(Minghui.org) Jsem žena z venkova, je mi 67 let a Falun Dafa praktikuji už 28 let. V roce 2002 jsem byla pronásledována Komunistickou stranou Číny (KS Číny) a dva roky jsem žila bez domova. Později jsem byla zatčena a uvězněna na osm let, protože jsem se odmítla vzdát své víry ve Falun Dafa.
Toto pronásledování přineslo mé rodině velké utrpení. Po mém propuštění si na mně manžel vybíjel veškerou frustraci a zášť. Chápala jsem jeho pocity. Věděla jsem, že život pro něj byl během těch deseti let, kdy jsem byla pryč, velmi těžký. Uvědomovala jsem si také, že musím své rodině pomoci pochopit, že za naše utrpení, jak emocionální, tak finanční, může krutost KS Číny. Skutečného viníka jsme měli hledat v pronásledování, ne ve mně.
Po návratu domů jsem se snažila dělat co nejvíce práce – jak na poli, tak v domácnosti – aby si manžel mohl více odpočinout. Abych nás uživila, chodila jsem i na brigády. Lidem, které jsem při práci potkávala, jsem vyprávěla pravdu o Falun Dafa.
Naše staré obydlí se tehdy rozpadalo, ale neměli jsme peníze a manžel nevěděl, jak ho opravit. Dva spolupraktikující mi laskavě nabídli, že nám pomohou s přestavbou. Nechtěla jsem jim ale brát drahocenný čas, a tak jsem s díky odmítla. Nakonec jsem si vydělala peníze a dům opravila sama. Na naší zeleninové zahradě jsem dokonce postavila několik větších staveb.
Postupem času se můj manžel změnil. Zpočátku mi nerozuměl, ale pomalu mě začal podporovat. Od odmítání mé kultivace přešel k tomu, že mě povzbuzoval – dokonce mi připomínal, abych ve stanovený čas vysílala spravedlivé myšlenky. Jsem nesmírně vděčná za vedení a ochranu našeho Učitele.
Ráda bych se zde podělila o několik zázraků, které jsme s manželem zažili.
Manželovo neuvěřitelné zotavení po čtyřech mrtvicích
Jednoho odpoledne v roce 2013, těsně před Svátkem středu podzimu, se u mého manžela objevily příznaky mrtvice. Náhle ztratil kontrolu nad končetinami, zhroutil se na zem a nemohl mluvit. Pomohla jsem mu vstát a zavolala naši nejstarší dceru. Po jejím příjezdu nám příbuzní pomohli manžela naložit do auta a okamžitě jsme ho odvezli do nemocnice.
Věděla jsem, že mrtvice často zanechávají vážné následky. Dobrým příkladem je můj švagr. Je o deset let mladší než můj manžel. Před deseti lety prodělal lehkou mrtvici – do nemocnice tehdy došel sám, ale když ho propustili, musela ho rodina odnést domů. I po více než deseti letech zůstal na jednu stranu ochrnutý a závislý na péči mé sestry.
Věděla jsem, že jedině Falun Dafa může mého manžela zachránit. Každý den jsem mu pouštěla nahrávky Učitelova učení. Zpočátku nebylo jeho hlavní vědomí jasné a pořád si sluchátka vytahoval z uší. Ale jakmile jsem dál vysílala spravedlivé myšlenky, začal být ochotný poslouchat.
Čím víc poslouchal, tím bylo jeho zotavení rychlejší – až neuvěřitelně. Už za týden dokázal sám dojít na toaletu. I lékaři byli překvapeni.
Většina pacientů po mrtvici zůstává v nemocnici déle než měsíc, někdy i déle. Můj manžel se ale uzdravil za pouhé dva týdny. Trval na tom, že chce být propuštěn, a lékaři souhlasili. Do nemocnice ho přivezli, ale odcházel po svých. Neměl žádné následky a brzy se vrátil do práce. Věděla jsem, že ho zachránil náš Učitel, a proto jsem mu připomínala, aby si opakoval: „Falun Dafa je dobrý.“
Přibližně o rok později, když pracoval fyzicky náročnou práci v továrně, se náhle necítil dobře. Dojel domů na svém tříkolovém elektrickém vozíku, ale když dorazil, znovu se u něj projevily známky mrtvice. Okamžitě jsme ho odvezli do nemocnice. Stejně jako předtím poslouchal učení Falun Dafa a opět se během dvou týdnů zotavil.
Tato situace se opakovala čtyřikrát během pěti let – a pokaždé se díky soucitné ochraně Učitele plně zotavil. Jako by žádnou mrtvici nikdy neprodělal. Nezůstaly žádné následky.
Naši příbuzní i sousedé byli ohromeni. Všichni viděli, jak Falun Dafa mého manžela chrání. Často si opakuje dvě věty: „Falun Dafa je dobrý. Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Ve volném čase se také rád dívá na videa objasňující pravdu o Falun Dafa.
