Proč mě spolupracovníci chválí a říkají, že jsem skvělý člověk

(Minghui.org) Mým úkolem bylo hlídat kulový mlýn. Práce vyžadovala tři směny, na každé směně byli dva lidé. Během práce jsme museli jednou za půl hodiny kontrolovat, lopatou nabírat materiál, který spadl z dopravníkového pásu, a ukládat ho do vozíku. Když byl vozík plný, tlačili jsme ho na skládku. Po skončení směny jsme museli provést úklid uvnitř i venku. I když tato práce nebyla tak namáhavá, byla velmi špinavá.

Všude v práci jsou věci, které mi pomáhají zlepšit si charakter. Moje kolegyně Ping, která měla stejnou směnu jako já, byla líná a měla velkou chuť k jídlu. Bez váhání nadávala ostatním a její slova byla ošklivá. Poté, co jsem s ní začala pracovat, jsem v podstatě všechnu práci dělala sama. Ping jen jedla svačiny v hale a často tam brala své mužské přátele. Někdy jsem se cítila v srdci nevyrovnaná, ale když jsem o sobě přemýšlela jako o praktikující Dafa, vzpomněla jsem si, co řekl Mistr:

„Od té doby, co se naučili Falun Dafa, přijdou tito pracovníci do práce brzy a jdou domů pozdě. Pracují velmi pilně a splní každý úkol, který jim vedoucí dá. Také už dál nebojují o své výhody.“ (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)

Dělala jsem svou práci podle standardů praktikujícího Dafa a dovolila jsem Ping dělat věci, které měla ráda. Moji spolupracovníci v ostatních sekcích to nemohli vydržet. Když jsem jednou skončila práci a odpočívala venku před dílnou, byli tam i spolupracovníci z jiných sekcí, aby si užili čerstvého vzduchu. Jeden z nich mi řekl: „Ping tě šikanuje! Musíš dělat všechnu práci, my to nemůžeme vydržet. Nerozmazluj ji, nedělej všechnu práci sama.“

Jednou se zařízení porouchalo a spousta materiálu spadla na zem. Odhrabávala jsem je jeden po druhém, silně zpocená, špinavá a unavená. Ping v pokoji jedla svačinu. Byla jsem velmi rozzlobená, ale myslela jsem na to, že jsem praktikující Dafa, kultivující Pravdivost, Soucit a Snášenlivost, a tak jsem to vydržela! Ostatní už to nemohli vydržet a ptali se Ping, proč nepracuje. Začala jim nadávat.

Občas jsem dělala další směny s jinými spolupracovníky. Viděla jsem, jak se dva z nich z jiné směny drali do práce, a nikdo nebyl líný. V srdci jsem cítila velkou mezeru. Lidé na jiných směnách spolu dobře spolupracovali, proč jsem měla takovou spolupracovnici? Můj charakter byl znovu a znovu zasažen. Používala jsem principy Dafa, abych se varovala, a znovu a znovu jsem se uklidňovala v nesnesitelné situaci, ve které jsem se nacházela. Jednou Ping jedla konzervu a omylem se řízla do dlaně. Musela podstoupit pět stehů. Požádala jsem ji, aby šla domů a odpočinula si. Říkala jsem si: „Stejně moc nepracovala, takže by to nevadilo.“

Ale poté, co si poranila ruku, jako by se nad sebou zamyslela a cítila, že zašla příliš daleko. Řekla mi: „Je mi líto, že musíš dělat všechnu práci. Děkuji ti.“

„Na tom nezáleží,“ odpověděla jsem. „Máš zraněnou ruku, takže bych to měla udělat já.“ Byla schopná udělat nějakou práci se zraněnou rukou. Snažila jsem se jí to nedovolit, ale trvala na svém.

O rok později mi kolegyně na jiné pozici řekla: „Mohla bys se mnou jít najít vedoucího továrny, abych dostala příkaz k přeložení? Půjdu na jiné oddělení a tady už pracovat nebudu.“ Šla jsem s ní. Po vydání příkazu k převedení řekla: „Pojď pracovat sem. Bylo by škoda dát místo někomu jinému.“

Zavolala jsem svému staršímu bratrovi, který o tom promluvil s mým vedoucím. Poté jsem byla přeložena na tuto pozici, kterou mi všichni záviděli. Na nové pozici byl jen jeden člověk na směnu a já měla pohodlnější prostředí pro studium Zákona. Když se ostatní dozvěděli, že jsem byla přeložena, ukázali na Ping a řekli: „Teď už máš dobré časy za sebou.“

Ping po mém přesunu nedokázala s nikým dobře spolupracovat a často se hádala se svou kolegyní. Přišla za mnou a řekla: „Ostatní nejsou tak dobří jako ty, ani zdaleka ne.“

Odpověděl jsem jí: „Jsem praktikující Dafa, jak bych mohla být stejná jako ostatní?“ Časem se z nás stali dobří přátelé.

