(Minghui.org)

Náhlá katastrofa a postižení

Ačkoli v současné době pracuji jako zemědělec, v mládí jsem býval řidičem nákladního automobilu. Když jsem byl připraven se oženit, usadil jsem se se svou ženou. Zpočátku byl náš vztah vřelý a šťastný. Ale po narození naší dcery se temperament mé ženy drasticky změnil. Začala být špatně naladěná, náladová a přestala být ke mně tak laskavá jako dříve. Nakonec jí byla diagnostikována poporodní deprese.

Moje žena zůstala nemocná více než 10 let a její psychický stav se postupem času zhoršoval. Jako řidič kamionu jsem většinu času trávil mimo domov přepravou zboží. Dlouhá pracovní doba mě fyzicky vyčerpávala, ale protože jsem byl často mimo domov, začala mě manželka podezřívat, že mám milenku. Odmítala mě poslouchat, přestože jsem se jí to snažil vysvětlit, a nakonec jsem to vzdal v naději, že se to prostě přežene.

Jedné noci na podzim roku 1993 jsem se probudil ze spánku s bolestmi. Když jsem si nevědomky sáhl rukama na hlavu, zjistil jsem, že mám hlavu a obličej od krve. Vzhlédl jsem a uviděl svou ženu, která držela v ruce zakrvácenou sekeru. Země vedle mé postele byla také pokryta krví.

Byl jsem ohromen. Moje žena se také vyděsila a okamžitě se otočila, aby zavolala pomoc. Moje rodina mě poslala do okresní nemocnice na pohotovost. Zavolali také policii, která mou ženu zatkla a držela ji ve vazební věznici.

Levá strana hlavy byla rozříznuta tak silně, že mi z ní vyčnívaly kusy lebky. Rána byla tak velká a hluboká, že lékař měl potíže ránu uzavřít. Nakonec byl lékař nucen odstranit poškozenou mozkovou tkáň a podařilo se mu otvor uzavřít. Z nemocnice jsem byl propuštěn po více než měsíci.

Lékaři udělali, co mohli, a podařilo se jim zachránit můj život, ale zranění mi zanechalo trvalé vedlejší následky. Nedokázal jsem přesně ovládat pohyby v pravé ruce a nohou, byl jsem jako pacient s hemiplegií, neschopný řídit náklaďák, držet srp k pletí pole, nebo dokonce uchopit hůlky k jídlu. Přestože jsem vyzkoušel mnoho léků a injekcí, mé příznaky se stále zhoršovaly. Před čtyřicítkou jsem se stal invalidou.

Brzy po propuštění z nemocnice jsem si přivezl manželku z vazební věznice domů. Přestože neumí vyjadřovat své pocity, byl jsem schopen říct, že je to mé ženě velmi líto. Byl jsem ochoten jí odpustit, protože jsem ji stále miloval a moje dospívající dcera potřebovala matčinu péči. Zlobil jsem se však na manželčinu rodinu, protože se k tomuto incidentu chovala, jako by se nikdy nestal. Matka mé ženy podněcovala podezření mé ženy tím, že neustále vytahovala můj vymyšlený mimomanželský poměr. Kdyby to nedělala, manželka by na mě neútočila.

Rok jsme se snažili žít spolu. Tato událost však zanechala v našich srdcích nesmazatelnou stopu a znemožnila nám pokračovat v manželství. Abychom zajistili bezpečnost sobě i své dceři, nakonec jsme se s manželkou rozešli.

Nemohl jsem si najít stálou práci, protože pravá strana těla nemohla dobře fungovat, a tak se můj život stal krutým a obtížným. Poslal jsem dceru k matce a snažil jsem se živit chytáním ryb a krevet v řece. Později jsem choval žáby, pomáhal ostatním starat se o jejich stáje a odvážil se do hor, abych pomáhal spravovat cizí ženšenové farmy. Sotva jsem vydělal dost na to, abych uživil rodinu, přesto jsem s velkými obtížemi vychovával dceru.

Šťastné setkání s Dafa

Později se moje dcera vdala a poznala svou laskavou tchyni, která je praktikující Falun Dafa. Moje dcera trpěla zácpou a křečovými žilami. Když tchyně viděla její stav, vyzvala ji, aby recitovala „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Dcera tyto věty recitovala a její nemoci se vyléčily. Přesvědčená, moje dcera začala Falun Dafa praktikovat.

Moje dcera a její tchyně chodily každý týden na studium Fa se skupinou praktikujících Falun Dafa. Každou zimu jsem zůstával s dcerou v jejím domě a doprovázel je a svého vnuka na tyto hodiny studia Fa. Mým úkolem bylo starat se o vnuka, zatímco moje dcera a její tchyně studovaly se skupinou. Po skončení studijní hodiny jsme se společně vraceli domů. Jednoho dne v roce 2009, když jsem je jako obvykle doprovázel na lekci, se mě jeden praktikující Falun Dafa zeptal: „Když každý den posloucháte učení, proč neuvažujete také o studiu praxe?“ Přemýšlel jsem o tomto návrhu a myslel jsem si, že má své opodstatnění, a tak jsem je začal pozorně poslouchat, když recitovali Fa. Můj nedostatek vzdělání znamenal, že jsem v knize nedokázal rozpoznat mnoho slov. Přesto mě praktikující trpělivě poučovali slovo za slovem.

