[Oslava Světového dne Falun Dafa] Praktikování Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti naplňuje naše srdce nadějí

(Minghui.org) S matkou praktikujeme Falun Dafa (známý také jako Falun Gong) již téměř 30 let. Při příležitosti oslav Světového dne Falun Dafa bychom rádi využili této příležitosti a podělili se o naše příběhy související s kultivací.

Začínám praktikovat Falun Dafa

Moje matka mi o Falun Dafa řekla, když jsem byl na druhém stupni základní školy. Vzala mě na skupinové studium Fa a ranní cvičení, stejně jako na rozsáhlé aktivity k představení Falun Dafa a na konferenci Fa, které se zúčastnilo 1 000 praktikujících.

Naše skupina pro studium Fa čítala několik desítek praktikujících, než byla rozdělena do menších skupin. Střídali jsme se ve čtení Zhuan Falun a po dokončení přednášky jsme diskutovali o svých kultivačních zkušenostech.

Jedna praktikující popisovala, jak prošla zkouškou charakteru: manžel jí dal bezdůvodně facku, ale místo aby reagovala hněvem nebo se bránila, připomněla si, že je praktikující, a ovládla se. Podívala se do svého nitra, aby zjistila, zda neudělala něco nevhodného.

V té době jsem byl v praxi začátečník a plně jsem nechápal, co kultivace znamená. Její příběh mě hluboce zasáhl a udivilo mě, že poté, co dostala facku, v sobě nedržela zášť, ale zamyslela se nad svým vlastním chováním. Zjevně se lišila od běžných lidí!

Jak jsem pokračoval ve studiu Fa, naslouchal sdílení praktikujících a pozoroval jejich laskavá slova a činy, postupně jsem pochopil, co tato skupina lidí dělá – chovají se podle principů Pravdivost-Soucit-Snášenlivost, aby se stali lepšími a ještě lepšími lidmi.

Zpočátku jsem skutečně nechápal, co kultivační praxe znamená a jak se kultivovat. Jako dítě jsem nedokázal pochopit hluboké principy v knize. Poznal jsem jen slova „Pravdivost-Soucit-Snášenlivost“.

Vzpomínám si, že v prvním pololetí třetího ročníku na druhém stupni základní školy jsme měli novou učitelku geometrie, která byla dost přísná. Jednoho dne požadovala, aby studenti mlčeli, a nikdo nesměl mluvit. Když jsem se spolužákem probíral nějaký problém, uviděla mě a potrestala mě tím, že jsem musel stát před třídou po zbytek hodiny.

Bylo to pro mě obrovské ponížení. Jako dobře vychovaný student, který nikdy nebyl takto kázeňsky potrestán, jsem se cítil hluboce ukřivděný a po hodině jsem si vyplakal srdce. Nicméně jsem k ní nechoval zášť.

Připomněl jsem si, že jsem se naučil zásady Pravdivost-Soucit-Snášenlivost a že bych měl být laskavý. Věděl jsem, že je špatné chovat vůči komukoli zášť. Takové bylo mé tehdejší počáteční a jednoduché pochopení principů.

Po celý ten školní rok jsem si vůči učitelce geometrie nevypěstoval žádné negativní myšlenky ani zášť. Postupně si uvědomila, že jsem dobrý student, a začala se ke mně chovat laskavě. Měli jsme harmonický vztah mezi učitelkou a žákem.

Rodina mé matky měla hluboký vztah k buddhismu. Když byla moje babička malá, jeden ze starších členů rodiny byl buddhista. Babička i matka začaly věřit v buddhismus a byly vegetariánky.

Navzdory víře v buddhismus však matčino zdraví zůstávalo špatné. Neustále byla odkázána na léky na zánět ledvin, Menierův syndrom a především na vážné onemocnění srdce.

Poté, co matka začala praktikovat Falun Dafa, se její zdravotní stav rychle zlepšil. Přestala brát léky na srdce a její nefritida zmizela. Každý den byla veselá.

Její zaměstnání vyžadovalo, aby pracovala na střídavé směny. Dříve se během noční směny často vytrácela a spala. Dokonce se hádala se svým nadřízeným kvůli osobnímu prospěchu.

