[Oslava Světového dne Falun Dafa] Od kritika k pevně věřícímu

(Minghui.org) Stala jsem se praktikující Falun Dafa v květnu 2014, poté co jsem kvůli svému ateismu léta tuto praxi odmítala. Abych oslavila Světový den Falun Dafa a narozeniny Mistra Li 13. května, chci se podělit o to, jak jsem se stala pevnou věřící Falun Dafa. Doufám, že se více lidí probudí z propagandy Komunistické strany Číny (KS Číny) proti Falun Dafa a přijme tuto praxi.

Moje tychně a švagrová se staly praktikujícími Falun Dafa před rokem 1999. Často se mě snažily přesvědčit, abych se k nim přidala, tvrdily, že je to prospěšné pro mé zdraví a pomůže mi to kultivovat se k buddhovství. V té době jsem se považovala za ateistku a přerušovala jsem je, než stačily něco říct. Věřila jsem, že víra v božské síly je pověra a příběhy o kultivaci, které mi vyprávěly, jsou výplodem fantazie lidí s bujnou představivostí. Když mě tchyně požádala, abych si přečetla knihu Zhuan Falun, odmítla jsem.

V té době jsem měla dojem, že ti, kdo cvičí qigong, jsou buď nevyléčitelně nemocní lidé hledající duchovní útěchu, nebo znudění důchodci, kteří se snaží vyplnit svůj volný čas. Proto mě překvapilo, že i moje mladá a vzdělaná švagrová tak hloupě věřila v takové pověry.

Moje práce byla velmi výnosná, ale věnovala jsem jí veškerý svůj čas a na odpočinek mi zbývalo jen málo. Nakonec se u mě objevily problémy s krkem a páteří. Kosti v krku mi tlačí na nervy, což vede k bolestem hlavy a závratím. Abych zmírnila příznaky, potřebuji trakční terapii. Výhřez páteře v dolní části zad je ještě horší; jednou jsem byla tři dny upoutaná na lůžko. Tyto zdravotní problémy mi způsobují obrovské utrpení.

Jednoho dne jsem si objevila bulku na krku a spěchala do nemocnice. Lékař řekl, že je příliš malá, aby se dalo určit, zda se jedná o nádor štítné žlázy nebo cystu, ale protože měla hladké okraje, nebylo v té době nutné žádné léčení. Doporučil mi, abych se vrátila, pokud se bulka během krátké doby zvětší. Bulka mě od té doby pronásledovala a musela jsem ji každou chvíli ohmatávat, abych se ujistila, že se nezvětšuje. Po léta zůstala stejná.

Zatímco jsem bojovala se svými zdravotními problémy, moje matka utrpěla infarkt. Musela jsem ji hlídat v nemocnici. Najednou mě napadlo, že moje tchyně nebyla za mnoho let ani jednou nemocná. Dříve trpěla vysokým krevním tlakem a srdečními problémy; jednou omdlela na trhu a museli ji odvézt do nemocnice. Teď neměla doma ani žádné léky na nachlazení. Naproti tomu noční stolek mé matky byl plný lahviček s léky. Začala jsem si klást otázku: „Opravdu může praktikování Falun Dafa pomáhat? Až příště navštívím tchyni, měla bych si přečíst její knihy,“ uvažovala jsem.

Když jsem však navštívila svou tchyni, nedokázala jsem se zeptat na Zhuan Falun, protože jsem se styděla za své minulé hrubé chování. Kdykoli jsem viděla svou matku a švagrovou vysílat spravedlivé myšlenky, obracela jsem oči v sloup, obviňovala je z hlouposti nebo je dokonce nazývala bláznivými. Od té doby jsem vždy, když jsem je viděla meditovat nebo vysílat spravedlivé myšlenky, opustila místnost a tiše za sebou zavřela dveře.

Mému synovi byla na začátku roku 2014 diagnostikovaná rakovina a když jsem se to dozvěděla, připadalo mi, jako by se mi zhroutil celý svět, zejména proto, že byl mým jediným dítětem. S manželem jsme domluvili schůzku v nemocnici v Pekingu v naději, že pro něj najdeme nejlepší léčbu. Než jsme odjeli, moje tchyně mi poradila, abych recitovala: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré.“ Řekla: „Všechno bude v pořádku. Až se vrátíte, cvičte Falun Dafa se mnou.“ Její slova mi nějak přinesla pocit klidu, jako bych měla v této těžké době něco, čeho se mohu držet.

Když jsem se starala o svého syna v Pekingu, všimla jsem si, že mi na krku roste boule. V té době jsem tomu nevěnovala přílišnou pozornost, protože jsem se soustředila na synův stav. O několik měsíců později, když jsme se vrátili domů, byla boule jasně viditelná, když jsem ležela. Okamžitě jsem vyhledala lékaře, který mi doporučil chirurgické odstranění boule a patologické vyšetření tkáně pro další diagnostiku.

