Žena s duševní poruchou a ztrátou paměti po více než 20 let se zotavila

(Minghui.org) Kvůli pronásledování Falun Dafa ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny), které začalo v červenci 1999, jsem byla nucena uprchnout z domova. Jedna praktikující mě požádala, abych pomáhala starat se o sedmdesátiletou paní Wang Lili, která trpěla duševní poruchou. Střídaly jsme se po 24 hodinách. Měřily jsme jí krevní tlak a hladinu cukru v krvi a podávaly inzulinové injekce.

Syn paní Wang řekl: „Můj otec pracoval jako stavbyvedoucí. Vydělal nějaké peníze a měl poměr. Nás tři pak zanedbával. Byli jsme s mou sestrou ještě malí. O několik let později otce na stavbě zabil pád nástupního můstku z výškové budovy. Od chvíle, kdy se matka dozvěděla, že měl poměr, až do jeho smrti jen plakala a duševně onemocněla. Nepoznala nikoho z rodiny a často utíkala z domu. Se ženou jsme ji všude hledali. Byla to léta trápení. Před dvěma lety ale začala mě a mou ženu poznávat.“

Zpočátku na mě paní Wang neustále křičela a nadávala mi. Jemně jsem jí říkala: „Prosím, běžte si lehnout a už mi nenadávejte.“ Zírala na mě zarudlýma očima, zatínala zuby a spílala mi. Byla jsem tak vyděšená, že jsem se rychle vrátila do svého pokoje a zamkla dveře. Nikdy předtím jsem nikoho takového neviděla. Neodvážila jsem se usnout, bála jsem se, co mi ještě udělá. Když ji nadávání unavilo, usnula. Musela jsem se potom potichu připlížit do její ložnice a přikrýt ji dekou.

Protože měla paní Wang vysokou hladinu cukru v krvi, musela méně jíst. Když jsem jí nedala dost jídla, bila mě. Jednou při jídle se mě pokusila udeřit miskou do hlavy. Na poslední chvíli jsem uhnula, takže mě zasáhla do ramene. Potom mě udeřila pěstí a řekla: „Tohle je můj dům. Jestli mi nedovolíte jíst, kolik chci, tak odejděte.“ Bylo mi to dost nepříjemné a pomyslela jsem si: Co vůbec mohu říct člověku, který nerozlišuje mezi dobrým a špatným?

Přemýšlela jsem, proč jsem s touto prací vlastně souhlasila? Za prvé, možná si Učitel přál, abych objasnila pravdu její rodině. Za druhé, chtěla jsem tím vyřešit svou situaci s ubytováním a stravou. A za třetí, měla jsem v sobě neochotu, aby mi někdo vytýkal chyby – rozčílila jsem se, když mi je někdo připomněl. Měla jsem žárlivost a soutěživé smýšlení, hádala jsem se, i když jsem neměla pravdu. Paní Wang byla duševně nemocná. Nadávala mi a bila mě, abych zmlkla. Tohle prostředí mi pomohlo dívat se do sebe.

Paní Wang si mě začala vážit

Sdílela jsem své pochopení Učitelova učení s druhou praktikující – že bychom měli mít širokou mysl a být laskaví ke všem lidem. Dohodly jsme se, že se k paní Wang a její rodině budeme chovat lépe.

Paní Wang neměla dostatek výživy a při chůzi se jí třásly nohy. Kupovaly jsme jí kuře, vařená vejce a nízkosacharidová jídla, aby měla co jíst mezi hlavními jídly. Když jsem měla službu, nosila jsem jí z domova (bydlela jsem u své sestry) její oblíbená jídla – žebírka, knedlíčky a smažené pokrmy. Její syn nám třem dával na živobytí něco přes 400 jüanů měsíčně a odměna činila 1 500 jüanů.

Vzala jsem ji také k sobě, tedy do sestřina bytu, a pomáhala jí zlepšit chuť k jídlu. Po cestě jsem lidem objasňovala pravdu. Zatímco jsem mluvila s kolemjdoucími, usmívala se a tiše poslouchala, a nikdy mě nepřerušovala. Bylo horké léto a ona se dost potila. Stála klidně a poslouchala, jak mluvím. Když lidé odešli, otřela jsem jí pot z čela a zeptala se: „Chcete poslouchat dál?“ Přikývla. Když jsem viděla, že rozumí tomu, co lidem říkám, měla jsem z ní radost.