Úplné zotavení po vážné autonehodě během jednoho měsíce
Jednoho dne jsem jela na tříkolovém elektrickém skútru na trh, abych s lidmi mluvila o Falun Dafa. Právě když jsem chtěla odbočit a přejet silnici, náhle jsem ztratila zrak. V tu chvíli do mého skútru v plné rychlosti narazilo auto. V hlavě jsem měla prázdno, ale uvnitř jsem instinktivně zvolala: „Učiteli, prosím, zachraň mě!“
Náraz mě odhodil asi osm metrů daleko. Můj skútr byl úplně zničen – rozpadl se na tři kusy. Byla jsem v šoku a vůbec jsem si neuvědomovala, co se stalo. Ležela jsem na zemi, ale necítila jsem žádnou bolest. Řidič byl rozzuřený a křičel na mě. Neodpověděla jsem, protože jsem horečně hledala svou tašku – byla v ní spousta materiálů objasňujících pravdu, které pro mě byly nejdůležitější. Díky ochraně Učitele ležela hned vedle trosek skútru.
Řidič zavolal dopravní policii a ta dorazila velmi rychle. Když viděli vrak, ptali se, kdo byl sražen. Když jsem řekla, že já, zůstali na mě nevěřícně zírat. Cítila jsem se naprosto v pořádku, jen pravou nohu jsem měla mírně necitlivou. Kdybych nepromluvila, nevěřili by, že jsem to byla já. Jeden z policistů žertoval, že musím být vyrobena z nějakého zvláštního materiálu, když jsem přežila takovou srážku. Řekli mi, že během posledních dvou týdnů došlo v této oblasti ke třem vážným nehodám a každá z předchozích skončila smrtí. A teď tady stojím já – zcela bez zranění. Řekla jsem jim: „Praktikuji Falun Dafa, a protože je Dafa dobrý, dějí se takové zázraky.“
Přijela sanitka a zdravotníci mě vyzvali, abych jela s nimi. Odmítla jsem, protože jsem se cítila v pořádku.
Policisté pak zavolali mé rodině. Trvali na tom, abych šla do nemocnice na vyšetření. Řekla jsem jim: „Praktikuji Falun Dafa, nemusím do nemocnice. Doma budu v pořádku.“ Ale rodina s tím nesouhlasila. Aby nevzniklo nedorozumění ohledně Dafa, souhlasila jsem, že pojedu s dcerou do nemocnice.
Po vyšetření jsem si sedla na židli, abych si odpočinula. Uplynuly čtyři až pět hodin od nehody, a přesto jsem necítila žádnou bolest. Věděla jsem, že utrpení za mě snesl Učitel.
Když jsem se ale pokusila vstát, nešlo to. Lékaři mi diagnostikovali zlomeninu pánve a chtěli mě hospitalizovat. Nechtěla jsem zůstat, ale nejstarší dcera a zeť trvali na mém přijetí a proti mé vůli mě nechali v nemocnici.
Druhý den mě přišel navštívit druhý zeť a hned řekl: „Zapomněla jsi si opakovat ‚Falun Dafa je dobrý‘?“ Věděla jsem, že to Učitel ke mně promlouvá jeho ústy, a tak jsem znovu začala recitovat Fa a vysílat spravedlivé myšlenky. Toužila jsem jít domů.
Během týdne se o mě dcery střídavě staraly. Řekla jsem jim: „Daly jste do toho opravdu hodně. Teď si potřebujete odpočinout. Podívejte se, jsem v pořádku. Pojďme domů!“ Věděly, že Dafa je dobrý, a tak souhlasily. Pomohly mi do invalidního vozíku a odvezly mě domů.
Doma mi říkaly, že mám jen odpočívat a nemám se příliš hýbat, protože podle lékařů kosti potřebují čas na hojení. Ale já jsem si pomyslela: „Jsem praktikující. Musím cvičit Falun Dafa.“
Tu noc jsem se snažila meditovat, ale při zvednutí nohy mě přemohla silná bolest. Sedla jsem si tedy volněji a bolest překonala. Každý den jsem si prodlužovala dobu meditace. Také mě přišli navštívit spolupraktikující a povzbudili mě, abych zkusila alespoň první sadu stojících cvičení.
Pochopila jsem, že skrze ně mě Učitel povzbuzuje k pilnosti, a tak jsem se pokusila vstát a začít s první sadou. Každý pohyb byl nesmírně náročný, bolest téměř nesnesitelná, ale vytrvala jsem. Moje pohyby nebyly dokonalé, a po každém cvičení jsem se hodně potila. Postupně jsem však zvládla všech pět sad cvičení.
Za měsíc jsem byla úplně uzdravená. Dcera mě vzala zpátky do nemocnice na kontrolní rentgen. Když přišly výsledky, lékař nadšeně řekl: „Kosti vaší maminky jsou neuvěřitelné! Zlomenina se zahojila perfektně. Většina lidí nemá tak silné kosti. Ani mladí lidé nemají takovou hustotu kostí!“
Když to mé dcery uslyšely, věděly, že mě zachránil Dafa. Jejich podpora mé kultivace se ještě prohloubila.
Můj manžel a já jsme na vlastní kůži zakusili mimořádnou sílu Falun Dafa.
Copyright © 2024 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
