(Minghui.org) Můj otec a já jsme začali praktikovat Falun Dafa v roce 1994. Když po 20. červenci 1999 začalo pronásledování, viděla jsem, jak jsou praktikující pronásledováni a jak je Mistr pomlouván. Bylo mi z toho smutno a často jsem plakala. Jela jsem do Pekingu, abych se postavila za spravedlnost, ale byla jsem zatčena hned po příjezdu na náměstí Nebeského klidu. Poté mě převezli zpět a více než 20 dní drželi ve vazbě na místní policejní stanici. Po návratu domů jsem odešla za prací do jiného města, abych se vyhnula sledování a obtěžování policií. Tím jsem ztratila kultivační prostředí a přišla o příležitost účastnit se kultivace v období nápravy Fa po více než 20 let.

Protože jsem měla tehdy pouze velmi základní porozumění kultivace, začala jsem po vstupu do „velké barvící kádě“ obyčejné společnosti dělat nesprávné věci, protože jsem se nedokázala vzdát připoutání. Právě kvůli těmto věcem jsem se nedokázala vrátit ke kultivaci ve Falun Dafa a v mysli se mi objevila myšlenka, že si možná už nezasloužím Fa znovu získat – a to mě hluboce zraňovalo.

Můj otec zemřel v důsledku pronásledování a já se kvůli tomu obviňovala a cítila hlubokou vinu. Přemýšlela jsem, zda bych mu mohla pomoci, kdybych se byla vrátila ke kultivaci dříve a včas se „probudila“. Při pohledu do sebe jsem se pevně rozhodla, že se ke kultivaci vrátím. Jednoho večera mi můj syn, který nepraktikuje, náhle řekl: „Mami, nemůžeš se kultivovat s vinou v srdci nebo s jiným připoutáním.“ To mě šokovalo. Věděla jsem, že mi Mistr skrze jeho slova dává náznak.

Při studiu Fa jsem si uvědomila, že život, který jsem v těch letech vedla, byl uspořádán starými silami – a já jsem upadla do jejich pasti. Také další praktikující, stejně jako já, byli zablokováni a nemohli se kultivovat. Doufám, že praktikující, kteří prošli podobnou zkušeností, se co nejdříve probudí, přestanou následovat uspořádání starých sil a už se nenechají ztrácet mezi obyčejnými lidmi.

Vzpomínám si na praktikující, kteří spolu se mnou získali Fa. Všichni jsme tehdy byli na střední škole, často jsme spolu cvičili, studovali Fa a sdíleli zkušenosti z kultivace. Bylo to prosté, krásné a šťastné období. Po začátku pronásledování však někteří z nás propadli připoutání ke slávě, penězům a lidským citům. Protože jsme dlouhou dobu nestudovali Fa, začali jsme se hodnotit podle upadajících měřítek běžné společnosti a mysleli jsme si, že jsme na tom lépe než ostatní. Netušili jsme ale, jak nebezpečná je taková situace.

Po návratu k Dafa jsem se rozhodla kultivovat se dobře a dělat dobře tři věci. Odpoutala jsem se od svých připoutání – včetně touhy po kráse a závislosti na online hrách. Právě kvůli těmto připoutáním jsem měla na kreditních kartách dluh téměř 200 000 jüanů. Uvědomila jsem si, že praktikující by neměli nikomu nic dlužit, a stanovila jsem si cíl všechny dluhy do roka splatit. Nečekaně se mi je podařilo splatit za pouhé dva měsíce. Věděla jsem, že mi Mistr pomohl a nikdy mě neopustil.

