Konečně jsem se naučila, jak se kultivovat a odstranit svá připoutání

(Minghui.org) O Falun Dafa jsem poprvé slyšela v létě 1999. Na služební cestě lodí z Dalianu do Tianjinu jsem sledovala zprávy. To, co jsem tehdy viděla, byla propaganda Komunistické strany Číny (KS Číny) a její očerňování a lži o Falun Dafa. Protože jsem byla členkou strany, plně jsem tomu uvěřila.

Můj manžel začal praktikovat Dafa v roce 2005. Když mi o Fa (učení) říkal, cítila jsem uvnitř strach a odpor a odmítala jeho slova. Opakovaně mě pobízel, abych si přečetla Mistrovy přednášky, ale byla jsem lhostejná. Pozorovala jsem každý jeho krok, abych zjistila, zda je Falun Dafa skutečně tak špatný, jak tvrdila KS Číny. Postupně jsem si ale všimla, že máme méně konfliktů. Dělal více domácích prací a začal uvažovat z mého pohledu.

Někdy jsem se záměrně chovala špatně a čekala, zda zrudne nebo se v jeho očích objeví hněv. Říkala jsem si: „Uvidíme, jak vybuchneš.“ Místo toho jsem ale viděla, jak se jeho povaha postupně uklidňuje a v očích se mu objevují slzy. Když jsem postřehla tyto jeho změny, konečně jsem zatoužila dozvědět se něco o Falun Dafa.

Až v roce 2008 jsem si přečetla Zhuan Falun. Když jsem knihu otevřela, uviděla jsem Mistrovu fotografii a jeho soucitný úsměv. Dozvěděla jsem se, že Pravdivost–Soucit–Snášenlivost je charakteristikou vesmíru a jediným měřítkem pro posuzování toho, zda je člověk dobrý nebo špatný. Naučila jsem se, jak být dobrým člověkem. Uvědomila jsem si, že Zhuan Falun je vzácná kniha, která učí lidi, jak se kultivovat. Došlo mi, že mé předchozí chápání Falun Dafa bylo zcela mylné.

Protože jsem měla slabou kvalitu osvícení a nevěděla, jak se kultivovat, studovala jsem Fa jen tehdy, když jsem měla čas nebo náladu, ale Fa jsem doopravdy nechápala. Tehdy jsem navíc pracovala na částečný úvazek pro KS Číny. Byla jsem neustále zaneprázdněná a věci jsem posuzovala podle svých předpojatých představ. Cvičení jsem dělala jen zřídka.

Pouze jsem věděla, že Pravdivost–Soucit–Snášenlivost je měřítkem pro posuzování správného a nesprávného, ale přísně jsem to neaplikovala na své myšlenky a činy. S takovým přístupem se můj charakter nikdy nezlepšil. Ačkoli jsem Fa studovala více než deset let, stále jsem do něj skutečně nepronikla.

Po odchodu do důchodu v roce 2020 jsem věnovala více času studiu Fa a cvičením. Přesto Fa nepronikl do mého srdce. Často jsem při čtení Fa myslela na jiné věci. Tento stav trval déle než dva roky. V roce 2023 jsem začala číst zkušenosti ostatních praktikujících na Minghui.org. Nejprve jsem si říkala, že je to úžasné – tolik zázraků, které praktikující Dafa prožili. Proč já nic takového nezažila?

Při jednom rozhovoru mi manžel řekl: „Musíš častěji číst Mistrovy přednášky Fa. Když čteš sdílení ostatních praktikujících, měla by ses snažit porozumět tomu, jaké připoutání u sebe našli, jak se je snaží kultivováním odstranit a jakým způsobem se jim to daří. Pak to porovnej se svými vlastními zkušenostmi. Jen tak se můžeš zlepšit.“

Čtením Zhuan Falun a Mistrových přednášek z různých míst jsem postupně začala chápat některé principy Fa. Z článků ostatních praktikujících jsem uviděla věci, které jsem sama nebyla schopná rozpoznat, a objevila jsem v sobě různá lidská připoutání. Začala jsem se opravdu kultivovat.

Uvědomila jsem si, že kultivace není něco, čeho lze dosáhnout pouhými slovy, ani to není jen o tom být dobrým člověkem mezi obyčejnými lidmi. Abych se skutečně zlepšila, musím kultivovat svůj charakter.

