Pomoc mladé učednici Falun Dafa na její cestě kultivace a studia

(Minghui.org) Nedávno jsem trávil čas s mladší sestrou své příbuzné, mladou praktikující Dafa. Cítím, že naše setkávání mohlo být uspořádáno Mistrem, abychom si navzájem pomohli v kultivaci.

Rád bych se podělil o svá porozumění z této cesty, kdy jsem jí pomáhal pilně se kultivovat a překonávat potíže ve studiu.

Pomoc mé sestře k pilné kultivaci

Má sestra se narodila do rodiny, kde všichni praktikují Falun Dafa. Musela vidět prostředí kultivace této rodiny ještě před svou reinkarnací a odvážně si vybrala, že se narodí právě sem. Předpokládáme, že chtěla praktikovat Falun Dafa, očistit se, pomoci Mistrovi napravovat Fa a vrátit se ke svému původnímu bytí.

Složitý lidský svět na ni měl do určité míry negativní vliv, a přestože vyrůstala mezi praktikujícími, nekultivovala se pilně, částečně i proto, že dospělí praktikující v rodině nebyli vždy pilní. Vždy věděla, že Falun Dafa je dobrý, ale jen zřídka studovala knihy Dafa nebo přednášky Fa Mistra Li. Neznala verš pro vysílání spravedlivých myšlenek a jen zřídka cvičila. Místo toho ráda používala WeChat na telefonu a hrála hry se spolužáky. Je laskavá a ohleduplná, ale má citlivou povahu a melancholický temperament.

Když přišla ke mně domů, požádal jsem ji, aby se připojila k našemu studiu Fa. Četla Fa s námi, ale během sdílení zkušeností po čtení mlčela. Sotva odložila knihu Dafa, začala hrát hry na telefonu. Neměl jsem tušení, co si myslí, a začal jsem být trochu znepokojen jejím stavem. Přemýšlel jsem, proč po tolika letech kultivace nezměnila své špatné návyky.

Připomněl jsem jí: „Pro praktikující není dobré trávit tolik času na telefonech.“ Nesouhlasila: „Mobilní telefony přece přinesly pokrok lidské společnosti. Když jsi na neznámém místě, navigace ti pomůže. Můžeš být s přáteli v kontaktu kdykoli a odkudkoli. Proč bychom nemohli používat telefony? Vrátit se do doby kamenné by bylo velmi nepohodlné. Společnost jde dopředu. Nepoužívat telefony znamená krok zpět.“

Další problém spočíval v tom, že chybná výchova a pokřivené společenské trendy učinily homosexualitu běžnou věcí v dnešní společnosti, zejména mezi studenty. I ti, kteří nejsou homosexuální, to často považují za normální. Má sestra to také takto vnímala a nechápala nemorálnost homosexuality. Zeptala se mě: „Jak to může být nemorální, když se homosexuální páry mají rády a jsou si věrné? Proč je v pořádku mít rád opačné pohlaví, ale ne stejné?“

Abych jí odpověděl, sdílel jsem s ní Mistrova učení o mobilních telefonech a homosexualitě, stejně jako články spolupraktikujících o překonávání závislosti na telefonech a o porozumění homosexualitě.

Postupně přešla od nepochopení závislosti na mobilních telefonech k uvědomění, že je na tom něco špatně. Začala omezovat používání telefonu a zkrátila dobu hraní. I když se tohoto zvyku zatím zcela nevzdala, alespoň si nyní uvědomuje důležitost kultivace a má spravedlivé myšlenky pomáhat zachraňovat lidi.

Pokud jde o homosexualitu, někdy po studiu Fa pochopila Mistrovo učení, ale jindy na něj zapomněla a znovu ho nechápala. Díky soustavnému studiu Fa nakonec tuto záležitost jasně pochopila. Viděl jsem, jak z ní mizí sklíčená nálada. Dokonce i spolužáci říkali, že působí jako jiný člověk a že je mnohem veselejší.

Během tohoto procesu jsem si také uvědomil své vlastní city vůči sestře. Někdy, když nedělala pokroky, to ve mně vyvolávalo emoce, byl jsem netrpělivý a rozčilený. Pokud na některé její problémy upozornil jiný praktikující, poslouchala a dokázala čelit svým nedostatkům objektivně. Ale když jsem na stejné věci upozornil já, neposlouchala mě. Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že mé připoutání k sentimentu způsobilo, že má slova postrádala božskou sílu a soucit. Když jsem se tohoto sentimentu vzdal, uviděl jsem, jak se začala měnit k lepšímu.

