Jak Komunistická strana Číny rozvrací americkou společnost (1. část)

(Minghui.org) Na jaře roku 2024 vypukly na amerických univerzitách pro-palestinské protesty. Způsobily značné narušení, když obsadily budovy, přerušily výuku, poškodily infrastrukturu a ohrozily židovské studenty.

Po vyklizení pro-palestinské barikády v Hamilton Hall na Kolumbijské univerzitě zjistila newyorská policie, že byli protestující překvapivě dobře vybaveni, včetně průmyslových řetězů, plynových masek, špuntů do uší, brýlí, kladiv, nožů a lan. Zjistili také, že 25 % zatčených osob nebyli studenti. Na City University of New York nebylo 60 % zatčených protestujících studenty.

Za tyto protesty se přihlásila koalice aktivistických skupin Shut It Down for Palestine (SID4P), která vyzvala své stoupence, aby „mobilizovali v břiše bestie“ a „bojovali proti materiální podpoře sionismu a oslabili služebníky globálního imperialismu USA“.

Další vyšetřování však odhalilo, že mnoho z těchto zdánlivě občanských skupin bylo financováno stejným sponzorem: Nevillem Royem Singhamem, americkým technologickým multimilionářem se sídlem v Šanghaji, který má dlouhou historii spolupráce s Komunistickou stranou Číny (KS Číny).

V letech 2001 až 2008 působil jako konzultant telekomunikační firmy Huawei, která byla po celém světě zařazena na černou listinu kvůli obavám z jejích vazeb na špionáž pro KS Číny. V roce 2019 zahájil poradenskou činnost s čínskými partnery, kteří jsou aktivní v propagandistickém aparátu KS Číny. V červenci roku 2023 byl Singham viděn na strategické komunikační konferenci v Šanghaji pořádané KS Číny. Později téhož roku ho indický Úřad pro vymáhání práva předvolal k výslechu ohledně indického mediálního kanálu NewsClick, který vlastní a který byl v roce 2021 prohledán kvůli podezření z propagace KS Číny za peníze KS Číny.

Skupina organizací financovaných Singhamem, nazývaná „Singham Network“, podle Network Contagion Research Institute „nejméně od roku 2017 přesměrovává nezveřejněné finanční prostředky a šíří agendu a narativy podporované Komunistickou stranou Číny do Spojených států“.

„Tato síť hraje stále významnější roli v podněcování radikálnějšího pro-palestinského aktivismu,“ dále uzavírá institut a poukazuje na silné finanční vazby Singhama na nejméně tři ze sedmi skupin, které tvoří SID4P. V rámci své taktiky neomezené války již Komunistická strana Číny dlouhodobě infiltruje různé aspekty americké společnosti ve snaze rozšířit svůj vliv a narušit americký způsob života. Činí tak pod rouškou řady zdánlivě neškodných organizací a jednotlivců, kteří se začlenili do struktury západní společnosti. To nejenže způsobilo značné škody, ale také vedlo k tomu, že se mnoho lidí stalo nevědomými pěšáky Komunistické strany Číny.

Jádro infiltrace: Oddělení jednotné fronty

Od 30. let 20. století má KS Číny oddělení, které je výslovně odpovědné za prosazování jejího vlivu mimo vlastní jurisdikci. Dne 5. ledna 1939 Ústřední sekretariát Komunistické strany Číny oficiálně zřídil Odbor jednotné fronty (UFWD) jako orgán v rámci strany. Tento odbor byl odpovědný za vytvoření „jednotné fronty“ operací Komunistické strany Číny ve všech aspektech čínské společnosti – náboženských skupinách, etnických menšinách, politických stranách, podnikatelích a literátech, kteří nebyli členy Komunistické strany Číny – stejně jako v zahraničních společnostech.

Důkazy o těchto operacích lze najít v samotných cílech UFWD. Pokud jde o etnické a náboženské menšiny, snaží se udržovat kontakty s jejich zástupci, „koordinovat příslušné útvary při výchově a podpoře kádrů v etnických a náboženských menšinách“ a „koordinovat příslušné útvary při provádění douzheng proti skupině dalajlamy a dalším nepřátelským silám uvnitř i vně země, které usilují o rozdělení vlasti“.

Douzheng, často překládaný jako „boj“, je specializovaný termín KS Číny, který znamená pokus o rozbití organizace, kterou považuje za nepřítele.

