Odstraňování lhostejnosti a kultivace soucitu – pochopení získaná při propagaci Shen Yun

(Minghui.org) Mistr mě v posledních letech během kultivace opakovaně osvítil a v mysli se mi objevovaly určité pasáže z jeho učení. Možná je to tím, že jsem si zapamatoval více Fa, a tento způsob osvícení se tak stal zřetelnějším.

Jednoho dne při cvičeních se mi náhle vybavila věta z Mistrovy přednášky ve čtvrté kapitole knihy Zhuan Falun:

„To, jestli se můžete nebo nemů­žete kultivovat, zcela závisí na tom, zda dokážete vydržet, vzdát se určitých věcí a trpět.“

V tu chvíli jsem si však nedokázal vybavit slovo „vzdát se“, přestože jsem si tuto větu zapamatoval.

Když jsem cvičení dokončil, rychle jsem sáhl po knize a uviděl tam slovo „vzdát se“. Srdce se mi pohnulo… Připomínal mi Mistr, že nevynakládám dostatek úsilí? Nedělám při propagaci Shen Yun dost? Možná jsem ve srovnání s mnoha dalšími praktikujícími skutečně udělal málo – i když jsem se snažil pracovat co nejlépe v rámci času, který jsem měl k dispozici!

Například během týdenní přestávky na Den díkůvzdání, která zahrnovala dva víkendy a celkem devět dní, jsem nevynechal propagaci Shen Yun ani jediný den. Nebyl ale můj přístup příliš omezený (kvůli časovým možnostem jsem se soustředil hlavně na vylepování plakátů)? V té chvíli jsem plně nechápal, co mi Mistr naznačuje. Událost, která se odehrála následující víkend, mi však Mistrovo vedení skutečně objasnila.

V sobotu jsem šel na rušnou ulici vylepovat plakáty a ke konci jsem dorazil k zubní ordinaci. Došly mi kalendáře a měl jsem už jen plakáty a letáky. Věděl jsem, že kalendáře jsou pro ordinace vhodné, protože se dají používat po celý rok. Zaváhal jsem – mám jít dovnitř s tím, co mám, nebo se vrátit k autu pro kalendář? Zabralo by to deset minut a byla to jediná ordinace v okolí.

Když jsem zvažoval tu námahu, vzpomněl jsem si na Mistrovu radu z toho dne – na „vzdát se“. Když je to pro dobro druhých, proč váhat? Rozhodl jsem se tedy vrátit k autu.

Když jsem vešel do ordinace, lékař byl zrovna u recepce, což je neobvyklé, protože obvykle bývá vzadu. Laskavě se zeptal, zda něco potřebuji. Vysvětlil jsem mu, že přináším kalendář Shen Yun, který mohou používat po celý rok.

Řekl: „Aha, reklamy na Shen Yun vídám často, ale co vlastně znamenají ta slova ‚Shen Yun‘?“ Bylo to poprvé, kdy mi někdo položil tuto otázku. Okamžitě jsem si vzpomněl na to, co zaznívá během představení Shen Yun – že „Shen Yun“ znamená krásu božských bytostí tančících na jevišti. Tak jsem mu to řekl.

Ve chvíli, kdy jsem vyslovil slovo „krása“, udělal přehnaný výraz a zvolal: „Ach, krása!“ Rychle jsem dodal: „…božských bytostí tančících.“ Jakmile jsem ta slova dořekl, jeho výraz se změnil – z lehkovážného na vážný a uctivý. Byl jsem hluboce dojat. Tato jednoduchá věta, kterou při představení často slýcháme, v sobě nese tak hlubokou sílu.

Poté, co převzal kalendář Shen Yun a letáky, si hned všiml horního řádku: „Čína před komunismem“. Zmínil se, že právě čte knihu o Kulturní revoluci, kde se popisuje, jak tehdy dokonce děti udávaly své rodiče. Potvrdil jsem mu, že to byla pravda – rodiny, manželé, učitelé i studenti se obraceli jeden proti druhému, i když to často nebyla jejich skutečná vůle, ale důsledek silného vlivu Komunistické strany Číny.

Poznamenal, jak je to děsivé, a dodal, že je štěstí, že Amerika není komunistická. Připomněl jsem mu, že KS Číny dnes páchá škodlivé činy i ve Spojených státech. Pozorně poslouchal. Shodou okolností jsem měl v tašce několik letáků o nadnárodní represi KS Číny, a tak jsem je předal jemu i dvěma zaměstnancům na recepci. Po přečtení letáku mi lékař řekl: „Tomu, co říkáte, úplně věřím.“ Odpověděl jsem: „To proto, že jste laskavý člověk,“ což ho potěšilo. Samozřejmě jsem mu i jeho kolegům připomněl možnost zakoupit vstupenky na Shen Yun. Rozloučili jsme se v příjemné atmosféře.