Pomoc se zlepšením studia

Sestra byla ve čtvrtém ročníku střední školy a byla pod velkým studijním tlakem. Její výsledky nestačily k přijetí na vysokou školu. Její matka jí často říkala: „Vždy dávej přednost studiu Fa. Dokud se budeš snažit dělat školní práci co nejlépe, Mistr ti otevře moudrost a tvoje výsledky se přirozeně zlepší.“ Stejný názor sdílelo se svými dětmi mnoho dalších praktikujících.

To mi připomnělo mou vlastní zkušenost s kultivací během přijímacích zkoušek na vysokou školu. Moje matka, také praktikující, mi říkala, abych před důležitými zkouškami recitoval „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou dobré“, a ujišťovala mě, že mě Mistr osvítí. Sdílela se mnou také články z Minghui o mladých praktikujících i běžných lidech, kteří recitovali tuto kouzelnou větu a dosahovali výjimečných výsledků u zkoušek. Avšak tento „zázrak“ se u mě děl jen zřídka. Jediné chvíle, kdy jsem dosáhl opravdu dobrých výsledků, byly ty, kdy jsem se v té době zaměřil na zachraňování lidí. Jednou jsem například z čínštiny získal nejlepší výsledek ve třídě a dokonce jsem správně odpověděl na otázky, na které jsme odpověděli jen já a nejlepší student třídy. Věděl jsem, že mě tím Mistr povzbuzoval, abych více zachraňoval lidi.

Pokud šlo o sestřino studium, zejména během rozhodujícího posledního ročníku, váhal jsem, zda jí opakovat rady její matky. Nevím, jak pilná musí být v kultivaci, aby se její výsledky zlepšily. Bál jsem se, že pokud by se její známky nezlepšily, mohla by mě obviňovat. Místo toho jsem jí raději dával návrhy, jak vyvážit studium Fa a školní povinnosti, a nechal jsem ji, aby se rozhodovala sama. Teď si uvědomuji, že mnoho mých myšlenek nebylo založeno na Fa.

Po mnoho let jsem si také sám nevyřešil své otázky ohledně přijímacích zkoušek na vysokou školu. Často jsem se ptal, proč se u mě neprojevoval zázrak dobrých známek, ale čas uběhl a přestalo to být důležité. Když jsem však viděl, že má sestra čelí podobné situaci, náhle jsem pochopil principy Fa, kterým jsem dříve nerozuměl, a také své opomenutí v kultivaci.

Když jsem čelil přijímací zkoušce na vysokou školu, měl jsem velmi silná připoutání – touhu po dobrých známkách, protože jsem věřil, že mi umožní vyniknout mezi běžnými lidmi, získat dobrou práci a žít lepší život. Moje touha po slávě a osobním prospěchu způsobila, že jsem upřednostnil dobré známky před kultivací. Toto připoutání bylo tak silné, že jsem si ho tehdy vůbec neuvědomoval. Nyní, když už necítím tehdejší tlak, dokážu jasně vidět, jak silné to připoutání bylo. A navíc, protože mě Mistr jednou povzbudil lepšími známkami při zachraňování vnímajících bytostí, vytvořil jsem si během posledního ročníku i nesprávnou myšlenku. Modlil jsem se: „Mistře, mohl byste mi nejdříve pomoci zlepšit známky? Až tím projdu, nahradím ztracený čas a budu více zachraňovat lidi.“ Teď chápu, jak nesprávná tato myšlenka byla.

Lepší porozumění Mistrovým uspořádáním

O pár dní později jsem šel ke spolupraktikující studovat Fa. Přivedla s sebou i své malé dítě. Protože dítě ještě neznalo mnoho čínských znaků, nechala ho poslouchat, jak čteme Zhuan Falun, hlavní knihu Falun Dafa, a ukazovat na jednotlivé znaky. Někdy ukázalo na znak dvakrát, jindy nějaký přeskočilo. Praktikující dítě napomenula, aby sledovalo pečlivěji. Dítě po kritice nebylo spokojené. Naznačil jsem, že by měla být trpělivější, protože dítě je ještě malé. Druhý den jsem si tuto scénu vybavil a začal přemýšlet, proč jsem nikdy neměl potíže s rozpoznáváním znaků, když jsem získal Fa v pěti letech. Náhle jsem si uvědomil, že to vše bylo součástí Mistrova pečlivého uspořádání.

