(Minghui.org) V západní společnosti je "odvolání" pojem, který se používá jen zřídka. Občané mají různé možnosti, jak vyjádřit své názory, a není výjimečné, když se tisíce lidí shromáždí před prezidentským sídlem nebo budovou parlamentu, aby protestovali.
Na druhé straně Tichého oceánu, v Číně, se 25. dubna 1999 více než 10 000 praktikujících Falun Gongu vydalo k Ústřednímu úřadu pro podávání stížností u západního vchodu do Zhongnanhai, aby podali odvolání. Klidně stáli na chodníku celé hodiny, aniž by překáželi chodcům nebo dopravě. Neměli žádné transparenty, nikdo neskandoval hesla ani nedělal rozruch. Policisté mezi sebou rozmlouvali a celá situace byla nakonec vyřešena. Tato událost byla označena za ‚největší, nejpokojnější a nejdokonalejší protest v dějinách Číny‘ a některá zahraniční média uvedla: ‚Pokojný přístup obou stran během protestu ze dne 25. dubna u Zhongnanhai nemá v čínských dějinách obdoby.‘“
Dnes však má mnoho Číňanů dojem, že se praktikující Falun Gongu pokusili zaútočit na Zhongnanhai, a že právě tato událost vedla Komunistickou stranu Číny (KS Číny) k následnému rozhodnutí tuto skupinu potlačit. Někteří Zápaďané napojení na KS Číny zopakovali narativ režimu: praktikující Falun Gongu obklíčili vládní úřady.
Ujasněme si tedy několik nedorozumění.
Zpochybnil Falun Gong mocenské postavení KS Číny, nebo Jiang Zemin zneužil svou moc?
Proč se praktikující Falun Gongu shromáždili poblíž politického centra Komunistické strany Číny? Snažili se vyzvat režim, nebo zpochybnit jeho autoritu? A byl právě toto zásadní důvod, který vedl k rozhodnutí režimu tuto skupinu zlikvidovat?
V prosinci 1998 odvysílala šanghajská televizní stanice následující reportáž: „Dnes brzy ráno se téměř 10 000 příznivců Falun Gongu ve městě shromáždilo ve sportovním centru v Šanghaji, aby podpořili tuto praxi. Zakladatel, pan Li Hongzhi, začal Falun Gong veřejně vyučovat v roce 1992 a od té doby se cvičení stalo populární mezi lidmi po celé zemi. Jedinečné učení Falun Gongu působilo jako svěží závan a dodnes lidé v různých částech Číny, stejně jako v Hongkongu, Macau a na Taiwanu, spontánně zakládají skupiny, kde společně cvičí. Falun Gong se rozšířil i do Evropy, Ameriky, Austrálie a Asie. Přibližně 100 milionů lidí po celém světě dnes praktikuje Falun Dafa. Tolik ze zprávy našeho reportéra.“
Falun Gong byl poprvé veřejně představen v roce 1992. Pan Li Hongzhi vedl první úvodní přednášku 13. května 1992 v Changchunu. Tato praxe je založena na principech Pravdivost, Soucit a Snášenlivost a zahrnuje pět sad klidných, plynulých cvičení. V květnu 1998 provedl nejvyšší sportovní úřad v zemi podrobné šetření ohledně Falun Gongu. V září téhož roku malý tým lékařských expertů vyšetřil 2 553 praktikujících v provincii Guangdong. Výsledky ukázaly, že praxe je z 97,9 % účinná při zlepšování zdravotního stavu.
Mezi praktikujícími byli vysloužilí důstojníci armády, vysoce postavení funkcionáři KS Číny, armádní velitelé, dělníci, vysokoškolští pedagogové a další. Falun Gong se šířil převážně ústním podáním a během krátké doby si získal velmi příznivé ohlasy.
Falun Gong nevznikl v Číně jako náboženství, ale jako forma qigongu. Mnozí z vyšších představitelů KS Číny proto považovali qigong za prostředek k upevnění zdraví – a přikládali mu přehnaný význam tím, že jej povyšovali až na ideologickou úroveň.
Jiang Zemin, tehdejší prezident Číny, vnímal rostoucí popularitu Falun Gongu jako konkurenci, která odvádí pozornost od něj samotného. Považoval se za císaře – a proto žárlil. Již v roce 1996 pověřil čínské bezpečnostní složky, aby začaly sledovat aktivity praktikujících Falun Gongu. V letech 1997 a 1998 docházelo v různých částech země k případům, kdy byli praktikující nespravedlivě zatýkáni a šikanováni. V roce 1999 byli někteří praktikující v Tianjin zatčeni a publikování knih o Falun Gongu bylo zakázáno. V některých oblastech nebylo dovoleno cvičit veřejně. Pokud by situace pokračovala tímto směrem, praxi hrozil úplný zákaz.
Skupina praktikujících, kteří díky Falun Gongu výrazně pocítili přínosy této metody, se proto rozhodla vydat do Pekingu a podat odvolání – s nadějí, že tím pomohou zajistit klidné a bezpečné prostředí pro kultivační praxi.
Ačkoliv tehdejší premiér Zhu Rongji během odvolání 25. dubna jednal s praktikujícími přívětivě a celá událost skončila v poklidu, Jiang Zemin výsledek tohoto setkání záhy zvrátil. Dne 20. července 1999, tedy pouhé dva měsíce poté, zahájil rozsáhlé zatýkání praktikujících Falun Gongu a rozpoutal brutální pronásledování, které trvá dodnes – již 26 let.
Klamná obvinění Jiang Zemina vedla k úpadku morálních hodnot v Číně
Po roce 1999 došlo v Číně k deformaci systému odvolání i souvisejících právních předpisů.
KS Číny využívá tzv. petiční systém jako prostředek, který má lidem, jež se stali oběťmi nespravedlnosti, nabídnout poslední záblesk naděje. Ve skutečnosti je však čeká rozsáhlý bezpečnostní aparát označovaný jako „Fengqiao zkušenost“ – tedy mobilizace obyvatelstva za účelem „posílení diktatury nad třídními nepřáteli“. KS Číny běžně cílí na určité skupiny obyvatel nebo jednotlivce.
Za posledních 26 let se čínští občané opakovaně snaží domáhat svých práv prostřednictvím cesty, kterou jim sám režim vymezil. Důvody jejich odvolání jsou rozmanité – od násilného vystěhování, přes škody způsobené falešnými vakcínami, žaloby na zkorumpované úředníky, až po oznámení o šikaně a jiném bezpráví.
Jaké však bývají důsledky? Je veřejným tajemstvím, že KS Číny vynakládá obrovské prostředky – lidské i finanční – na to, aby tyto petenty zachytila dříve, než dorazí do cíle. Výsledkem je, že jsou tito lidé zatýkáni, posíláni do věznic, pracovních táborů či jiných forem nezákonného zadržení. Počátek úplného rozkladu a potemnění čínského systému odvolání lze vystopovat až ke klamným obviněním Jiang Zemina vůči praktikujícím Falun Gongu, kteří 25. dubna 1999 podali své pokojné odvolání.
Copyright © 2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
