Moje rodina přijímá požehnání díky víře, že Dafa je dobrý

(Minghui.org) Měla jsem to štěstí, že jsem se o Falun Dafa dozvěděla v roce 1996. S Mistrovou ochranou kráčím po cestě kultivace už 28 let. Dnes je mi téměř 70 let a připadám si mladší a zdravější než tehdy, když jsem s praxí začínala. Mí příbuzní byli svědky zázraků Dafa a všichni věří, že Dafa je dobrý. Ráda bych se podělila o několik příběhů z naší rodiny.

Popudlivý tchán uznal, že Falun Dafa je dobrý

Můj tchán byl v našem okolí známý jako „zlý stařec“. Choval se chladně ke svým příbuzným a často bil a křičel na svou ženu a děti. Sousedé se mu raději vyhýbali.

Můj manžel je nejstarší ze šesti sourozenců – má dva bratry a tři sestry. Krátce po svatbě jsem otěhotněla. Jednoho rána jsem se probudila a začala zvracet. Byla jsem tak slabá, že jsem jen ležela v posteli. Když tchán přišel, začal na mě křičet, že jsem líná a nic nedělám.

Rychle jsem vstala a snažila se mu situaci vysvětlit, ale nenechal mě domluvit. Zvedl ruku a prudce mě odstrčil. Upadla jsem – a bohužel jsem při tom potratila. Ztráta dítěte mě velmi zasáhla a od té doby jsem vůči tchánovi cítila hořkost.

Tchán nám často bezdůvodně dělal potíže. Chtěl od nás peníze nebo věci, a když je nedostal, buď nás napadal, nebo hrubě urážel. Vyhýbali jsme se mu. Často nám bránil vyjít z domu a nepouštěl manžela do práce. Každé ráno jsem musela zkontrolovat, jestli nečíhá přede dveřmi, aby manžel mohl odejít.

Když se zlobil na své dcery, chodil nadávat jejich tchánům. Jeho chování je velmi uráželo a byly natolik rozhořčené, že s ním přestaly mluvit. Tchán měl spory i s otcem a bratrem své manželky – téměř se všemi příbuznými. Nikdo s ním nechtěl mít nic společného. Děti si říkaly: „Počkejme, až náš otec zestárne. Kdo se o něj pak postará?“

Po potratu jsem vážně onemocněla. Téměř všechny moje zdravotní potíže byly způsobeny tím, že jsem byla plná hněvu vůči tchánovi. Ani čínská, ani západní medicína mi nepomáhaly a můj zdravotní stav se stále zhoršoval.

Na jaře 1996 jsem se procházela a zahlédla skupinku lidí, kteří za doprovodu hudby cvičili Falun Gong. Byli velmi přívětiví, a tak jsem se k nim přidala. Dobrovolný instruktor mi řekl, že se jedná o praxi, která učí lidi být dobrými a má pozoruhodné účinky při léčení nemocí.

Po nějaké době jsem se cítila energičtější a začala jsem svižněji chodit. Všechny mé nemoci zmizely, aniž bych musela užívat jakékoli léky. Lidé kolem si všimli, že mám růžové tváře a že vypadám lépe než za mlada.

Každý den jsem chodila na cvičební místo studovat Fa a cvičit s ostatními praktikujícími. Nikdy jsem nechodila do školy a byla jsem negramotná. Když ostatní četli Fa, snažila jsem se sledovat s nimi a naučila jsem se poznávat některá slova. Spolupraktikující mě povzbuzovali, abych vytrvala ve čtení – dnes už umím číst Zhuan Falun. Vím, že jako praktikující musím vždy myslet na druhé a řídit se principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Jak se zlepšoval můj xinxing, začala jsem chápat mnoho principů lidského života. Uvědomila jsem si, že konflikt s tchánem není náhodný, ale má své karmické příčiny. Postupně jsem se zbavila zášti, kterou jsem k němu cítila. Každý čínský Nový rok jsem mu dávala peníze a kupovala jídlo a oblečení pro něj i tchyni.

Tchán zestárl, zeslábl a potřeboval péči. Ani tchyně na tom nebyla zdravotně dobře. Nikdo z jejich šesti dětí se o ně nechtěl postarat. Řekla jsem si, že praktikující se mají řídit Mistrovým učením a vždy myslet na ostatní – je přece povinností dětí pečovat o své rodiče.

Promluvila jsem si s manželem a navrhla mu, abychom se o jeho otce postarali. Zareagoval podrážděně: „Hm, tak si tam choď, když chceš. Já s tím nemám nic společného!“ Usmála jsem se a klidně odpověděla: „Když nechceš jít, půjdu sama.“ A tak jsem začala tchánovi nosit základní potřeby a denně se o něj starala.