Ale poté, co začala praktikovat Dafa, si moje matka uvědomila, že by se měla chovat podle zásad Pravdivost-Soucit-Snášenlivost a brát svou práci vážně. Začala být ohleduplná ke svým spolupracovníkům a zaměřila se na zlepšování sebe sama. Místo toho, aby se během noční směny uklidila ke spánku, pilně pracovala.

Několikrát, když přišel nadřízený zkontrolovat noční směny, byla matka jediná ve službě – ostatní někde spali.

Vytrvalost navzdory těžkostem a nebezpečí

Právě když jsme s matkou šťastně praktikovali Falun Dafa, zahájil dne 20. července 1999 šéf čínské komunistické strany Jiang Zemin pronásledování Falun Gongu. Měli jsme pocit, že se na nás řítí nebe a prší krev, která námi otřásá až do morku kostí.

Protože jsem nikdy předtím nezažil žádné politické hnutí, moje mladická prostota a nevinnost mi nedovolily pocítit strach. Jen jsem nedokázal pochopit, proč mi vláda zakazuje praktikovat Falun Gong. Pravdivost-Soucit-Snášenlivost je tak úžasná a principy sebekázně, které nás Mistr učil, byly tak dobré, proč by se jich někdo vzdával?

Jakmile začalo pronásledování, vedoucí představitelé komunity a policie často chodili „navštěvovat“ náš domov. Zabavili matčin občanský průkaz a naše knihy Dafa. Jednoho dne přišli dva ředitelé sousedského výboru znovu a požadovali, aby moje matka podepsala „garanční prohlášení“, že se zříká Falun Gongu. Protože matka nebyla doma, řekli mi, abych to podepsal jejím jménem.

V té době jsem byl příliš mladý, abych si uvědomoval vážnost vzdání se kultivace, a uvažoval jsem, že to podepíšu jen proto, aby odešli. Ale ve chvíli, kdy jsem pero vzal do ruky, se mi najednou zatočila hlava. Okamžitě jsem si uvědomil, že to nemůžu podepsat, a místo toho jsem papír roztrhal. Později jsem narazil na jednoho z ředitelů a ten mi řekl: „Udělal jsi správně, že jsi ten papír roztrhal.“

Protože se moje matka odmítala vzdát své kultivace, policie ji často obtěžovala doma i v práci. Několikrát byla nezákonně zadržena a na místní policejní stanici se stala „známou“. Jednou, kolem Nového roku, policie vtrhla do našeho domu, když jsme spali, a odvedla matku do vazby. Takto policie KS Číny pronásleduje laskavé a nevinné lidi.

Moje matka měla v práci dobrou pověst, protože se chovala podle zásad Pravdivost-Soucit-Snášenlivost. Vysvětlovala pravdu o Falun Gongu svému vedení, které s ní mělo pochopení. Pokaždé, když byla unesena a zadržena, její vedení požadovalo, aby byla propuštěna.

Postupem času však její vedení již nedokázalo odolávat tlaku a muselo matku donutit k předčasnému odchodu do důchodu. V důsledku toho matka přišla o své pracovní výhody a musela žít s měsíčním příjmem pouhých několik set jüanů (100 jüanů = 300 CZK).

V té době zemřel můj otec a já jsem ještě chodil na střední školu. Matka, její slepá matka a já jsme se přestěhovaly do pronajatého bytu a naše životní podmínky byly obtížné. Nakonec nám byla díky developerskému projektu přidělena nová bytová jednotka a my jsme se do ní s velkou radostí nastěhovali.

Několik měsíců před mou maturitou došlo v mém městě k hromadnému zatýkání praktikujících Falun Dafa. Bylo zatčeno několik tisíc praktikujících a mnoho z nich bylo brutálně ubito k smrti nebo těžce zraněno. Tato brutalita šokovala celý svět.

V noci hromadného zatýkání si policie přišla pro mou matku. Protože nebyla doma, odvedli mě místo ní na policejní stanici a vyslýchali mě, snažili se zjistit, kdo jsou její kontakty a zda doma cvičí. Řekl jsem, že nevím, protože jsem byl ve škole.