Když se syn paní Wang dozvěděl, že jsem ji vzala k sestře domů, řekl: „Moje máma vám možná něco vezme.“ Usmála jsem se a odpověděla: „To nevadí. Má radost, že je na novém místě. Hlavně že je šťastná.“ Chovala jsem se k ní jako k člence rodiny, hrála si s ní a povídala si s ní. Když jsem pracovala, prosila jsem ji, aby se mnou opakovala dvě věty: „Falun Dafa je dobrý, principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti jsou dobré.“ Žádala jsem ji, aby je opakovala, zatímco se procházela po obývacím pokoji, aby si procvičila nohy.

Sestra nás s paní Wang pozvala na večeři během Svátku středu podzimu. Než jsme šly spát, tajně si schovala pět měsíčních koláčků pod deku. Usmála jsem se a řekla: „Vezměte si půlku koláčku. Zítra ráno Vám dám ty zbylé čtyři a půl, ano? Když sníte moc, budete zase muset dostat inzulin.“ Neochotně je vytáhla jako malé dítě.

Velmi dobře jsem rozuměla jejím pocitům a brávala jsem ji na procházky. Byla velmi šťastná, držela se mě za ruku a řekla: „Ty jsi moje máma.“

Její paměť, uzavřená více než 20 let, se znovu otevřela

Četla jsem v obývacím pokoji Zhuan Falun. Paní Wang mě při tom viděla, přitáhla si židli a sedla si vedle mě. Poprosila mě, abych četla nahlas. Jednoho dne řekla: „Ukažte mi tu knihu.“ Odpověděla jsem: „Mám Vám najít jinou knihu?“ Řekla: „Chci číst tuhle knihu. Jdu si umýt ruce.“

Podala jsem jí oběma rukama knihu. Ona ji také oběma rukama přijala a začala číst. Když uviděla fotografii Mistra, rozesmála se nahlas a zvolala: „Čekala jsem víc než tisíc let!“ Zůstala jsem v úžasu. Četla slova jedno po druhém.

Po chvíli jsem si všimla, že se jí rozjasnily oči. Když knihu zavřela, řekla: „Můžete mi dát výtisk Zhuan Falun? Chci se ho také učit.“

Viděla, že ho čtu každý den, a tak si vždy umyla ruce a se vší vážností četla knihu. Ať se kolem ní dělo cokoli, četla dál.

Její vysoký krevní tlak postupně klesal a hladina cukru v krvi se ustálila na normálních hodnotách. Po čtyřech dnech už nedošlo ke zvýšení hladiny cukru, takže jsem jí přestala podávat inzulin. Její stav se stabilizoval. Syn i snacha byli velmi šťastní, když viděli změnu ve fyzickém i duševním zdraví paní Wang. Objasnily jsme jim pravdu. Řekli, že Falun Dafa je dobrý, a tak nakonec vystoupili ze Svazu mládeže a z Mladých pionýrů.

Dcera paní Wang a její zeť pracovali ve výzkumném ústavu v Pekingu. Když se dcera doslechla od bratra, že se matčin stav zlepšil, byla skeptická. Během oslav čínského Nového roku přijela z Pekingu domů a přivezla mamince nové oblečení a chutné jídlo.

