Praktikování Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti v každodenním životě

(Minghui.org) Když se ohlížím zpět na svou cestu kultivace za uplynulá dvě desetiletí, během nichž jsem pomáhala Mistrovi při nápravě Fa, vidím, že jsem díky jeho soucitné a neustálé ochraně a vedení postupovala stabilně vpřed.

Jsem introvert, který je ve všem, co dělá, velmi opatrný. Nejsem zdatná ve společenském styku a jsem skromný člověk, proto se s ostatními setkávám jen zřídka. Před více než dvaceti lety jsem náhodou zaslechla, jak někdo říká, že existuje kniha s názvem Zhuan Falun, která je prý velmi dobrá. Učí lidi řídit se principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a stát se dobrými lidmi. Slova „Pravdivost, Soucit a Snášenlivost“ se mě okamžitě hluboce dotkla. Od té doby jsem získala Fa.

Zkouška

Krátce poté, co jsem získala Fa, jsem prošla zkouškou. Společnost, ve které jsem tehdy pracovala, byla první státní podnik ve městě, který zbankrotoval. Abych se uživila, našla jsem si práci mimo město. Jednoho dne, když jsem jela na kole do práce, uviděla jsem na zemi bankovku v hodnotě padesáti jüanů. To tehdy představovalo zhruba třetinu mé měsíční mzdy. Bydlela jsem stále v pronájmu a dítě chodilo do školky, takže to pro mě byly značné peníze. Kdybych tehdy ještě nepraktikovala Fa, tuto příležitost bych si určitě nenechala ujít. V té době jsem měla Fa teprve krátce, ale první myšlenkou, která mi vytanula na mysli, byl princip o ztrátě a zisku, o kterém se mluví ve Zhuan Falun. Díky tomu jsem ani na okamžik nezaváhala. Podobných situací se poté opakovalo ještě několik.

Později jsem začala pracovat v malé firmě svého příbuzného nedaleko od domova. Protože jsme měli jen pár zaměstnanců, bylo potřeba dobrovolně pomáhat se vším – od každodenního úklidu kanceláře, přes přijímání zákazníků, měsíční účetní a daňové výkazy, až po manipulaci se zbožím. Ve volném čase jsem se sama od sebe snažila oslovovat nové zákazníky, aby měla firma větší zisky. Během práce se občas objevily problémy, se kterými si šéf nevěděl rady, a tak jsem sama hledala způsoby, jak se s klienty osobně sejít a vše s nimi vyřešit.

Šéf pak začal podnikat společně se svým přítelem Achengem. Veškerou práci – od shánění a výběru vzorků, přes vysvětlování vlastností výrobků zákazníkům, doručování zboží, vystavování účtenek, až po další drobnosti – jsem vykonávala sama. Acheng pak mému šéfovi dobrovolně řekl: „My jsme se jen dali dohromady, abychom rozjeli tento obchod, ale všechnu práci v zákulisí odvedla tvoje zaměstnankyně úplně sama. Navrhuji, abychom jí každý dali deset procent ze zisku.“ Můj šéf to ale okamžitě odmítl. Tehdy se mě to trochu dotklo, ale později jsem pochopila, že to byla zkouška mého připoutání k osobnímu prospěchu.

Zkouška se postupně stupňovala. Ve firmě pracovala mladá kolegyně, jejíž manžel byl voják sloužící daleko od domova. Musela se starat o dítě, takže často přicházela pozdě a odcházela dřív. Když dítě onemocnělo, brala si volno, a každý rok navíc jezdila na dva měsíce navštívit manžela. Odpracovala tak mnohem méně dnů než ostatní, přesto dostávala na konci roku stejnou prémii jako já. I jí samotné to připadalo neuvěřitelné a řekla mi: „Podívej, kromě finanční agendy ještě jezdíš na kole shánět nové zákazníky, hledáš dodavatele, rozvážíš zboží, vymáháš pohledávky… a přesto máme skoro stejné platy. A navíc mě manažer bere lépe než tebe, i když ty jsi jeho příbuzná. To je k tobě opravdu trochu nefér. Opravdu tě obdivuji. Je to určitě tím, že praktikuješ Dafa. Kdybys byla obyčejný člověk, už dávno bys odešla.“

Věděla jsem, že tato situace přišla proto, abych se dokázala vzdát žárlivosti a připoutání k osobnímu prospěchu v práci. Díky tomuto zlepšení mého charakteru mohly vnímající bytosti vidět chování opravdového praktikujícího Dafa. Tato kolegyně, která nepraktikuje, na vlastní oči poznala, jak Dafa zlepšuje lidský charakter a přináší prospěch celé společnosti.

