Jak mi změna myšlení pomohla cvičit pilněji

(Minghui.org) Dokázala jsem se udržet v tom, že brzy vstávám a připojuji se k ostatním praktikujícím při ranním globálním cvičení. Když jsem někdy zaspala a vstala až v 5:30, cítila jsem se špatně. Snažila jsem se to napravit a být přísnější sama na sebe. Někdy jsem kvůli zpoždění vynechala jídlo. Nejenže jsem tím dohnala ztracený čas, ale zároveň se mi podařilo zbavit připoutání k pohodlí, což mi pomohlo být pilnější.

Jednou jsem si vzala z práce volno a toho rána jsem si pomyslela: Dnes udělám jen první čtyři cvičení ve stoji. Ušetřím tím hodinu, kterou můžu věnovat studiu Fa nebo jiným věcem. V následujících dnech jsem ale měla problém vstát. I když jsem si nastavila budík, prospala jsem ho a probudila se až kolem páté nebo šesté hodiny. Když jsem se podívala dovnitř, uvědomila jsem si, že problém byl v oné myšlence: „Dělat všechna cvičení zabírá moc času – je to ztráta času.“

Byla jsem v šoku. To byla naprosto špatná představa! Nebylo to snad připoutání k pohodlí a lpění na „dělání věcí“ místo skutečné kultivace? Nebyla to obyčejná lidská myšlenka? A neodpovídala právě tomu, co chtějí staré síly? Nebyla jsem to já, kdo jim tím otevřel prostor k zasahování? Rychle jsem se obrátila k Mistrovi: Mýlila jsem se. Ta myšlenka pocházela z usilování o pohodlí a nebyla správná. Zničím ji. Mistr řekl: “...kultivace je ta nejlepší forma odpočinku...” (Přednáška na první konferenci v Severní Americe)

S tímto pochopením jsem už následující den znovu vstala brzy a pokračovala ve svém ranním cvičení.

Také se mi stávalo, že jsem při čtení Fa podřimovala – věděla jsem, že mě stahuje karma myšlenek a démon ospalosti. Pomyslela jsem si: Možná nemám dostatečně vysoký charakter a tři až čtyři hodiny spánku mi nestačí. Budu spát čtyři až pět hodin. A pokud i tak budu usínat, budu to brát jako připoutání k pohodlí a překonám to silou vůle. Potom jsem usnula.

Druhý den ráno jsem se opět probudila po páté – znovu jsem zmeškala čas na cvičení. Bylo mi to nesmírně líto. Dokonce jsem si ani nenastavila budík! Nebyla to snad přímá důslednost mého mylného postoje z předchozího večera – kdy jsem připustila, že můj charakter není dost dobrý, a tak potřebuji více spánku? Nebyla to obyčejná lidská myšlenka, která otevřela prostor k zasahování? Mé nesprávné myšlení způsobilo tento výsledek.

Toho rána mi zničehonic začala silně téct sprchová hlavice. Ucítila jsem neklid. Věděla jsem, že mi Mistr dává náznak. Okamžitě jsem řekla: Mistře, rozumím. Mýlila jsem se. Neměla jsem usilovat o pohodlí ani zaspávat. Moje myšlenka byla špatná a napravím ji. Únik vody se okamžitě zastavil. Uvědomila jsem si, že musím změnit své smýšlení, odstranit připoutání k pohodlí a stabilně se držet každodenního cvičení a zároveň dobře dělat tři věci.

Připomněla jsem si to spravedlivou myšlenkou: Jsem praktikující Falun Dafa. Každá buňka mého těla je naplněna vysoce energetickou látkou. Proč bych se měla bát únavy? Tři až čtyři hodiny spánku stačí.

Vzpomněla jsem si, že když jsem se někdy v noci probudila po dvou hodinách spánku, cítila jsem se čerstvá a plná energie. Ale když jsem podlehla pohodlí a spala pět nebo šest hodin, probudila jsem se malátná. Měla jsem těžké ruce a nohy, a chuť znovu ulehnout. Nebylo to snad právě tohle připoutání k pohodlí, které umožnilo zasahování? Uvědomila jsem si, že těla opravdových praktikujících jsou výjimečná a množství spánku pro ně není zásadní problém.

