Co nám říká apel z 25. dubna 1999

(Minghui.org) „Víra poskytuje dost světla těm, kdo chtějí věřit, a dost stínu těm, kdo věřit nechtějí,“ napsal francouzský matematik a filozof Blaise Pascal. Mně osobně tuto myšlenku připomíná pokojný apel praktikujících Falun Gongu v Pekingu dne 25. dubna 1999.

Již několik let po uvedení Falun Gongu na veřejnost v roce 1992, tato kultivační praxe zlepšila zdraví těla i ducha přibližně 100 milionům lidí. Komunistická strana Číny (KS Číny) se však vzhledem ke své historii brutality a lží nemohla smířit s tím, že by se tolik lidí odchýlilo od její linie. Když bylo ve městě Tianjin zatčeno několik desítek nevinných praktikujících, jiní praktikující se vydali do Pekingu, aby 25. dubna 1999 pokojně apelovali u Úřadu vlády pro stížnosti občanů.

Tito praktikující znali brutalitu KS Číny. Mnozí z nich zažili nebo byli svědky jejích politických kampaní, jako byla protipravičácká kampaň nebo Kulturní revoluce. Masakr na náměstí Nebeského klidu před deseti lety měli mnozí stále živě v paměti. Přesto nezaváhali. Věřili v principy Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti. Věděli, že spravedlnost nakonec zvítězí.

Postavit se za to, co je správné

Totalitní režim KS Číny však nezůstal jen u toho. O tři měsíce později zahájil systematické celostátní pronásledování Falun Gongu. Mnoho praktikujících bylo kvůli své víře zatčeno, zadrženo a mučeno. Podobně jako v předchozích politických kampaních si KS Číny vymyslela nespočet lží, aby Falun Gong očernila. Duševně nemocné osoby označovala za „praktikující Falun Gongu“, aby praxi zdiskreditovala.

Protože KS Číny ovládala zpravodajská média, praktikující byli nuceni znovu apelovat a objasňovat pravdu, uvedla paní Zhao Yumin, která nyní žije v Austrálii. Stejně jako mnozí další praktikující věděla, že pronásledování je nespravedlivé, a cítila povinnost říkat lidem pravdu o Falun Gongu. Proto šla po začátku pronásledování šestkrát apelovat na náměstí Nebeského klidu – poprvé 28. října 1999 a poté pětkrát v roce 2000 (4. února, 25. června, 19. července, 1. října a 6. října).

Postavit se za svědomí vyžaduje odvahu. „Pokaždé, když jsem šla na náměstí Nebeského klidu, měla jsem pocit, jako bych se vzdávala připoutanosti k životu a strachu ze smrti,“ řekla paní Zhao.

Nebyla v tom sama. Podle neúplných statistik, které sestavila webová stránka Minghui, přišlo v letech 2000 až 2001 na náměstí Nebeského klidu 100 000 až 150 000 praktikujících, aby otevřeně svědčili o pravdě, kterou nosí v srdci. Skutečný počet však může být ještě vyšší.

Praktikující přicházeli jednotlivě i ve skupinách, jeden za druhým, drželi transparenty, cedule nebo vyjadřovali své obavy, zatímco je policie rychle zatýkala a odvážela, uváděla tehdejší zpráva CNN. Brzy se však na jiném místě náměstí postavil další člověk nebo skupina.

„Už 18 měsíců čelí toto duchovní hnutí celoplošnému útoku, a navzdory násilnému potlačování pokojných protestů se na náměstí Nebeského klidu v Pekingu stále scházejí stovky příznivců, aby si připomněli klíčová data,“ uvedla agentura AFP ve článku nazvaném China Spooked by Failure to Crush Falungong dne 22. ledna 2001.

Podle zprávy bylo tehdy odhadováno, že do pracovních táborů bylo posláno kolem 10 000 praktikujících a v danou chvíli bylo zadržováno asi 50 000 osob. Praktikující se však nevzdali – a ani uvnitř vedení KS Číny nepanuje v této otázce jednota.

Stupňující se nenávistná propaganda

Právě v této době KS Číny spustila další velký podvod, jehož cílem bylo očernit Falun Gong – stalo se tak den po zprávě agentury AFP: zinscenovaný případ sebeupálení na náměstí Nebeského klidu. Přestože šlo o naprosto šokující čin, podobné záminky nejsou v dějinách bezprecedentní. Téměř před 2 000 lety v roce 64 n. l. nechal císař Nero zapálit budovy v Římě a z požáru obvinil křesťany, aby měl záminku k jejich pronásledování.

