[Oslava Světového dne Falun Dafa] Můj manžel mě navzdory pronásledování pevně podporuje v praktikování Dafa

(Minghui.org) Než jsem před 27 lety začala praktikovat Falun Dafa, prodělala jsem během třiceti let dvakrát rakovinu s metastázami. Byla jsem odkázaná na léky, abych svůj stav alespoň udržovala pod kontrolou, a zároveň jsem věděla, že mohu kdykoli zemřít. Poté, co jsem však začala s praktikováním Dafa, Mistr pročistil mé tělo a dal mi šanci prožít život bez nemoci – šťastný a plnohodnotný.

Ačkoli můj manžel Falun Dafa nepraktikuje, vždy mě v mé praxi podporoval a chránil mě. Díky tomu také sám obdržel požehnání. Ráda bych se podělila o jeho příběh.

Mému manželovi je nyní přes osmdesát let. Byl svědkem toho, jak jsem se během krátké doby proměnila z umírající pacientky ve zdravého člověka. Tato změna pro něj byla obrovskou úlevou – už nemusel trávit dlouhé hodiny přípravou čínských bylinných léků. Byl ohromen uzdravující silou Dafa a navzdory pronásledování, které začalo v roce 1999, mě v mé praxi pevně podporoval. Jeho spravedlivý postoj a odvaha postavit se pronásledování se brzy staly známé mezi našimi sousedy i místními praktikujícími.

Dne 16. července 2000 provedla místní policie rozsáhlou razii v městském parku a hledala praktikující Falun Gongu. Z parku byli vyhnáni i běžní občané, včetně mého manžela, kteří si přišli jen užít kulturní program. Manžel cítil, že s nimi bylo naloženo nespravedlivě. Spolu s téměř stovkou dalších lidí se proto vypravil na obvodní policejní stanici, kde policistům čelili a otevřeně jim řekli, že je nesprávné, aby se takto zaměřovali na praktikující Falun Gongu. Díky této silné veřejné reakci policie ustoupila a kulturní aktivity v parku byly opět povoleny.

V té době jsem byla zatčena v jiném parku. Jakmile zjistil, kde mě drží, šel manžel následující den na policejní stanici a požadoval moje propuštění. Odsoudil policejního náčelníka za to, že mě pronásleduje – a náčelník nakonec souhlasil, že mě propustí. Policisté mi ale nařídili, abych se k nim po dobu jednoho měsíce každý den hlásila. Manžel mi však řekl: „Ty jsi přece ničím neporušila zákon. Praktikování Falun Gongu není zločin. Nechoď tam.“ Později za mnou přišel jeden služebně starší policista a prosil mě, abych s nimi spolupracovala – říkal, že brzy odchází do důchodu a nechce mít na kontě špatný záznam. Po jeho opakovaných prosbách mě manžel doprovázel na policejní stanici po dobu pěti dnů, ale potom jsme přestali chodit úplně.

V roce 2001 nařídila městská správa všem praktikujícím Falun Gongu na svém „černém seznamu“, aby sepsali prohlášení o tom, že se praxe zříkají. Manžel mi připomněl, abych s nimi v žádném případě nespolupracovala. Kdykoli přišla policie nebo lidé z mého pracoviště, manžel s nimi mluvil sám, zatímco já jsem zůstávala v pokoji a vysílala spravedlivé myšlenky. Obtěžování trvalo zhruba pět měsíců a skončilo v roce 2002 díky ochraně Mistra. Od té doby mě už nikdo nikdy nenutil nic podepisovat.

V začátcích, kdy jsme ještě neměli domácí tiskárnu, jsem často chodila do veřejné tiskárny, kde jsem pořizovala stovky kopií materiálů. Manžel mi pomáhal nosit je domů, abychom nebudili pozornost policie. Když jsem se naučila tisknout doma, kupoval mi kancelářský papír a pomáhal mi letáky skládat. Později, když jsme začali tisknout zprávy i na bankovky, pomáhal mi shánět drobné a tyto peníze potom utrácel.

V posledních několika letech mě často doprovázel, když jsem chodila rozdávat letáky. Jednou nás někdo udal, ale manželovi se podařilo vrátit domů, aniž by byl zadržen. Okamžitě všechny mé knihy a materiály Falun Dafa přemístil jinam. Když odpoledne dorazila policie a provedla domovní prohlídku, nenašla vůbec nic. Dokonce se manželovi omluvili. Využil té příležitosti a pokusil se jim vysvětlit pravdu o pronásledování. Později, když jsem se dostala do jiné složité situace, přišel za námi tentýž policista a včas manžela upozornil, aby materiály Dafa přemístil ještě před plánovaným policejním zásahem.