Jakmile dcera otevřela dveře, zeptala jsem se paní Wang: „Kdo to je?“ Odpověděla: „Moje dcera.“ Matka s dcerou se objaly a obě plakaly. Dcera zvolala: „Mami, ty mě konečně poznáváš! Ty mě poznáváš!“ Vzala matčinu tvář do dlaní a políbila ji. Paní Wang se dcery zeptala: „Proč nepřijel můj vnuk?“ Dcera odpověděla: „Šel k babičce.“

„Po více než dvaceti letech se moje maminka konečně probudila,“ řekla mi její dcera. Držela mě za ruku a řekla: „Tak tvrdě jste pracovala!“ Odpověděla jsem: „To Učitel se namáhal a upravil tělo Vaší maminky.“

Dcera vzala do ruky Zhuan Falun a otevřela ho. Požádala jsem paní Wang, aby přečetla jeden odstavec své dceři. Četla jej slovo od slova. Její dcera řekla: „Dlouho jsem nebyla doma a maminka mě nepoznávala. Vždycky, když jsem ji viděla, jak se chová šíleně, bylo mi z toho moc smutno. Každý Nový rok jsem plakala a přála si, aby se uzdravila. Teď je v pořádku a poznává mě. Až budu mít čas, přijedu ji navštívit.“

Řekla jsem její dceři a zeti, proč jsem začala praktikovat Falun Dafa a jaké změny u mě nastaly – jak na těle, tak na duchu. Také jsem jim pověděla o zinscenovaném incidentu se sebeupálením na náměstí Nebeského klidu, který zosnovala KS Číny. Vysvětlila jsem jim, že Falun Dafa se praktikuje ve více než 100 zemích světa. Souhlasili s vystoupením z KS Číny a jejích přidružených organizací. Prostřednictvím paní Wang byli svědky úžasné síly Dafa.

Paní Wang navštívil také vnuk a jeho manželka, kteří pracovali v Pekingu a přijeli domů na oslavy čínského Nového roku. Když uviděli změny u své babičky a vyslechli si pravdu, rovněž vystoupili z organizací KS Číny. O rok později se jim narodil chlapec – a paní Wang tak poprvé uviděla svého pravnuka.

Úředník z Úřadu 610 vystoupil z KS Číny

Na konci roku byla paní Wang převezena do nemocnice na lékařskou prohlídku. Její syn řekl: „Chci zjistit, jestli moje máma nemá ještě nějaké další nemoci.“ Na pokoji byly čtyři postele. My jsme obsadily dvě, a na zbývajících dvou leželi lidé z vedlejšího okresu, kteří rovněž přišli na vyšetření. Kromě péče o paní Wang jsme s druhou praktikující uklízely i pokoj.

Paní Wang v noci nemohla spát a začala si na posteli něco mumlat. Pošeptala jsem jí: „Nemluvte. Rychle usněte. I ostatní lidé tady jsou na vyšetření. Nedělejte hluk. Praktikujeme Falun Dafa. Mistr nás učí být dobrými lidmi. Měli bychom být ohleduplní.“

Sestra přišla ještě před rozbřeskem odebrat krev a ráno ji vzali na odběr moči. Po několika dnech pobytu a vyšetření přišly výsledky – všechno bylo v pořádku. Lékař se zeptal jejího syna: „Jaké léky Vaše maminka užívala?“ Syn odpověděl: „Žádné. Ty dvě ženy se o ni dobře starají.“

Několik dní jsme se s druhou praktikující staraly o paní Wang. Lidé na zbylých dvou lůžkách se nás zeptali, jaký máme k paní Wang vztah. Druhá praktikující odpověděla: „Byly jsme najaty, abychom se o ni staraly.“ Osoba na posteli číslo 2 řekla: „Myslela jsem, že jedna z vás je snacha a druhá dcera té paní. Pečujete o ni velmi svědomitě a udržujete ji čistou.“ Druhá praktikující řekla: „Jsme praktikující Falun Dafa a snažíme se být ohleduplné ve všem, co děláme. Slyšeli jste, že vystoupení z KS Číny může zajistit bezpečí?“ Osoba na posteli číslo 2 odpověděla: „Já zatýkám praktikující Falun Dafa. Tohle mi neříkejte.“

Tiše jsem řekla druhé praktikující: „Měli bychom více studovat Fa a vysílat spravedlivé myšlenky. Najdu si příležitost a objasním té osobě pravdu.“

Jednoho dne mi osoba na posteli číslo 2 řekla: „Vy jste opravdu hodní lidé. Mám kamarádku, která pracuje jako účetní na okresním úřadě. Byla zatčena za to, že praktikuje Falun Dafa. Řekla jsem jí: ‚Napiš prohlášení o zárukách a pustím tě domů.‘ Ona odpověděla: ‚Nenapíšu ho.‘ A tak byla odsouzena na osm let vězení. Opravdu nechápu, proč se vzdala i své rodiny.“