Vykopávání připoutání k osobnímu prospěchu

Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, byla jsem čestná a důvěryhodná osoba a na peníze jsem si příliš nepotrpěla. Jednou jsem například šla do spořitelny vybrat peníze pro svou firmu. Úřednice byla dost nezdvořilá a omylem mi vydala o sto jüanů více. Její chování mě velmi rozladilo, ale věděla jsem, že ty peníze si nemohu nechat. Řekla jsem jí: „Dala jste mi o sto jüanů navíc.“ Přepočítala to a zjistila, že opravdu udělala chybu. Tehdy činil měsíční plat jen tři až čtyři sta jüanů. Zrudla a poděkovala mi.

Jindy jsem pomáhala kamarádce u pultu s prodejem džín. Jedna žena si koupila kalhoty za šedesát jüanů a rychle vytáhla šest stokorunových bankovek, aniž by si omylu všimla, a podala mi je. Okamžitě jsem jí peníze vrátila. Byla ohromená a děkovala mi z celého srdce.

Myslela jsem si, že po začátku praktikování budu k materiálnímu zisku ještě lhostejnější. Avšak měla jsem sen, který mi ukázal, že tomu tak není. Ve snu jsem přišla k velkému stromu. U jeho paty byla velká jáma plná zářících mincí. Vlezla jsem do ní a pořád sbírala mince. Čím víc jich bylo, tím jsem byla šťastnější. Bála jsem se, že je nestačím všechny posbírat, tak jsem natahovala ruce a nabírala je, jak jsem jen mohla. Ve snu jsem jasně cítila svou dychtivost a chamtivost. Když jsem se probudila, živé obrazy snu se mi znovu vybavily před očima a já si uvědomila, že mám hluboko ukryté připoutání k materiálnímu zisku.

Začala jsem přemýšlet, kde se to v mém životě projevuje. Pak, když jsem četla články ostatních praktikujících, zdálo se mi, že jejich slova odrážejí má vlastní připoutání. Byla jsem skromná v každodenním životě a peníze jsem využívala uvážlivě. Přestože můj plat nebyl vysoký, žila jsem si dobře. Cítila jsem se kvůli tomu spokojená sama se sebou. Nebyla to snad samospravedlnost?

Když jsem viděla, že je něco ve slevě, vždycky jsem chtěla koupit víc, někdy víc, než jsem unesla. Nebyla to chamtivost? Během pandemie covidu-19 jsem ze strachu z nedostatku potravin a zvyšování cen nakoupila víc rýže, nudlí, oleje a masa, než jsem mohla spotřebovat. Nakonec jsem to všechno nesnědla, jídlo se zkazilo a bylo napadeno červy. Nebylo to připoutání k zisku?

Ukazuje se, že je třeba dívat se dovnitř v každé myšlence, slovu i činu a kultivovat se podle Fa. Jen opravdovou kultivací lze objevit vlastní nedostatky a zlepšit svůj charakter.

Mistr řekl:

„Kultivace není dětská hra, ani to není technika obyčejných lidí. Je to velmi vážná věc. Jestli se chcete kultivovat nebo zda jste schopni se kultivovat, zcela závisí na tom, jak se zlepší váš charakter.“ (Přednáška druhá, Zhuan Falun)

Odhalování odporu a odstraňování připoutání

Moje tchyně zemřela před šestnácti lety. Několik let po její smrti jsme se o tchána střídavě starali my tři sourozenci s rodinami. Přestože je manžel nejmladší, tchán bydlel většinou u nás, protože jsme se řídili zásadou Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti a vždy jsme se snažili dívat na věci z jeho pohledu. Když byl u nás, starali jsme se o něj co nejlépe.

Po pandemii v roce 2022 se ale má švagrová i švagr o něj odmítli starat. Chtěli mu pronajmout byt a najmout pečovatelku, aby mohl žít sám. Mysleli si, že je příliš sobecký, tvrdohlavý a nerozumný, než aby s ním mohli bydlet. S manželem jsme mu řekli: „Zůstaň u nás. Tohle je tvůj domov.“

Mně samotné nevadilo se o něj starat. Snažila jsem se myslet na jeho pocity, dávala jsem mu to nejlepší jídlo a pečovala o něj. Starý pán se často choval zvláštně, ale zvládala jsem to v klidu. Žili jsme spolu v harmonii.

Jednoho dne po Svátku středu podzimu v roce 2024 však tchán znenadání poslal zprávu do rodinné skupiny na WeChatu: „Děti, jsem starý. Už nechci pořád přecházet sem a tam. Chci zůstat na jednom místě. Kdo z vás mě přijme?“ Manžela i mě to zaskočilo. Výraz „přijme“ nás bodl do srdce a pohnul mým lidským připoutáním. Copak jsme se o něj nestarali dobře? Jestli byl nespokojený, proč nám to neřekl?

