Zbavit se závisti a dobře kráčet po cestě kultivace

(Minghui.org) V průběhu snahy dělat dobře tři věci, které mají praktikující Falun Dafa vykonávat, jsem často zažívala konflikty v charakteru (xinxingu) s ostatními praktikujícími. Díky hledání příčin v sobě samé jsem však byla schopna rychle se zlepšovat. Vím, že tyto konflikty byly uspořádány Mistrem, aby mi pomohl odstranit připoutání a pokročit v kultivaci. Na své úrovni kultivace vnímám, že závist je všudypřítomná. Představuje pro kultivující velké nebezpečí a škody. Ráda bych se s ostatními praktikujícími podělila o svou zkušenost s hledáním vnitřních příčin v souvislosti s tímto připoutáním.

Závist je všude

Lidská připoutání mají svůj původ. Všímám si, že připoutání ke stěžování si a nenávisti, povyšování se nad ostatní, pocit křivdy, kritizování druhých a nespokojenost s ostatními – to všechno jsou připoutání, která mají svůj základ v závisti. Mnoho praktikujících tato připoutání má, a tak můžeme vidět, jak zlá závist ve skutečnosti je.

Když místní praktikující čelili různým formám pronásledování, podařilo se jim najít některá připoutání. Proč se ale tak dlouho nedokázali vypořádat s těžkými zkouškami karmy nemoci? Jedním z důvodů je to, že nevěnovali dostatečnou pozornost odstranění závisti. Toto připoutání je totiž velmi hluboce zakořeněné – splývá s lidským myšlením a stává se jeho přirozenou součástí, takže si ho člověk nevšimne. V jiných dimenzích je to velmi pevná látka, jako mramor. Kultivující je tímto připoutáním snadno ovládán a dokonce ho považuje za své vlastní myšlenky. V posledních letech jsem věnovala větší pozornost své kultivaci v tomto ohledu. Čím víc na to kladu důraz, tím více si všímám, jak často se toto připoutání projevuje.

Závist nám brání v asimilaci k charakteru vesmíru, protože je s ním přímo v rozporu. Mnoho dalších připoutání, jako je připoutání k chtíči, touhám a strachu, má spojitost právě se závistí. Toto připoutání je velmi umíněné. Dokud ho zcela neodstraníme, bude se neustále objevovat – i když stále slabší a slabší. Neustále jsem se snažila toto připoutání odstranit, protože je tím nejhorším, a moje mysl se díky tomu nepozorovaně stala klidnější.

Jsem introvertní člověk. Od dětství jsem byla vychovávána v duchu zdravých tradičních hodnot, a většina lidí, kteří se se mnou setkali, o mně říká, že jsem kultivovaná osoba. Také moje povolání souvisí s tradiční kulturou. Po začátku kultivace se mi však začaly odhalovat negativní stránky takzvaného „kultivovaného“ chování. Patřím do skupiny lidí, o nichž Mistr říkal, že mají „asijskou závist“.

V mé povaze se projevuje negativita v podobě zášti. Když se nekultivuji a dívám se navenek místo dovnitř, dokonce v sobě chovám nenávist a jen těžko snáším ostatní. Vím, že to je závist – slila se s mým myšlením. V kultivaci musím bezpodmínečně hledat v sobě a udržovat velmi silné hlavní vědomí, abych ji odstranila.

Hledání v sobě a odstranění závisti

V první polovině letošního roku jsem se dozvěděla, že jedna praktikující, kterou docela dobře znám, prochází zkouškou karmy nemoci. Chtěla jsem ji navštívit a doufala jsem, že jí pomohu posílit spravedlivé myšlenky, aby tuto zkoušku co nejdříve překonala. Na návštěvu jsem šla s další praktikující. Neznaly jsme její adresu, a tak jsme požádaly jednu praktikující, aby nás tam zavedla. Nakonec nás ale praktikující nechtěla vidět a poslala někoho, aby nám vzkázal, že s ní již Fa studuje někdo jiný.

Upřímně řečeno, už před cestou mě napadlo, že nás možná nebude chtít vidět, protože jsem slyšela, že si tato praktikující nepřeje, aby se mnoho lidí dozvědělo, že prochází zkouškou karmy nemoci. Tak jsme se vydaly zpět domů. Cestou jsem jela na kole velmi rychle. Najednou se mi do řídítek zachytila zelená ochranná síť u cesty a spadla jsem i s kolem. Vstala jsem, oklepala si špínu a dojela domů.

Tu noc mě začal bolet kotník, a tak mi nezbylo než začít hledat problém ve svém xinxingu: „Pohnulo se mé srdce, když nás praktikující nechtěla vidět?“ „Nejdřív jsem měla pocit, že ne, ale proč se mi pak stal takový úraz?“ „Proč jsem jela tak rychle, že jsem nedokázala včas zastavit?“

Tuto praktikující jsem dobře znala – společně jsme vykonaly mnoho věcí k potvrzování Fa. Někdy jsme také společně studovaly Fa a Mistr nám uspořádal příležitosti, abychom se obě mohly v kultivaci zlepšovat. Já si však této šance na odstranění připoutání nevážila. Místo toho, abych se kultivovala, jsem se dívala navenek. Vždycky jsem viděla, že má nějaké připoutání – tuhle, nebo tamto – a často jsem jí její problémy říkala přísným tónem, který zněl jako kritika a stížnosti. To, co cítila, nebyl soucit, ale nepříjemnost. Samozřejmě tedy nechtěla mé poznámky přijmout.

