(Minghui.org) Jsem dlouholetý praktikující, který se kultivuje ve Falun Dafa více než 20 let. Díky Mistrově ochraně jsem mohl postupně a stabilně postupovat vpřed.

Vážení si předurčeného vztahu a příležitosti ke kultivaci a objasňování pravdy k záchraně lidí

Když jsem začal praktikovat, Fa jsem mnoho nestudoval, ale postupně jsem pochopil, jak je vzácný a jak mimořádná je příležitost mít osudové spojení a možnost kultivovat se v Dafa. Také jsem více porozuměl Mistrově hluboké dobrotivosti. Nebylo by přehnané říci, že tehdy byla moje nálada plná radosti. Každý den jsem včas cvičil a vždy jsem si našel čas na studium Fa. Brzy Mistr očistil mé tělo a má pokožka se stala světlou a hladkou. Několik mých přátel vidělo změny, které se u mě projevily, a také začali praktikovat.

Poté, co Komunistická strana Číny (KS Číny) v červenci 1999 začala pronásledovat Dafa, několik praktikujících, které jsem znal, ze strachu přestalo s kultivací. V té době bylo prostředí pro kultivaci skutečně obtížné, ale zůstal jsem pevný. Moje víra v Mistra a Dafa byla neochvějná a necítil jsem žádný strach, takže mé srdce nikdy nezakolísalo. Kultivoval jsem se doma sám. Později jsem odjel sám na náměstí Nebeského klidu, abych potvrdil Dafa. Rozvinul jsem transparent a hlasitě volal, abych očistil Mistrovo jméno. Domů jsem se vrátil otevřeně a důstojně. Během všech těch let mé kultivace díky Mistrově ochraně moje totožnost nikdy nebyla odhalena KS Číny.

Tehdy jsem, abych lidem objasnil pravdu, koupil přehrávač VCD a bral ho s sebou autobusem do domovů přátel a příbuzných, kde jsem jim pouštěl video vysvětlující podvod se sebeupálením na náměstí Nebeského klidu. Všichni tomu porozuměli a zvolili si tak pro sebe krásnou budoucnost. Kromě toho jsem hlavně rozdával informační materiály o Dafa v obytných domech. Později jsem začal s lidmi mluvit tváří v tvář a povzbuzoval je, aby vystoupili z KS Číny a jejích mládežnických organizací. Začal jsem u svých sousedů. Protože jsem s nimi už dříve o Dafa mluvil, bylo pro mě snadnější přesvědčit je, aby z KS Číny vystoupili. Většina z nich byla ochotná. Někdy jsem chodil se spolupraktikujícími na trh, kde bylo více lidí, a mluvili jsme s nimi o Dafa a povzbuzovali je k vystoupení z KS Číny. Každý den jsem byl zaneprázdněn.

Jednou mě jeden praktikující požádal, abych objasnil pravdu jeho příbuznému. Tento příbuzný, stavbyvedoucí, byl trochu arogantní. Řekl: „Pojďme si to vyříkat. Jestli mě dokážete přesvědčit, budu přesvědčený.“ Jeho postojem jsem se nenechal vyvést z míry a zůstal jsem velmi klidný. Dafa mi dal moudrost.

Nejprve jsem objasnil základní fakta o Falun Dafa, abych v něm probudil soucitnou stránku. Řekl jsem mu, že Falun Dafa učí Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a že Mistr Li nás učí být nezištnými a vždy brát ohled na druhé. Potom jsem mu pověděl o zlých činech KS Číny. Řekl jsem: „Pronásledování Falun Dafa ze strany KS Číny je ještě horší, než si myslíte – praktikujícím Falun Dafa jsou násilně odebírány orgány zaživa a tyto orgány jsou prodávány za přemrštěné ceny. Až bude Strana postavena před spravedlnost, kdokoli, kdo nevystoupí z KS Číny a jejích přidružených organizací, bude spoluzodpovědný.“

Naslouchal tiše a pak řekl: „To, co jste řekl, dává smysl.“ V tu chvíli ho však jeho manželka vyzvala, že musí odejít, a nedovolila mu slyšet víc. Přesto věřím, že jsem mu položil základ k přijetí pravdy. Mistr určitě zařídí, aby ho příště zachránil jiný praktikující.

Jednou jsem daroval kalendář jednomu muži. Řekl: „Pokud je to od Falun Dafa, vezmu si ho. Pokud od někoho jiného, nevezmu. Víte, stále nemůžu zvednout ruku.“ Zeptal jsem se ho, co se stalo, a on odpověděl: „Starám se o rostliny a stromy podél dálnice. Jeden z našich nákladních vozů převážel větve stromů a já seděl na jejich hromadě. Když jel po dálnici vysokou rychlostí, byl jsem vymrštěn ven. Věděl jsem, že ta nehoda měla ukončit můj život. Naštěstí jsem se už dříve dozvěděl o Dafa a vystoupil z KS Číny, takže mě Mistr Li zachránil. Jinak bych byl mrtvý. Utrpěl jsem jen lehké zranění, a proto jsem Mistrovi tak vděčný!“ Měl jsem z toho člověka opravdu radost.