Pak na mě tlačili, abych podepsal „Garanční prohlášení“, že se zříkám Falun Gongu, ale to jsem odmítl. Bylo už pozdě večer, po několika hodinách výslechu, aniž by ze mě cokoli dostali, mě nakonec pustili.

Ještě té noci jsem našel svou matku a začali jsme žít v exilu. Později jsem se dozvěděl, že následující noc přišla policie znovu, aby mě zatkla. Chtěli dokončit svůj úkol a podat zprávu. Měl jsem štěstí, že jsem už odjel.

Domů jsme se už neodvážili vrátit – místo toho jsme žili u přátel a příbuzných. Jedna laskavá příbuzná se na krátkou dobu ujala mé babičky. Abych se vyhnul policejní šikaně ve škole, přestoupil jsem na soukromou střední školu a nakonec jsem tam odmaturoval. Byla to už třetí škola, na kterou jsem během posledního ročníku střední školy přestoupil.

Kvůli brutálnímu pronásledování ze strany KS Číny jsme se několik let nemohli vrátit domů. Moje matka, babička i já jsme žily v chudobě a neustálém vysídlení. Už jsem ztratil přehled o tom, kolikrát jsme se museli stěhovat – tolikrát, že slovo „domov“ nemá žádný význam. V mé mysli se z něj stalo jen místo na spaní a já se cítil jako poutník.

Jednám podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti

Jak jsem dospíval, mé chápání kultivace už nebylo tak povrchní jako v dětství. V průběhu let jsem pečlivě četl Devět komentářů ke komunistické straně a získal jsem jasnější pochopení skutečné povahy KS Číny.

V kombinaci s vlastními zkušenostmi s pronásledováním a Mistrovým učením jsem se hluboce zamýšlel a hodnotil, proč jsem se tváří v tvář tvrdému útlaku nadále pevně držel své víry. Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou univerzální hodnoty. Není nic špatného na tom, když člověk pozvedne svůj morální standard a žije podle těchto zásad.

To, co prožíváme, je podobné tomu, co kdysi prožívali Šákjamuniho učedníci nebo Ježíš – cesta, na níž je třeba zůstat věrný spravedlivé víře tváří v tvář pronásledování. Dnes následujeme Mistra v kráčení po té nejspravedlivější cestě. I když je tato cesta obtížná a plná těžkostí, jsme odhodláni vytrvat až do konce.

V průběhu let si v každodenním životě a práci neustále připomínáme, že jsme praktikující Falun Gongu a musíme následovat Mistrovo učení a snažit se chovat podle zásad Pravdivost-Soucit-Snášenlivost.

Po absolvování vysoké školy jsem nastoupil do jedné firmy a pracoval tam šest let. Když jsem nastoupil, měl jsem málo pracovních zkušeností a často jsem žádal svou šéfovou o radu, když jsem narazil na obtíže.

Jednoho dne jsem při jednání se zákazníkem narazil na ošemetný problém, se kterým jsem si nevěděl rady. Jako obvykle jsem požádal o pomoc svou šéfovou. K mému překvapení mě před zákazníkem i kolegy pokárala. Dokonce i zákaznice mě litovala a uklidňovala: „To je v pořádku. Může to zkusit znovu.“

Tváří v tvář náhlé výtce jsem byl na okamžik v rozpacích, ale necítil jsem žádnou zášť ani křivdu. Později mi šéfová vysvětlila, že se mnou záměrně ztratila nervy, aby si vytvořila východisko, nějaký prostor pro vyjednávání, aby zákazník cítil, že věc bereme vážně. Řekl jsem jí, že to chápu.

Vzpomněl jsem si, co řekl Mistr,

„Se vším bys měl myslet na druhé – nejdříve mysli na druhé a pak mysli na sebe. Chci, abyste se kultivovali a dosáhli takového Dovršení, které je ve spravedlivém Fa, se spravedlivým osvícením a Dovršení, kde druzí jsou důležitější než ty.“ (Vyučování Fa na Fa konferenci v Austrálii)

Cítil jsem, že pro mou šéfovou není snadné udržet firmu v chodu a zároveň vyvažovat nejrůznější vztahy, takže bych měl mít pochopení a soucit. Jako praktikující bych se měl držet standardů Zákona a brát ohled na ostatní. Chvilková stížnost nic neznamená.

