Moje práce je mým prostředím pro kultivaci

(Minghui.org) Zdravím Vás, Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Obvykle žiji sama. Moje dcera studovala, pracovala a vdala se mimo město, takže můj život je poměrně jednoduchý a mým hlavním prostředím pro kultivaci se stalo pracoviště.

Pracuji v oddělení kontroly výrobků v jedné farmaceutické společnosti. V širší metropolitní oblasti Miami pracuji už více než 20 let a vystřídala jsem několik firem, velkých i malých. Navenek to bylo proto, abych se uživila, ale když se ohlédnu zpět, bylo to všechno uspořádáno Mistrem. Díky námaze jsem mohla snižovat svou karmu, odstraňovat připoutání, kterých jsem se měla zbavit, a co je nejdůležitější – zachraňovat vnímající bytosti, které jsem měla zachránit.

1. Společnost K

Začnu obdobím, kdy jsem v roce 2005 změnila zaměstnání. Nastoupila jsem do laboratoře společnosti K. Už tam pracovala jedna čínská kolegyně. Moje vedoucí oddělení byla Filipínka, která mi svěřila poměrně důležité projekty. Zvládla jsem je hladce a spolupráce mezi námi byla velmi dobrá. Dokonce mi dala výrazné zvýšení platu. Když jsem měla pocit, že všechno jde hladce, najednou oznámila, že manželovo zaměstnání vyžaduje jeho přeložení na nové místo, a proto se stěhuje s ním. Byla jsem velmi zklamaná.

Na její místo byla dosazena Hispánka, kterou doporučilo vyšší vedení. Po nějaké době jsem zaslechla, že její kompetence nebyly nadřízenými uznávány, ale udržela se díky svému vztahu s jedním z vedoucích firmy. Najala několik nových lidí, všichni byli Hispánci, a vytvořila si malou skupinu. S těmito novými kolegy jsem neměla žádné potíže a vycházela jsem s nimi dobře. Měla jsem však výhrady k této manažerce. Jednou jsem kvůli pracovní záležitosti – ve skutečnosti kvůli jejímu nedorozumění – nedokázala udržet svůj charakter a pohádala se s ní nahlas. O pár dní později mi napůl žertem řekla, že bych se jí měla omluvit. Protože jsem si myslela, že mám pravdu, odmítla jsem. Když se na to dívám zpětně, cítím se dost zahanbená. Tehdy jsem byla arogantní a pyšná – vůbec ne jako praktikující. Až později jsem si uvědomila, že jsem měla mentalitu povyšování se nad ostatní.

Nicméně bez ohledu na prostředí jsem vždy sama od sebe vysvětlovala pravdu všem, včetně manažerky. Dokonce jsem jí půjčila knihy Dafa a moje čínská kolegyně je také četla. Obě pravdu dobře přijaly. Manažerce se líbila hudba Dafa, kterou jsem v laboratoři pouštěla.

Když Shen Yun teprve začínal s vystoupeními – už si nepamatuji, jestli to bylo první nebo druhý rok v naší oblasti – vzala manažerka dvě moje kolegyně na představení. Následující rok povzbuzovala všechny v laboratoři, aby šli, a všem jsem pomohla zakoupit skupinové vstupenky, včetně rodiny mé čínské kolegyně.

Majitel společnosti později celý podnik prodal indickému podnikateli. Kvůli špatnému vedení začala firma propouštět zaměstnance a do roku 2010 společnost K zanikla.

2. Od společnosti E ke společnosti W

V roce 2011 původní majitel společnosti K znovu obnovil činnost v původním areálu a založil společnost E, takže jsem k nim nastoupila. Protože šlo o nový podnik s malým počtem zaměstnanců, který vyvíjel nové produkty, nebyla jsem si jistá jeho vyhlídkami. Současně jsem se ucházela o práci ve velké společnosti W, která mě pozvala na pohovor. Dostala jsem nabídku s mnohem lepším platem a benefity, a přestože se mě společnost E snažila udržet, nemohla nabídku dorovnat, a tak jsem odešla. Ale řekli mi, že se mohu kdykoli vrátit.

Ve společnosti W byl mým projektovým manažerem Ind a mnoho kolegů bylo Číňanů. Firma měla mnoho úkolů a já pracovala svědomitě. Přesto jsem měla pocit, že se ke mně manažer chová dost tvrdě. Později jsem se dozvěděla, že chtěl přijmout svého přítele, který se také ucházel o moji pozici, ale protože výběrová komise sestávala ze sedmi až osmi vedoucích z různých oddělení, neměl konečné slovo. Když už mě přijali, byl na mě přehnaně přísný a kritický. Jako praktikující jsem věděla, že musím udržet spravedlivý postoj – být pilná, zodpovědná a snášet těžkosti. Kvůli velkému pracovnímu zatížení jsem však často musela zůstávat přesčas a manažer vyžadoval, abych pracovala alespoň jeden den o víkendu. Byla jsem fyzicky i psychicky vyčerpaná. Jednou jsem si postěžovala spolupraktikující a ta řekla: „Ty se prostě jen nechceš naučit snášet těžkosti, viď?“ S odstupem času si myslím, že to Mistr všechno zařídil, abych trpěla a odstranila karmu.

