Díky náročnému kolegovi jsem se posunula v kultivaci

(Minghui.org) Je mi 48 let a Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1998. Nedokážu vyjádřit svou vděčnost Mistru Li pouhými slovy za to, že mě vedl v mém hledání. V posledních letech mi Mistr do cesty postavil člověka, který mi pomohl v kultivaci.

Tímto složitým člověkem byl muž o rok mladší než já – říkejme mu pan Wang.V roce 2020 jsem přešla na méně vytížené oddělení. Můj příjem byl sice nižší, ale měla jsem více času na kultivaci. Pracovala jsem s dalšími dvěma dámami a byla jsem tam velmi spokojená.

Pan Wang byl zaměstnancem jiné společnosti, která u nás poskytovala služby. Byl zodpovědný především za údržbu zařízení a denní kontroly. Když jsme se poprvé setkali, byla jsem k němu zdvořilá. Potřeboval nůž na oloupání jablka, tak jsem mu ho rychle podala. Poté, co ho použil, mě požádal o kapesník, aby ho mohl otřít. Řekla jsem: „To je v pořádku, já si ho umyju.“ Vzala jsem tedy nůž a umyla ho. Byla jsem ale trochu nešťastná, myslela jsem si, že si ho měl očistit sám. Občas jsem slyšela, jak o něm moje dvě kolegyně mluví trochu pohrdavě.

Brzy mě přeložili na jinou pobočku. Pan Wang se tam také staral o vybavení. Můj partner mi řekl, abych si schovala nápoje na oběd, jinak mi je pan Wang vezme. Byla jsem trochu podezřívavá. Jak by mohl muž brát věci ženě?

Neschovala jsem si pití. Poprvé si je nevzal. Když viděl pití podruhé, řekl: „Ach, mám žízeň. Máte nějakou vodu?“ Napadlo mě, že by mohl mít opravdu žízeň, tak jsem mu nápoj podala a on se napil. Později, kdykoli nápoj uviděl, řekl, že má žízeň. Konečně jsem pochopila, proč o něm můj partner a ostatní kolegové takto mluvili. Ten nápoj měl ráda i moje maminka, a tak jsem ho raději začala schovávat – nechtěla jsem, aby mi ho zbytečně bral. Když přišel příště a nápoj neviděl, požádal mě a mého partnera o trochu.

Někdy požádal mého partnera o jídlo, když neměl snídani. Mě o ni nežádal, protože jsem jedla jen sušenky. Někdy jsem partnerovi udělala svačinu a nabídla mu ji. Když jsem se ho ptala na nějaké otázky týkající se práce, říkal: „Nemůžu ti něco říct jen tak. Dej mi za to nějaké občerstvení.“

To mě velmi rozzlobilo, protože jsem si myslela, že přátelé by se k sobě měli chovat upřímně. Já se k němu chovám jako k příteli, ale on se stará jen o své vlastní zájmy. Postupně jsem si uvědomila, že se od nás vždycky snaží něco získat. Jeden kolega řekl, že neudělá nic, pokud z toho nemůže mít prospěch. Moje nechuť k němu den ode dne rostla.

Později jsem se dozvěděla, že každý, kdo s ním přišel do styku, byl z něj otrávený. Protože jsem se více starala o svou pověst a myslela jsem si, že jsem kultivující a měla bych být k ostatním laskavá, dala jsem mu v podstatě vše, o co požádal. I když jsem to nechtěla dělat, neřekla bych ne. Často jsem si říkala: „Jsem kultivující. Nemohu být tak malicherná jako on. Možná mu něco dlužím ze svého předchozího života. Když to chce, dám mu to.“

Potřeboval, abychom podepsali dny, kdy přišel. Někdy si zapsal více pracovních hodin nebo nepřišel a požádal nás o podpis. Ze začátku jsem si myslela, že to není žádný problém. Myslela jsem si, že všichni pracujeme společně a že bych mu neměla dělat potíže, tak jsem prostě podepsala. Přemýšlela jsem o tom, že jsem kultivující a že to nebylo pravdivé, ale bylo mi příliš trapné odmítnout.

Když jsem mu dala něco k jídlu, ptal se: „Proč jsi na mě tak hodná?“ Cítila jsem se nešťastná, když jsem to slyšela, jako bych na něj byla milá z nějakého důvodu. Později byl můj partner přeložen na jinou pobočku a já zůstala sama. Když přišel do kanceláře, snažil se sedět vedle mě. Okamžitě jsem se zvedla a začala jsem chodit po místnosti. Byl trochu chlípný a otravný. Držela jsem si od něj odstup.

