​Pronásledování praktikujících Falun Gongu ve věznici pro ženy č. 1 v provincii Guizhou

(Minghui.org) Praktikující Falun Gongu vězněné ve Věznici pro ženy č. 1 v provincii Guizhou jsou drženy ve čtvrtém oddělení. Během uplynulých více než dvaceti let byly praktikující, které zde odpykávají tresty v délce tří až deseti let, pod přísným dohledem a vystaveny týrání ze strany ostatních vězeňkyň ve čtvrtém oddělení. Mnohé z nich navíc čelily různým formám mučení.

Nejméně sedm úmrtí v důsledku mučení

Dosud bylo zaznamenáno nejméně sedm případů úmrtí praktikujících, které podlehly následkům mučení ve věznici. Jsou jimi:

– Paní Yang Hongyan, 40 let – zemřela 29. července 2004 ve věku 40 let.
– Paní Gao Qiying, 40 let – zemřela 11. února 2010 během výkonu tříletého trestu.
– Paní Xu Jiarong, 61 let – zemřela 13. května 2008 během výkonu sedmiletého trestu.
– Paní Chen Lizhi, 69 let – zemřela 9. září 2014 během výkonu tříletého trestu.
– Paní Wei Yalan, 50 let – zemřela 14. září 2007 během výkonu pětiletého trestu.
– Paní Zhao Mingzhi, 69 let – zemřela 16. prosince 2012 během výkonu pětiletého trestu.
– Paní Huang Guixian, 67 let – zemřela 18. ledna 2015 během výkonu sedmiletého trestu.

Vymývání mozku a fyzické týrání

Většině praktikujících je omezován nákup základních hygienických potřeb. Dostávají jen minimální množství toaletního papíru a pracího prášku.

Aby je přiměli vzdát se své víry, vybírají dozorci vězeňkyně s vyšším vzděláním a přikazují jim studovat propagandu očerňující Falun Gong. Poté jim nařizují, aby „pracovaly“ na praktikujících.

Během každodenních sezení vymývání mozku musejí praktikující sedět na malých plastových stoličkách ve dvou řadách proti sobě, zatímco vězeňkyně v roli „instruktorek“ čtou články a pouštějí videa očerňující Falun Gong. Praktikující jsou rovněž nuceny psát tzv. „myšlenkové zprávy“. Ti, kteří odmítnou, jsou vystaveny prodloužené „výuce“ – včetně přestávek na oběd, pozdních večerů, nedělí a státních svátků.

Vězeňkyně rovněž píší jméno zakladatele Falun Gongu na plastové stoličky a nutí praktikující, aby si na ně sedaly. Kdo odmítne, je slovně napadán. Během sezení musejí mít praktikující ruce položené na stehnech, hledět před sebe a nesmí se hýbat. Když se rozdává ovoce, musejí nejprve prohlásit, že jsou zločinci – teprve potom si smí vzít.

Pokud chce praktikující použít toaletu, musí s ní jít jiná vězeňkyně. Tyto dohlížející vězeňkyně někdy praktikující nutí, aby před použitím toalety slovně urážely Falun Gong. Některé jim použití toalety zcela odepřou. Paní Zhang Hui držela hladovku poté, co jí nebylo dovoleno jít na toaletu.

Praktikujícím, které odmítají „se transformovat“, není rovněž dovoleno se mýt nebo sprchovat. Některé smějí do sprchy jen dvakrát či třikrát do roka.

Některé vězeňkyně jsou částečně vyhladovělé – dozorci jim dávají jen velmi malé porce rýže, takže slábnou a trpí závratěmi.

V letních vedrech způsobuje dlouhodobé sezení na plastové stoličce vznik hnisavých ran na hýždích.

Praktikující, které nadále odmítají „transformovat se“, jsou nuceny stát venku na slunci. Paní He Guanjie se kvůli těžkému spálení sluncem oloupala kůže na obličeji. Paní Zhang Hui byla nucena stát na slunci dva měsíce. Vězeňkyně, které s nimi musely stát, to začalo frustrovat a obracely proti nim svou nenávist.

Paní Zhang Hui byla vláčena po zemi tak dlouho, až se jí roztrhalo oblečení. Poté byla umístěna na samotku a podrobena vymývání mozku. Když vykřikla „Falun Dafa je dobrý“, byla zbita a do úst jí strčili ponožky. Jelikož i nadále pevně věřila, vězeňkyně ji přimáčkly k zemi a násilím jí přidržely ruku, aby ji donutily podepsat prohlášení očerňující Falun Gong.

Pokud praktikující odmítne spolupracovat nebo se brání vymývání mozku, dozorci a vězeňkyně se často domluví a společně ji mučí. Při bití pouštějí televizi na maximální hlasitost, aby nebylo slyšet výkřiky.

Dozorci často praktikujícím vyhrožují, že pokud do konce trestu neodvolají svou víru ve Falun Gong, nebudou propuštěny, ale budou místo toho převezeny na přeučování do zařízení pod dohledem ministerstva spravedlnosti. Praktikující jsou rovněž nuceny každý měsíc platit poplatek.

Paní Ma Yongju, která je ve věku přes 60 let, odmítla „transformovat se“. Dozorci jí dovolili jít spát až o půlnoci a poté ji budili každou hodinu. Tato deprivace spánku trvala tak dlouho, až byla nakonec donucena vzdát se své víry proti své vůli.

Praktikujícím je rovněž nařízeno memorovat vězeňský řád. Kdo odmítne, je potrestán tak, že musí stát, zatímco ostatní vězeňkyně po obědě odpočívají.

Paní Liu Xiaoyue, které je přes sedmdesát let, nesměla pít vodu. Vězeňkyně ji navíc šikanovaly a ponižovaly.

Paní Hu Jinfen byla rovněž denně urážena a šikanována. Často ji nutili stát bez hnutí celé hodiny.

Související článek:

Zločiny zástupkyně ředitelky věznice pro ženy č. 1 v provincii Guizhou Wang Yulan