Když člověk praktikuje Dafa, má z toho prospěch celá rodina

(Minghui.org) Je mi 80 let a jako praktikující Falun Dafa bych se ráda podělila s Mistrem Li o svou zkušenost s tím, jak uvádím svůj rodinný život do souladu s Dafa.

V rodině žijeme s manželem, synem, jeho ženou a vnukem. Protože syn se snachou provozovali restauraci, starala jsem se o vnuka já. Jednou si ve školce poranil koutek oka. Krvácel a měl to nateklé. Učitelka mu nabídla lék, ale odmítl ho, protože ho to bolelo. Když jsem ho vzala domů, řekla jsem mu, ať se mnou opakuje: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré,“ a požádá Mistra o pomoc.

Začal to opakovat v slzách a brzy se uklidnil natolik, že mi dovolil mu ránu ošetřit. Když jsem šla spát, měla jsem obavy, aby si na to v noci nesáhl a znovu ho to nebolelo. Ale noc proběhla klidně, bez problémů.

Jindy, když učitelka ve školce zavírala dveře, přivřela vnukovi dva prsty. Nehty mu za několik dní slezly. Jak se říká – „prsty jsou spojeny se srdcem“ – i pro dospělého je to bolestivé, natož pro dítě. On se ale choval, jako by se nic nestalo, a nevynechal žádné hraní.

Jednou jsem ho zaslechla, jak pláče v koupelně. Zeptala jsem se, co se stalo, a on odpověděl: „Bolí mě břicho.“ Řekla jsem mu, ať rychle začne opakovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Okamžitě to pochopil a začal hlasitě volat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré!“ Můj manžel se trochu lekl a poprosil ho, ať to říká tišeji. Uklidnila jsem ho, že je to v pořádku. Vnukovi bolest břicha brzy přešla.

Díky tomu, že praktikuji, má můj vnuk požehnání z Dafa. Zázraky Dafa na vlastní oči viděli i můj syn a snacha, takže mě při všem, co dělám na potvrzení Fa, velmi podporují.

Občas se u nás doma stále objeví nějaký konflikt. Pokud se ale dokážeme chovat jako opravdoví kultivující a řídit se principy Pravdivost–Soucit–Snášenlivost, pak dokážeme zvládat věci správně a proměnit špatné situace v dobré.

Před několika dny mi snacha řekla: „Ve sprše jsi zase strávila moc času. Účet za vodu je tento měsíc přes 100 jüanů!“

Trochu mě to zamrzelo. Když bylo potřeba koupit věci do domácnosti – třeba plynové bomby nebo běžné potřeby – nebo když potřeboval peníze vnuk, vždy jsem přispěla podle svých možností. Navíc jsem si při poslechu vysílání Minghui Radia „Vzpomínka na Mistrovu milost“ vzpomněla, jaký nám Mistr dává příklad, a osvojila jsem si návyk být v domácnosti šetrná. Dávám si pozor, abych zbytečně neutrácela. Přesto jsem snachu za její poznámku nekárala a jen jsem odpověděla: „Už se pohybuji pomaleji než dřív. Příště si dám víc pozor.“

Můj vnuk své matce řekl: „Až budeš stejně stará jako babička, možná nebudeš tak dobrá jako ona.“ Když snacha odešla z domu, řekl mi: „Nevšímej si mámy. Řekla to jen proto, že viděla vysoký účet za vodu.“ Odpověděla jsem mu, že jako kultivující mě to nijak netrápí.

Je normální, že osmdesátiletý člověk se pohybuje pomaleji a ve sprše stráví víc času. Kromě toho žijí v mém domě a i finančně jim pomáhám. Většina lidí by si při takových poznámkách od snachy pomyslela, že to přehání. Ale já jsem praktikující Dafa a Mistr nás učí dívat se na věci z pohledu druhých. Věděla jsem, že mi snacha jen pomáhá zlepšit si charakter (xinxing).

Mistr si mě vybral za žákyni Dafa – to ze mě činí jednu z nejšťastnějších bytostí ve vesmíru. Já i moje rodina jsme zahrnuti požehnáními Dafa a jsme nesmírně vděční Mistrovi za jeho soucitnou spásu! Od nynějška budu na sebe klást nároky odpovídající požadavkům na kultivující, splním to, co ode mě Mistr očekává – a vrátím se s Ním domů!