Praktikující z Japonska sdílí své zkušenosti s kultivací

(Minghui.org) Před několika lety jsem při čekání na semaforu zahlédla velký nápis: „Bezplatná třída qigongu“. V té době jsem trpěla různými fyzickými obtížemi, zejména silnými migrénami, a tak jsem se do kurzu přihlásila. Všichni seděli v kruhu a četli knihu s názvem Falun Gong. Poté jsme společně cvičili. Po cvičení jsem cítila, že mám jasnější mysl a lehčí tělo. Uvědomila jsem si, že tento qigong není něco, co za mě udělá někdo jiný – musím ho praktikovat sama.

Něco mi chybělo

Asi o dva měsíce později mi čínská masérka, ke které jsem často chodila, řekla něco o Falun Gongu v Číně a naléhala, abych s praktikou ihned přestala. Tím moje tehdejší zapojení do Falun Gongu skončilo.

O pět let později, v den svých šedesátých narozenin, jsem si pomyslela: Pokud by takto měl skončit můj život, co po mně vlastně zůstane? Každý den jsem byla zaneprázdněná prací a péčí o děti a měla jsem pocit, že mi něco důležitého chybí – jen jsem si nemohla vzpomenout co. Tak jsem ten pocit odložila do kouta mysli s tím, že si jednou vzpomenu.

Štěstí se ke mně vrátilo

Krátce nato se moje dcera necítila dobře a přišla na nějaký čas bydlet ke mně. Ten den nám do schránky dorazil leták. Dcera mi řekla: „Mami, pojďme spolu na ten qigongový kurz!“ Podívala jsem se na něj – a zjistila, že jde o stejný qigong, který jsem kdysi navštěvovala.

Na dceřino přání jsem ji s neochotou doprovodila, v domnění, že členové budou jiní než dřív, takže to ničemu nevadí. Po návratu z kurzu jsem zjistila, že správce bytového domu, kde bydlí dcera, je praktikující Falun Gongu. Na jeho pozvání jsme začaly každý den cvičit v kanceláři správy domu. Brzy jsme obě získaly zdraví a vitalitu.

Dřív než jsem se naučila všechny pohyby, moje dcera je už zvládala s lehkostí a ve volném čase si se zájmem četla knihy Falun Gongu. Jednoho dne řekla, že cítí, jak se jí v břiše něco točí, a že je jí to velmi nepříjemné. Okamžitě jsem pochopila, že se jí otáčí Falun, a s radostí jsem jí řekla: „To je skvělé! Neboj se, Mistr tě chrání.“

Tehdy jsem se pevně rozhodla a začala jsem pilně praktikovat. Během necelých dvou měsíců jsem zpozorovala, že už nepotřebuji léky proti bolestem hlavy, a také že spím klidně. Od té doby jsem už nikdy žádné léky neužívala.

Poté, co jsem na vlastní kůži zažila mimořádné účinky Falun Gongu, jsem si slíbila, že budu každý den praktikovat. Falun Gong mi nejen obnovil zdraví, zmírnil nespavost, zánět šlach a sennou rýmu, kterou jsem trpěla třicet let, ale také zlepšil moji povahu. Už se nehádám s manželem jako dřív.

Pochopení skutečného smyslu života

Jak však práce začala být stále náročnější, postupně jsem cvičení omezila jen na krátkou meditaci před spaním. Jednoho dne mě začal trápit vytrvalý kašel a později jsem při sprchování vykašlala krev. Okamžitě jsem požádala svou dceru, která byla v zahraničí, aby mi pomohla vysílat spravedlivé myšlenky. Manžel mě odvezl do nemocnice, kde lékař vyslovil podezření na tuberkulózu, a dokonce i na rakovinu plic, a umístil mě na izolační pokoj.

Kvůli strachu a úzkosti jsem tři dny a tři noci nemohla spát. Pokračovala jsem ve studiu Fa, prováděla cvičení a recitovala „O Dafa“. Každý nádech zněl jako rozbitá kytara a bylo pro mě těžké se v posteli jen otočit.

Stále jsem si v duchu opakovala: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré,“ a snažila se uklidnit. Meditace trvala hodinu, ale utekla velmi rychle – nohy mě vůbec nebolely. Během celé meditace jsem ani jednou nezakašlala.

