Buďte ostražití vůči známkám závisti

(Minghui.org) Dnes ráno jsem posílala spravedlivé myšlenky po dlouhou dobu. Asi po 50 minutách jsem začala pociťovat neklid a hlavou mi začaly vířit různé myšlenky. Pokračovala jsem ještě chvíli a snažila se je pročistit. Pak jsem se na chvíli zastavila a podívala se, co to bylo za myšlenky – všechny se týkaly závisti. Uvědomila jsem si, že jsem závist dosud zcela neodstranila a že aktivně zasahuje do mé kultivace.

Ve skutečnosti mě na závist už dvakrát upozornil Mistr Li. Jednou jsem si přečetla větu, kterou napsala jedna má spolužačka: „Někteří lidé vždycky rádi šlapou po druhých.“ Ale nijak zvlášť jsem se nad tím nepozastavila. Jako člověk s nízkým sebevědomím jsem si nemyslela, že bych byla někým, kdo po ostatních šlape, nebo že bych v sobě nesla závist.

Později, když jsem poslouchala audioknihu Rozpouštění kultury Komunistické strany Číny, narazila jsem na větu: „Brát překonávání druhých jako motivaci k dobré práci.“ Ta mě bodla u srdce. Okamžitě jsem přehrávač zastavila a podívala se do sebe. Věděla jsem, že mě Mistr znovu upozorňuje na závist poté, co jsem ji předtím přehlédla.

Začala jsem proto pozorně zkoumat myšlenky, které mi probleskovaly hlavou: předseda třídy na vysoké škole byl nezodpovědný a neschopný – pohrdala jsem jím; jistá osoba sklízela chválu za svůj vzhled, ale já si nemyslela, že je hezčí než já; srovnávala jsem se se svou parťačkou na studium Fa a myslela si, že já víc objasňuji pravdu a víc vysílám spravedlivé myšlenky, zatímco ona se dobře neučí Fa nazpaměť a nezvládá ranní cvičení; cítila jsem se zklamaná, když ostatní praktikující mluvili o tom, co vidí svým nebeským okem, zatímco já nevidím nic; a když byl některý praktikující chválen, cítila jsem se nesvá a hledala na něm chyby.

Všechny tyto myšlenky měly svůj původ v závisti. Nemohla jsem snést, že za ostatními zaostávám, nebo že se jim daří lépe než mně. Proto jsem s nimi v skrytu duše soupeřila. Viděla jsem jen chyby druhých, ale zapomněla jsem, že tyto chyby mohou být zrcadlem mých vlastních nedostatků. Nemohla jsem uvěřit, že mám tak špinavé smýšlení. Kultivace znamená povznášet sebe sama a napravovat se podle principů Dafa. Měla bych mít radost, když se ostatním praktikujícím daří dobře v kultivaci – ne s nimi soupeřit, nebo se dokonce nechat motivovat k tomu, abych je překonala.

Styděla jsem se za to, že v sobě mám tak hluboko zakořeněné připoutání, a že jsem si přitom myslela, že se kultivuji dobře. Nevěnovala jsem závisti dostatečnou pozornost, dokonce jsem si myslela, že ji téměř nemám. Když jsem tuto závist objevila, přimělo mě to zpochybnit, jak dobře jsem se za těch třicet let kultivace vlastně zlepšovala a jak důkladně jsem studovala Fa. Mistr mě soucitně opakovaně upozorňoval, abych si toto připoutání uvědomila. Mistrova soucitná spása a vnímající bytosti, které dychtivě čekají na záchranu, jsou mou motivací ke zlepšení.

Rozhodla jsem se tuto nebezpečnou závist odstranit, neustále se napravovat a nadále se zlepšovat v rámci Fa, aby měl se mnou Mistr méně starostí. Děkuji Vám, Mistře!