Uvědomila jsem si, že v současnosti praktikuji jak osobní kultivaci, tak kultivaci v období nápravy Fa zároveň. Začala jsem k sobě přistupovat jako k nové praktikující a začala jsem úplně od začátku. Cítila jsem, že Mistr nikdy nezmírnil požadavky na moji kultivaci. Téměř každý den jsem zažívala očistu karmy v těle i zlepšení svého charakteru. Největší překážkou v mé kultivaci byla karma myšlenek a vnější zasahování. Často se objevovala při studiu Fa, při cvičeních nebo při vysílání spravedlivých myšlenek. Někdy jsem ji nedokázala potlačit ani při vysílání spravedlivých myšlenek, což mě velmi frustrovalo. Později jsem si uvědomila, že jsem ji od počátku považovala za svou součást – a proto se stále znovu objevovala a zasahovala do mé kultivace. Díky pokroku ve studiu Fa jsem pochopila, že to nejsem já. Zapojila jsem svou silnou hlavní vědomou mysl, abych to rozlišila, a řekla jsem jí: „Ty nejsem já. Jestli se objevíš, odstraním tě!“ Po nějaké době se sice ještě občas vynořila, ale rychle jsem ji rozpoznala a odstranila. Díky soustavnému studiu Fa jsem lépe porozuměla Zákonu a pocítila sílu Dafa. Samotné studium Fa navíc neustále odstraňuje karmu myšlenek. Už není tak silná jako dříve, má mysl je čím dál klidnější a nejsem už tak zbrklá jako kdysi.

Začala jsem objasňovat pravdu lidem kolem sebe. Přátelé a příbuzní postupně pochopili, že to dělám pro jejich dobro. Většina z nich to přijala a vystoupila z KS Číny a jejích přidružených organizací. Stále se mi ale nedaří dobře objasňovat pravdu cizím lidem. Doufám, že jak budu postupně dozrávat, studovat Fa a neustále se zlepšovat, stanu se schopnější objasňovat pravdu a zachraňovat lidi.

Nedávno mě zavolali na úřad místní správy. Pomyslela jsem si, že je to zkouška, kterou musím projít. Moje maminka (také praktikující) měla obavy a nabídla se, že tam půjde místo mě. Řekla jsem jí, že ne – v duchu jsem si řekla: „Jsem řádná praktikující Dafa. Dnes tam jdu, abych objasnila pravdu.“ Ještě před odchodem jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Když jsem dorazila, uviděla jsem dva policisty, jak na mě čekají. Vedoucí úřadu mě zahlédl, nalil mi šálek čaje a začalo „vyslýchání“. Řekla jsem jim vesele: „Podívejte, jakou mám duševní pohodu!“ Odpověděli: „Je mnohem lepší než v předchozích letech.“ Povídala jsem o tom, jaké přínosy má praktikování Dafa, a řekla, že neexistuje žádný zákon ani předpis, který by říkal, že Falun Dafa není dobrý. Jeden z policistů hned odpověděl: „To je pravda.“ Řekla jsem mu: „Jste požehnaný.“ A pokračovala jsem: „Proč si myslíte, že tolik praktikujících riskuje pronásledování, jen aby mohli objasnit pravdu? Není to právě proto, aby zachraňovali lidi?“ V jejich očích jsem uviděla změnu. Povídali jsme si, vypila jsem dva šálky čaje a odešla domů. Tehdy bylo na úřadě osm nebo devět lidí.

Snažím se ze všech sil probudit bývalé praktikující ve svém okolí. Když to nejde napoprvé, zkouším to znovu. Když to nejde napodruhé, nepřestávám se snažit. Vím, že někteří se možná už nevrátí, ale i tak se snažím udělat vše, co mohu. Možná jsme do tohoto světa přišli společně a tehdy si slíbili, že si navzájem připomeneme, proč jsme přišli – ale teď jsou ztraceni mezi běžnými lidmi nebo jim v návratu ke kultivaci brání připoutání, která zneužívají staré síly. Všichni jsme sem přišli pro Fa – a vše, na čem lpíme, je jen pomíjivý mrak. Doufám, že se jim podaří prorazit překážky starých sil, co nejdříve se vrátí a naplní své sliby. Nesmíme promarnit tuto jedinečnou příležitost!