Když jsem ordinaci opustil, okamžitě jsem si uvědomil, že důvodem, proč jsem měl dnes takovou příležitost objasnit lékaři pravdu, byla myšlenka „být ochoten udělat pro všechny lidi o něco víc“. Kdybych byl vešel jen s letákem a bez této myšlenky, lékař by u recepce nebyl a nic z toho by se nestalo.

Touto zkušeností mi Mistr ukázal, že i když se můj charakter zlepší třeba jen o málo a mám více soucitu, účinek zachraňování lidí je jiný. Naopak, i když udělám hodně věcí, výsledek nemusí být výrazný. Proto jsem si uvědomil, že při propagaci Shen Yun nejde jen o samotné jednání, ale o skutečnou starost o blaho druhých – tedy o soucit.

V čem jsem dříve zaostával? Když jsem se pečlivě díval do sebe, uvědomil jsem si, že moje nastavení mysli při práci na Shen Yun často vycházelo ze smyslu pro povinnost – z pocitu, že jako učedník Dafa bych to měl nebo musel dělat, protože je to Mistrovo přání. Nevyvěralo to z opravdového vážení si života ani ze skutečného soucitu, ani z plně vědomé ochoty nést břemena a přinášet oběti pro všechny bytosti.

Dlouho jsem věděl, že „dělat věci“ a „kultivovat se“ není totéž. Teprve nyní jasně chápu, že dělat mnoho věcí pro záchranu lidí a mít silnou touhu zachraňovat vnímající bytosti také není totéž. Samozřejmě, kultivující s hlubokou touhou zachraňovat vnímající bytosti bude jistě dělat mnoho věcí pro jejich záchranu, ale opačně to nutně neplatí.

Co mi tedy bránilo stát se skutečně tím, kdo je celým srdcem ochotným udělat víc pro všechny bytosti? Zjistil jsem, že je to hluboce zakořeněný nedostatek ohledu na druhé bytosti. Někdy se projevoval jako lhostejnost a dokonce jsem si mylně myslel, že je to známka dobré kultivace. Ve skutečnosti je to však apatie – vědět, že životy jsou ničeny, a přesto necítit naléhavost ani pohnutí. To stále vychází ze sebestředné povahy starého vesmíru.

Když se ohlédnu za cestou, kterou jsem prošel, cítím stud. Ačkoli se každý rok snažím propagovat Shen Yun, moje nepozorovaná lhostejnost mě připravila o nesčetné příležitosti k objasňování pravdy. Někdy jsem si dokonce říkal, že většina majitelů obchodů během pracovní doby stejně nebývá na místě, lékaři nebývají u recepce a k hlavní společnosti se stejně nedostanu!

Kdybych však skutečně nesl pole soucitných a spravedlivých myšlenek, možná by se ten předurčený majitel obchodu nebo lékař objevil – stejně jako v uvedeném příkladu. Setkal jsem se také s mnoha lidmi, kteří vyjádřili zájem vidět Shen Yun, ale já jsem jim pouze připomněl, aby si brzy koupili vstupenky, a nikdy mě nenapadlo se později vrátit a navázat. Nezáleželo mi na tom natolik, abych o těchto věcech uvažoval.

Jasně však vím, že tato lhostejnost nepatří k nesobecké povaze učedníků Dafa, protože naše životní podstata byla Mistrem obnovena. Nový vesmír od nás vyžaduje, abychom se stali životy plně oddanými druhým.

Proto tuto lhostejnost rozhodně nemůžeme uznat a musíme ji odmítnout. Jakmile se tyto myšlenky objevily, zaznělo mi v mysli další Mistrovo učení:

„A tak Stvořitel nyní vesmír nanovo utváří
To z lásky ke všem vnímajícím bytostem“
(Selhat nesmíte. Hong Yin VI)

Ano, bytosti, které Mistr miluje – ty musíme milovat i my! Nemůžeme být lhostejní! Mistrova láska je samozřejmě soucit.

Sdílením této osobní zkušenosti doufám, že při snaze propagovat Shen Yun budeme zároveň věnovat pozornost svému nastavení mysli při dělání věcí a budeme kultivovat více soucitu. Jen tak můžeme přivést více lidí do divadel na Shen Yun. Mistr nás jistě osvětlí v oblastech, kde se potřebujeme zlepšit.