S využitím přísné kontroly nad médii a dalšími komunikačními kanály zašla KS Číny mnohem dál. Už dvě hodiny po „incidentu“ 23. ledna 2001 vydala tisková agentura Xinhua celosvětovou zprávu v čínštině i angličtině, v níž tvrdila, že se na náměstí Nebeského klidu zapálilo pět praktikujících Falun Gongu. Tento podvod a další následné lži byly pak opakovaně šířeny médii, učebnicemi, literaturou i zábavními pořady – a veřejnost tím byla záměrně klamána a podněcována k nenávisti vůči Falun Gongu.

Podrobná analýza reportáže čínské státní televize CCTV odhalila četné nesrovnalosti. Především: mladá „oběť“ Liu Siying byla schopná mluvit a zpívat během rozhovoru čtyři dny po tracheotomii – což je podle lékařů nemožné. Dále novinář navštívil domovskou oblast další údajné „oběti“ Liu Chunling, ale nikdo z místních o ní nevěděl, že by kdy Falun Gong praktikovala. Uvedl to The Washington Post ve článku z února 2001 s názvem Human Fire Ignites Chinese Mystery („Lidský oheň vyvolává čínskou záhadu“).

Třetím zarážejícím faktem bylo, že ačkoli Wang Jindong – další účastník – měl být údajně popálen po celém těle, plastová láhev od Sprite s benzínem, která ležela přímo před ním, zůstala nedotčena. Záběry z místa incidentu navíc obsahovaly stabilizované dlouhé a střední záběry, které by nebylo možné pořídit bez přítomnosti připraveného televizního štábu. Vzhledem k přísné cenzuře v Číně běžně trvá několik dní, než se podobné zprávy dostanou na veřejnost. Agentura Xinhua však v tomto případě vydala zprávu o „mimořádné události“ v čínštině i angličtině už během dvou hodin. To bylo bezprecedentní a krajně podezřelé.

Ve skutečnosti Falun Gong výslovně zakazuje zabíjení i sebevraždu. Šlo tedy o čirou nenávistnou propagandu, kterou KS Číny zinscenovala, aby Falun Gong očernila. Bohužel mnoho lidí těmto lžím uvěřilo a obrátilo se proti nevinným praktikujícím.

Co nám říká pokojný apel v roce 1999

Když bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin v červenci 1999 zahájil pronásledování Falun Gongu, prohlásil, že praxe bude do tří měsíců „vyhlazena“. Po osmnácti měsících bez jakéhokoli výsledku on a jeho přívrženci vymýšleli další lži – včetně výše zmíněného podvodu –, aby podnítili nenávist veřejnosti a zintenzivnili represe. Ačkoli od té doby uplynulo již 26 let, praktikující Falun Gongu si svou víru stále pevně uchovávají. Proč?

Protože Falun Gong není politické hnutí. Praktikující pouze chtějí být zdravými lidmi s vysokými morálními hodnotami. Jsou nadějí pro tento svět. Právě proto totalitní režim KS Číny nemohl – a ani nemůže – uspět.

Od roku 1999 byla učení Falun Gongu přeložena do více než 50 jazyků a přitáhla praktikující ve více než 100 zemích světa. Stejně jako praktikující v Číně i oni si váží univerzálních hodnot Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti a mají z praxe prospěch.

Pokračující pronásledování, stejně jako způsob, jakým režim naložil s pandemií, umožnily lidem jasněji uvidět, jak krutá KS Číny ve skutečnosti je. Právě její brutalita přiměla téměř 450 milionů Číňanů, aby se veřejně zřekli členství v organizacích KS Číny – včetně samotné strany, Svazu mládeže a Pionýrské organizace.

Pro mě byl pokojný apel v roce 1999 varovným signálem. Ti, kdo se od KS Číny odvrátili, si zvolili světlou budoucnost. Bez ohledu na to, jak silné se mohou síly zla jevit a kolik přisluhovačů se k nim přidalo, principy vesmíru nakonec každého postaví tváří v tvář odpovědnosti za vlastní skutky.