Na mém pracovišti byl jeden člen ostrahy, který nepřijal pravdu o pronásledování a často mě před kolegy označoval za „zločince“. Ostatní varoval, aby se mi vyhýbali. Manžel takové chování nesnesl, a tak jsem mu připomněla, že pronásledování praktikujícího Dafa přináší karmickou odplatu. O tři měsíce později tento pracovník ostrahy náhle doma zemřel.

Před deseti lety mě během velkých svátků nebo politických zasedání často obtěžovali lidé z místního výboru obyvatel. Když nám nařizovali zůstat doma, manžel jim odvětil: „Musíme přece jít nakoupit, jinak nebudeme mít co jíst.“ Nakonec jim přímo řekl, aby už k nám nechodili – a skutečně přestali. Prostředí se díky tomu výrazně zlepšilo.

Podobně jako v případech, kdy mi pomáhal přemístit knihy Dafa, rozdával manžel také materiály Falun Dafa svým přátelům a rodinným příslušníkům a povzbuzoval je, aby vystoupili z Komunistické strany Číny. Po mém zatčení mi připomněl, abych policii neposkytla žádné informace o jiných praktikujících. Jeho podpora a připomínky pro mě měly nesmírnou hodnotu – pomáhaly mi zůstat pevná ve víře a vytrvat v praktikování i ve chvílích největšího tlaku.

V temném prostředí komunistického režimu mnoho lidí raději mlčí tváří v tvář pronásledování – nebo dokonce spolupracují s policií a podílejí se na mučení či „transformaci“ praktikujících. Můj manžel však stojí pevně po mém boku a hledá pro mě spravedlnost. Vyžaduje to obrovskou odvahu. Jeho spravedlivý postoj mi nejen dodává sílu, ale přináší mu i požehnání od Dafa.

V roce 1995 nám známý věštec řekl, že můj manžel brzy zemře. Pro naši rodinu to byla těžká rána a vůbec jsme nevěděli, co si počít. O dva roky později jsem začala praktikovat Dafa a od té doby jsem se naplno věnovala kultivaci a objasňování pravdy. Uplynulo víc než dvacet let – a nic z věštby se nenaplnilo. Manžel zůstal zdravý a nikdy vážně neonemocněl. Jsme přesvědčeni, že Mistr změnil jeho osud a prodloužil mu život.

Před dvěma lety manžel upadl v obývacím pokoji a nedokázal se sám zvednout. Řekl mi, že už několik dní cítil slabost v končetinách, což mě velmi znepokojilo. Přemýšlela jsem, jestli třeba neprodělal mrtvici, a ptala se ho, jestli ho něco bolí. Odpověděl, že je v pořádku. Pokusila jsem se mu pomoci vstát, ale nezvládla jsem to. Nebyl nikdo, kdo by nám pomohl – a tak začal nahlas opakovat blahodárné věty: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré.“ Po chvíli se skutečně dokázal sám postavit – bez bolesti a bez nepohodlí.

Během následujících dvou měsíců upadl ještě třikrát, ale pokaždé poté, co zopakoval slova „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré“, se dokázal sám zvednout a nebyl zraněn. Řekla jsem mu, že věřím, že ho Mistr chrání.

Od té doby u sebe manžel neustále nosí amulet Dafa a často opakuje tyto blahodárné věty. Už víc než rok znovu neupadl.

V posledních měsících se však jeho stav začal zhoršovat. Otekly mu nohy, změnily barvu a pokřivila se mu ústa. Když ho ale lékaři vyšetřili, nenašli nic, co by neodpovídalo normě, a poslali ho bez jakékoli léčby domů.

Když se vrátil, zeptala jsem se ho, na co během vyšetření myslel. Odpověděl, že si v duchu opakoval: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost, Soucit a Snášenlivost jsou dobré.“ Rozesmála jsem se a řekla: „Celá ta léta jsi Dafa podporoval – a Mistr tě odměnil, prodloužil ti život a daroval ti zdraví. Tolik lidí touží po pevném zdraví a nemají ho. Ty jsi opravdu šťastný – Dafa ti přinesl požehnání.“

Děkuji Vám, Mistře, za Vaši soucitnou ochranu a záchranu na mé cestě kultivace!

(Vybrané svědectví ke Světovému dni Falun Dafa 2025 zveřejněné na Minghui.org)