(Minghui.org) V mládí jsem byla slabá a měla špatné zdraví. Trpěla jsem migrénami, bolestmi zad, žaludečními potížemi a křečovými žilami. Nemohla jsem pracovat. Nemocnice si s mými nemocemi nevěděla rady a lidové recepty také nepomohly. Všechny úspory padly na léčbu a nakonec mi nezbyly peníze na další ošetření.

Do naší vesnice byl Falun Dafa uveden v roce 1996. Bylo mi tehdy přes čtyřicet a měla jsem špatné zdraví. Lidé mi proto představili Falun Dafa. Přečetla jsem Zhuan Falun a shledala jsem, že je to dobrá kniha. Ačkoli jsme se ve škole učili ateismu, starší ve vesnici nám často vyprávěli příběhy o božstvech a Buddzích. V srdci jsem věřila, že božstva a Buddhové existují. Dotklo se mě Mistrovo učení. Mistr jednoduchým jazykem vykládal hluboké principy. Říkal, že bychom se měli stát dobrými lidmi podle zásad Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a že nemoci jsou způsobeny karmou nahromaděnou život za životem. Skutečným účelem života je návrat ke svému původnímu, pravému já. Falun Dafa je cestou kultivace. Tehdy jsem se rozhodla začít s kultivací. Připadala jsem si nesmírně šťastná, že jsem na tak dobrou praxi narazila. Mé srdce bylo plné radosti.

Krátce poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, Mistr pročistil mé tělo. Uzdravila jsem se ze všech nemocí. Mohla jsem pracovat na svém poli a cítila jsem se celý den plná energie. Začala jsem šířit Fa na trzích a slavnostech, aby se o něm dozvědělo více lidí a také z něj mohli mít prospěch. Jak jsem více studovala Fa a řídila se v každodenním životě zásadami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, Fa mi odhaloval hlubší vnitřní významy. Můj pohled na život se nesmírně změnil. Byla jsem ponořena do nesmírné a bezmezné Mistrovy milosti.

Tváří v tvář pronásledování

20. července 1999 zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) pronásledování Falun Dafa. Televize, rádia a noviny šířily lži o Falun Dafa. Zlovolná propaganda se rozšířila do všech koutů země. Nesprávně obviňovala Mistra a překrucovala fakta o Falun Dafa. Nemohla jsem zůstat doma – musela jsem lidem říct pravdu a očistit Mistrovo jméno. Chtěla jsem vládě svědčit o tom, jak jsem z Falun Dafa měla prospěch a proč je pronásledování nesprávné.

Rozhodla jsem se odjet v prosinci 1999 do Pekingu a apelovat za spravedlnost pro Falun Dafa. Jela jsem spolu s několika praktikujícími na kole. Protože na cestě do Pekingu byla kontrolní stanoviště, oddělila jsem se od nich. Můj kabát zůstal na kole jedné praktikující. V noci jsem spala na poli na kukuřičné slámě. Ležela jsem na sněhu, schoulená a třesoucí se zimou. Díky Mistrově ochraně jsem však náhle vstoupila do příjemného stavu a cítila jsem teplo. Zima mě vůbec netrápila. Zakusila jsem zázračnost Falun Dafa.

Než jsem dorazila k Úřadu pro podávání stížností v Pekingu, zatkla mě hlídka. Policisté z mé místní stanice pro mě přijeli do Pekingu a odvezli mě zpět do rodného města. Byla jsem zadržena na 15 dní. Každé jídlo jsem dostávala jen polovinu porce pro vězně. Nechávali mě mrznout venku na dvoře. Jednoho dne mě spoutali k příčce jen ve svetru a nedovolili mi vzít si tlustý kabát. Řekla jsem si, že velký Arhat necítí chlad ani horko, a stoupla si do cvičební pozice. Brzy mi bylo teplo a opět jsem vstoupila do nepopsatelně příjemného stavu.

Jednoho dne mě vyslýchal ředitel místní policejní stanice. Nechtěla jsem s ním spolupracovat. Nařídil policistovi, aby mi dal opakovaně facku. Nenechala jsem se tím pohnout a necítila jsem bolest. Policista byl nakonec vyčerpaný, stěžoval si na bolest hlavy a zubů a jeho tvář byla znetvořená. Uvědomila jsem si, že mě Mistr chrání a přenesl karmu na pachatele.

Jednou mě ředitel vyvedl ven a opakovaně mi kopal do nohou v policejních botách. Necítila jsem však žádnou bolest. Díky Mistrově ochraně jsem to zvládla.

V mrazivý zimní den mi policisté svlékli vatovaný kabát, připoutali mě k zábradlí nákladního auta a projížděli se mnou vesnicí. Na boky auta pověsili cedule. Když jsme projížděli trhem, mnoho lidí se na mě dívalo. Hlasitě jsem křičela: „Nejsem zloděj ani špatný člověk. Praktikuji Falun Gong a díky zásadám Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti se stávám dobrým člověkem.“ Policisté se mě snažili zastavit. Pokračovala jsem ve volání. Opakovaně mi bouchali hlavou o velký reproduktor na autě. Cítila jsem to však, jako bych narážela do měkké bavlny, necítila jsem žádnou bolest. Mistr mě chránil a byl stále se mnou. Nesl karmu za mě.

Při jiné příležitosti mě po odjezdu do Pekingu, kde jsem apelovala za spravedlnost pro Falun Gong, zadrželi na měsíc. Dozorci mě poslali na vyšetření do psychiatrické léčebny a plánovali mě poslat do pracovního tábora. Vyšetření však ukázalo, že trpím pozdním stadiem hepatitidy B. Pracovní tábor mě nepřijal a byla jsem okamžitě propuštěna. Opět jsem si uvědomila, že mě Mistr chránil.

Když se ohlížím zpět na svou cestu kultivace za posledních více než 20 let, vidím, že Mistr mě chránil na každém kroku mé kultivace.

Děkuji Vám, Mistře, za Vaši soucitnou ochranu! Bez Mistra bych nedošla na své cestě kultivace až sem. Doufám, že si praktikující budou vážit této vzácné příležitosti, více studovat Fa, dívat se do sebe, pevně věřit v Mistra a Dafa, chápat principy Fa a kultivovat se ve Fa až do dovršení.