Ještě dříve, než jsem uměl mluvit, mě babička (také praktikující) učila čínské znaky pomocí kartiček. Ukazovala na znaky a říkala mi, jak se vyslovují. Poté mě zkoušela tak, že kartičky zamíchala, vyslovila znak a já ho měl najít. Když jsem začal mluvit, mé první slovo nebylo „máma“ ani „táta“, ale „dveře“, znak, který mě babička naučila. Ještě před nástupem na základní školu jsem uměl recitovat přes sto básní z dynastie Tang. Když jsem tedy v pěti letech začal číst Zhuan Falun, dokázal jsem plynule číst spolu s dospělými. Rozpoznávání znaků pro mě nikdy nebylo překážkou k získání Fa. Nikdy jsem si nemyslel, že je to něco výjimečného, dokud jsem si teď náhle neuvědomil, že to vše bylo Mistrovo pečlivé uspořádání. Mistr byl vždy po mém boku, bděl nade mnou, a to ještě dávno předtím, než jsem formálně získal Fa. Mistr chtěl, aby Dafa rychle zapustil kořeny v mém srdci, abych mohl Fa získat hned, jak ho uslyším. Proto jsem se tak brzy naučil číst.

Z každodenního pohledu bych se tímto tempem mohl stát zázračným dítětem nebo mít alespoň velmi dobré známky. Ve třídě jsem však byl vždy jen průměrný. Často jsem přemýšlel, proč mám průměrné výsledky a proč mi Mistr nepomohl dosahovat lepších známek.

Teď tomu rozumím lépe. Známky ze zkoušek jsou ve srovnání s kultivací sebe sama a návratem do našeho pravého domova naprosto bezvýznamné. Mistr vše uspořádal tak, abychom se mohli dobře kultivovat a dosáhnout standardu učedníků Dafa. Kdybych měl výborné známky, dostal se na prestižní univerzitu a získal dobrou práci, mohl bych se už dávno ztratit mezi běžnými lidmi. Odejít z města, kde žila má matka (také praktikující), abych usiloval o kariéru ve velkém městě, a přijít tak o dobré prostředí pro kultivaci. Bez jejích připomínek v době, kdy jsem byl ještě malý, bych se mohl stát běžným člověkem, který ví, že Dafa je dobrý, ale přestal by se kultivovat a místo toho by usiloval o slávu a bohatství.

Přišli jsme na tento svět

Moje pochopení je, že praktikující Dafa přišli na tento svět proto, aby získali Dafa od Mistra, dobře se kultivovali, zachraňovali vnímající bytosti a vrátili se do Nebe. Každá společenská vrstva potřebuje praktikující Dafa a každý praktikující má lidi, které je předurčen zachránit. Musíme splnit sliby, které jsme učinili předtím, než jsme sem přišli. Ať už nám Mistr uspořádal jakoukoli společenskou pozici, měli bychom v ní obstát a přinášet velikost Dafa předurčeným lidem. Snahy uměle změnit svůj osud jsou ve skutečnosti hnány touhou po slávě a zisku, stejně jako žárlivostí. To je v rozporu s Mistrovými uspořádáními.

Když jsem zápasil a nedokázal pochopit, proč má připoutání nejsou uspokojena, zklamal jsem soucitnou spásu Mistra. Mistr čeká, až se vzdám slávy, zisku a sentimentu, ale já jsem se jich pevně držel. Cítil jsem se opravdu zahanbeně. Když jsem si nakonec uvědomil, že Mistr vše v tomto lidském světě uspořádal pro mou kultivaci – včetně toho, že mě od útlého věku pomáhal naučit se číst – propukl jsem v pláč. Skutečně cítím, že bych Mistra zklamal, kdybych se nekultivoval pilně. To je jen jedna z věcí, které jsem si uvědomil. Jistě existuje mnoho dalších aspektů mého života, které jsou také součástí soucitných Mistrových uspořádání, i když jim zatím nerozumím. Možná až dosáhneme dovršení, plně je pochopíme. Musíme se pilně kultivovat, abychom skutečně naplnili Mistrova očekávání vůči svým učedníkům.