Ani jedna z nás se opravdu nekultivovala – promarnily jsme příležitosti, které nám Mistr připravil, abychom hledaly v sobě a zlepšily se. Já jsem se často dívala navenek, a tím se ve mně tvořila negativní látka. Vím, že touto negativní látkou byla závist. Když se u ní objevila zkouška karmy nemoci, myslela jsem si, že se jí to stalo proto, že se příliš tvrdohlavě držela svých připoutání. Ve skutečnosti jsem to ale byla já, kdo se svých připoutání držel – domýšlivě jsem si myslela, že jí mohu pomoci.

Jedině moc Fa jí může pomoci překonat tuto zkoušku. Když praktikující prochází zkouškami, měli bychom stát po jeho boku a společně potlačovat pronásledování ze strany zla. To, že jsem se dívala navenek a jednala v rozporu s Fa, byl ve skutečnosti projev závisti.

Když jsem tato skrytá připoutání rozpoznala, moje srdce se projasnilo. Pevným způsobem jsem se jich vzdala a věděla jsem, že zkažená látka, kterou jsem vytvářela, se zmenšila.

Hledáním v sobě jsem pochopila, že už se nemám dívat na její problémy.

Mistr nás učí:

„To, co kultivující kultivuje, není nikdo jiný než on sám.“ (Blahopřejný dopis konferenci Fa v Evropě, 2016)

Začala jsem se tedy opravdu kultivovat a hledat v sobě. Objevila jsem v sobě mnoho připoutání, například připoutání k já, povyšování se nad ostatní, předvádění se a nekultivovanou řeč. I můj pocit křivdy vycházel ze sobectví a byl projevem závisti.

Věděla jsem, že k nehodě na kole došlo proto, že jsem v sobě stále měla závist, kterou jsem potřebovala odstranit. Kvůli svým připoutáním dostalo zlo záminku k zasahování a způsobilo můj pád. Když jsem změnila své představy, moje nitro se velmi projasnilo.

Během vysílání spravedlivých myšlenek za účelem odstranění závisti jsem pochopila, že jedině pokud se budu dobře kultivovat, budu schopná zachraňovat vnímající bytosti. Pokud se nebudu dobře kultivovat, nedokážu pomoci ani ostatním praktikujícím. Musím proto zesílit svou kultivaci, abych mohla vytvořit jeden celek s ostatními praktikujícími.

Dále odstraňovat závist a nahradit ji vděčností

Uběhly více než dva měsíce a moje připoutání k této praktikující se také zmenšilo. Už jsem neustále nemyslela na to, že prochází zkouškou karmy nemoci. Jednoho dne mi jedna praktikující řekla: „Ať se děje cokoliv, neměla bys sklouzávat do krajností. Když praktikující prochází zkouškou nemoci, a je třeba za ní jít, tak bychom měli jít. Dřív nechtěla, aby se to vědělo, ale teď už to stejně ví každý.“

Když praktikující odešla, znovu se ve mně objevila zášť: „Na začátku to byla taková dobrá příležitost k sebezdokonalování. Čím víc se bála, že se to dozví ostatní, tím víc to měla čelit. Čím víc by se kultivovala skutečnou praxí, tím spíš by mohla své falešné příznaky nemoci překonat. Není snad kultivace právě o tom, jít proti proudu?“

Odpoledne za mnou přišla jiná praktikující a sdílela jsem s ní své myšlenky ohledně této záležitosti. Řekla mi: „I když to tak může působit, stejně bychom měli být tolerantní vůči ostatním praktikujícím. Kdo se dokáže dobře kultivovat hned napoprvé?“ Teprve tehdy mi došlo, že ve mně vůbec není tolerance – a to není soucit. Cítit zášť a stěžovat si na praktikující – nebyl to znovu projev závisti? Právě závist mi bránila v asimilaci k principům vesmíru.

Tu noc jsem se zklidnila a přemýšlela, proč ve mně chybí tolerance. Když jsem si vzpomněla na svou kultivační cestu za posledních deset let, vybavila jsem si praktikující, kteří mi v různých obdobích přišli pomoci. Doprovázeli mě při studiu Fa a pomáhali mi projít všemi těmi trnitými úseky. Zejména během velkých zkoušek jsem dokázala přežít jen díky dohledu Mistra a nezištné pomoci ostatních praktikujících. Byli tak obětaví a soucitní. Nikdy jsem od nich neslyšela výčitky ani stížnosti. Všichni se tiše kultivovali.

Když jsem na to myslela, po tvářích mi začaly téct slzy. Slzy vděčnosti mi vystoupaly ze srdce jako přílivová vlna. Dobrota a soucit těchto praktikujících mi jeden po druhém vystupovaly před očima. Nejsou to všechno zrcadla? Ukazují mi, jak pozadu za nimi jsem. V tu chvíli jsem se cítila pokorná a klidná. Už jsem neviděla negativní stránku té praktikující – naopak, naplnily mě soucit a vděčnost.

Sama o sobě je kultivace těžká. Proč si tedy ještě stěžuji na jinou praktikující? Zkoušky, které se v období nápravy Fa objevují, vznikají v důsledku zasahování ze strany starých sil. Jen tehdy, když mezi praktikujícími nevytváříme žádné překážky, nedáváme zlu záminku k zasahování. A právě to si Mistr přeje vidět.

Děkuji Vám, Mistře, že jste mi daroval tento žebřík do nebe. Musím si ho vážit!

Výše uvedené jsou některé části mé zkušenosti s kultivací v souvislosti s odstraněním závisti. Vím, že v mnoha ohledech se mi ještě nedaří dobře kultivovat, a v budoucnu musím pilně praktikovat opravdovou kultivaci.

Pokorně prosím o laskavé opravení, pokud je zde něco, co by bylo třeba zlepšit.