Mistr očistil mé tělo, když jsem se dívala do sebe

(Minghui.org) Začala jsem praktikovat Falun Dafa v roce 1998 a více než dvacet let jsem nepotřebovala žádné léky. Ráda bych se podělila o některé své zkušenosti.

K praktikování jsem nepřistoupila proto, abych si vyřešila nemoci nebo si udržela kondici, i když mé zdraví bylo předtím velmi špatné. Když mi byly čtyři roky, dostala jsem černý kašel a nikdy jsem se úplně neuzdravila.

Protože byl můj manžel nejmladším dítětem, neměl žádné zkušenosti s péčí o druhé. Často jsem chytala nachlazení a když jsem onemocněla, manžel se rozzlobil a odešel z domu. Odmítal mi pomoci. Byla jsem z toho zničená a nikdy jsem nečekala, že se ke mně takto zachová.

Po narození dítěte na mě manžel neustále křičel. Cítila jsem se hrozně. Trpěla jsem těžkou nespavostí, krční spondylózou a gynekologickými problémy. Měla jsem ruce a nohy stále rozpraskané. Ztvrdlá kůže na nohou byla silná centimetr a často praskala a krvácela. Lidé, kteří mé nohy viděli, mě litovali.

Krátce poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, všechny moje zdravotní potíže zmizely.

„Mami, jsem ohromený,“ řekl můj syn. „Poté, co jsi začala praktikovat Falun Dafa, zmizela ti ztvrdlá kůže a hluboké praskliny na nohách!“

Bulka v podbřišku zmizela

V létě 2003 jsem si začala všímat, že mám nepříjemný zápach. Protože jsem pracovala jako prodavačka, bylo to trapné. Přemýšlela jsem, proč páchnu jako zkažená ryba. Pak jsem objevila tvrdou bulku o velikosti pěsti v podbřišku.

Mistr nám řekl: „Opravdiví kultivujúci nemajú choroby...“ (Vysvetľovanie Fa pre asistentov Falun Dafa v Čchang-čchune, Vysvetlenie obsahu Falun Dafa)

Přestože mě zápach obtěžoval, věděla jsem, že to není nemoc. Řídila jsem se pokyny Mistra a dívala se do sebe, abych zjistila, v čem se mé jednání neshoduje s Dafa a jaké mezery staré síly využívají k zasahování do mé kultivace.

Našla jsem mnoho připoutání: touhu po osobním prospěchu, strach ze ztráty tváře, žárlivost, předvádění se, žádostivost, zášť a obavu z kritiky. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych tato lidská připoutání rozpustila a odstranila uspořádání starých sil.

Můj šéf byl příbuzný mé tchyně. Když se dozvěděl, že jsem byla propuštěna z předchozí práce, přišel ke mně domů a nabídl mi místo prodavačky. Řekl, že kromě základní měsíční mzdy budu mít i provizi. Odpověděla jsem mu, aby mi nevyplácel příliš mnoho. Řekl, že každý má základní mzdu 300 jüanů plus provizi: „Čím víc vyděláš, tím víc vydělám i já, a tím budu spokojenější.“ Souhlasila jsem.

Zboží, které jsem měla prodávat, nebylo snadno prodejné, nebylo považováno za populární, takže o něj byl malý zájem. Jako praktikující Falun Dafa jsem se snažila pracovat poctivě. Výsledkem bylo, že už první měsíc byly mé prodeje více než trojnásobné oproti očekávání, takže má mzda měla přesáhnout tisíc jüanů.

V podniku pracovalo ještě několik dalších lidí, dva prodejci a jeden opravář. Jejich produkty se měly prodávat lépe než moje, ale neprodávaly se dobře, a plat opraváře byl ještě nižší. Moje vydělaná mzda byla tak vysoká, že se šéfovi zdála nepřiměřená. Jeho manželka měla také obavy, protože bych dostala mnohem víc než ostatní – a navíc jedna ze zaměstnankyň byla její neteř a druhý prodejce byl šéfův bratr.

Šéf si myslel, že bude trvat několik měsíců, než mé prodeje dosáhnou takové výše, jakou měly už první měsíc. Rozpačitě se mě zeptal, zda bych souhlasila, že dostanu polovinu slíbené částky.

„To je v pořádku,“ řekla jsem, „nedělejte si starosti.“ Jako praktikující jsem cítila, že mám žít podle standardu Dafa a dokázat vědomě ustoupit v otázkách osobních zájmů.

Šéf s manželkou byli dojati. Jeho manželka řekla: „Naštěstí jsi praktikující Falun Dafa. Jinak bychom nevěděli, co dělat.“

Řídila jsem se principy Dafa. Pracovala jsem pilně a nestěžovala si. Nebojovala jsem o osobní prospěch a myslela jsem nejdříve na druhé, včetně šéfa. Nejenže jsem prodávala zboží, ale také jsem vařila obědy, uklízela a vyřizovala poprodejní záležitosti. Když se zlepšil můj charakter, Mistr odstranil špatnou věc z mého těla.

Jedné noci se mi zdálo, že mi někdo z břicha vytáhl velký předmět a řekl mi: „Je pryč.“ Lekla jsem se a probudila se. Vzpomněla jsem si na tu scénu a nevědomky jsem se dotkla podbřišku. Cítila jsem, že tvrdá bulka zmizela. Od té doby zmizel i zápach z mého těla.

Děkuji Vám, Mistře!