Během svého pobytu v pekingské nemocnici jsem byla svědkem mnoha bolesti a utrpení. Uvědomila jsem si jak křehký a těžký život může být. Chtěla jsem tento krutý svět opustit. Když jsem opouštěla nemocnici, prožila jsem okamžik hlubokého zamyšlení a roztrhala jsem hospitalizační dokumenty. Rozhodla jsem se, že místo toho budu praktikovat Falun Dafa se svou tchyní.

Moje tchyně mi dala několik videozáznamů přednášek Mistra. Po shlédnutí první přednášky jsem při zdřímnutí pocítila zvláštní pocit, jako by mi někdo třikrát zatlačil na dolní část zad. Byla jsem šokovaná, ale rychle jsem si uvědomila, že to byl Mistr, který upravoval mé tělo. Tento jev byl vysvětlen v přednáškách. Řekla jsem si: „Falun Dafa je opravdu zázračný, nevěřila bych tomu, kdybych to nezažila.“

Po shlédnutí každého videa z přednášek jsem cítila bulku na krku. Když jsem shlédla všech devět videí, všimla jsem si, že se bulka znatelně zmenšila. Byla jsem nadšená a myslela jsem si: „Až shlédnu další sérii přednášek, měla by zmizet.“ Velikost bulky však zůstala stejná. Zkoušela jsem cvičení provádět i vícekrát denně, ale nepomohlo to.

Moje rodina mi řekla, že jsem na tu bouli příliš připoutaná. Řekli mi: „Toto je vysoká úroveň kultivace, ne způsob, jak vyléčit nemoc.“ Poradili mi, abych přestala na tu bouli myslet a zbavila se připoutanosti. Věřili, že když skutečně zlepším svou povahu, moje zdraví se přirozeně zlepší. Mistr mluvil o získání bez úsilí, ale ať jsem se snažila sebevíc, nemohla jsem přestat na tu bouli často myslet.

Uplynul rok a jednoho dne jsem si najednou uvědomila, že už více než rok nemám žádné příznaky výhřezů krční a bederní páteře! Zmizely, aniž bych na ně myslela. Pochopila jsem, že moje připoutanost k „nemoci“ a přesvědčení, že „už by měla být pryč“, se staly překážkou na mé cestě a bránily odstranění bulky.

Díky osvícení jsem se dokázala snadno zbavit své připoutanosti. V tu chvíli jsem se cítila neuvěřitelně uvolněná a šťastná. Praktikující nemají žádné nemoci; ta boule byla karmou, kterou jsem musela odstranit zlepšením svého charakteru.

Jednoho dne jsem se náhodou dotkla krku a zjistila jsem, že boule zmizela. Nevěděla jsem, kdy zmizela, ale věděla jsem, že moje připoutanost k ní byla odstraněna.

V roce 2016 jsem se dozvěděla, že mé tehdy 87leté matce byla diagnostikovaná rakovina prsu. Její lékař se vzhledem k jejímu věku a dalším onemocněním rozhodl nedoporučit operaci ani chemoterapii. Kvůli častým návštěvám nemocnice matka tušila, že se něco děje, ale rozhodli jsme se jí diagnózu zatajit. Již dříve jsem jí představila Falun Dafa, ale nikdy o to neprojevila zájem. Tentokrát jsem jí navrhla, aby upřímně recitovala frázi „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“, a řekla jsem jí, že by jí to mohlo pomoci. K mému překvapení po chvíli ticha řekla: „Ukaž mi, jak se Falun Dafa cvičí.“

Neuměla číst, tak jsem jí přinesla DVD přehrávač a audio přehrávač, aby si mohla poslouchat přednášky. Navzdory svému vysokému věku se snažila co nejpřesněji napodobovat cvičení. Snažila jsem se potlačit touhu zeptat se jí na bouli na hrudi nebo ji prozkoumat, když jsem jí pomáhala se sprchou. Nechtěla jsem, aby se upnula na svou nemoc, ale snažila jsem se ji vést podle učení Falun Dafa.

Uplynul rok a zdálo se, že je v dobrém zdravotním stavu. Nikdo z rodiny se neodvážil před ní zmínit o její rakovině. Na konci roku 2017 upadla a zlomila si kyčel. Její lékař provedl před operací kyčle celkové vyšetření. Ultrazvukové vyšetření ukázalo, že rakovina prsu zmizela. Nejen to, zmizely i její srdeční potíže a hladina cukru v krvi se vrátila do normálu.

Operace kyčle proběhla úspěšně a šest měsíců po ní už mohla chodit. Přežila pandemii covidu a nyní je jí 96 let a je zcela zdravá.

Když se ohlédnu zpět, moje ateistické přesvědčení mi téměř zabránilo využít tuto jedinečnou příležitost. Často přemýšlím o tom, jak bylo praktikování Falun Dafa tím nejlepším rozhodnutím, jaké jsem kdy udělala, protože mi dalo zdravé tělo a žebřík zpět do nebe.

(Vybraný příspěvek k oslavám Světového dne Falun Dafa 2025)