V jeho domě mi nevadila špína ani zápach. Umyla jsem mu obličej, krmila ho jako vlastní dítě, prala mu oblečení, vařila mu a uklízela. I když nic neříkal, díval se na mě s láskou. Když o mně mluvil s jinými lidmi, vždycky ukázal palec nahoru a říkal: „Moje snacha praktikuje Falun Dafa. Je úžasná – lepší než moje vlastní dcery!“

Každý den jsem o něj pečovala. Všichni sousedé to věděli a říkali manželovi: „Máš velké štěstí, že máš tak hodnou ženu. Tvůj otec je opravdu zlý, ale ona se o něj přesto tak pečlivě stará.“ Manžel se mi svěřil: „Falun Dafa musí být opravdu výjimečný, když dokážeš být laskavá i k takovému člověku. Už nikdy ti nebudu bránit v praktikování.“ Od té doby, kdykoli se blížilo takzvané „citlivé období“ v souvislosti s KS Číny, pomáhal mi schovávat knihy Dafa. Někdy mě dokonce ráno budil, abych šla cvičit a vysílat spravedlivé myšlenky.

Zpráva o tom, že jsem jako první začala pečovat o tchána, se rozšířila mezi příbuznými i známými. Jeho další děti říkaly: „Naše nejstarší švagrová se po tom, co začala praktikovat Falun Dafa, úplně změnila. Otec jí tolik ublížil – a ona vůči němu necítí nenávist ani zášť. Pečuje o něj jako o vlastního tátu. Takového člověka je dnes těžké najít. Měli bychom si z ní vzít příklad!“

Moje první snacha se uzdravila z covidu

V roce 2020, během epidemie covidu-19, měla moje nejstarší snacha pozitivní test. Několik dní ji sužovala vysoká horečka a nezabíraly jí žádné injekce ani léky. V nemocnici bylo přeplněno, a tak tam nemohla zůstat. Trpěla bolestmi celého těla. Můj syn i jeho rodina byli zoufalí a báli se, že snacha zemře na tzv. „bílý stín na plicích“.

Syn za mnou přišel a požádal mě o pomoc. Řekla jsem mu: „Řekni jí, ať zapálí vonnou tyčinku a pokloní se před Mistrovým portrétem – ať ho upřímně požádá o záchranu. Měla by z celého srdce opakovat: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré‘ – a brzy se uzdraví.“

Když to udělala, vysoká horečka jí ustoupila a už druhý den mohla jíst a pít. Nadšeně jsem zvolala: „Mistr se o tebe stará! Měla bys Mistrovi poděkovat!“ Ale ona odsekla: „Opravdu? Myslím, že jsem se uzdravila spíš díky těm lékům.“ Tato nesprávná myšlenka způsobila, že se jí třetího dne horečka vrátila. Byla v šoku a velmi toho litovala.

Když za mnou přišla znovu, řekla jsem jí: „Proč prostě nepřiznáš svou chybu a nepožádáš Mistra za odpuštění?“ Klekla si před Mistrovým portrétem, sepnula ruce a s pokorou řekla: „Mistře, mýlila jsem se. Neměla jsem říkat takové věci. Prosím, odpusťte mi.“ Poté se třikrát hluboce poklonila.

Druhý den horečka opět ustoupila a snacha byla plná energie. Radostně zvolala: „Maminko, tentokrát opravdu věřím, že se o mě Mistr stará! Odteď Vás budu poslouchat a budu upřímně opakovat: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré!‘“

Moje druhá snacha otěhotněla poté, co se seznámila s Dafa

Moje druhá snacha měla o Falun Dafa velmi dobré mínění. Jednou mi s úžasem řekla: „Maminko, měla jsem v noci sen. Pronásledovala mě skupina zlých lidí. Byla jsem hrozně vyděšená a utíkala, zatímco jsem volala o pomoc: ‚Mistře Falun Dafa, prosím, zachraňte mě!‘ A najednou mě jemně zvedla obrovská ruka a položila do bezpečí. To, co jste mi říkala o tom, že pan Li Hongzhi přichází zachraňovat lidi, je pravda!“

Tato snacha si velmi přála syna – po narození dcery však několikrát potratila. Podstoupila vyšetření v několika nemocnicích, kde jí opakovaně řekli, že její vaječné buňky jsou abnormální a že bude pro ni těžké znovu otěhotnět.

Byla nešťastná a měla strach. Uklidňovala jsem ji: „Neboj se. Stačí, když budeš věřit, že Falun Dafa je dobrý.“

Dala jsem jí výtisk Zhuan Falun a ona ho začala pilně číst. K našemu překvapení otěhotněla už o dva měsíce později – a později porodila zdravého chlapce. Celá naše rodina byla nadšená. Uvařili jsme knedlíčky a přinesli ovoce, abychom poděkovali Mistrovi. Snacha uctivě odnesla první misku knedlíčků před Mistrovu fotografii a poděkovala mu. Přátelé, příbuzní i sousedé nám přišli pogratulovat a říkali, že je naše rodina opravdu požehnaná.

Mí příbuzní byli svědky zázraků Dafa na vlastní oči. Doufám, že všechny vnímající bytosti dokážou uvěřit, že „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré“, aby mohly přijmout požehnání od Dafa a kráčet vstříc světlé budoucnosti.