​Policejní auto zmizelo díky spravedlivým myšlenkám

(Minghui.org) Jednoho večera na počátku 21. století jsem vyšel ven rozdávat materiály objasňující pravdu. Jezdil jsem na kole z jedné vesnice do druhé, aniž bych narazil na jakékoli potíže, což mi přinášelo radost. Když jsem však dorazil k Experimentální střední škole, situace se mi zdála poněkud neobvyklá. Proto jsem rychle dokončil svůj úkol a přesunul se do další vesnice.

Na cestě zpět jsem uviděl několik policejních aut blokujících rušnou silnici. Policisté zastavovali a kontrolovali chodce. Podezříval jsem, že někdo mohl nahlásit mé aktivity u Experimentální střední školy. V té době policie reagovala rychle a neprojevovala žádnou shovívavost při pronásledování praktikujících Dafa. Uvědomil jsem si, že jsem velmi blízko kontrolního stanoviště, a kdybych se otočil zpět, pouze by to vzbudilo podezření. Nezbylo mi tedy nic jiného než statečně pokračovat vpřed.

Přitom jsem si odříkával báseň Učitele:

Mocná cnosť

Dafa v tele, všade nosím ten,
a v srdci mám Čen-Šan-Žen.
Veľký Arhat svetom chodí,
Boh i duch sa ho stokrát bojí.
(Hong Yin)

Zakryl jsem zbývající materiály Dafa ve svém košíku a vykročil směrem k policejním autům. Na místě bylo mnoho policistů, ale nikdo si mě nevšímal. Jakmile jsem prošel kontrolním stanovištěm, rychle jsem nasedl na kolo a odjel.

Když jsem projížděl obytnou oblastí, napadlo mě, že bych měl zbývající materiály rozdat tam, místo abych je vzal domů. Tato oblast měla pouze jeden vjezd a výjezd na hlavní silnici, která se napojovala na několik úzkých uliček. Začal jsem v první uličce a rozdal dva balíčky materiálů. Náhle jsem uslyšel houkající policejní sirény blížící se mým směrem.

Uvědomil jsem si, že moje nervozita při útěku mohla vzbudit podezření. Jednal jsem pohotově – vložil zbývající materiály do plastového sáčku a nechal ho u dveří nedalekého domu. Zůstal jsem klidný a spoléhal se na spravedlivé myšlenky a rozvahu, abych zvládl jakoukoli nečekanou situaci. Připomněl jsem si, že se nesmím bát. Neměl jsem jinou možnost než čelit tomu, co přijde.

V tu chvíli jsem uslyšel zastavení auta. Zvuk otevírajících se dveří a kroky někoho, kdo vystoupil, byly nezaměnitelné. Opakoval jsem si: „Jako praktikující Dafa dělám správnou věc a nemám se čeho bát.“ V tom okamžiku jsem se zbavil všech připoutání.

S vědomím, že jsem připraven přijmout život i smrt, jsem vyšel z uličky. Moje mysl byla prázdná. První, co jsem uviděl, byl jediný vchod do obytné oblasti – a nikdo tam nebyl. Ve srovnání s chaotickými zvuky, které jsem před chvílí slyšel, byla tato scéna neskutečná. Přemýšlel jsem: „Spletl jsem se? Ne, sirény byly v tichu noci hlasité a jasné – to jsem si nemohl jen představovat.“ Přemohl mě hluboký pocit vděčnosti, když jsem si uvědomil, že jsem právě zažil ochranu a nekonečný soucit Učitele!

Na cestě domů jsem byl hluboce dojat. Věděl jsem, že kdyby policie vstoupila do uličky, rychle by našla materiály, které jsem právě rozdal. Vzhledem k tomu, že jsem byl v té době v podmínce, mohly být následky vážné.

Již více než 20 let praktikuji Dafa a zažil jsem mnoho vzestupů i pádů, ale vždy jsem byl požehnán nekonečným soucitem Učitele. Budu i nadále svědomitě dělat tři věci, protože vím, že pokud se zcela ponoříme do Dafa, Učitel vždy ochrání opravdové praktikující. Ať už čelíme jakýmkoli obtížím a nebezpečím, vždy nalezneme sílu je překonat!