V práci často objasňuji pravdu zákazníkům a jejich známým. Vyprávím jim, jak Mistr učí lidi být dobrými podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Mluvím o tom, jak si zachovat soucit i v nepříznivých situacích, jak jednat s lidmi upřímně, jak být chápavější a vstřícnější k okolí a jak se můžeme stát tolerantnějšími, když odložíme sobectví. Všichni tito lidé souhlasili s principy Dafa a vystoupili z Komunistické strany Číny a jejích přidružených organizací, čímž si zvolili světlou budoucnost. Někteří dokonce mému šéfovi řekli: „Tahle vaše zaměstnankyně je lepší než vy.“

Odstranění připoutání k sentimentu

Po začátku pronásledování Dafa Komunistickou stranou Číny moje rodina silně vystupovala proti mé kultivaci, protože byla zastrašena předchozími kampaněmi režimu. Nejprve mi vyhrožovali, že se mnou přeruší veškeré rodinné styky, a dokonce říkali, že mě v zimě přivážou ke stromu a polijí studenou vodou. Když jsem sledovala jejich „divadelní představení“, bylo mi u srdce těžko. Dobře jsem věděla, kolik trápení má matka prožila, aby mě vychovala. Ale jak by mohla být praktikující, která získala Fa, ovlivněna běžnými rodinnými vztahy? Neustále jsem si v duchu opakovala Mistrovu báseň:

„Otvorene a šľachetne, nebeskú klenbu napravujem ja 
Veľké ťažkosti na ceste nebom a zemou sprevádzajú ma
Získanie gongu a cnosti, to nie je tým, čo mám na mysli
Napravujem nebo, napravujem zem, napravujem všetky bytosti
Pravdivé myšlienky, veľké želanie a vôľa diamantová
V myšlienke jednej nekonečnosť veľká vytvára sa znova”
(V jednej myšlienke, Hong Yin II)

Navenek jsem působila klidně a v srdci jsem zůstala pevná. Pokorně jsem vysvětlovala principy Mistrova Fa o tom, jak být dobrým člověkem, a odhalovala lži, které komunistická strana vysílala v televizi. Všichni viděli fyzické i duševní přínosy, které mi praxe Dafa přinesla. Moje rodina nakonec musela uznat vše, co jsem udělala, a tato „scéna“ rychle skončila.

Krátce nato se mé dítě dostalo do potíží s přijetím na vysokou školu kvůli politice „kolektivní odpovědnosti“ uplatňované režimem při pronásledování. Manžel začal zuřit, rozbíjel věci, a na stěnách i podlaze zůstaly zbytky jídla a střepy z hrnců a pánví. Řekl mi: „Vidím, že nemáš žádný soucit. Kultivuješ se jen pro sebe. Ale tohle se týká celého života našeho dítěte, jeho budoucnosti. Jsi sobecká, myslíš jen na sebe. Jestli na tom budeš trvat, měli bychom se rozvést.“

Pomyslela jsem si, že po tolika letech kultivace nemohu dovolit, aby měl kvůli mně na Dafa špatný názor. Řekla jsem: „Není chybou, že se držím principů Dafa. Není to proto, že bych neměla soucit, ale pokud si myslíš, že je to pro tebe nejlepší, rozvod odsouhlasím. Ale nebylo to nikdy mým záměrem a s tvým pohledem nesouhlasím.“

Nakonec řekl: „Kdybych si nemyslel, že jsi dobrý člověk, dávno bych se s tebou rozvedl.“

Později, na svatbě našeho dítěte, upřímně řekl před více než dvěma sty hosty, že měl velké štěstí, když si našel ctnostnou a laskavou manželku a že by chtěl být se mnou i v příštím životě.

Praktikující Dafa by se při řešení konfliktů či setkání s křivdami a bolestí v každodenním životě měli umět vcítit do druhých. Měli bychom být chápaví, tolerantní, hledat chyby u sebe a stále si připomínat, že jsme kultivující.

Na své další cestě kultivace budu pokračovat pevným a pokorným způsobem a dbát na to, aby mé myšlenky, slova i činy odpovídaly stavu praktikujícího. Zároveň jsem vděčná všem lidem, kteří mi ublížili – pomohli mi totiž opustit názory a připoutání vytvořená ve světském prostředí, když jsem čelila konfliktům či situacím, které neodpovídaly mým představám, a tím jsem si mohla zlepšit charakter. Projít těmito zkouškami s Dafa v srdci je ten nejhlubší projev vděčnosti, jaký mohu projevit našemu soucitnému Mistrovi, který nás zachránil!