U nás měl všechno, co potřeboval. Nemusel nic dělat. Převařovala jsem mu vodu na koupel nohou. Přepnuli jsme televizi na kanál, který měl rád, zatímco jsme si s manželem šli do jiné místnosti číst Fa a cvičit. Vypínali jsme televizi, když šel spát. Jediné tři věci, které dělal sám, bylo jíst, spát a chodit na toaletu. Protože jsme praktikující, nepřikládali jsme tomu váhu a prostě jsme se o něj starali.

Začala jsem si klást otázku, proč tchán takovou zprávu napsal. Co se dělo? V mém srdci to začalo vřít. Několik dní jsem měla pocit, jako by moje břicho bylo nafouklé; nechtěla jsem s ním mluvit a už jen jeho přítomnost mě dráždila. V hlavě se mi přehrávaly minulé události, kterým jsem nerozuměla. Věděla jsem, že můj charakter už neodpovídá standardu kultivujícího, ale přesto jsem se cítila tak ukřivděná. Toužila jsem najít si prostor, kde si vyliji srdce. Chtěla jsem se s tchánem pohádat a věc si s ním vyříkat.

Uvnitř mě se rozhořela připoutání, odpor, žárlivost a bojovný duch. Byla jsem rozzlobená, že tchán není spravedlivý a myslí jen na sebe. Měla jsem odpor ke švagrové a švagrovi, že nejsou vůči rodičům oddaní. Nestarali se o ně, ale zato měli spoustu výmluv. Napadlo mě: ani jediný den jsem neměla možnost postarat se o svého vlastního otce, který je stejně starý jako tchán. Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem se rozčilovala.

O pár dní později jsem četla v knize Zhuan Falun část „Proč kultivační cvičení nezvyšují vaši kultivační energii?“ Zrudla jsem, když jsem narazila na tento úryvek:

„Co je charakter? Zahrnuje ctnost (druh hmoty), snášenlivost, schopnost porozumět, obětovat se, vzdávat se různých tužeb a připoutání obyčejných lidí, schopnost snášet utrpení a další věci. Zahrnuje rozličné věci. K tomu, abyste skutečně pokročili, se musí zlepšit každá stránka vašeho charakteru. Toto je rozhodující činitel při zvyšování síly kultivační energie.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Pomyslela jsem si: „Copak to není o mně?“ Najednou jsem si uvědomila, že Mistr mi prostřednictvím slov a činů mého tchána, švagrové a švagra pomáhá zlepšit charakter. Jako kultivující se mám přece řídit vyššími měřítky. Jak bych mohla být na stejné úrovni a přít se s nimi o to, kdo má pravdu a kdo ne? Oni mi vlastně pomáhali a já jim měla být vděčná! Jak se mohu zlepšovat, když se dívám jen navenek a sleduji, co dělají špatně ostatní?

Najednou se mi rozjasnilo v mysli a všechny starosti zmizely.

Díky studiu Fa a rozhovorům s manželem jsem v sobě odhalila některá lidská připoutání, jako je odpor, hašteření a pocit ukřivdění. Věděla jsem, že se jich musím vzdát, protože jsem kultivující! Dokázala jsem je pustit, když jsem je začala opravdu vážně zkoumat. Jsem upřímně vděčná tchánovi, švagrové a švagrovi, že mi pomohli pozvednout můj charakter. Znovu jsem začala pečovat o tchána s klidným srdcem.

Dnes už chápu, že těžkosti, s nimiž jsem se setkala, byly projevem mé kultivace na této úrovni. Možná přijdou další zkoušky, aby se ukázalo, zda jsem se dokázala lidských připoutání opravdu zcela vzdát.

Uvědomila jsem si také, že v dnešním světě jsou kultivující zkoušeni slávou, bohatstvím a emocemi, stejně jako všemi druhy nesprávných myšlenek a chování. Jediným měřítkem, podle kterého můžeme posoudit, zda se skutečně kultivujeme, je Pravdivost–Soucit–Snášenlivost a Fa, který učí Mistr. Jen když se budeme řídit Dafa, dívat se dovnitř, odstraňovat všechna lidská připoutání a opravdově se kultivovat, může se náš charakter zlepšovat.

Články, v nichž praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní vnímání v daném čase podle jejich úrovně kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povzbuzení k růstu.