(Minghui.org) Dříve jsem objasňovala pravdu na turistických místech v Sydney, ale v té době nebyl můj stav mysli stabilní. Když jsem narazila na lidi, kteří nechtěli poslouchat, nerozuměli, nebo na mě obraceli oči v sloup a dokonce mě slovně napadali, cítila jsem se hluboce zraněná. Měla jsem chuť stáhnout se a jít domů. Často jsem se potulovala kolem nádraží, rozpolcená mezi návratem domů a pokračováním v hovorech s lidmi o Falun Dafa a pronásledování.

Pokaždé, když jsem se ocitla v takové situaci, vybavilo se mi Fa Mistra:

„Tato událost už přišla do poslední fáze, a já mám velké obavy, ale vy to přesto neberete vážně.“(Učení Fa na Konferenci Fa v New Yorku 2016)

Kdykoli jsem si tato slova připomněla, cítila jsem hlubokou vinu. Věděla jsem, že jsem to nezvládla dobře a že jsem Mistra znepokojila. Zachránit byť jen jednoho člověka znamená zachránit všechny vnímající bytosti v jeho světě. O to víc jsem se styděla. Přesto jsem se stále držela svých připoutání – marnivosti a strachu z ublížení – a nebyla jsem ochotná je pustit.

Není to snad dokonalá příležitost, jak se připoutání zbavit? Věděla jsem, že musím vytrvat.

Mistr řekl:

„Když je těžké to vydržet, zkuste to vydržet. Když vám to připadá nemožné nebo jen těžké, zkuste to a uvidíte, co dokážete.“(Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Se slzami v očích jsem dál stála mezi kolemjdoucími a hledala lidi s předurčeným vztahem k Dafa, se kterými bych mohla mluvit. Neustále jsem si připomínala: „Nesmím plakat. Když mám zarudlé oči, jak mohu objasňovat pravdu?“ Neustále jsem vysílala spravedlivé myšlenky a žádala Mistra o posílení.

Během této doby jsem se zbavila mnoha připoutání. Když jsem myslela na všechny vnímající bytosti čekající na záchranu, věděla jsem, že se musím vzdát připoutání k pohodlí a strachu.

Přesto pro mě bylo stále obtížné lidi oslovovat a přemýšlela jsem, co mám dělat.

Jednoho dne mě osvítila myšlenka: mohla bych využít jedinečné přírodní krásy tohoto místa a pomáhat lidem pořizovat fotografie. Mohla bych jim tak uchovat vzácné vzpomínky na Austrálii a zároveň by pro mě bylo snazší objasňovat pravdu.

Ačkoli jsem neuměla fotit a postrádala jsem sebedůvěru, lidé mi stále říkali, že fotografie jsou velmi povedené. Věděla jsem, že mě tím Mistr povzbuzuje. Jsem za jeho soucit nesmírně vděčná.

Potkala jsem matku s pěti dětmi a zeptala se, zda by chtěli pomoci s fotografováním celé rodiny. Souhlasili, snímky se jim velmi líbily a dokonce mě požádali, abych šla s nimi a fotila dál. Souhlasila jsem.

Povídala jsem si s matkou o běžném životě, užívali jsme si krajinu a pořídili mnoho fotografií. Když přišel čas rozloučení, poděkovali mi za společnost. Poté jsem jim objasnila pravdu o Falun Dafa. Vnímali mou upřímnost a laskavost, pozorně naslouchali a nakonec všichni souhlasili s vystoupením z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací.

Díky soucitnému posílení Mistra a síle Dafa jsem dokázala překonat obtížné období objasňování pravdy. Cítila jsem, jak se v mém vlastním rozměru vytváří spravedlivé energetické pole. V tomto pozitivním poli byly všechny negativní faktory rozpuštěny. Ze studia Fa jsem pochopila, že učedníci Dafa jsou nadějí vnímajících bytostí. Všechny bytosti čekají, až je zachráníme.

Setkala jsem se s mužem, jehož otec byl penzionovaný vysoký úředník. Tento mladý muž znal pravdu o KS Číny a neměl ji rád, ale zpočátku nepřijímal to, o čem jsem mluvila. Zeptal se mě: „Opravdu může vystoupení z KS Číny přivést její pád?“ a zasmál se. Jeho reakce se mě však nedotkla.

Poté mi ukázal videa, v nichž vystupuje proti KS Číny, a básně, které napsal. Vtom přišla jeho matka a řekla mi, že její syn je velmi talentovaný. Napadlo mě, zda lze někoho takového skutečně přesvědčit, aby vystoupil z KS Číny. Okamžitě jsem tuto negativní myšlenku zavrhla a připomněla si, že jsem učednicí Dafa chráněnou Mistrem. Dokud se mnou neodmítne mluvit, jsem odhodlaná mu pomoci.

Byla to příležitost zbavit se připoutání k soutěživosti, netrpělivosti a předvádění se. Musela jsem se naučit naslouchat srdci druhého člověka, chovat se k němu jako k vlastnímu rodinnému příslušníkovi a být trpělivá a uctivá. Nemohla jsem ho přerušovat.

Ocenila jsem to, co dělal, a klidně a trpělivě jsem ho vyslechla, aniž bych se přela. Nakonec jsem řekla: „Děkuji. Vaše videa i poezie jsou vynikající. Vaše maminka měla pravdu, jste skutečně talentovaný.“

Pak jsem se usmála a řekla: „A teď, byl byste ochoten vyslechnout pár slov ode mě?“ Souhlasil, a tak jsem mu vysvětlila význam a důvody vystoupení z KS Číny a fakta o Falun Dafa. Nakonec souhlasil s vystoupením a upřímně mi poděkoval.

Řekla jsem mu: „Opravdu byste měl poděkovat Mistrovi Li. Až se vyhnete velké katastrofě, skutečně pochopíte, že Falun Dafa je tu proto, aby zachraňoval lidi.“

Během let objasňování pravdy jsem potkala mnoho různých lidí. Poté, co slyšeli fakta o Dafa, souhlasili s vystoupením z KS Číny a jejích přidružených organizací. Byli mezi nimi studenti, mladí lidé i senioři, křesťané, státní úředníci, a dokonce i buddhistické jeptišky z chrámů.

Někteří lidé z Číny po rozhovoru se mnou dokonce přivedli své děti a požádali mě, abych jim řekla pravdu o Dafa. Pochopila jsem, že je to Mistrův soucit, který dává vnímajícím bytostem poslední příležitost ke spáse.