Odmítnutí uspořádání starých sil

(Minghui.org) Jednou jsem spáchal cizoložství. Po určitou dobu staré síly zesilovaly chtíč, nemohl jsem ho pustit a udělal jsem strašlivou chybu. Protože jsem neporozuměl principům Fa jasně, neuvědomil jsem si, že za těmito touhami se skrývá zlý komunistický duch a staré síly. Po spáchání cizoložství jsem cítil hlubokou lítost, obviňoval jsem se a nedokázal se z toho sám vymanit.

V těch dnech jsem kráčel dál s tímto břemenem viny. Každý krok na cestě byl plný útrap a překážek.

Staré síly využily této příležitosti a pokusily se mě zničit. Způsobily, že mé hlavní vědomí ztrácelo bdělost – při studiu Fa se mi chtělo spát, při vysílání spravedlivých myšlenek jsem usínal, při kultivaci jsem se nedokázal soustředit, neslyšel jsem hudbu ke cvičení ani pokyny Mistra.

Čas ubíhal a přesto jsem nechtěl s praktikováním Falun Dafa přestat. Kdykoliv vyšla nová Mistrova přednáška nebo článek, přečetl jsem si ho jen jednou – buď jsem hned zapomněl, co obsahoval, nebo jsem neměl čas přečíst ho znovu. Někdy jsem ho vzal do ruky, ale nedokázal jsem přečíst víc než pár řádek, než na mě padla ospalost nebo zmatek. Chtěl jsem číst sdílení praktikujících na stránkách Minghui, ale po několika řádcích se mi rozostřilo myšlení. Jediné, co jsem zvládl, bylo poslouchat sdílení na rádiu Minghui.

Věděl jsem, že něco brání mé kultivaci. Zkoušel jsem se dívat do sebe a rozpoznal jsem mnoho připoutání. Snažil jsem se odstranit chtíč a odmítnout staré síly, ale překážka zůstávala. V hloubi duše jsem cítil, že jsem ještě skutečně nepronikl ke kořeni problému. Přesto však touha zlepšovat se v kultivaci a pozvedat se skrze Fa nikdy neochabla.

Vnější zasahování a tlak ze všech stran mi bránily v pokroku. Vícekrát jsem byl zatčen, obtěžován a trpěl jsem karmou nemoci. Tyto zkoušky a prožité situace mě stále více sužovaly strachem a úzkostí.

Projekty objasňování pravdy, na kterých jsem dříve pracoval – výroba brožur objasňujících pravdu, distribuce výtisků Devíti komentářů ke komunistické straně a tisk knih Falun Dafa – se kvůli zasahování postupně zastavily.

Přestože jsem věděl, že sebekritika a sebeobviňování jsou také formou připoutání, stále jsem si nedokázal odpustit. Staré síly tohoto připoutání využily a neustále mi do mysli podsouvaly myšlenky na věci, které jsem v minulosti udělal špatně – některé i předtím, než jsem začal praktikovat. Všechno znovu vytahovaly na povrch, aby ve mně vyvolaly lítost a výčitky. Když se tyto negativní myšlenky objevily, nenáviděl jsem se za to, jaký jsem byl – někdy jsem si v zoufalství i bouchal do čela. Čím víc jsem se tím trápil, tím víc vzpomínek se vracelo. Ve skutečnosti je tam všechny podsouvaly staré síly. Každý den se vynořila jedna nebo dvě bolestivé vzpomínky, které mi působily utrpení.

Jednou, uprostřed těžkého vnitřního zápasu, jsem se zeptal: „Mistře, opravdu tu mám takhle shnít?“ Hned poté se v mé mysli objevila silná, rozhodná věta: „Když je tu Fa, čeho se bát?“ Věděl jsem bez stínu pochyb, že mi odpověděl Mistr. Nezanevřel na mě, žáka, který selhal – stále nade mnou bděl, stále mě chránil. Když to teď píšu, tvář mi zalévají slzy vděčnosti. Věděl jsem, že mě tímto Mistr povzbuzuje, abych více studoval Fa.

Pevně jsem se rozhodl každý den číst více z Zhuan Falun, hlavní knihy Falun Dafa. Když na mě při studiu padala ospalost, postavil jsem se nebo chodil sem a tam, abych mohl číst dál. Také jsem často vysílal spravedlivé myšlenky – někdy i dlouhé hodiny v kuse, jednou dokonce pět hodin v tahu. Když jsem nedokázal sedět v klidu, vysílal jsem myšlenky ve stoje nebo při chůzi.

Díky tomu, že jsem dlouhodobě vytrval v intenzivním studiu Fa, mé hlavní vědomí se postupně pročistilo. V srdci sílilo rozhodnutí odmítnout aranžmá starých sil a jít po cestě, kterou pro mě uspořádal Mistr. Našel jsem několik Mistrových výroků týkajících se odmítnutí starých sil a začal jsem si je každý den opakovat nazpaměť.