Pokud jde o jiné národy a regiony, UFWD si klade za cíl „zahájit pracovní operace, jejichž primární prioritou je sjednocení vlasti“, a navázat pro-komunistické kontakty v Hongkongu, Macau a na Taiwanu, které mohou napomáhat cílům KS Číny. UFWD se zabývá také čínskými emigranty v jiných zemích, kde je odpovědná za komunikaci mezi „zástupci“ čínských emigrantských skupin, sledování „stavu“ emigrantských skupin a šíření propagandy prostřednictvím emigrantských skupin. Samostatným cílem UFWD je „zahájit propagandistické operace“ jak uvnitř, tak vně hranic Číny.

Odborníci na zahraniční vztahy po celém světě uznali UFWD jako prodlouženou ruku KS Číny do jiných zemí a potenciální zdroj nebezpečí. „Čína využívá práci ‚jednotné fronty‘ k kooptování a neutralizaci zdrojů potenciální opozice vůči politice a autoritě KS Číny,“ uvádí Komise pro přezkum hospodářských a bezpečnostních vztahů mezi USA a Čínou ve své zprávě pro Kongres z roku 2022.

„Dosah systému jednotné fronty za hranice Čínské lidové republiky (ČLR) – například do zahraničních politických stran, diaspor a nadnárodních korporací – je exportem politického systému KS Číny,“ uvedl Australský institut strategické politiky. „To podkopává sociální soudržnost, zhoršuje rasové napětí, ovlivňuje politiku, poškozuje integritu médií, usnadňuje špionáž a zvyšuje nekontrolovaný transfer technologií.“

Institut také poznamenal, že protože KS Číny využívá k provádění své jednotné fronty zdánlivě neškodné organizace, je její vliv často „skrytý“ nebo „klamný“ a těžko sledovatelný. Ve stejné zprávě z roku 2022 doporučuje Komise pro přezkum hospodářských a bezpečnostních vztahů mezi USA a Čínou, aby Kongres vedl „neutajený seznam“ kontrolních orgánů KS Číny, který zahrnuje „organizace přidružené k Odboru pro práci jednotné fronty“.

Sledováním pohybu těchto prokomunistických skupin můžeme osvětlit několik klíčových strategií UFWD pro rozvracení společností mimo Čínu: financování destabilizujících skupin, manipulace médií, špionáž a zapojování členů mainstreamové společnosti (získávání elit).

Financování sociálních nepokojů

Dlouho před spuštěním sítě Singham byla Komunistická strana Číny finančně propojena se skupinami ve Spojených státech, které se snaží vyvolat sociální nepokoje.

V roce 2020 vedlo hnutí Black Lives Matter (BLM) k protestům po celé zemi kvůli vnímání, že afroameričané jsou nespravedlivě vystavováni policejní brutalitě. Ačkoli se na první pohled zdálo, že většina těchto protestů měla ušlechtilý cíl, nezabránilo to tomu, že značná část z nich přerostla v destruktivní akce. Odhad Insurance Information Institute vyčíslil celkovou výši pojistných škod způsobených nepokoji na 1 až 2 miliardy dolarů, což z BLM činí nejničivější občanské nepokoje v historii Spojených států.

Jedna ze zakladatelek BLM, Alicia Garza, založila organizaci Black Futures Lab na podporu těchto protestních akcí. Vyšetřování Heritage Foundation odhalilo, že na webové stránce Black Futures Lab věnované darům se uvádí, že všechny dary jsou zpracovávány prostřednictvím organizace s názvem China Progressive Association (CPA).

Podle studie Stanfordovy univerzity byla CPA „založena jako levicová organizace podporující Čínskou lidovou republiku, která propagovala revoluční myšlenky a práva dělníků v pevninské Číně a zasazovala se o sebeurčení, kontrolu komunity a ‚službu lidu‘“. Spolupracuje také s „dalšími skupinami podporujícími ČLR v USA“, aby prosazovala své cíle.

Bostonská pobočka CPA uspořádala akce na počest KS Číny, kterých se zúčastnili vysocí představitelé KS Číny. Státní médium KS Číny China Daily pochválilo pobočku CPA v San Franciscu za účast na protestech BLM.

Během návštěvy Xi Jinpinga v San Franciscu u příležitosti summitu APEC v listopadu 2023 zjistil deník Washington Post, že bylo mobilizováno nejméně 35 prokomunistických čínských diasporních skupin, aby narušily protesty protikomunistických skupin. Washington Post poznamenal, že proti protikomunistickým demonstrantům použily různé násilné taktiky, včetně pepřového spreje a fyzických útoků tupými zbraněmi. Také ukradly osobní věci protikomunistických demonstrantů. Zprávy z WeChatu, které získal Washington Post, potvrdily, že čínský konzulát v Los Angeles poskytl těmto skupinám čínské diaspory finanční pobídky tím, že jim během jejich pobytu v San Franciscu hradil ubytování a stravu.

