Nikdy to nevzdávej

(Minghui.org) V roce 2011 moje matka upadla doma, když byla sama, a poranila si zadní část hlavy. Lékaři řekli, že utrpěla život ohrožující krvácení. Po urgentní operaci upadla do vegetativního stavu. Deset dní poté mi lékař doporučil, abych ji vzala domů, že to ušetří náklady na hospitalizaci. Později jsem si uvědomila, že nečekal, že bude ještě dlouho žít, a obával se, že její případ poškodí jeho reputaci.

Matka začala praktikovat Falun Dafa kolem roku 1995, když jsem byla ještě dítě, a já jsem ji následovala v kultivaci. Vždy se snažila ze všech sil dělat tři věci dobře, ale nedokázala se zbavit mnoha lidských představ a připoutání – zejména hluboké emocionální závislosti na mně po smrti mého otce.

Poté, co jsem ji přivezla z nemocnice domů, každý den jsem jí přehrávala přednášky Mistra a povzbuzovala členy rodiny, aby jí říkali jménem. Asi po měsíci najednou otevřela oči. Přestože kvůli sondě nemohla mluvit, podala jsem jí pero a papír. Třesoucí se rukou napsala: „Pravdivost, Soucit, Snášenlivost.“ Všichni přítomní byli dojatí k slzám a upřímně děkovali Mistrovi za její záchranu.

Její stav se začal zlepšovat a brzy jí byla odstraněna sonda a katétr. Její vědomí však zůstávalo nestabilní – málokdy mě poznávala a často zírala bez výrazu na strop. Levá polovina těla byla ochrnutá a zůstala upoutaná na lůžko. Od úrazu uplynulo již patnáct let. Každý den jí pouštím videa s přednáškami Mistra. Musela je vidět už tisíckrát.

V průběhu let jsem se z mladé ženy stala ženou středního věku. Rozhodla jsem se opustit práci, abych se mohla plně věnovat péči o matku, a najala jsem si pečovatelky, které mi pomáhaly. Posledních deset let jsme většinu péče převzali můj manžel (který také praktikuje Falun Dafa) a já. Naučila jsem se ji krmit, koupat a otáčet. Také s ní mluvím. Některé noci jsem musela vstávat až sedmnáctkrát a strávit čtyři až pět hodin tím, že jsem jí pomáhala s toaletou a nosila ji po šesti schodech nahoru a dolů. Často se říká, že žádné dítě nemůže zůstat poslušné během dlouhé nemoci, ale Falun Dafa nás učí ctít své rodiče a já jsem této cestě zůstala věrná.

Někteří se možná diví, jak se praktikující Falun Dafa mohla dostat do takové situace. Zvažte však toto – přežila 15 let poté, co selhaly všechny lékařské léčby. Vzácně užívala léky, přežila dvě velké epidemie a neměla ani jedinou proleženinu. Její život je důkazem zázračné povahy Dafa. Každý den, který prožívá, je silným příkladem velikosti Dafa.

Od konce loňského roku se stav mé matky zhoršil. Kvůli dlouhodobé nehybnosti má pravděpodobně vykloubené nebo zlomené stehno a ortopedická klinika řekla, že už pro ni nemohou nic udělat. Pokaždé, když jsem jí měnila plenu, křičela bolestí.

Jednoho dne, když jsem vešla do pokoje, abych ji nakrmila, uviděla jsem ji ležet – bledou a se zavřenýma očima. Její kůže byla studená, ale hrudník ještě byl trochu teplý. Na můj hlas vůbec nereagovala. Pomyslela jsem si: Možná konečně odchází. Je jí 70 let a trpěla 15 let, možná je to pro ni vysvobození.

Zatímco jsem ji umývala, tiše jsem si opakovala: Nech to být. Už není co zachraňovat. Nech to být...

V tu chvíli jsem uslyšela hlas ve své mysli – majestátní a pevný, naplněný spravedlivou silou. Byl to Mistr a řekl pevně:

„Já jsem se jí nevzdal – jak to můžeš udělat ty?“

V tu chvíli matka otevřela oči. Její tváře zrudly a ona plakala z nesnesitelné bolesti v nohou.

Cítila jsem se ohromena. Poklekla jsem, hluboce zahanbena, a děkovala Mistrovi za jeho bezmezné soucítění. Jak jsem mohla uvažovat o tom, že se vzdám své vlastní matky – spolupraktikující – abych se vyhnula utrpení a hledala pohodlí?

Když jsem druhý den meditovala, měla jsem vizi, jak klečím a klaním se před velkou sochou Mistra. Cítila jsem se, jako bych se bránila nebo prosila o odpuštění. Vykřikla jsem: „Omlouvám se. Je to pro mě tak těžké. Opravdu se omlouvám.“ S nekonečným soucitem Mistr odpověděl: „Já vím. Vím všechno.“ Slzy mi tekly po tváři.

Jednou jsem svým nebeským okem viděla, jak jsou praktikující Falun Dafa v lidském světě ponořeni do temné kaluže odpadních vod. Jejich těla byla špinavá a jejich kosti byly černé jako uhel.

Když jsem se podívala na sebe, uvědomila jsem si, že jsem stejně tmavá a mastná jako inkoust. Ale pak jsem viděla, jak Mistr vztáhl ruku do temné hmoty, vytáhl nás ven a očistil nás, až jsme zářili jasným světlem.

Moje matka se mnohokrát vrátila z pokraje smrti. Já jsem také přežila dva infarkty. Byl to Mistr, kdo nesl naše utrpení a opakovaně nás zachránil. Nikdy se nás nevzdal.

Přišli jsme na tento svět z vysokých úrovní s přísahou, že si budeme navzájem připomínat, abychom se v lidském světě neztratili. Jsme neuvěřitelně šťastní, že jsme získali Fa a že následujeme cestu zpět do nebe, kterou pro nás Mistr připravil. Pokud v tomto životě dosáhneme dokonalosti, vše bude zachráněno a my budeme moci navždy koexistovat s Dafa.

Sdílím tuto zkušenost, abych odhalila a odstranila své sobectví a lidská připoutání. Věřím, že Mistr používá můj příběh, aby všem praktikujícím sdělil poselství: Cítím, že je to Mistrův způsob, jak prostřednictvím mých slov říci ostatním praktikujícím: nevzdávejte to! Mistr se nás nevzdal a my bychom se také neměli vzdávat!

Články, ve kterých kultivující sdílejí své poznatky, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v daném okamžiku na základě jeho stavu kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povznesení.