​[Oslava Světového dne Falun Dafa] S praktikováním Falun Dafa jsem začal během studií na vysoké škole

(Minghui.org) Na začátku 90. let jsem studoval vysokou školu v Pekingu a můj život se nelišil od života většiny mladých mužů. Pil jsem a každý den vykouřil jednu krabičku cigaret. Kvůli nadměrnému kouření mi zežloutly ukazováček a prostředníček a silně jsem páchl po cigaretách. Každý víkend jsem trávil s několika přáteli ze svého rodného města, kteří studovali na nedaleké škole. Učení jsem se příliš nevěnoval, ale na přednášky jsem chodil pravidelně, a tak byly mé výsledky lehce nadprůměrné.

Zhoršení zdravotního stavu

Postupně se u mě začaly objevovat zdravotní problémy. Vysokoškolská kolej byla vlhká a bolely mě klouby – proti bolesti jsem musel brát ibuprofen. Bolest mě obtěžovala, ale nevěnoval jsem jí příliš pozornost, protože jsem si myslel, že jsem ještě mladý.

Na jaře roku 1992 se však můj zdravotní stav dále zhoršil. Kolej byla v pětipatrové budově a já bydlel ve třetím patře. Když jsem došel do svého pokoje, byl jsem úplně vyčerpaný. Jednou se mi po výstupu do schodů udělalo špatně – pocítil jsem bolest na hrudi a ztratil vědomí. Když jsem se probral, byl jsem celý zpocený a vůbec jsem netušil, co se stalo.

Druhý den jsem šel do školní kliniky na EKG a lékař mi diagnostikoval poměrně vážnou předčasnou srdeční systolu. Předepsal mi nějaké léky západní medicíny a doporučil, abych se vyhýbal fyzické námaze. Léky jsem sice bral, ale nepomáhaly. Dříve jsem chodil běhat každý večer, ale s tím jsem přestal. Když jsem se o víkendech vídal s přáteli, pil jsem méně a kontroloval si tep, jestli nemám nepravidelný srdeční rytmus. Kouřit jsem ale nepřestal, protože jsem si tehdy ještě neuvědomoval, jak moc škodlivé to je.

Léky jsem bral hlavně proto, abych předešel infarktu, ale nepravidelný srdeční rytmus mě stále obtěžoval. Byl jsem plný stresu a úzkosti a měl jsem problémy se spánkem. Poprvé v životě jsem skutečně pocítil, že přestože jsem mladý, smrt je velmi blízko a může přijít kdykoli. Měl jsem pocit, jako by se bála každá buňka v mém těle. Přemýšlel jsem: Odkud pocházím? Proč tolik trpím? Proč mám v tak mladém věku tak vážnou nemoc? Kdybych dostal infarkt a zemřel, kam bych šel?

Ve snaze najít odpovědi jsem šel do knihkupectví Xinhua ve Wangfujingu v Pekingu a koupil si buddhistické spisy. Pořídil jsem si také taoistický spis Tao Te ťing a Bibli. Čtení těchto knih mi přineslo dočasný klid, ale nenašel jsem v nich to, co jsem hledal.

Z pocitu beznaděje jsem zkoušel mnoho způsobů, jak své nemoci vyléčit. Kromě užívání léků jsem docházel na akupunkturu do kliniky tradiční čínské medicíny. Cvičil jsem tai-či s jedním spolužákem a četl buddhistické texty. Když jsem však později zažil určité jevy, které jsem si nedokázal vysvětlit, přestal jsem s tím. Začal jsem také praktikovat jedno populární čchi-kungové cvičení – tehdy jsem ale netušil, že není dobré. Nejenže mi nepomohlo s nepravidelným srdečním rytmem, ale přineslo mi další problémy.

Můj kamarád, který studoval na jiné vysoké škole, měl rád filozofii a často četl Knihu proměn (I-ťing). Požádal jsem ho, aby mi z ní vyložil věštbu – jedním z výsledků bylo „dilema“. Ani to mi nijak nepomohlo.

Nalezení Falun Dafa

Znal jsem Lina (pseudonym), který pracoval jako akupunkturní terapeut ve školní klinice. Když jsem u něj koncem roku 1992 podstoupil akupunkturu, řekl mi, že léky ani akupunktura mi možná nepomohou. Dal mi vstupenku na Východočínský veletrh zdraví a řekl, že tam možná najdu nějaký dobrý systém čchi-kungu, který bych mohl vyzkoušet. Netušil jsem, že tato vstupenka se stane vstupenkou do mého nového života.

Navštívil jsem zdravotní veletrh, který mi Lin doporučil. Byl podobný dnešním výstavám – prezentovalo se na něm mnoho různých systémů čchi-kungu. Každý měl svůj stánek, kde byli přítomni mistři nebo asistenti a stručné popisy.

Někteří „mistři čchi-kungu“ vypadali staře, jiní byli zjevně nemocní a někteří na mě nepůsobili laskavým dojmem. Zaujal mě stánek Falun Dafa – byl dvakrát větší než ostatní. Byl tam znak Falun a plakát s ilustrací Mistra Li (zakladatele Falun Gongu), jak předvádí cvičební pohyby. U stánku stáli dva mladí lidé v bílých pláštích (lékařských či zdravotnických). Podíval jsem se na plakát a cvičení mi přišlo trochu složité. Později jsem pochopil, že různé spisy, které jsem četl, a systémy, které jsem praktikoval, mě ve skutečnosti zadržovaly. Vzal jsem si leták a odešel.

Zašel jsem ještě do Pekingského institutu výzkumu tradiční čínské medicíny, kde mi lékař předepsal několik bylinných směsí.