Nákup amerických elit

Stopy činnosti UFWD byly také zaznamenány v její podpoře lidí na klíčových pozicích v americké společnosti. Skupiny podporující Komunistickou stranu Číny často poskytují jednotlivcům finanční nebo jiné materiální odměny za to, že jednají v souladu s přáním Komunistické strany Číny, čímž účinně vychovávají své vlastní agenty v zahraničních společnostech, kteří se zdají jednat nezávisle.

V roce 2024 vypověděl Dr. Robert Atkinson, prezident think tanku ve Washingtonu D.C., před Kongresem o všudypřítomnosti ovládání elit ze strany KS Číny. Na otázku poslance Andyho Biggse, koho se KS Číny snaží „ovládnout“, Dr. Atkinson odpověděl: „Všechny. Snaží se ovládnout prakticky všechny elity.“

Vyšetřování časopisu Newsweek z roku 2023 odhalilo některé z těchto snah o ovládnutí prostřednictvím financování kandidátů v New Yorku spojených s UFWD. V letech 1990 až 2023 bylo více než 1 milion dolarů z volebních darů newyorským politikům na federální, státní a městské úrovni vysledováno k skupinám a jednotlivcům spojeným s UFWD.

Zástupkyně Grace Meng, jedna z klíčových postav tohoto vyšetřování, přijala od roku 2006 na své kampaně přes 270 000 dolarů od subjektů spojených s UFWD. Zejména přijala tisíce dolarů v darech od An Quanzhonga, čínského podnikatele, který byl odsouzen na 20 měsíců za účast na operaci Fox Hunt, což je taktika KS Číny, jejímž cílem je donutit zahraniční disidenty k návratu do Číny. Ve svém volebním obvodu také vyhlásila „Den An Quanzhonga“ na počest tohoto dárce.

Henan Chinese Associates USA, skupina emigrantů spojená s UFWD, si také připsala zásluhy za to, že Mengové pomohla v roce 2008 získat křeslo v newyorském zákonodárném sboru.

Americká akademická sféra také není imunní vůči vlivu KS Číny. Jen v jednom z nejznámějších případů byl v roce 2020 zatčen harvardský nanovědec Dr. Charles Lieber za to, že federálním úřadům poskytl nepravdivé informace o své účasti v programu KS Číny „Tisíc talentů“ (TTP) a o daňových podvodech.

Dr. Lieber působil jako hlavní výzkumník své vlastní výzkumné skupiny na Harvardu, která v letech 2008 až 2019 obdržela 15 milionů dolarů z federálních fondů od různých amerických vládních agentur. Později se stal strategickým vědcem na čínské Wuhan University of Technology (WUT) a smluvním účastníkem TTP KS Číny v letech 2012 až 2015.

TTP je iniciativa, jejímž cílem je přilákat zahraniční vědce k práci pro KS Číny a která má přímou vazbu na UFWD. „Asociace západních vědců, kteří se vrátili do Číny (WRSA, 欧美同学会) při UFWD spravuje oficiální sdružení účastníků programu Tisíc talentů,“ uvedl Australský institut strategické politiky.

V rámci své tříleté smlouvy dostával Dr. Lieber „plat až 50 000 dolarů měsíčně, příspěvek na životní náklady až 150 000 dolarů a přibližně 1,5 milionu dolarů na výzkum na WUT“, uvádí zpráva ministerstva spravedlnosti. Toto zaměstnání před Harvardskou univerzitou tajil.

Když byl Dr. Lieber v dubnu 2018 vyslýchán úředníky Ministerstva obrany, lhal a tvrdil, že nikdy nebyl požádán o účast v programu TTP. V roce 2019 opět „způsobil“, že Harvard lživě sdělil Národním institutům zdraví, že není a nikdy nebyl členem programu TTP. Obě americké agentury financovaly výzkum Dr. Liebera.

V roce 2023 byl odsouzen za podání nepravdivých informací federálním orgánům, za utajení čínského bankovního účtu, na který přijímal platby od TTP, a za falšování daňových přiznání – celkem za šest trestných činů. Předseda soudu mu uložil trest odnětí svobody na dva dny, dva roky podmíněného propuštění s šestiměsíčním domácím vězením a pokutu a náhradu škody v celkové výši 83 600 dolarů.

I po výkonu trestu Dr. Lieber pokračuje ve spolupráci s čínskými univerzitami a v současné době je profesorem na Shenzhen International Graduate School při Tsinghua University.

(Pokračování v části 2)