Kultivace by měla být vedena spravedlivými, božskými myšlenkami – ne lidským smýšlením. Když pevně držíme spravedlivé myšlenky, výsledek je dobrý – a jedině tak můžeme v kultivaci uspět.

Jednou v noci, po vysílání spravedlivých myšlenek o půlnoci, jsem si před spaním pevně řekla: „Zítra vstanu brzy a budu cvičit. Budu pilná.“ Ani jsem si nenastavila budík, ale věděla jsem, že se probudím. A opravdu – druhý den ráno jsem otevřela oči přesně ve 3:10. Udělala jsem všech pět sad cvičení. Moje mysl byla jasná a rušení minimální. V jednu chvíli jsem dokonce v hudbě ke cvičení zaslechla zvuk zlatých zvonků z jiné dimenze. Cítila jsem, že je to znamení – moje spravedlivé myšlenky mají sílu a vnímala jsem Mistrovo povzbuzení.

To, jestli cvičíme, je skutečným odrazem naší pilnosti. Kultivace vyžaduje schopnost snášet těžkosti. Znám jednoho staršího praktikujícího, který každý den studuje Fa, ale vyhýbá se cvičení. Meditaci provádí jen krátce a dává přednost pohodlnému životu – tráví hodiny sledováním videí obyčejných lidí na mobilu. Jeho oči zakalil šedý povlak a často si stěžuje, že nevidí při čtení Fa dobře. V posledních letech je pasivní a jen zřídka dělá něco pro objasňování pravdy o pronásledování. Utrpěl několik dopravních nehod – díky Mistrově ochraně žádná nebyla vážná – ale teď má potíže s chůzí.

Jiný praktikující se zapojuje do mnoha projektů Dafa, ale necvičí. Jeden starší praktikující mi řekl: „Každé ráno vstávám brzy, abych mohl cvičit. Zvláště když jdu hned zrána objasňovat pravdu, začínám ve 3:20. Zacvičím si všech pět cvičení, potom v 6:00 vysílám spravedlivé myšlenky a teprve potom vyrážím. Díky tomu jsou moje spravedlivé myšlenky silnější a dokážu oslovit více lidí.“ Obdivovala jsem ho z celého srdce.

Zjistila jsem, že když vstanu brzy a zacvičím si, pole soucitu je silné. Lidé jsou ochotnější naslouchat pravdě o pronásledování a rychle souhlasí s vystoupením z Komunistické strany Číny. Někteří se radostně usmívají, jiní jsou dojati k slzám několika slovy, která se dotkla jejich srdce. Ale když cvičení vynechám a spěchám hned ven objasňovat pravdu, potýkám se se zasahováním a nedaří se mi. Vím, že je to kvůli připoutání k pohodlí a netrpělivosti, které dávají starým silám prostor k zasahování. Jednou jsem vstala pozdě, až v 5:00 ráno, a abych dohnala zpoždění, vynechala jsem snídani a rovnou udělala páté cvičení – meditaci – po dobu jedné hodiny. Venku zpívali ptáci, a ten den šlo objasňování pravdy výjimečně hladce.

Chtěla bych připomenout ostatním praktikujícím: Jsme praktikující Falun Dafa – měli bychom cvičit.

Mistr řekl:

„Když čtete knihu, rozumíte více a zlepšujete se. Přidejte k tomu doplňující prostředky k Dovršení – cvičení – a budete si postupně zvyšovat svoji úroveň.“ (Učení Zákona v San Francisku, Přednášky ve Spojených státech)

Vzpomněla jsem si na příběh o jednom člověku, který nebyl praktikující: Nechtěl propadnout pohodlí, a tak se každý den přinutil odnést z domu sto cihel a večer je přinést zpět. Vydržel to celé roky – a nakonec dosáhl velkého úspěchu v životě. Existuje také slavný příběh o Goujianovi, králi státu Yue, který vydržel roky těžkostí, než získal zpět svou moc. Když se dokáží takto přísně ukáznit obyčejní lidé, oč víc bychom toho měli být schopni my, praktikující Dafa? Neseme na bedrech posvátné poslání – pomáhat Mistrovi při nápravě Fa a zachraňovat vnímající bytosti. Neměli bychom být ještě pilnější a nebát se těžkostí? Pojďme se navzájem povzbuzovat a společně jít vpřed.

Toto je jen pár mých osobních porozumění. Prosím laskavě upozorněte na cokoli nevhodného.