Pásový opar zmizel po vysílání spravedlivých myšlenek

Jednoho letního dne roku 2011 jsem krátce po příchodu do práce pocítila prudkou bolest v celém těle a slabost. Bolívaly mě klouby a měla jsem vysokou horečku. V srdci jsem cítila ostrou bolest, jako by mě propíchla jehla. Bylo to nesmírně bolestivé.

„Co se děje?“ ptala jsem se sama sebe. „Co je špatně? Co jsem udělala, že to nebylo v souladu s Dafa? Proč mě tolik bolí srdce?“ Pak jsem si vzpomněla, že jsem se už předchozí půlnoc cítila slabá, když jsem vysílala spravedlivé myšlenky.

Náhodou jsem se dotkla břicha a cítila, že je mokré. Když jsem se podívala dolů, byla jsem šokována. Kolem pasu jsem měla věnec velkých puchýřů, každý o velikosti nehtu palce. Myslela jsem, že jde o pásový opar, o němž jsem věděla, že je nesmírně bolestivý a těžko léčitelný.

Nebylo mi to vnuceno starými silami? „Nechci to,“ pomyslela jsem si. Vydržela jsem až do konce pracovní doby. Když jsem přišla domů, bylo téměř 18 hodin – čas na celosvětové vysílání spravedlivých myšlenek. Okamžitě jsem se posadila a vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila pronásledování, které mi vnucovaly staré síly. Po 15 minutách bylo vše zpět v normálu. Neměla jsem žádnou bolest ani horečku. Velké puchýře kolem pasu se všechny změnily v malé suché puchýřky o velikosti zrnka prosa. Bylo to skutečně úžasné! Byla jsem ohromená.

Dva nádory vykašlané z krku po odstranění zášti

V roce 2017 se nám s pomocí příbuzných a přátel podařilo koupit byt pro syna, který se chystal oženit. Mé snaše se ale nelíbil, a protože jsme si lepší dovolit nemohli, byla nespokojená. Neměli jsme dost peněz na profesionální rekonstrukci a manžel byl nemocný. Jedině já jsem se mohla pustit do oprav.

Protože jsme měli málo prostředků, pečlivě jsem plánovala nákup materiálů a najímala dělníky, přitom jsem se starala o nemocného manžela a starší členy rodiny. Byla jsem vyčerpaná. Před zahájením oprav jsem vzala syna a snachu vybrat barvy dlaždiček. Vybrali si je. Ještě než snacha přišla výsledek zkontrolovat, začala si stěžovat – kritizovala všechno, od materiálů až po práci. Nebyla spokojená s ničím.

Každé její slovo mě bodalo do srdce. Byla jsem zoufalá a cítila jsem zášť. Nikdy jsem nebyla tak rozhořčená. Chtěla jsem si jen najít místo, kde bych mohla plakat. Náhle jsem cítila, že mám v krku něco, co nemohu spolknout.

Dívala jsem se do sebe a viděla svou chybu – jednala jsem jako obyčejný člověk. Všechno jsem dělala pro syna a snachu z celého srdce, protože se měla vrátit domů porodit. Jako starší žena, která o rekonstrukci nic nevěděla, jsem se opravdu snažila. Ale proč to tak dopadlo? Neměla jsem kde vyjádřit svou bolest. Rozhodla jsem se studovat Fa.

Když se rozrušíme, naše připoutání se snadno projeví. Moje zášť byla jedním z nich. Jako praktikující jsem se neměla na druhé hněvat. Nebyla to snad dobrá příležitost se připoutání zbavit? Bylo to proto, abych rozšířila své srdce. Byla jsem introvertní a připoutání jsem měla velmi hluboko skrytá. Tato situace je odhalila.

Zablokování v krku se trochu zmírnilo, ale zášť se čas od času projevovala. Potlačovala jsem ji, ale nebyla zcela odstraněna. Po několika dnech jsem měla pocit, že mi v krku něco visí, nemohla jsem to vykašlat ani spolknout. Dokonce to překáželo při jídle. Nevěnovala jsem tomu pozornost a dál jsem dělala tři věci. Dívala jsem se do sebe a pokaždé, když jsem našla něco, co nebylo v souladu s Fa, okamžitě jsem to odstranila.

Pokračovala jsem v dívání se do sebe a můj charakter se zlepšoval. Zášť postupně slábla. Snacha se vrátila a porodila. Jednoho dne na mě bezdůvodně křičela. Necítila jsem nic – bylo to, jako by kolem mě lehce prošel vánek.

Mistr viděl, že se můj charakter zlepšil, a odstranil věc, která mi uvízla v krku.

Jednoho rána, když jsem vyprala povlak na peřinu a nesla ho ven usušit, mi náhle něco vletělo do krku. Rychle jsem se otočila a vyplivla to na zem. Na první pohled to vypadalo jako ústa plná krve, ale při bližším zkoumání to byl kus tkáně. Zavolala jsem manžela. Podíval se a odhadl, že to měří asi tři centimetry.

Asi o měsíc později, když jsem večer vařila, mi opět něco vletělo do krku. Rychle jsem sklonila hlavu a něco spadlo na zem. Byl to dvoucentimetrový kus tkáně. Manžel to viděl a řekl: „Je to úžasné! Kdybys na to šla na operaci, nejenže by to stálo hodně peněz, ale bylo by to i velmi bolestivé. Měla bys poděkovat Mistrovi!“

Mistr mi očistil tělo už mnohokrát. Toto jsou jen některé příklady.