Brzy poté, co jsem začal cvičit, se mi podařilo přestat kouřit a pít alkohol. Také jsem přestal brát léky. Protože v blízkosti mého bydliště nebyli žádní praktikující, neměl jsem se koho zeptat na mnoho otázek ohledně Dafa, které jsem měl v počáteční fázi kultivace. Studijní skupina Fa poblíž domu mé dcery se stala jediným místem, kde jsem mohl najít odpovědi, a tak jsem jednou týdně podnikal sedmdesátikilometrovou cestu na motorce, ať pršelo nebo svítilo slunce.

Když jsem při studiu Fa cítil nepohodlí, věděl jsem, že to není nemoc, ale znamení, že Mistr očišťuje mé tělo. Moje prostá mysl nebyla schopna z principů Dafa vyvodit žádné hluboké pochopení. Přesto jsem se řídil jednou hlavní zásadou: „Naslouchej a následuj Mistrova slova. Nic jiného není tak důležité.“ Po necelém roce jsem už mohl sám číst knihy Dafa.

Po téměř dvou letech praktikování Falun Dafa se vedlejší následek mého zranění hlavy zcela vyléčil a moje pravá ruka a nohy jsou nyní hbité. Mistr mi vrátil zdraví a dal mi nový život. Poté, co jsem z toho měl prospěch, pevně věřím v Mistra a Dafa!

Zachráněn z nebezpečí Mistrem

Jednoho podzimního večera jsem jel na motocyklu a vracel se domů po návštěvě studia Fa, když jsem zjistil, že jsem spadl do příkopu u silnice. Mé okolí bylo sotva osvětlené a příkop byl hluboký a plný vody, takže bylo téměř nemožné dostat se ven. Věděl jsem, že praktikující jsou pod Mistrovou ochranou, a tak jsem zavolal: „Mistře!“. V dalším okamžiku jsem se nějak ocitl i se svým motocyklem pevně na povrchu silnice! Jak jsem se tam dostal? Ani dnes nemám tušení.

Tento zážitek byl tak úžasný, že mě dojal k slzám. Přesně jak řekl Mistr,

„Když opravdu kultivujete pravé učení, nikdo se vám svévolně neodváží něco udělat. Kromě toho máte ochranu mých Těl Zákona a žádné nebezpečí vám nehrozí.“ (Přednáška třetí, Zhuan Falun)

Jednoho podzimního dne jsem spolu se svým bratrem, švagrovou a jedním vesničanem jménem Zhang pilně sklízel kukuřici na poli. Toho dne bylo suché a větrné počasí a jiný vesničan, Zhao, opodál pálil na svém poli stonky kukuřice. Nějakým způsobem oheň přeskočil od Zhaoa na Zhangovo kukuřičné pole. Oheň, podporovaný větrem, zuřivě hořel a chystal se zasáhnout pole mé rodiny.

Kdyby naše kukuřičná pole lehla popelem, byla by naše letošní tvrdá práce zbytečná! Spěšně jsme plameny hasili kukuřičnými stonky, ale oheň jsme uhasili jen s malým úspěchem. V tu chvíli jsem hlasitě vykřikl: „Falun Dafa je dobrý! Falun Dafa je dobrý!“ Vítr okamžitě ustal a oheň zmírnil svou intenzitu, což nám umožnilo uhasit plameny bez větší námahy. Mistr nám podal pomocnou ruku, abychom ochránili naše kukuřičná pole.

Poté, co se stali svědky tohoto zázraku, uznali ostatní vesničané dobrotu Falun Dafa.

Naplněný a šťastný život

Falun Dafa mě zachránil a já jsem odhodlán se o tuto dobrou věc podělit s ostatními vesničany. Během sezónních zemědělských přestávek vyprávím lidem o pravdě a kráse Falun Dafa prostřednictvím své osobní zkušenosti. Vesničané, kteří mě znají, vědí o mém dřívějším zdravotním stavu a žasnou nad mým zázračně zlepšeným zdravím. Mnozí souhlasí s tím, že Falun Dafa je dobrý, a většina z nich vystoupila z Komunistické strany Číny (KS Číny), Ligy mládeže a Mladých pionýrů.

Ve volném čase se obvykle vydávám ven, abych rozdával materiály objasňující pravdu. Jednou večer jsem si při rozdávání materiálů nešťastnou náhodou vymkl kotník tak, že mě po několika krocích začal silně bolet. Když jsem se podíval na svou těžkou tašku s materiály pro objasňování pravdy, rozhodl jsem se pokračovat v rozdávání i přes tuto překážku. Pomalu jsem kulhal přes vesnici a tiše recitoval „Falun Dafa je dobrý“, zatímco jsem roznášel svůj náklad brožur pro objasňování pravdy do každé domácnosti. Po dokončení první vesnice jsem pokračoval do další. S rozbřeskem jsem v páté vesnici dokončil rozdávání posledních materiálů pro objasňování pravdy. Pak jsem se vydal domů pěšky a zapomněl na bolest v kotníku, která mezitím zmizela.

Dříve jsem byl postižený kvůli poranění mozku a dnes mohu žít zdravý a pohodlný život díky Mistrovu soucitu. Nyní studuji Fa a každý den praktikuji cvičení, přičemž kráčím po cestě návratu ke svému původnímu, pravému já. Mé srdce je naplněno vděčností vůči Mistrovi!

(Vybraný příspěvek k oslavě Světového dne Falun Dafa 2025 na Minghui.org)