Ping změnila zaměstnání a na novém místě se pohádala s nadřízeným. Pokaždé, když na hádku upozornila vedoucího továrny, byl bezmocný. Když měla Ping půlnoční směnu, požádala jsem ji, aby před směnou přišla ke mně domů, protože můj dům byl blízko naší továrny. Když přišla, rozzlobeně řekla: „Pohádala jsem se v práci se svým nadřízeným.“ Řekla jsem jí, aby na to moc nemyslela, a doporučila jsem jí, aby se podívala na Shen Yun na DVD. Po jeho zhlédnutí řekla: „Cítím se velmi dobře. Už se nechci hádat se svým nadřízeným.“ Od té doby začala Ping praktikovat Falun Dafa.

O několik let později jsem byla přeložena na uvolněnější práci, kde jsem mohla studovat Fa, provádět cvičení a vysílat spravedlivé myšlenky bez přerušování. Přísně jsem od sebe vyžadovala, abych splňovala standardy kultivujícího, a Dafa mi otevřel moudrost. Dovednosti potřebné pro novou práci jsem si osvojila během několika málo směn. Když jsem byla na třetí směně, vedoucí vyšší úrovně plánovali přijít do naší jednotky na inspekci a my jsme se museli naučit nazpaměť dvě velké části předpisů. Přišlo více než deset vedoucích. Vedoucí našeho závodu se bál, že zkoušku nezvládnu, a tak mě vedoucím představil jako někoho, kdo byl na tuto pozici právě přeřazen. K jejich překvapení jsem si vše zapamatovala a vedoucí byli spokojeni. Moji kolegové na stejné směně si zapamatovali jen pár vět po několikerém připomenutí. Věděla o tom celá továrna a bezpečnostní pracovník řekl našemu vedoucímu: „Tentokrát se vaší továrně daří a je tu velmi schopný člověk.“ 

Na nové pozici byly mé profesní schopnosti oceněny vedoucími pracovníky a kolegy. Jeden ze spolupracovníků řekl: „Na tuto pozici stačí jeden člověk, jako jsi ty.“ Byla jsem schopna podávat tak dobré výkony, a to díky moudrosti, kterou mi dal Dafa.

Jsme státní podnik a disciplína je u nás laxní. Je běžné, že spolupracovníci chodí pozdě, odcházejí dříve a chybí na svých místech. Přísně se řídím standardy Dafa a dodržuji pracovní řád. Bez ohledu na to, jakou mám směnu, dělám vše pro to, aby bylo uvnitř i venku čisto. Vedoucí to všechno viděli a nechali mě účastnit se různých dovednostních školení a dalších zkoušek. Jednou se v celé továrně hodnotily znalosti z požární ochrany a vedoucí úseku mi doporučil, abych tam šla. Řekla jsem vedoucímu: „V našem oddíle máme lidi kolem dvaceti a třiceti let. Ať jdou. Mně je přes čtyřicet let.“

Vedoucí mi odpověděl: „Věřím ti.“ Na jedné schůzi vedoucí řekl: „Mezi vámi všemi je dobrá jen ona (míněna jsem já), protože praktikuje Falun Dafa.“

Jak postupuje náprava Fa a praktikující Dafa dále objasňují pravdu, stále více lidí zná pravdu o praxi a pronásledování. Nyní mnoho lidí křičí „Falun Dafa je dobrý!“, když vidí nás praktikující Dafa.

Šla jsem s jedním praktikujícím domů a viděla jsem u silnice muže a ženu. Šli jsme je pozdravit a dali jsme jim k přečtení brožurku Dafa v naději, že pochopí pravdu. Muž se zeptal: „Vy jste praktikující Falun Dafa?“ Řekli jsme, že ano. Řekl: „Rád čtu materiály o Falun Dafa. Všechno, co se v nich píše, je pravda.“

Jednoho dne jsem byla na procházce s jiným praktikujícím a najednou jsem uslyšela, jak někdo vykřikl: „Falun Dafa je dobrý!“ Když jsem se ohlédla zpět, ukázalo se, že to byl můj známý taxikář. Vždycky křičel: „Falun Dafa je dobrý,“ když viděl praktikujícího, kterého znal, bez ohledu na to, kolik lidí bylo kolem. Odvážil se vykřiknout tato slova.

Jindy jsem byla na trhu a jeden člověk, který znal pravdu, mě uviděl a řekl: „Falun Dafa je dobrý!“.

Odpověděla jsem mu: „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré! Recitujte tato slova častěji a budete požehnán." Oba jsme se usmáli.

Každý rok, když se vydávají kalendáře Minghui, se lidé, kteří zde znají pravdu, předhánějí, aby je získali. Často položíme na zem velký pytel kalendářů a každý si pro ně přijde. Někteří lidé je dávají svým příbuzným, přátelům a dětem. Každá rodina chce kalendář Dafa. Někteří lidé si dokonce kalendáře rezervují na příští rok.

Falun Dafa se hluboce zakořenil v lidských srdcích a lidé se koupou v milosti Dafa. Je to náš soucitný a velký Mistr, který dává lidem poslední naději na záchranu v tomto chaotickém světě.