V této společnosti jsem nejednou vzal takovou vinu na sebe a věděl jsem, že jako praktikující bych se takovými věcmi neměl zabývat. Ve skutečnosti jsem na ně postupně zapomněl.

Později jsem se stal nejvíce seniorním zaměstnancem s nejvyšším titulem v této firmě, ale moje šéfová mi dávala stejný plat jako mým kolegům, kteří měli nižší tituly a méně zkušeností. Přesto mi to nevadilo.

Na začátku, když šéfová zjistila, že jsem praktikující Dafa, uvažovala o tom, že mě vyhodí. Její manžel řekl: „Co je špatného na praktikování Falun Gongu? Nic špatného neudělal, proč propouštět tak dobrého zaměstnance?!“

Pracoval jsem v té firmě pilně šest let a stál jsem při šéfce v těžkých dobách. Je to už pět let, co jsem odtamtud odešel, ale ona stále posílá vzkazy, že kdybych se vrátil, nabídne mi štědrý plat, ale já zdvořile odmítám.

Šest měsíců jsem pracoval v jiné společnosti. Nebyla to dlouhá doba, ale se šéfem a jeho ženou jsem si rozuměl. Když jsem nastoupil, měl jsem složenou zkoušku na střední úrovni a spoustu pracovních zkušeností. Šéf uznával mé schopnosti a klienti mi dávali pozitivní zpětnou vazbu.

Jako praktikující Falun Dafa jsem měl na paměti Mistrovo učení a snažil jsem se být dobrým člověkem, ať jsem byl kdekoli. Když jsem se setkal s problémy, vžil jsem se do situace svého šéfa nebo klienta, místo abych se soustředil na své osobní ztráty nebo zisky.

Někdy zákazníci vyjednávali o nižší ceně. Na rozdíl od některých obchodníků, kteří kvůli penězům snižovali kvalitu, jsem dodržoval zásady Pravdivost-Soucit-Snášenlivost. I když jsem vydělal méně peněz, stále jsem dodržoval správné postupy a dokončil práci na vysoké úrovni.

Abych dosáhl dobrých výsledků, musel jsem někdy vynaložit mimořádné úsilí. Nikdy jsem se nešetřil ani si nezkracoval cestu. Můj šéf i klienti uznávali mou pracovní morálku a profesionalitu.

Setkal jsem se s obtížným zákazníkem a ani po několika pokusech se mi nepodařilo problém vyřešit. Šéfova manželka mě spojila se zaměstnankyní z jiného obchodu a navrhla mi, abych se s ní poradil. Dopadlo to dobře.

Později se mnou mluvila, aby se ujistila, že mi tato dohoda vyhovuje. Řekl jsem jí, že oceňuji možnost učit se od někoho jiného. S radostí odpověděla: „Ráda si s vámi povídám - žádné zábrany“.

Během čínského nového roku vypukla pandemie covidu, takže jsme měli méně zákazníků a snížené tržby. Majitel se rozhodl, že všem umožní začít dovolenou dříve. Když jsme se po prázdninách vrátili do práce, dostal jsem plnou výplatu.

Věděl jsem, že se firmě na konci roku nedaří a šéf nevytváří žádný zisk. Také jsem cítil, že není správné, abych dostal zaplaceno za dny dovolené navíc, a tak jsem tuto část platu vrátil. Šéfova manželka byla ráda, protože to ode mě nečekala. Bylo vidět, že si váží mého charakteru. Věřím, že jako praktikující Dafa bych měl být vždy ohleduplný k ostatním.

První měsíc po mém nástupu oba zástupci šéfa odešli. Po práci jsem tedy šéfovi pomáhal s některými jejich povinnostmi, což ocenil. Později byli přijati noví zaměstnanci. Když jsem viděl, že jim chybí zkušenosti, snažil jsem se je zaškolit a dělal jsem, co jsem mohl, abych šéfovi ulehčil práci.

