(Minghui.org) Koordinátor z našeho města mi zavolal a upozornil mě, abych se 26. července 1998, týden před akcí, zúčastnil setkání v Changchunu. Byl jsem řidičem své firmy a měl jsem rozjednané úkoly, takže jsem si nebyl jistý, zda se budu moci zúčastnit. Moje firma mi na ten den žádné úkoly nepřidělila, a tak jsem brzy ráno odjel autobusem s dalšími dvěma praktikujícími do Changchunu.
Když autobus vjížděl do Changchunu, viděli jsme na mnoha nárožích hlavních ulic lidi praktikující Falun Gong ve skupinách s transparenty a informačními tabulemi propagujícími tuto praxi. Po vystoupení z autobusu na konečné stanici jsme se připojili ke skupinovému cvičení. Poté jsme se připojili ke skupině studující Fa. Hlavní koordinátor z Changchunu nás rozdělil do několika menších skupin, abychom po skupinkách došli k hotelu Shangri-La.
Konferenční místnost v hotelu byla slavnostně vyzdobená. Pódium bylo potaženo žlutou látkou a po obou stranách bylo umístěno několik velkých květinových košů s čerstvými květinami. Byl jsem vzrušený, protože jsem tušil, že na tuto konferenci Fa přijde Mistr. Všichni se posadili do řad podle přidělených míst. Moje místo bylo v uličce tři řady od prostředních levých dveří.
Před začátkem konference jsem vstal, abych vyšel ven. V hale jsem uviděl Mistra. Měl na sobě oblek a přicházel z vestibulu a přitom pohyboval rukama (otáčel velkým kolem Zákona). Hlavní koordinátor řekl: „Všichni, prosím, přivítejte Mistra!“. Všichni vstali a zatleskali. Mistr na nás při vstupu do konferenční místnosti mával rukama. Díky energii, kterou Mistr vydával, jsem se roztočil dokola. Nevím, jak ten pocit popsat, protože mi stále tekly slzy. Dva praktikující předali Mistrovi květiny.
V konferenční místnosti zavládlo ticho. Když Mistr zahájil přednášku Fa, všichni pozorně naslouchali. Jeden z organizátorů přinesl vyšší židli a po chvíli nahradil Mistrovi tu nižší. Mistr si svlékl sako a položil si ho na opěradlo židle. Tato scéna se objevila v mém snu o dva měsíce později.
Viděl jsem několik praktikujících, kteří si dělali poznámky, když Mistr začal mluvit. Zajímalo mě, jestli je na tomto setkání dovoleno dělat si poznámky, a tak jsem se také nechal zlákat a vytáhl pero. Zapsal jsem si několik slov, ale pak jsem uviděl, že ta slova jsou Mistrovým obrazem, a tak jsem okamžitě přestal psát. Netrvalo dlouho a jeden z praktikujících podal Mistrovi lístek s tím, že si někdo dělá poznámky. Mistr řekl účastníkům, aby to nedělali. V duchu jsem si řekl: Mistře, mýlil jsem se. Neměl jsem si dělat poznámky.
Během přestávky Mistr sestoupil z pódia a postavil se na schody. Někteří noví studenti stáli v kruhu kolem něj a kladli mu otázky. Mistr držel v ruce láhev s vodou, ale nevypil ani doušek. Dál odpovídal na otázky studentů. Stál jsem za praktikujícím, který stál před Mistrem. Mistrova vysoká postava byla soucitná, klidná a přívětivá. Cítil jsem se šťastný a hrdý, že stojím před Mistrem.
Po desetiminutové přestávce Mistr pokračoval ve výuce Fa a odpovídal na otázky studentů. Než jsme si to uvědomili, uplynulo více než pět hodin. Když Mistr opouštěl konferenční místnost, stáli jsme a tleskali. Mistr si potřásl rukou s mnoha praktikujícími podél uličky.
Mistr řekl,
„....dnes jsi bytostí s tím největším štěstím ve vesmíru. Jsi student Dafa a dokonce bohové na nebesích ti závidí.“ (Vyučování Fa na Fa konferenci v Austrálii)
Ano, měl jsem štěstí. Byla to poslední veřejná přednáška Mistra v Číně a já jsem byl poctěn, že jsem se jí mohl zúčastnit. Kdykoli si na ten den vzpomenu a když čtu Vyučování Zákona na Fa konferenci asistentů v Čchang-čchunu, tak se mi po Mistrovi stýská. Mistr vždy povzbuzuje asistenty, aby dobře studovali Fa, vedli spolupraktikující kolem sebe a plnili své odpovědnosti asistentů.
Copyright © 2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