Na druhé straně jsem si díky mnoha čínským kolegům ve společnosti W uvědomovala svou odpovědnost vysvětlovat pravdu. Po nástupu jsem mluvila s kolegy, kdykoli to bylo vhodné, zejména když jsme se bavili o rodině nebo cestách do Číny. Vysvětlovala jsem, proč se nemohu vrátit do Číny, protože praktikuji Falun Gong, a řekla jim pravdu. Jeden projektový manažer zaslechl „Falun Gong“ a řekl: „Falun Gong nenávidím.“ Zeptala jsem se ho, zda četl nějaké knihy – nečetl. Věděla jsem, že byl oklamán propagandou KS Číny. Sdílela jsem s ním své vlastní zkušenosti, jak mi Falun Dafa prospěl fyzicky i psychicky, a dál se nehádal. Po mém odchodu ze společnosti jsem slyšela, že kdykoli se zmínilo moje jméno, říkal: „Je to dobrý člověk!“

Jiný kolega byl silně ovlivněn KS Číny a opakoval její lži. Debatovali jsme spolu dvě hodiny. Nakonec souhlasil, že si přečte Zhuan Falun. Půjčila jsem mu knihu a po přečtení už nic nenamítal. Jedna kolegyně byla otevřenější – pravdu přijala snadno a chtěla si knihu přečíst. Po přečtení řekla, že je skvělá.

Asi po roce a půl se objevila zpráva, že se společnost W slučuje s jinou velkou firmou. Lidé spekulovali o možném propouštění. Nepřemýšlela jsem o tom příliš a prostě dělala svou práci. A opravdu – za tři až čtyři měsíce začalo rozsáhlé propouštění. Ze skupiny, kde jsem pracovala, byli propuštěni dva lidé a jedním z nich jsem byla i já. Mnoho propuštěných zaměstnanců reagovalo velmi emotivně; někteří vykřikli: „Proč já?“ Zůstala jsem klidná, protože jsem to očekávala. Někteří čínští kolegové si mysleli, že je to nespravedlivé, a ptali se, proč se neozvu. Jen jsem se usmála a řekla: „Možná jsem mu to dlužila.“

Opět jsem tedy čelila hledání práce. Přemýšlela jsem o společnosti E, ale cítila jsem rozpaky, protože jsem odešla navzdory jejich snaze si mě udržet. Když ale jiné příležitosti nebyly, kontaktovala jsem je – a oni mě s otevřenou náručí přivítali zpět.

3. Návrat do společnosti E

Do společnosti E jsem se vrátila v roce 2013. Jeden vedoucí zažertoval: „Chtěla jsi odejít, a teď jsi zpátky!“ Odpověděla jsem: „Už znovu neodejdu, zůstanu a budu tu pracovat.“ On napůl v žertu odpověděl: „Hm, to se uvidí.“

V následujících letech společnost postupně rostla. Dovednosti, které jsem získala ve společnosti W – zejména obsluhu přístrojů a vývoj metod – se velmi hodily. Nakoupili použité přístroje a já jsem mohla zaškolit nové zaměstnance. Měla jsem příležitosti k povýšení, ale odmítla jsem je a doporučila místo sebe mladší kolegy. Jeden vedoucí později řekl jiné kolegyni: „Linda měla hodně šancí být povýšena, ale vždy odmítla. Nechce se zabývat mezilidskými vztahy.“ Dobře mě znal. Jen jsem chtěla stabilní práci, abych mohla věnovat více času projektům Dafa.

Když byla společnost na vrcholu, připojilo se k týmu výzkumu a vývoje několik čínských doktorandů. Využila jsem příležitosti a vysvětlila jim pravdu, aby vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací. Někdy to zahrnovalo i jejich rodinné příslušníky.

Když v čínském Wuhanu vypukl covid-19, naše farmaceutická společnost zůstala v provozu. Jeden pracovník výroby a vedoucí oddělení vykazovali příznaky a všichni byli nervózní. Cítila jsem, že je čas promluvit. Napsala jsem krátký dopis s objasněním pravdy, přidala odkazy na video Epoch Times odhalující zakrývání skutečností KS Číny, na petici „END CCP“ a články o síle opakování slov „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré“. Poslala jsem ho oběma nemocným a také viceprezidentce a ředitelce HR. Ředitelka HR mi poděkovala; viceprezidentka nejen poděkovala za informace, ale také řekla, že má Epoch Times ráda. Ukázalo se, že je pravidelnou čtenářkou – byla jsem překvapená.