Dne 23. února 1993 jsem podle čísla uvedeného na letáku kontaktoval Asistenční centrum Falun Dafa v Pekingu. Koordinátor Tang mi řekl, že toho večera začíná série přednášek a nabídl se, že mě sveze. Přijel pro mě minivanem a já jsem se tak mohl zúčastnit sedmé devítidenní série přednášek Mistra.

Po vyslechnutí první přednášky jsem najednou všemu porozuměl. Od dětství jsem všude hledal odpovědi na otázky jako: Odkud pocházíme? Jaký má život smysl? Proč onemocníme? Jaká je naše budoucnost? Zajímal jsem se také o vesmír a o život samotný. Po první přednášce jsem našel odpovědi na všechny tyto otázky. Měl jsem radost – jako by každá buňka v mém těle tančila a zpívala štěstím. Stres a úzkost, které mě dříve téměř zničily, úplně zmizely.

Mistr Li přednášel každý den asi dvě hodiny. Na závěr každé lekce nás také učil pět cvičení. Když jsem poslouchal přednášky, uvědomil jsem si, že můj způsob života i lidské představy, které jsem měl, byly založeny na zkažených hodnotách této společnosti. Byly velmi odlišné od principů Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti, od nesobeckých požadavků na praktikující a od ohleduplnosti k druhým. Od té chvíle jsem se řídil učením Falun Dafa a snažil se stát dobrým člověkem – a ještě lepším člověkem. Začal jsem se měnit – od těch nejmenších věcí.

Předtím, než jsem začal praktikovat Falun Dafa (Falun Gong), jsem neustále pil a kouřil. Když na mě přišla chuť a neměl jsem cigarety, dokonce jsem hledal po zemi nedopalky. Každý víkend jsem pil. Po tom, co jsem začal praktikovat Falun Gong, zmizely moje úzkosti, deprese i nespavost. Zmizely bolesti kloubů, nepravidelný srdeční rytmus i další zdravotní problémy. Byl jsem jako člověk, který se téměř utopil, ale zachránila ho vřelá, silná ruka a přenesla ho na bezpečné a krásné místo.

Moji spolužáci byli mými pozitivními změnami překvapeni a říkali: „Teď jsi jako úplně jiný člověk.“

„Falun Dafa nepřijímá peníze“

Po ukončení vysoké školy v červenci 1993 jsme si spolu s jedním spolužákem našli práci v přímořském městě. Bylo to velmi dobré pracoviště a byli jsme tam spokojení.

Kolej se nacházela u řeky, v oblasti obklopené továrnami. V okolí byl hluk, ale i tak jsem cvičil Falun Gong. Měl jsem pouze výtisk knihy Falun Gong, který vyšel v létě 1993.

Když se ohlížím zpět, uvědomuji si, že jsem s praktikováním začal kvůli zdravotním problémům. Přednášky Mistra Li mi ukázaly, že nemoc je způsobena karmou. Proto jsem kladl zvláštní důraz na to, abych nezabíjel. S lítostí jsem si vzpomněl, že jsem v dětství zabil vrabce a další živé tvory.

Jednoho rána jsem při cvičení na balkoně omylem šlápl na gekona, který na místě umřel. Měl jsem obavy a neměl jsem se s kým poradit, a tak jsem napsal dopis Výzkumné společnosti Falun Dafa. Asi po týdnu jsem obdržel odpověď, která citovala slova Mistra:

„Jako lidské bytosti máme právo udržovat si svůj život. Proto naše životní prostředí musí uspokojit potřeby lidského žití. Nemůžeme úmyslně ubližovat životům anebo je zabíjet, ale nemůžeme se zase příliš omezovat nepodstatnými maličkostmi. Například zelenina a obilniny, které pěstujeme, jsou všechny živé, ale nemůžeme kvůli tomu přestat jíst a pít. Jak byste se potom mohli kultivovat? Máme se na to dívat s větším rozhledem. Například, když někam jdete, mravenci nebo hmyz vám možná vběhnou pod nohy a budou zabiti. Když jste jim neublížili úmyslně, možná, že měli zemřít. Ve světě organismů a mikroorganismů je také otázka ekologické rovnováhy – a když je jich příliš mnoho, způsobuje to problémy. My přece říkáme, že se kultivujeme otevřeně a důstojně.“(Přednáška sedmá, Zhuan Falun)

Když jsem si odpověď přečetl, cítil jsem úlevu a byl jsem vděčný. Falun Dafa je tak vzácný, že jsem si řekl, že o něm musí vědět více lidí. Rozhodl jsem se proto poslat Výzkumné společnosti Falun Dafa děkovný dopis spolu s částkou 2 000 jüanů. Asi po týdnu jsem obdržel dopis i s vrácenými 2 000 jüany. Praktikující mi připomněl, abych kladl důraz na zlepšování charakteru (xinxing), a dodal: „Falun Dafa nepřijímá peníze!“ Byl jsem tím velmi dojat.

V prosinci 1994 jsem se od praktikujícího dozvěděl, že Mistr bude od 21. do 29. prosince 1994 přednášet v Guangzhou. Zúčastnil jsem se této série přednášek.

Přestože od té doby uplynulo více než 30 let, při psaní tohoto článku si všechno vybavuji velmi jasně. Jsem navždy vděčný Mistru Li a Falun Dafa. Na základě své vlastní zkušenosti chci také všem říci, že Falun Dafa nepřijímá peníze.

Poznámka: Poté, co Komunistická strana Číny v červenci 1999 zahájila pronásledování Falun Dafa, jsem byl jednou zatčen policií. Noc před zatčením jsem zničil všechny dopisy zmíněné v tomto článku i kontaktní informace na ostatní praktikující.

(Vybraná zkušenost ke Světovému dni Falun Dafa 2025 na Minghui.org)