Detailní pohled na zpravodajství deníku New York Times o Falun Gongu

(Minghui.org) Proč deník The New York Times, označovaný jako „noviny záznamu“, opakovaně selhává ve zpravodajství o zvěrstvech páchaných na Falun Gongu, a místo toho zesiluje propagandu Komunistické strany Číny (KS Číny)?

Kampaň KS Číny za vyhlazení duchovní disciplíny Falun Gong (známé také jako Falun Dafa) představuje jednu z nejzávažnějších krizí v oblasti lidských práv, které se v Číně odehrávají – zasahuje miliony lidí a stála miliardy dolarů. Přesto je tato perzekuce v médiích vážně opomíjena a její oběti bývají ignorovány nebo očerňovány. Falun Dafa Information Center (Faluninfo.net) zveřejnilo v březnu 2024 investigativní zprávu, která upozorňuje na následující klíčová zjištění.

 Souhrnná analýza výrazů použitých v článcích New York Times v období 1999–2023. (Zdroj: Falun Dafa Information Center)

1. Rozsáhlé zkreslování

Zpravodajství The New York Times výrazně a nezodpovědně překrucuje skutečnosti týkající se Falun Gongu – ať už jde o samotnou povahu této praxe, nebo o rozsah jejího pronásledování. Absence informací nebo jejich nesprávné podání má dalekosáhlé důsledky pro lidi v Číně i po celém světě.

2. Četné nepřesnosti

Zpravodajství deníku The New York Times o Falun Gongu obsahuje celou řadu věcných nepřesností – od relativně nevinných tvrzení až po závažná označení, která mohou podněcovat předsudky a nepřátelství vůči této duchovní disciplíně. Popis základních principů Falun Gongu – pravdivosti, soucitu a snášenlivosti – je často zkreslený, negativně zabarvený a nápadně se podobá rétorice Komunistické strany Číny (KS Číny). Výsledný obraz Falun Gongu, který z těchto reportáží vyvstává, neodpovídá reálné zkušenosti milionů praktikujících ani závěrům odborníků na čínská náboženství.

3. Přejímání narativu KS Číny

Od počátku perzekuční kampaně, zahájené v červenci 1999, The New York Times ve svých článcích systematicky upřednostňoval oficiální čínské zdroje. Mnohé klíčové prvky propagandy režimu opakuje dodnes, a v některých případech je přejímá jako vlastní rámec výkladu. Tento přístup přetrvává i navzdory tomu, že některé z těchto tvrzení jsou v rozporu s dřívějším zpravodajstvím samotného deníku a s výsledky nezávislých šetření organizací na ochranu lidských práv.

4. Mlčení k pronásledování Falun Gongu

Za uplynulá dvě desetiletí se The New York Times soustavně vyhýbal tématu závažných zločinů páchaných na praktikujících Falun Gongu – včetně násilného odebírání orgánů vězňům svědomí. Od roku 2016 deník nezveřejnil jediný článek zaměřený na porušování práv této skupiny v Číně, a to navzdory množství zdokumentovaných případů a probíhajících represí v celostátním měřítku. Redakce přehlížela klíčové zprávy lidskoprávních organizací, závěry londýnského Tribunálu pro Čínu z roku 2019 i nové případy nezákonného věznění a úmrtí praktikujících ve vazbě. Podle výpovědi jednoho bývalého novináře byl dokonce redakčně zastaven pokus o investigaci týkající se zneužívání transplantačního systému vůči Falun Gongu a dalším vězňům svědomí.

5. Výrazný kontrast s ostatními médii

Zpravodajství The New York Times o počáteční fázi krize lidských práv spojené s Falun Gongem se výrazně lišilo od přístupu ostatních významných médií. Zatímco The New York Times se zdánlivě zaměřoval na zkreslování informací o víře Falun Gongu a na budování lepších vztahů s čínským komunistickým vedením, tituly jako The Wall Street Journal, The Washington Post a další přinášely průlomové investigativní reportáže a oceňovanou žurnalistiku o lidských obětech represí i o nepravdách v režimní propagandě. V roce 2019 například média jako The Guardian a Reuters informovala o závěrech Čínského tribunálu týkajících se násilného odebírání orgánů – The New York Times je však zcela ignoroval.

6. Kontrast v pokrytí Ujgurů a Tibeťanů

Mlčení The New York Times o Falun Gongu je ještě nápadnější v porovnání s rozsáhlým pokrytím lidskoprávních krizí jiných náboženských a etnických skupin v Číně, zejména Ujgurů a Tibeťanů – jejichž populace je přitom podstatně menší než komunita Falun Gongu. Od roku 2009 deník publikoval stovky článků včetně investigativních reportáží a empatických portrétů jednotlivých ujgurských a tibetských vězňů, stejně jako desítky komentářů od akademiků a členů těchto komunit. O pronásledování Falun Gongu však The New York Times zveřejnil pouze sedm článků – a ani jeden názorový text od praktikujícího Falun Gongu.

7. Narůstající zkreslení v průběhu času

V posledních letech se zpravodajství The New York Times stalo v této oblasti ještě problematičtějším. Vedle naprostého mlčení o porušování práv praktikujících Falun Gongu se několik málo článků, které deník o Falun Gongu publikoval, vyznačuje otevřeně nepřátelským tónem a zaměřením proti organizacím založeným praktikujícími. Tyto negativně laděné texty opakují dřívější nepřesnosti, přidávají nové, a fakticky tak napomáhají cílům Komunistické strany Číny – očerňovat Falun Gong a umlčovat kritiky režimu.

8. Zmařené životy a informační vakuum

Dopad zkresleného zpravodajství deníku The New York Times a jeho nezodpovědného zacházení s praktikujícími Falun Gongu jako s „nepohodlnými oběťmi“ přispěl k beztrestnosti pachatelů a připravil oběti o nezbytnou mezinárodní podporu – s nepochybným dopadem v podobě většího utrpení a ztrát na životech napříč pevninskou Čínou. Vzhledem k tomu, že perzekuce Falun Gongu úzce souvisí s tématy zásadními pro každodenní život v Číně – jako je cenzura internetu, veřejný dohled, nucené práce či absence právního státu – znamená mlčení The New York Times o tomto tématu zásadní ochuzení politiků i firem o důležité informace, které by jinak mohly pomoci lépe porozumět současné Číně.

9. Kdo těží ze zkreslování reality

Z takového zpravodajství měl mimořádný prospěch čínský režim – jeho snaha marginalizovat Falun Gong a zakrýt brutalitu kampaně proti této skupině získala na věrohodnosti, a to nejen v rámci domácí propagandy, ale i na mezinárodní scéně. Zároveň se The New York Times díky zdrženlivému postoji k perzekuci Falun Gongu vyhnul sankcím ze strany čínského režimu – a možná se tímto přístupem i zavděčil.

Poznámka autora: Nemohu si nevšimnout, že deník The New York Times, založený v roce 1851 Henrym J. Raymondem a Georgem Jonesem, se vždy pyšnil seriózním přístupem k politickým, společenským a kulturním tématům, a že díky důkladnému zpravodajství si po desetiletí budoval pověst důvěryhodného média. Po dlouhou dobu šlo o největší liberální deník ve Spojených státech, který svým čtenářům poskytoval kvalitní a relevantní informace. Avšak za posledních 26 let tento kdysi respektovaný titul, budovaný generacemi novinářů, utrpěl výrazný úpadek – kvůli zkreslování, nepravdivému zpravodajství a vědomému opomíjení Falun Gongu. Následky jsou praktické i závažné – nejen pro svět, ale i pro samotný The New York Times. Co je důvodem tohoto selhání?