(Minghui.org) Existuje staré čínské přísloví: „Laskavá slova zahřejí i v zimním mrazu, zlá slova dokážou člověka ochladit i v letním horku.“ Tato slova mi připomněla kulturní revoluci, která v Číně proběhla před 60 lety.
Slepá nenávist během kulturní revoluce
Nie Yuanzi, tajemnice Filozofické fakulty Pekingské univerzity za KS Číny, vyvěsila v květnu 1966 na univerzitní půdě velkoplošný plakát. Velkými čínskými znaky na něm kritizovala rektora univerzity a některé vysoké funkcionáře. Plakát schválil Mao Ce-tung a stal se symbolem zahájení kulturní revoluce.
Během následujících deseti let se po celé Číně objevily nesčetné podobné plakáty, všechny zaměřené proti nevinným lidem. Mnozí z těch, kteří se stali jejich terčem, po fyzickém a psychickém týrání zemřeli. V roce 1978 vysoký funkcionář KS Číny Ye Jianying přiznal: „Sto milionů lidí [přibližně jedna devítina obyvatel Číny] bylo během kulturní revoluce napadeno a dvacet milionů lidí zemřelo.“
Zkáza, kterou toto období přineslo, byla drtivá. Spisovatel Qin Mu zaznamenal: „Miliony lidí zakusily bídu a strádání, miliony zemřely v utrpení, nespočet rodin bylo rozvráceno, mnoho dětí se proměnilo v násilníky a zločince. Nespočet knih byl spálen, nespočet historických památek zničeno a velké množství uctívaných osobností znesvěceno.“
Další spisovatel, Ba Jin, se k tomuto období rovněž vracel: „Když se dnes ohlížím na to, co jsem já i ostatní během těch deseti let dělal, nedokážu tomu porozumět. Mám pocit, jako bych byl zhypnotizován – stal jsem se tak naivním a pošetilým, že jsem krutost a absurditu považoval za vážnost a správnost,“ napsal v roce 1979.
„Říkám si: ‚Pokud se nevrátím k těmto deseti letům utrpení a nezačnu důkladnou sebereflexí, abych pochopil, co se tehdy stalo, pak se jednoho dne, pokud se okolnosti změní, mohu znovu nechat zhypnotizovat a nepochopitelně se proměnit v jiného člověka. To je děsivé!‘“
Když se šíří nenávist, trpí všichni
Ačkoli Nie jednala podle pokynů KS Číny a plakát vyvěsila, brzy sama sklidila nenávist, kterou zasela. V roce 1969 byla sesazena z funkce a napadena (podobným způsobem, jakým sama napadala ostatní) a následně uvězněna.
Nie nebyla výjimkou. Tisíce lidí byly KS Číny svedeny z cesty natolik, že i rodinní příslušníci proti sobě vystupovali jako nepřátelé. Když lékařka Fang Zhongmou v roce 1970 doma pronesla poznámku zpochybňující Maovu kulturní revoluci, její šestnáctiletý syn Zhang Hongbing ji udal úřadům a požadoval její popravu.
Fang byla skutečně o dva měsíce později popravena. Teprve v roce 1979, tři roky po skončení kulturní revoluce, si Zhang uvědomil, co učinil. „Na tomto světě je mateřská láska největší a lidskost je to nejdůležitější,“ napsal.
Další katastrofa
Stejně jako Zhang i Ba litoval své účasti na chaosu a chtěl založit Muzeum kulturní revoluce, aby se lidé mohli zamyslet nad tím, co se stalo. Říkal, že jen jednáním podle svědomí, bez sobeckých zájmů, lze nalézt pravdu a vyhnout se lžím. „Pouze tím, že se poučíme z lekcí kulturní revoluce, můžeme zabránit další kulturní revoluci,“ vysvětloval.
Jeho přání se však nikdy nenaplnilo a tragédie pokračovaly. O něco více než deset let po skončení kulturní revoluce došlo v roce 1989 k masakru na náměstí Nebeského klidu. Po této události a po nespočtu dalších podobných zkušeností se lidé v Číně vzdali snu o svobodě či demokracii a soustředili se jen na vlastní život. Když o deset let později, v roce 1999, začalo pronásledování Falun Gongu, mnoho Číňanů se znovu podřídilo stranické linii.
Důsledky byly katastrofální. Stejně jako během kulturní revoluce byl počet obětí obrovský. V roce 1999 bylo v Číně přibližně 100 milionů praktikujících a téměř všichni byli během uplynulých 26 let nějakým způsobem diskriminováni. Rozdíl mezi kulturní revolucí a pronásledováním Falun Gongu spočívá v tom, že pronásledování Falun Gongu míří přímo na víru – praktikující se snaží stát lepšími lidmi následováním principů Pravdivost-Soucit-Snášenlivost.
Morální cena, která je za to placena, je nevyčíslitelná. Ačkoli hodnoty, jimiž se Falun Gong řídí, jsou univerzální a hluboce zakořeněné v tradiční čínské kultuře, pod neustálou palbou očerňující propagandy KS Číny se většina obyvatel Číny obrátila proti Falun Gongu a někteří se dokonce aktivně zapojili do jeho potlačování.
To vedlo k tomu, že nespočet praktikujících bylo obtěžováno, zadržováno, vězněno a mučeno kvůli své víře. Někteří byli odsouzeni k nuceným pracím a někteří se dokonce stali oběťmi násilných odběrů orgánů. Když veřejnost postrádá pevný morální základ, může KS Číny snadno podněcovat nenávist – včetně nenávisti u mladé generace. Někteří mladí lidé v Číně říkají: „Nejvíc nenávidím Spojené státy,“ jiní prohlašují: „Chci zabít Japonce.“ Odkud se tato nenávist bere? Když se podíváme na to, co se v Číně odehrálo, její kořeny spočívají ve slepé nenávisti vštěpované KS Číny, která vedla lidi k účasti na kulturní revoluci.
Existuje staré čínské přísloví: „Dobro je odměněno dobrem a zlo přináší zlé následky.“ Když je celý národ naplněn nenávistí a lžemi, trpí všichni. Zhang Xuyou, ředitel okresní hospodářské komise v Qiyangu v provincii Hunan, důsledně následoval politiku pronásledování KS Číny. Osobně nařídil vyrobit velký transparent s hesly očerňujícími Falun Gong a umístit jej u hlavního vchodu do komise. Na oslavu pak odpálil dva koše ohňostrojů.
Podobně jako Nie však i Zhang čelil následkům šíření nenávisti. Krátce poté, co byl transparent vyvěšen, zahynul při dopravní nehodě.
Vlny politických kampaní v Číně představují vážné ponaučení. Jak Ba poukázal, jen tehdy, když se řídíme svědomím, můžeme prospět lidem kolem sebe a zároveň přinést požehnání sami sobě. Následování nenávisti KS Číny může na první pohled přinést krátkodobé výhody, ve skutečnosti je však začátkem noční můry.
Copyright © 1999-2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