Někdy jsem s ním také mluvila a vysvětlovala mu pravdu. Jednou, když mu ublížila politika Komunistické strany Číny (KS Číny), jsem ho utěšovala a řekla mu, aby z KS Číny vystoupil. Nakonec s tím souhlasil. Byla jsem velmi šťastná a děkovala jsem Mistrovi za jeho záchranu.

Po nějaké době se vydal do naší centrály, aby poskytl službu. Byla jsem velmi ráda, že odešel. Ale brzy poté jsem byla také přeložena na ústředí. Pan Wang všem koupil pití, aby urovnal vztahy. Já jsem žádné nechtěla, protože jsem věděla, že je lakomý a že pro něj musí být těžké utratit tolik peněz. Často se choval, jako by byl naším nadřízeným, a někdy nám nařizoval, abychom udělali to či ono. Pořád po nás chtěl jídlo a zanedlouho už na něj byli skoro všichni naštvaní.

Občas jsem mu kladla otázky týkající se práce. Pokud neznal odpověď, mluvil kolem horké kaše a dělal to tak zmateně, že mu nikdo nerozuměl. Jednou jsem se ho zeptala, který z nich je napájecí zdroj UPS? Ignoroval mě. Odpoledne jsem se ho zeptala znovu. Podíval se na mě, naštvaně ukázal na rozvodnou skříň a hlasitě řekl: „Tohle je zdroj UPS.“ Pak zabouchl dveře a odešel.

Byla jsem ohromena: „Jak jsem ho vyprovokovala? Takže to je zdroj UPS? Proč mám pocit, že je něco špatně?“ Hledala jsem na internetu a zjistila, že se jedná o akumulátor, který zajišťuje záložní napájení. Podívala jsem se a zjistila, že je to ta velká černá krabice vedle rozvodné skříně. Teď jsem byla naštvaná. Jak mi mohl lhát? Bez ohledu na to, jak moc jsem ho urazila, neměl by mi lhát. Vrátily se mi všechny mé dřívější negativní názory na něj a několik dní jsem se cítila nesvá.

Ale já jsem kultivující a tento stav není správný. Je něco, co jsem udělala špatně? Vzpomněla jsem si, že ten den pracoval, ale osoba, se kterou pracoval, byla celou dobu na telefonu. Musel být nešťastný. Řekla jsem mu však, aby byl ke svému kolegovi ohleduplný. Vůbec jsem nebrala v úvahu jeho pocity a myslela jsem si, že za všechno může on. Není divu, že byl tak naštvaný. Ukázalo se, že jsem se skutečně mýlila.

Jednou jsem si všimla, že se na ostatní dívá svrchu, jak mluví a jedná. Potom jsem přemýšlela o Mistrově Zákonu. Říkala jsem si, že když se na ostatní dívá svrchu, znamená to, že se na ostatní dívám také svrchu? Když jsem se podívala dovnitř, uvědomila jsem si, že mám toto připoutání. Často jsem měla pocit, že jsem kultivující a že ostatní se mi nemohou rovnat. Chápou věci jako běžní lidé. Já jsem nad nimi nadřazená.

I když jsem to nedala najevo, v srdci jsem si to myslela. V práci jsem měla pocit, že pracuji tvrději, vím víc a jsem pozornější než ostatní. Teprve tehdy jsem pochopila, že pan Wang je zrcadlo, které mě odráží. Tedy že nestoudné chování, které projevoval, může být přítomno i ve mně? Když se ke mně muži chovali hezky, automaticky mě napadalo, jestli na mě nemají nějaké myšlenky. Není to nestoudné? Byla jsem v rozpacích.

Když od nás vždycky chtěl jídlo a vždycky chtěl nějakým způsobem těžit, znamenalo to, že mám stejné problémy? Jsem na druhé hodná, protože chci, aby na mě byli druzí hodní a pomohli mi, když to potřebuji? Když po mně chtěl, abych podepsala něco falešného, nepomáhal mi zbavit se mého lidského připoutání k tomu, že nechci lidi odmítat? On je tu skutečně proto, aby mi pomohl v mé kultivaci a umožnil mi vidět tolik mých připoutaností.

Jak pokračuji v praxi Dafa a dívám se dovnitř, nevidím už na panu Wangovi tolik nepříjemných věcí. Místo toho cítím, že má mnoho dobrých vlastností. Jsem Mistrovi vděčná, že mi zařídil, aby mi tento člověk pomáhal v kultivaci.

Články, v nichž se kultivující dělí o své chápání, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu a jsou nabízeny v duchu umožnění vzájemného povznesení.