Zjistili jsme, že lidé, kteří pochopili pravdu o Falun Dafa, obvykle vypadají pokojně. Když se zmíníme o Falun Dafa, v jejich tvářích se objeví radost a hrdost a s úsměvem řeknou: „O Falun Dafa jsme se dozvěděli a z KS Číny jsme vystoupili už dávno.“ Ta vděčnost a nadšení z Dafa, vycházející z hloubi jejich srdcí, je nezapomenutelná.

Dívání se do sebe a odstraňování připoutání

Myslím si, že nejtěžší částí kultivace je zbavování se připoutání. Čím déle se kultivuji, tím více připoutání objevím. Z Fa vím, že čím více se kultivace projevuje na povrchu, tím horší připoutání se zdají být – ale zároveň se oslabují. Když je však nedokážu odlišit od sebe, působí mi to potíže. Měl jsem pocit, že se nekultivuji dobře, a proto se těch připoutání nemohu zbavit. Často jsem se cítil méněcenný a sklíčený. Ve skutečnosti to však byla také připoutání.

Zvláště těžké pro mě bylo zbavit se připoutání k výbuchům hněvu. Pokaždé, když jsem se rozčílil, litoval jsem toho, ale při další příležitosti jsem se stejně neovládl. Dokonce jsem jednou měl pocit, že tuto zkoušku není možné překonat, a ztratil jsem v kultivaci sebedůvěru.

Mistr mi pak dal náznak ve snu. Stál jsem na oblacích, vysoko na obloze, spolu s několika dalšími lidmi. Přišla mi myšlenka, že jsem třetí. Divil jsem se, jak jsem se mohl dostat tak vysoko, a byl jsem překvapený. Potom jsem začal klesat z místa, kde jsem stál, až někam na páté místo, těsně nad někoho, kdo nesl školní tašku. To, že měl školní tašku, znamenalo, že byl zatížený – měl mnoho připoutání. Klesal jsem, dokud jsem nebyl pod ním. Když jsem se probudil, věděl jsem, že myšlenka na ztrátu sebedůvěry byla nesprávná, a proto jsem klesl na úrovni své kultivace.

Kultivující by se měli připoutání zbavovat, jakmile je objeví. Když naše hlavní vědomí dokáže rozlišit připoutání, skutečně se kultivujeme. Proto je dobré, když se připoutání ukazují na povrch.

Uvědomil jsem si, že můj zvyk propukat v hněv byl způsoben kulturou KS Číny, v níž jsem vyrostl, a tak jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych se od této kultury očistil. Jedné noci se mi zdál velmi živý sen. Slyšel jsem, jak někdo něco lepí na vnější stranu mých dveří. Když jsem je šel otevřít, drželi je a nechtěli mi dovolit je otevřít. Silou jsem je trochu pootevřel a uviděl, že venku stojí několik lidí. Zeptal jsem se jich, co dělají, a jeden z nich odpověděl: „Nejste snad členem KS Číny?“ To znamenalo, že na mé dveře lepili znamení KS Číny. Pak řekli: „Nesmíte to odstranit!“ Pomyslel jsem si: „Až odejdete, sundám to.“ Když jsem se probudil, věděl jsem, že k tomu došlo proto, že jsem vysílal spravedlivé myšlenky na vyčištění kultury KS Číny, a zlé bytosti se bály. Nechtěly, abych vysílal spravedlivé myšlenky, které by je odstranily. Také jsem pochopil, proč jsem jim nic neřekl nahlas, ale jen pro sebe – hluboko uvnitř jsem se stále bál KS Číny. Proto jsem si nedovolil říci to nahlas.

Jednoho rána jsem slyšel kapat vodu a zjistil jsem, že kapající kohoutek prosakuje stále víc. To mi připomnělo, že jsem přemýšlel o praktikujícím, který byl zatčen. Jeho dům byl prohledán a některá zařízení používaná pro projekty Dafa byla zabavena. Myslel jsem si, že charakter tohoto praktikujícího nebyl dostatečný, a proto by se neměl na tomto projektu podílet. Když jsem si to vybavil, věděl jsem, že ta myšlenka byla nesprávná a že ten kapající kohoutek byl náznak od Mistra. Projekt, do něhož se praktikující zapojil, uspořádal Mistr – jakým právem jsem si tedy myslel něco jiného? Hodnotil jsem kvalitu jeho charakteru podle svých vlastních představ, a ty nemusely být v souladu s Fa. I kdyby charakter toho praktikujícího opravdu nebyl dobrý, mohl se napravit prostřednictvím Dafa. Zabavení zařízení nebylo Mistrovým uspořádáním, ale uspořádáním starých sil. Nebyly snad mé myšlenky na straně starých sil?

Omluvil jsem se Mistrovi a uznal, že bych takto neměl uvažovat. V tu chvíli kohoutek okamžitě přestal kapat. Kultivace je skutečně velmi vážná záležitost.