Dva kolegové v mé blízkosti v laboratoři se nakazili. Když byli v domácí izolaci, zůstala jsem s nimi v kontaktu a řekla jim, aby opakovali dvě věty. Oba se uzdravili.

Po pandemii se výkonnost firmy zhoršila. Pozastavili příspěvky na 401k a přestali vyplácet bonusy. Obvykle jsem si nevšímala firemních klepů, ale všimla jsem si, že odešlo mnoho lidí – od vedení až po běžné zaměstnance – včetně čínských kolegů. Majitel nečekaně zemřel a jeho příbuzní převzali vedení, což vedlo k zásadním změnám v řízení.

Když jsem nastupovala, slíbila jsem, že zůstanu, proto jsem nikdy nepomýšlela na odchod. Brzy jsem ale zjistila, že v laboratoři zůstali jen tři nebo čtyři lidé. Začala jsem přemýšlet, zda nejsem tvrdohlavá. Náhodou jsem hledala na internetu a zjistila, že společnost A nabírá na podobnou pozici. Přihlásila jsem se, rychle byla pozvána na pohovor a dostala nabídku práce. Ačkoli se mě vedení snažilo přemluvit, abych zůstala, cítila jsem, že Mistr pro mě uspořádal novou cestu.

Společnost A (Moje současná společnost)

Do společnosti A jsem nastoupila v roce 2022. Poté, co jsem se seznámila s prostředím a přístroji, mě nadřízená požádala, abych se rychle zapojila do testování produktu pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) – metody číslo 605.

Při spolupráci s kolegy během testování jsem zjistila, že tato metoda často přinášela neočekávané problémy a nikdo nevěděl proč. Výsledkem bylo, že každý krok procesu měl extrémně přísné požadavky. Před hlavním chromatografickým sloupcem byl ochranný sloupec, který obsahoval filtr. Roztoky musely být připravovány z ultračisté vody v HPLC kvalitě. I přes všechna tato opatření problémy často přetrvávaly. Kdykoli se nějaké objevily, měnili znovu a znovu sloupce nebo ochranné sloupce. Jeden chromatografický sloupec stál přes 2 000 dolarů, ochranný sloupec několik stovek dolarů a láhev ultračisté vody HPLC kvality téměř 100 dolarů – a na každý test se spotřebovalo několik lahví. Jinými slovy, tento test byl extrémně nákladný.

Když jsem se s postupem seznámila, začala jsem testy provádět samostatně. První pokusy proběhly relativně hladce. Ale brzy se začaly objevovat anomálie. Musela jsem o řešení diskutovat s nadřízenou a kolegy. Rychle jsem si uvědomila, jak trýznivá metoda 605 je. Vědělo o tom mnoho lidí ve firmě. Jakmile někdo zmínil „šestsetpětku“, lidé jen povzdechli a kroutili hlavou – jako by byla prokletá. Dokonce se říkalo: „Každý od 605 uteče.“ Tedy že každý, kdo musel tento test dělat, nakonec odešel. Není divu, že všichni v mém týmu byli relativně noví – ti před nimi byli od tohoto experimentu odehnáni. V té době jsem opravdu litovala, že jsem odešla z předchozí společnosti. Měla jsem pocit, že jsem skočila do jámy lvové.

Moje nadřízená doufala, že se mi podaří problém vyřešit. Souhlasila jsem, že se nad tím zamyslím. Navrhla jsem zkusit metodu provést bez ochranného sloupce. Ona však řekla, že to není možné, protože to oficiálně vyžadovala metodologie. Jednou se však u kolegy objevily abnormální výsledky, což vyvolalo vyšetřování. Byla jsem pověřena ověřovacím testem, který musel být dokončen ještě ten den. Když jsem testovala na dvou přístrojích, chromatografické píky byly u obou abnormální. Byla jsem téměř na pokraji zhroucení. Řekla jsem nadřízené: „Tohle je doslova mučení!“ Ona ztratila kontrolu a vykřikla: „Mučení?! Já už chci dávno odejít!“

Protože nebyla jiná možnost, rozhodla jsem se odstranit ochranný sloupec a zkusit to znovu. K mému úžasu byly chromatografické píky vynikající. Okamžitě jsem se rozhodla odstranit ochranný sloupec u všech budoucích testů 605 – a výsledky byly opět vynikající.