Postupně jsem pochopil, že kořen všech těchto zkoušek spočíval v porušení zásady proti chtíči. Staré síly to využily jako záminku k pokusu mě zničit. Každý den jsem si opakoval: „Ty touhy a žádostivosti jsou všechno jen lidská připoutání a všech se musíme vzdát.“ (Přednáška šestá, Zhuan Falun) Opakoval jsem si to třistakrát až pětsetkrát denně a pokračoval, dokud jsem nepocítil, jak se srdce projasnilo, dokud strach nepovolil. Tehdy jsem vycházel ven objasňovat pravdu a zachraňovat lidi. I když jsem ještě cítil zasahování za zády, mé spravedlivé myšlenky byly mnohem silnější.

Později jsem dokázal recitovat Zhuan Falun zpaměti. Také jsem systematicky prošel všechny Mistrovy přednášky. Začal jsem se učit napravovat se od každé jediné myšlenky a představy. Do hloubky jsem pochopil, že chyba, kterou jsem udělal, způsobila nenapravitelné škody mé vlastní kultivaci. Co bylo ale ještě důležitější – přinesla potíže Mistrovi a zvýšila břemeno, které za mě nesl – břemeno, které si ani nedokážu představit.

Jednoho dne, když jsem prováděl meditaci v sedě, jsem náhle dospěl k pochopení:„Ten, kdo spáchal cizoložství, bylo falešné já. Nesmím dál nést tuto vinu a kráčet po cestě s tímto břemenem, jinak upadnu do pasti nastražené starými silami. I tohle sebeobviňování je past – stahuje mě čím dál hlouběji do lítosti, až mě nakonec zničí. Všechny tyto myšlenky jsou součástí zlovolného plánu starých sil, jak mě zničit.“

Jakmile jsem to pochopil, okamžitě jsem to celé odmítl. Mistr řekl:

„Není to tak, že se kultivujete v tom jimi zapříčiněném démonickém trápení, nýbrž vy jdete svou vlastní cestou dobře, tím že je neuznáváte. Dokonce objevení se démonických trápení při jejich samotném odstraňování vy neuznáváte.” (Vyučování Zákona na konferenci Zákona v Chicagu, 2004, Učení Fa na konferencích IV)

Uvědomil jsem si, že jsem byl ovlivněn zasahováním starých sil. Nikdy předtím jsem tomuto Mistrovu učení plně nerozuměl. Zaměnil jsem falešné já – to, které udělalo chybu – za své pravé já a snažil se kultivovat v rámci této zkoušky. Teď jsem pochopil: Tu chybu udělalo falešné já, které bylo uspořádáno starými silami. Nesmím to uznat. Jinak bych nikdy nedokázal tato připoutání odstranit a zůstal bych uvězněn v této zkoušce. Půjdu po cestě, kterou pro mě uspořádal Mistr, a rozhodně odmítnu a odstraním chtíč a sebeobviňování, které mi vnucují staré síly. To nejsem já a nechci to.

Jakmile jsem vyslal tuto spravedlivou myšlenku, moje nebeské oko vidělo, jak se oblaka a mlha okamžitě rozptýlily. Černý opar, který mě tížil, byl okamžitě rozmetán spravedlivými myšlenkami. Věděl jsem, že jsem Fa pochopil správně! Najednou jsem jasně pochopil, že kultivace je proces napravování všeho, co v minulosti nebylo správné. Většina chyb, kterých jsem se dopustil, už byla pravděpodobně napravena skrze Fa. Proč bych měl dál uvíznout v lítosti nad minulými chybami? Není to právě zasahování, které staré síly používají, aby mi zabránily v kultivaci? Chtějí, abych uvěřil, že jsem beznadějný případ, abych se postupně vzdal sám sebe – a tím naplnil jejich záměr mě zničit.

Naštěstí mám Mistra a mám Dafa. To mě vytáhlo z utrpení. Mistr a Dafa mě zachránili. V okamžiku, kdy se z hloubi srdce vynořila tato probuzená myšlenka, byl celý můj prostor očištěn od zkažených látek a temnoty, stejně jako od pokřiveného, zlého zasahování a destruktivních prvků. Od té chvíle se můj stav v kultivaci zcela obnovil.

Díky soucitné spáse od Mistra a pomoci Dafa nyní dokážu sedět v plné lotosové pozici, držet drahocennou knihu v obou rukou a soustředěně studovat dvě až tři přednášky za sebou. Při vysílání spravedlivých myšlenek se dokážu soustředit a během cvičení dosáhnout klidného stavu.

Žádná slova nedokážou plně vyjádřit vděčnost Mistrovi za jeho záchranu. Jediný způsob, jak mohu tuto milost oplatit, je pilně se kultivovat a skrze usilovnou kultivaci smýt své hříchy.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji, Dafa!

Články, ve kterých praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém čase na základě daného stavu kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného pozvedání.