Kultivace sebe sama prostřednictvím rodinných konfliktů

Když byla má snacha v období šestinedělí po porodu, doplňoval jsem prášek do tiskárny, když zavolala, že miminko potřebuje přebalit. Pomyslel jsem si, že nejprve doplním prášek, abych si pak nemusel znovu mýt ruce – bylo těžké umýt toner z rukou.

Protože jsem hned neodpověděl, snacha se rozhněvala a zavolala na mého syna. Rozplakala se a dělala scény, že se o ni nestarám. Věděl jsem, že jsem udělal chybu, a upřímně jsem se jí omluvil. Nerozuměla tomu, proč jsem trval na výrobě materiálů pro objasňování pravdy, když byla ještě v šestinedělí, a tak jsem jí vysvětlil, že mám dohodu s praktikujícím z jiného města, který si materiály vyzvedává v přesně stanovený čas každý týden. Kdybych je nepřipravil včas, jeho cesta by byla zbytečná. Moje snacha byla rozumná, takže po tomto vysvětlení už nebyla naštvaná.

Během jejího šestinedělí jsem každou noc vstával, abych přebalil miminko, než jsem vysílal spravedlivé myšlenky. A když jsem vstal ráno, přebalil jsem ho znovu, než jsem začal cvičit. Díky tomu si mohla snacha víc odpočinout.

Jednoho rána, když bylo dítěti několik měsíců, nemohlo přestat plakat. Snacha z toho byla nešťastná a začala si stěžovat. Já jsem si ale neudržel charakter a trochu jsem ji pokáral: „Vždyť je to ještě miminko. Tímto obdobím si projde každá matka.“ Snacha nechtěla poslouchat, převlékla se a chystala se odejít. Křikl jsem na syna, aby ji nepustil. Druhý den jsem se jí omluvil a řekl: „Příště si určitě budu kultivovat řeč a nebudu tě kárat.“ Snacha byla velmi dojatá a odpověděla: „I já jsem byla vinna. Moje démonická povaha je příliš silná.“ Tím jsme se usmířili.

Později se syn přestěhoval do nového domu poměrně daleko, takže pro něj bylo obtížné chodit domů na jídlo. Snacha mi několikrát řekla, že se jí sousedka vyptává, co dělají její tchánovci doma – v tom smyslu, proč nejsme u nich a nevaříme jim. Odpověděl jsem: „Dříve jsme vám vařili několikrát týdně. Teď, když bydlíte daleko, už na jídlo chodit nemůžeme. Už jsi na to zapomněla?“ Snacha vybuchla, popadla dítě a odešla. Pomyslel jsem si, že to bylo proto, že jsem opět nezvládl svou kultivaci. Kdybych tu větu vůbec neřekl, všechno mohlo být v pořádku. Po návratu domů jsem toho litoval. Možná mé soucitné myšlení pohnulo snachou, protože se mi později omluvila se slovy: „Prosím, nezlob se. Jsi zdravý a nemusíme si o tebe dělat starosti. A to nám stačí.“

Jako kultivující vím, že musím vycházet dobře se členy své rodiny. Je velmi obtížné zvládat vše správně, ale pokud tyto vztahy nebudu rozvíjet, moji příbuzní, kteří se ještě nezačali kultivovat, tím budou ovlivněni – nebudou schopni porozumět Dafa a mé chování nakonec negativně ovlivní jejich pohled na Dafa a tím i jejich možnost být zachráněni. Pokud však dokážeme věci zvládat dobře, můžeme tím potvrzovat Dafa a přirozeně objasňovat pravdu. Pokud bychom však kladli přílišný důraz na rodinné vztahy, určitě by to ovlivnilo plnění tří věcí, které má praktikující dělat. Někdy se mi zdá velmi těžké všechny tyto vztahy udržovat v rovnováze.

Nicméně bez ohledu na to, jak je to těžké, zásada, které se držím, je, že Dafa je to nejdůležitější a že ke všemu kolem sebe musím přistupovat se soucitem – to je vlastnost, kterou má mít kultivující. Snažím se k nim být co nejlaskavější a jednat spravedlivě, abych měl čisté svědomí. Pokud ani poté nejsou spokojeni, nahlížím na věc se spravedlivými myšlenkami. Neznamená to, že se budu bezmezně podřizovat jejich nerozumným požadavkům. Kdybych to dělal, narušovalo by to mou kultivaci, a to by bylo nesprávné. Po tolik let jsem však se svou rodinou a příbuznými vždy vycházel dobře.

Když vzpomínám na svou cestu kultivace, každý krok mého zlepšení byl možný jen díky Mistrově soucitné ochraně a náznakům. Bez ohledu na to, jak dlouhá cesta mě ještě čeká, jen opravdovou, pilnou a pevnou kultivací a dobrým plněním tří věcí můžeme být hodni Mistrovy nesmírně namáhavé spásy.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní pohled v daném čase podle jejich stavu kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povznášení.