Rozvíjení soucitu k matce

(Minghui.org) Když jsem se dívala na svou nemocnou matku, vybavily se mi všechny rady a připomínky, které jsem jí dala a které nikdy neposlechla. Přemýšlela jsem o tom, co mi v minulosti způsobila, a cítila zklamání, plná stížností a výčitek. Řekla jsem si: „Zapomeň na to. Budu se k ní chovat jen jako k obyčejnému člověku a plnit své dceřiné povinnosti. Ostatní nechám být.“ Jenže zatímco jsem se o ni starala, má zášť byla zjevná a ještě více jí přitěžovala.

Jednou mi matka s výčitkou řekla: „[Praktikující] Feng se ptala, jak to, že ses ještě nedočkala odplaty?“

K mému překvapení jsem tehdy zůstala klidná. Necítila jsem vůči Feng ani stopu zášti. Věděla jsem, že to musela být matka, kdo si jí stěžoval na mé nedostatky, a proto to Feng řekla. Uvědomila jsem si, že opravdoví praktikující, kteří se zlepšují studiem Fa, se nenechávají vést lidskými představami – i konflikty mezi sebou vnímají jako součást procesu kultivace. Právě proto Mistr zdůrazňuje, že musíme skutečně rozvíjet laskavost a soucit. Mé dlouhodobé nedostatky, které jsem nedokázala odstranit, se staly břemenem pro mou matku i Feng. Možná i ona potřebovala v této oblasti udělat krok vpřed. Uvědomila jsem si, že jsem vytvořila karmu jak pro matku, tak pro Feng.

V tu chvíli jsem pocítila k matce soucit. Kdysi byla krásná, půvabná a obdivovaná, ale karma nemoci ji přivedla do tohoto stavu. Bolelo mě z toho u srdce. Kromě soucitu a empatie jsem jí chtěla jen upřímně a z celého srdce pomoci. Všechny pocity zášti a viny se rozplynuly a zůstala jen jediná myšlenka: „Mami, přeji si, abys tyto zkoušky překonala, povznesla se a společně jsme se vrátily do našeho nebeského domova.“

Všechny křivdy, které jsem jí po desetiletí vyčítala, se v té chvíli rozplynuly.

Po mnoho let jsem se snažila svou zášť vůči matce úplně odstranit. Znovu a znovu, krok za krokem, jsem ji kultivovala pryč. Někdy to působilo nemožně a propadala jsem zoufalství. Ale Mistr mi znovu a znovu dával nápovědy a povzbuzení.

Před pár dny se mi v mysli znovu silně ozvala zášť vůči matce. Říkala jsem si: „Proč touto zkoušku nikdy nedokážu projít? Proč je to nekonečné? Jak je možné, že i po tolika letech mě to stále ovládá? Kde je má slabina?“ Najednou jsem si vzpomněla na zkušenost praktikujícího, kterou jsem nedávno četla. Podstata byla jasná: v období nápravy Fa musí praktikující vždy dávat na první místo potvrzování Fa a záchranu vnímajících bytostí.

To je ono! Jsem praktikující Falun Dafa v období nápravy Fa. Všechno musí být pro potvrzení Fa a záchranu bytostí. Ta zášť je ve skutečnosti zasahování a pronásledování, které mi vnucují staré síly. Snaží se zničit mě, mou matku i ty, za které neseme zodpovědnost. Neuznávám ji. Okamžitě ji odstraním. Musím kráčet pilně po cestě, kterou mi připravil Mistr. Jakmile jsem si to uvědomila, celé mé tělo se zachvělo, mé spravedlivé myšlenky zesílily a celé mé dimenzionální pole se rozzářilo. Od té doby, ať už jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila tyto degenerované látky, studovala Fa nebo cvičila, zášť vůči matce se už v mém poli nevyskytovala.

Když matka znovu mluvila o tom, že mě čeká trest, zvedla se v mém srdci vlna soucitu. Jasně jsem cítila, že Mistr odstranil vrstvu sentimentálních látek, které se k tomuto připoutání vázaly. Křivdy mezi mnou a matkou, trvající desítky let, byly konečně a úplně vyřešeny. Kořen zášti byl vymýcen. Když teď stojím před svou matkou, nemám už potřebu ji měnit, ani ji neodsuzuji. Uvědomila jsem si také, že musím změnit svůj dlouholetý zvyk mluvit na ni tvrdě. Chci jí jen pomoci projít touto zkouškou s laskavostí a opravdovou dceřinou oddaností. Najednou jsem pocítila, že svou matku hluboce miluji. Není to sentiment ani nucená laskavost – je to klidný a mírumilovný stav mysli, ve kterém ji miluji stejně, jako miluji bytosti, které čekají na záchranu.

Odstraňování zášti vůči matce bylo nesmírně těžké. Znovu a znovu jsem na tom pracovala, a přesto přetrvávala. Díky tomu, že jsem pochopila, že v období nápravy Fa musí praktikující na první místo klást potvrzování Fa a záchranu vnímajících bytostí, podařilo se mi prolomit uspořádání starých sil. Soucitný Mistr odstranil samotnou podstatu zášti i její kořen – sentiment. Pocit, že už v sobě nenesu zášť, je skutečně povznášející a nádherný. Jsem nesmírně vděčná Mistrovi za jeho soucitnou ochranu a vedení.

Doufám, že tento článek pomůže i dalším praktikujícím, kteří podobně jako já dlouho zápasili s odstraněním určitého připoutání. Snad je to podnítí, aby se podívali hlouběji a zjistili, jaké základní připoutání živí kořen jejich problému. Prosím, laskavě poukažte na případné nedostatky v tomto sdílení.

Články, ve kterých praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu, a jsou nabídnuty v duchu umožnění vzájemného povznesení.