Usmála jsem se a řekla: „Není to tak, že by se Vaše kamarádka vzdala rodiny – je to KS Číny, která ničí rodiny. Jaký zločin spáchala? Ústava přece říká, že máme svobodu vyznání. Falun Dafa se praktikuje ve více než 100 zemích. Praktikující si jen přejí mít zdravé tělo a být dobrými lidmi – jak v rodině, tak ve společnosti.

„Setkala jste se už s více z nás, kdo praktikujeme Falun Dafa, že? Viděla jste někoho, kdo by spáchal zločin? Tahle společnost nesnese dobré lidi. I mě zatkla policie. Podívejte se na zápěstí – jsou tam ještě stopy po poutech. Jen proto, že jsem vytrvala ve své víře, mě pověsili na celý den. Policisté mě zbili, aby dostali prémie. Tloukli mě lopatou do břicha a pěstmi do obličeje, těla a hrudníku. Měla jsem pocit, že se mi zastaví srdce. Uvolnily se mi dva přední zuby a měla jsem plnou pusu krve. Když jsem omdlela, pustili mě a řekli: ‚Napište prohlášení o zárukách a pustíme Vás domů.‘ Nenapsala jsem ho, a tak mě poslali do vazební věznice. Před uvězněním mě nutili jít na lékařskou prohlídku. Lékař viděl, že mám obličej zdeformovaný od bití a celé tělo plné modřin a ran. Řekl, že nejsem schopná být zadržena, ale policie mě přesto násilím odvedla do vazby.

„Během více než sedmi měsíců, které jsem strávila ve vazební věznici, jsem měla často krev ve stolici a bolelo mě srdce. Policie mě poslala do nemocnice na vyšetření. Lékař si pak zavolal policisty stranou, protože se bál, že to uslyším. Třikrát jsem ve věznici omdlela a museli mě převézt na pohotovost. Policisté se báli, že ve vazbě zemřu, a tak vyhrožovali mému synovi a nutili ho, aby opsal záruční prohlášení, které napsal někdo jiný. Můj syn si myslel, že je tím vše vyřešeno, a oni mu řekli: ‚Zařiďte pro svou matku kauci na vyšetřování na svobodě a počkejte doma na soudní obsílku.‘“

Viděla jsem, že se jí do očí nahrnuly slzy. Pokračovala jsem: „Není snad lepší, když je ve společnosti víc dobrých lidí? Nutit nás psát prohlášení o zárukách a dopisy o ‚transformaci‘ znamená snažit se nás změnit k horšímu. Nikdy jsem se nesetkala s Mistrem, ale četla jsem knihu Zhuan Falun a mé nemoci zmizely. Jsem zdravá tělesně i duševně a chápu, co znamená být člověkem. Jak se říká: ‚Kapku vody oplatit pramenem.‘ Je správné nutit nás, abychom hanobili Mistra a Dafa? Vaše přítelkyně pro Vaše dobro to prohlášení nenapsala. Nechtěla, abyste se kvůli tomu dopustila zločinu proti Dafa – a Vy tak můžete mít dobrou budoucnost. Je to osud, že jsme se tu potkaly.“ Přikývla.

Poradila jsem jí, aby vystoupila z KS Číny a jejích přidružených organizací, do kterých kdysi přísahala vstoupit. Měla trochu obavy, tak jsem jí řekla: „Na první straně Komunistického manifestu se píše, že komunismus je přízrak ze Západu. Když Vás ovládne duch, jak byste mohla nebýt nemocná? Že ano? Chovejte se k praktikujícím Falun Dafa dobře, vystupte z organizací KS Číny – a budete v bezpečí.“ Řekla: „Dobře, vystoupím.“ Dala jsem jí přezdívku a ona vystoupila z organizací KS Číny.

Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí jejich vnímání v daném čase v souladu s úrovní jejich kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povzbuzení a zvyšování úrovně.