Kdo by to byl řekl: takzvaný „ochranný sloupec“ nejenže neposkytoval ochranu, ale způsobil tolik utrpení. Pravděpodobně šlo o důsledek unáhleného předpokladu během vývojové fáze metody.

Poté jsem také upravila postup čištění chromatografického sloupce, čímž jsem výrazně prodloužila jeho životnost. Kromě toho jsem vyzkoušela připravovat roztoky pouze z filtrované deionizované vody místo drahé ultračisté vody HPLC kvality. V současné době, díky vylepšené metodě, náklady výrazně klesly a experiment se stal mnohem snadnějším. Nikdo už kvůli metodě 605 neodejde – kletba byla prolomena.

Moje nadřízená mi řekla: „Jsem ti opravdu, opravdu vděčná, že jsi tento problém vyřešila. Nemáš tušení, jak těžké to dřív bylo – nikdo, kdo znal situaci, nechtěl do mé skupiny nastoupit.“ Jeden kolega také poznamenal: „Ušetřila jsi firmě spoustu peněz. Měli by ti dát velký bonus.“ Jen jsem se usmála. Jako praktikující konáme dobré skutky, aniž bychom hledali odměnu.

Pokud jde o prostředí v práci: naprostá většina zaměstnanců mluví španělsky. Nevím přesně kolik, ale odhaduji, že alespoň 95 procent. Náš malý tým se spojil s jinou malou skupinou – celkem asi deset lidí – a jsem jediná, kdo není Hispánec. Kromě porad nebo situací, kdy se mnou někdo mluví přímo, slyším kolem sebe jen španělštinu. V mých předchozích zaměstnáních, bez ohledu na rodný jazyk, všichni ve sdílených prostorách mluvili anglicky. Tady to tak není. Například i když mluví přede mnou, manažerka a další kolegyně spolu hovoří španělsky. Zpočátku bylo těžké se přizpůsobit, ale dnes už jsem si na to zvykla.

Protože většinu našeho oddělení tvoří ženy, probírá se tu během práce i po ní neustále spousta věcí. Jednou jsem řekla kolegovi, který sdílí mou kancelář: „Vůbec nerozumím, o čem mluví.“ On odpověděl: „Nemusíš tomu rozumět – to jsou jen drby.“ Měla jsem pocit, že má pravdu – možná mi tím Mistr dával nápovědu. Když jsem znovu zmínila, že nerozumím jejich rozhovorům, řekl: „Lindo, ty tomu opravdu nemusíš rozumět – to jsou jen drby.“ Opět jsem měla pocit, že mi Mistr naznačuje, že mám odložit zvědavost. Možná pro mě uspořádal toto prostředí proto, abych si uchovala klidnou a čistou mysl.

I v takovém prostředí jsem však nacházela příležitosti, jak sdílet krásu Falun Dafa, objasňovat pravdu o pronásledování ze strany KS Číny a představovat Shen Yun. Dvě kolegyně dočetly Falun Gong a chtějí pokračovat v Zhuan Falun. Někteří knihy ještě nedočetli, ale díky setkáním se mnou dnes chápou, že Falun Gong je praxe, která učí lidi být dobrými. Každou sezónu Shen Yun nosím letáky a sdílím je s ostatními. Mnoho lidí má zájem a někteří už představení viděli.

Závěrečné zamyšlení

To, co jsem popsala výše, je shrnutí mých zkušeností z různých zaměstnání během let. Uvědomuji si, že pokaždé, když vstoupím do nového prostředí, je to jako když se zvedne opona ve velkém představení. Na jevišti kráčíme spolu s vnímajícími bytostmi a vytváříme předurčené vztahy. Musíme sehrát roli, kterou pro nás uspořádal Mistr.

Je důležité často se ohlížet zpět a zkoumat, zda jsme svou roli zahráli dobře – a vždy mít na paměti, že jsme kultivující. Nesmíme se ztratit ve světě běžných lidí.

Po více než 20 letech zkoušek a zušlechťování bylo mnoho lidských připoutání obroušeno. Arogance a pýcha, které jsem kdysi měla, zmizely. Už si nestěžuji. Většinu času mám pokorné a vděčné srdce a vážím si karmických spojení s každým, kdo je kolem mě. Jak řekl Mistr, všechny vnímající bytosti přišly kvůli Fa. Naše chování je pro ně odkazem do budoucnosti.

Samozřejmě stále vykazuji mnoho lidských připoutání – zejména v současné společnosti. Mistr využívá různé situace, aby mi pomohl je spatřit. Naštěstí si je dnes dokážu rychle uvědomit, zachytit je a usilovně odstraňovat.

Budu se snažit být opravdovou a pevnou kultivující.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný článek přednesený na Fa konferenci na Floridě v roce 2025)