Nakonec se potvrdilo, že šlo o virovou infekci plic, která způsobila zánět. O dva týdny později mě propustili z nemocnice. Od chvíle, kdy jsem se vrátila domů, jsem se rozhodla odejít do důchodu a každý den se kultivovat a dělat tři věci.

Vyhodila jsem všechny léky, rozhodla se nechodit na měsíční kontroly a napsala ošetřujícímu lékaři dopis, že každý den praktikuji Falun Gong.

Zapojila jsem se do projektu Dafa a začala pracovat jako korektorka. Od ostatních praktikujících jsem se mnoho naučila a také jsem pocítila velikost Fa.

Ano! Konečně jsem našla to důležité, na co jsem si tehdy, ve svých šedesáti letech, nemohla vzpomenout. Pochopila jsem skutečný smysl svého života a cítila se plná energie.

Odhalení mnoha připoutání po autonehodě

Dne 4. září 2024 jsem se vracela domů z místa, kde cvičíme, když jsem měla asi 50 metrů od domu autonehodu. Na tříramenné křižovatce jsem odbočovala vpravo, ale nezastavila jsem – vtom se náhle objevila motorka a narazila do mého auta. Motorka spadla na zem a řidič byl zraněn, musel být na 16 dní hospitalizován.

Okamžitě jsem zastavila a v duchu prosila: „Mistře, prosím, zachraňte toho člověka!“ Zatímco jsme čekali na sanitku, neustále jsem si opakovala: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré.“ Spolu s manželem jsme jeli do nemocnice. Lékař řekl, že pacientovi žebra prorazila plíci, což způsobilo krvácení, a že je nutná okamžitá operace. Když jsem to slyšela, úplně jsem zbledla a zachvátil mě strach.

Nehoda se stala během dne, kolem nebyli žádní lidé ani auta. Bylo to jen kousek od našeho domu – a právě proto jsem polevila v ostražitosti. Manžel klidně řekl: „Kdybys na tom místě zastavila jen na tři vteřiny, mohlo se tomu předejít! Je to celé tvoje vina!“ Ve skutečnosti jsem si značky „Stop“ na křižovatce vůbec nevšimla. Věděla jsem, že má pravdu.

Když jsem se uklidnila, uvědomila jsem si, že jsem byla po celou dobu neopatrná a roztržitá. Rozčilovalo mě, když lidé nepoužívali přechod a přecházeli ulici šikmo, nebo když chodci šli na přechodu bez semaforu příliš pomalu. Dokonce i když jsem viděla, jak auta předbíhají kolonu, rozhořčeně jsem si říkala: „Jak to vůbec můžou udělat!“ Protože jsem nemyslela na ostatní, měla jsem v srdci stále nespokojenost a stížnosti. Tyto negativní myšlenky byly sobecké a stále sílily. Právě na tom jsem potřebovala pracovat.

Toho večera manžel obdržel telefonát a byl velmi překvapen. Ukázalo se, že zraněný motocyklista je jeho kolega z práce. Byl to laskavý člověk a při našem setkání se vždy usmíval.

Nevědomky jsem se stala čím dál sobečtější a ztratila jsem pokoru – to vedlo k této autonehodě. Kvůli mému omezenému pochopení Fa vznikly v mé kultivaci výrazné mezery a nedostatky. Učitel mě v kritickém okamžiku ochránil.

Mistr zmínil ve Fa:

„Pořád jsem vám říkal, že máte myslet nejdříve na druhé“ (Vyučování Zákona na konferenci Zákona v Chicagu, 2004, Učení Fa na konferencích IV).

Musím tedy klást ostatní na první místo, v každé situaci se dívat do sebe a odstraňovat připoutání, abych mohla pozvednout svůj charakter (xinxing). Odhalování připoutání a pochopení jejich podstaty je mimořádně důležité.

Každá zkouška je příležitostí. Pokud ji nepochopím, může přijít ještě větší zkouška, a umožní mi pokračovat v učení. Na cestě kultivace, kdykoli narazím na konflikt nebo cítím vnitřní rozrušení, se dívám do sebe a posuzuji se podle měřítek Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Pokud dokážu bezpodmínečně následovat učení Fa a Mistra, budu se schopna zlepšit.

Toto je mé pochopení na současné úrovni. Prosím, laskavě upozorněte na případné nevhodnosti.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji, Dafa!

Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí jejich vnímání v daném čase v souladu s úrovní jejich kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povzbuzení a zvyšování úrovně.