(Minghui.org)

Jméno: Wang Zhanhai
Čínské jméno: 王占海
Pohlaví: Muž
Věk: 67 let
Město: Anshan
Provincie: Liaoning
Povolání: Bývalý zaměstnanec továrny Anshan Tower Manufacturing
Datum úmrtí: 10. května 2024
Datum posledního zatčení: Neuvedeno
Poslední místo zadržení: Neuvedeno

Panu Wang Zhanhai se 16. února 2002 podařilo uniknout zatčení poté, co spolu s dalšími šesti praktikujícími Falun Gongu v městě Anshan v provincii Liaoning zablokovali televizní signál a přehráli videa, která odhalovala lživou propagandu Komunistické strany Číny o Falun Gongu. Aby se vyhnul zatčení, byl od té doby nucen žít mimo domov. Těžké podmínky se podepsaly na jeho zdraví. Zemřel 10. května 2024 po 22 letech života na útěku. Bylo mu 67 let.

Pan Wang Zhanhai

Zatímco pan Wang uprchl, dalších šest praktikujících, kteří se podíleli na rušení televizního signálu, bylo během následujících týdnů zatčeno. V noci, kdy byl televizní signál rušen, policie střelila pana Xu Zhaobina do nohy a nosu. On a další čtyři praktikující byli později odsouzeni městským soudem v Anshanu k vysokým trestům: pan Wei Zhiyi na 20 let, pan Shen Hailong na 18 let, pan Xu na 17 let, paní Li Guihong na 15 let a paní He Xiaoqiu na 14 let.

Paní Zhang Li byla zatčena 19. března 2002 a umučena k smrti 27. srpna 2002. Bylo jí 40 let. Zasvěcený zdroj prozradil, že byla během svého zadržení v prvním vazebním středisku města Anshan několikrát vyslýchána. Pokaždé ji vynesli na nosítkách a nechali ležet na chodbě, kde ji lidé mohli vidět, jak je celá zraněná a krvácí. Podle svědka, který viděl její tělo po smrti, měla rozříznutou průdušnici a pod oběma podpažími měla řezy. Svědek měl podezření, že se stala obětí zločinu Komunistické strany Číny (KS Číny) spočívajícího v odebírání orgánů.

Výňatek z trestního oznámení pana Wanga proti Jiang Zeminovi

V roce 2015 podal pan Wang trestní oznámení proti Jiang Zeminovi, bývalému šéfovi komunistického režimu v Číně, který zahájil pronásledování. Níže jsou uvedeny výňatky z jeho oznámení, které dokumentují, proč se začal věnovat Falun Gongu, a některá z pronásledování, kterým byl vystaven.

„Falun Gong jsem začal praktikovat v roce 1995. Tato praxe učí lidi žít podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, aby byli dobrými lidmi. Falun Gong ze mě nejen udělal lepšího člověka, ale také zlepšil mé zdraví. Zmizely mé žaludeční potíže, prostatitida a tuberkulóza a byl jsem plný energie.

V červenci 1999 nařídil Jiang Zemin bezprecedentní pronásledování Falun Gongu. Všechna státní média – televize, rozhlas a noviny – byla plná lží, které Falun Gong očerňovaly.“

„Tehdy jsem pracoval v továrně Anshan Tower Manufacturing Factory. Všichni praktikující Falun Gongu, kteří tam pracovali, byli při práci sledováni. Policie a zaměstnanci rezidenčního výboru mě také pravidelně obtěžovali.“

„9. prosince 1999 kolem 21:00 se znovu objevili policisté z policejní stanice Lingshan, aby mě obtěžovali. V tu dobu jsem nebyl doma, ale když jsem se vrátil, rodina mi o tom řekla. Té noci jsem se rozhodl odjet do Pekingu, abych se domáhal práva praktikovat Falun Gong.

„Byl jsem zatčen v Pekingu a odvezen na místní policejní stanici. Policista Cui Yongquan mě více než třicetkrát udeřil botou do obličeje. Měl jsem silně oteklý obličej a ústa a měl jsem velké potíže s jídlem. Po třicetidenní správní vazbě mi byla uložena další tříměsíční trestní vazba.

Když mě konečně propustili a vrátil jsem se do práce, můj nadřízený mi strhl z platu 2 000 yuanů a donutil mě zaplatit dalších 3 000 yuanů jako kauci, abych se nevrátil do Pekingu a nepodal další odvolání.“

„Kromě finančního pronásledování mě vedoucí továrny a další často obtěžovali a nařizovali mi, abych se zřekl Falun Gongu. V práci jsem byl ponižován a diskriminován. Nakonec jsem odešel.“

„Večer 23. ledna 2001, v předvečer čínského Nového roku, státní televizní kanál odvysílal podvodnou reportáž o sebeupálení na náměstí Tiananmen. Poté se pronásledování a propagandistická kampaň proti Falun Gongu ještě zintenzivnily. Mnoho lidí z řad široké veřejnosti, kteří nás dříve podporovali, se obrátilo proti nám. Abychom zvýšili povědomí o pronásledování, začali jsme rozdávat letáky a hledat další způsoby, jak se ozvat.“

„Když jsme se 16. února 2002 spolu s dalšími praktikujícími snažili přerušit televizní signál, abychom mohli vysílat videa s vysvětlením skutečnosti, obklíčila nás policie. Podařilo se mi utéct, ale byl jsem zařazen na seznam hledaných osob a donucen žít mimo domov.“

„V té době policie často vnikala do mého domu a instalovala odposlouchávací zařízení, aby mohla sledovat rozhovory mé rodiny. Několik mých příbuzných bylo také pronásledováno nebo zatčeno. Místa pro mé děti ve školách byla zrušena a já jsem byl propuštěn z práce. Policie se také pokoušela podplatit mé přátele, aby zjistili, kde se nacházím. Během významných svátků policie hlídala dům mých rodičů, aby mě nezmeškala. Všichni členové mé rodiny byli kvůli pronásledování pod obrovským psychickým tlakem.“

„Když jsem byl na útěku, nemohl jsem si najít práci a nemohl jsem moc chodit ven. Také mě mrzelo, že jsem se nemohl starat o své staré rodiče ani plnit své povinnosti otce.

Tlak, kterému jsem vystaven, ať už fyzický, emocionální nebo finanční, je pro většinu lidí nepředstavitelný. Po všechny ty roky jsem to nebyl jen já, ale mnoho dalších praktikujících Falun Gongu, kteří trpěli tak brutálním pronásledováním, snášeli odloučení od svých rodin nebo byli dokonce pronásledováni až k smrti.“

Související zpráva:

Zachycování televizních signálů v Číně: Ohlédnutí za mírovým odporem praktikujících Falun Gongu proti pronásledování (anglicky)