koupila korálovou fleecovou přikrývku. Byla velmi šťastná a říkala, že nečekala, že bude nosit tak pěkné kalhoty.

Obsluhovat tchyni nebylo snadné a někdy mě peskovala, když jsem neodvedla dobrou práci. Nemohla jsem si pomoct a hádala jsem se s ní, ale pak jsem si vzpomněla na Mistrova slova z Hong Yin III „Nehádej se“, takže jsem se s ní už nehádala.

Poté jsem se nadále denně zdokonalovala ve studiu Fa a ke své tchyni jsem se chovala z celého srdce dobře. Její život nebyl snadný. Když byla mladá, tchyně a její manžel ji šikanovali. Její manžel brzy zemřel a ona vychovávala svých sedm dětí. Protože byla starší, chtěla jsem se k ní chovat dobře.

Jednou, když jsem jí dovařila, řekla, že už to jídlo nechce jíst. Řekla jsem jí: „Příště mi řekni, co chceš jíst, a já ti to uvařím.“ Seděla na posteli a najednou vstala. Zeptala jsem se jí, co dělá, a ona řekla: „Musím ti dát kowtow (úklonu). Když na mě takhle čekáš a já si tě ještě dobírám, tak jsem nelidská!“ Odpověděla jsem: „Nebuď taková, tohle bych měla dělat já. Jestli chceš někomu opravdu poděkovat, poděkuj Mistrovi. Nemohla bych to udělat, kdybych nepraktikovala Falun Dafa.“

Někteří lidé poukazovali na to, že moje tchyně měla sedm dětí, ale já jsem se o ni starala jako jediná, a ptali se: „Nepřipadá vám to nespravedlivé? Nemáte nějaké stížnosti?“ Odpověděla jsem, že když jsem byla mladá, měla jsem tradiční smýšlení a věděla jsem, že bych měla tchyni respektovat. Po praktikování Falun Dafa se mé smýšlení neustále zlepšuje. Z hloubi srdce jsem byla laskavá k ostatním, natož ke své tchyni.

Moji příbuzní mají z Dafa prospěch

Když u mě tchyně bydlela, věděla, že Dafa je dobrý, a mohla ho svým způsobem potvrdit. Můj příbuzný, který byl ředitelem logistiky ve škole, mě požádal, abych mu pomohla najít nočního hlídače. Ale on řekl, že mu škola řekla, aby nezaměstnával někoho, kdo praktikuje Falun Dafa. Když to moje tchyně slyšela, řekla: „Proč nehledáš někoho, kdo praktikuje Falun Dafa? Slyšela jsem obsah Zhuan Falun, kde se píše, že lidé nesmějí dělat ani trochu špatné věci. Takže když si najmeš někoho, kdo praktikuje Dafa, určitě odvede dobrou práci!“

Když to řekla, její dlouholeté astma zmizelo! Od té doby každý den zpívá „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Jednou řekla, že chtěla požádat mou švagrovou o peníze a začít se s ní hádat, ale pak ji to napadlo: „Neříkala jsem snad 'Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré'? Tak já to vydržím!“

Když ještě tchyně bydlela u švagrovy rodiny, trvala na tom, abych k ní domů pro něco zašla, a tak jsem šla. Uviděla jsem ji v kuchyni a zeptala se, co dělá. Řekla, že potřebuje zapálit plyn, aby si uvařila vodu na mytí vlasů. Řekla jsem, že jsem ucítila zápach plynu, jakmile jsem vstoupila do místnosti. Řekla, že ho cítí také a že ho vypnula. Podívala jsem se však a zjistila, že místo toho byl plyn zapnutý. Slyšela jsem, jak plyn stále uniká. Okamžitě jsem otočila ventilem, dokud nebyl zcela uzavřen.

Uvědomila jsem si, že když se švagrová na tchyni pořád zlobí, málokdy s ní komunikuje. Mistr tedy zařídil, abych k ní šla, aby se nic zlého nestalo. Nebýt Mistrovy ochrany, následky by byly nepředstavitelné.

Další příhoda se stala ještě předtím, než se tchyně přestěhovala ke mně domů. Jednoho večera jsem vařila v jídelně na stavbě, když mi zavolali, že je tchyně nemocná. Šla jsem k ní a viděla, že je v bezvědomí. Volala jsem na ni a všichni v domě na ni volali, ale nereagovala. Znovu jsem na ni zavolala a řekla: „Mami, pamatuješ si, co jsem ti říkala? Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Pomalu přikývla a otevřela oči. Byla zpocená a šaty měla promočené skrz naskrz. Převezli ji do nemocnice a po deseti dnech ji propustili.

Ty dny jsem přes den pracovala a přes noc zůstávala s tchyní v nemocnici. Když jsem viděla, že je napojená na nějaký přístroj a je jí to velmi nepříjemné, zeptala jsem se: „Pamatuješ si ještě recitování ‚Falun Dafa je dobrý‘?“ Řekla, že na to ani na okamžik nezapomněla. Po návratu domů stále odříkávala „Falun Dafa je dobrý!“ a žaludeční choroba, kterou trpěla od mládí, se vyléčila. Až do své smrti ve věku 89 let neměla nikdy recidivu.

Protože praktikuji Falun Dafa a jednám podle standardů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, vycházím dobře se svou širokou rodinou švagrových, příbuzných a sousedů. Všichni souhlasí s tím, že Dafa je dobrý. Jednou někdo řekl, že praktikující Dafa nemají synovskou zbožnost ke své tchyni a tchánovi, a moje třetí švagrová odpověděla: „Moje švagrová praktikuje Falun Dafa a chová se k mé matce velmi dobře. Něco takového my ani nedokážeme!“

Jednou chtěla moje nejstarší švagrová použít moje elektrokolo, aby se naučila jezdit. Moc jsem si z toho nedělala, tak jsem jí elektrokolo půjčila a učila ji jezdit na zahradě. Ujela sotva dva metry, když kolo trhlo dopředu ke krajnici. Zdálo se, že narazí do stromu. Nečekaně, když ke stromu dojela, spadla a chvíli předtím, než hlavou narazila do stromu, se mu vyhnula. Rychle jsem jí pomohla vstát a řekla jí: „Byla to Mistrova ochrana, která zabránila velkému neštěstí. Musíme mu poděkovat za jeho soucitnou ochranu.“ Když o tom teď přemýšlím, stále cítím strach. Kdyby se jí něco stalo, jak bych mohla nést následky?

Tohle je poprvé, co jsem napsala článek o sdílení zkušeností. Tisíce slov nemohou vyjádřit mou nekonečnou vděčnost Mistrovi. Vím, že jen když se budu dobře kultivovat a zachráním více lidí, může být Mistr spokojen. Budu tvrdě pracovat na tom, abych tyto tři věci dělala dobře, a vytrvale kráčela po své kultivační cestě.