Asi po šesti měsících jsem dal výpověď, protože jsem se musel přestěhovat. Šéf mi neochotně řekl: „Neměli jsme vás u nás dost dlouho.“ Když mě šéfova žena vyprovázela, řekla: „Doufám, že se vrátíte.“

Dar Dafa

Jak se zlepšovala naše kultivační úroveň, začalo se nenápadně měnit pozitivním směrem i prostředí okolo nás. Kolem roku 2008 jsme se přestěhovali do domu příbuzných, abychom se o něj pomohli starat. Následujících deset a více let jsme pod milosrdnou ochranou Mistra žili relativně stabilním životem s minimem obtěžování. Až v roce 2017 jsem si s pomocí přátel a příbuzných konečně mohl koupit dům.

Bylo to v době největšího rozmachu trhu s bydlením a já neměl mnoho peněz. Protože však majitel naléhavě potřeboval finanční prostředky, koupil jsem dům přímo od něj za téměř původní cenu, aniž bych musel platit poplatek za zprostředkování.

Dům sice není velký, ale jeho dispozice, poloha a cena jsou přesně takové, jaké jsem chtěl. Celý proces převodu proběhl výjimečně hladce, jako by byl zařízen přímo pro mě. Věděli jsme, že je to dar od Mistra.

Kvůli koupi domu jsem měl dluh více než 100 000 jüanů (300 000 CZK) a do roku 2019 jsem ho stále nesplatil. V naději na kariérní postup jsem rezignoval, abych se připravil na důležitou zkoušku. Kvůli vypuknutí pandemie jsem však nakonec byl téměř rok a půl bez práce. Teprve v červenci 2021 jsem se mohl vrátit do řádného zaměstnání.

Během několika posledních let pandemie čínská ekonomika stagnuje a mnoho průmyslových odvětví upadá. Nespočet lidí se snažilo najít práci, natož vydělat dost na splácení dluhů.

Přesto se mi jako zázrakem podařilo za pouhé čtyři krátké roky od obnovení práce nejen splatit všechny zbývající dluhy, ale také nashromáždit značné úspory. Náš život se v průběhu let neustále zlepšoval.

Nesnažili jsme se záměrně šetřit. Naše každodenní výdaje, společenské aktivity a životní styl zůstávaly normální, přesto zůstatek na našem bankovním účtu stále rostl. Ani já, ani moje matka jsme si nikdy nepředstavovali, že budeme v tak stabilní finanční situaci.

Nyní se těšíme dobrému zdraví a stabilním příjmům. V očích našich příbuzných a přátel máme laskavý a harmonický vztah matky a syna, žijeme v klidu a bez materiálních starostí.

Kdysi nás brutální pronásledování téměř připravilo o všechno. Ale pod Mistrovou milosrdnou ochranou a vedením principy Dafa postupně rozpouštěly naši nevědomost a zmatek.

Krok za krokem, skrze útrapy a protivenství, jsme si vypěstovali odolnost, poctivost a širokou mysl. Tím, že jsme brali na lehkou váhu pokušení zisku a touhy, jsme pochopili, co je skutečný stav mysli a moudrost kultivujícího a co znamená skutečné překonání života. Když se ohlédneme zpět na naši cestu, uvědomujeme si, že jsme nic neztratili. Naopak jsme získali něco mnohem většího.

Na začátku Jiang Zemin arogantně prohlásil: „Zlikvidujte Falun Gong do tří měsíců!“. K pronásledování praktikujících dokonce prosazoval politiku „zničit jejich pověst, finančně je zruinovat a fyzicky zničit".

Po 26 letech neúprosného pronásledování je však jasné, že praktikující Falun Dafa nelze rozdrtit. Zlo nikdy nemůže zvítězit nad spravedlností. Toto brutální pronásledování bylo naprostým neúspěchem. Je naprosto nespravedlivé a musí okamžitě skončit.

Závěr:

Jsem neskonale vděčný, že nám Mistr pomohl pochopit smysl života a to, jak by měl člověk žít. Principy Falun Dafa nás proměnily ze sobeckých v nesobecké a tato vnitřní proměna nám umožnila skutečně zakusit krásu a radost z povzneseného stavu života.

Doufám, že více předurčených lidí jako my může přijmout vedení a spásu Buddhova Zákona a najít v tomto chaotickém světě cestu zpět ke svému pravému já.

(Vybrané příspěvky k oslavě Světového dne Falun Dafa 2025 na stránkách Minghui.org)