(Minghui.org) Jsem nová praktikující, která získala Fa v roce 2024. Ráda bych se s vámi podělila o své dosavadní kultivační zkušenosti.

Očištění těla i mysli

Falun Dafa jsem nezačala praktikovat kvůli léčení nemocí, přestože jsem měla některé dlouhodobé menší zdravotní potíže, jako jsou migrény, rýma, senná rýma a bradykardie. Tyto příznaky po zahájení praktikování Falun Dafa zmizely.

Ještě pozoruhodnější bylo, že po praktikování Dafa zmizela i má lehká obrna obličeje, která se u mě objevila po používání kosmetického přístroje. Před několika lety byl velmi populární kosmetický přístroj Zeus. Jeden jsem si koupila, ale po určité době používání jsem si všimla, že mi samovolně cuká levý spánek a koutek oka, a to i tehdy, když jsem přístroj nepoužívala. Každý záchvat trval několik až desítky sekund. Zpočátku jsem tomu nepřikládala velkou váhu. Ani po roce od ukončení používání přístroje se však stav nezlepšil, ba naopak se zhoršil. Po bližším zkoumání jsem zjistila, že trpím lehkou obrnou obličeje. V té době jsem již začala praktikovat Falun Dafa. Přestože jsem se nesnažila svůj stav léčit, tato obrna obličeje zmizela, aniž bych si toho všimla. Uvědomila jsem si to až při psaní tohoto článku.

Před získáním Fa jsem si velmi zakládala na svém vzhledu, zejména na obličeji, který s věkem začal ochabovat. Po zahájení praktikování Falun Dafa jsem však postupně přestala svému vzhledu věnovat pozornost. Někdy jsem po umytí obličeje zapomněla použít kosmetiku, jindy jsem vynechala pleťovou masku, protože bylo lepší věnovat čas studiu Fa. Po nějaké době jsem si všimla, že můj obličej je plnější, jako bych se vrátila do svých dvaceti let – a dokonce vypadal ještě lépe. Jednoho dne mi jedna spolupraktikující řekla: „Mám pocit, že máš plnější obličej. Vypadáš lépe než dřív.“ Odpověděla jsem: „Ano, dříve mi kvůli úbytku kolagenu propadly tváře i nos, ale teď jsou zase plné.“

Mistr řekl:

„Abych trošku zažertoval, mladé ženy vždy rády používají líčidla na tváře a chtějí mít krásnější a lepší pleť. Řekl bych, že když budete opravdu praktikovat kultivaci povahy a dlouhého života, docílíte toho přirozenou cestou a mohu zaručit, že líčidla nebudete potřebovat.“(Přednáška pátá, Zhuan Falun)

Mohu osobně potvrdit, že je to pravda. Zkrášlující účinky kultivace Dafa jsou skutečně pozoruhodné – a výrazně převyšují jakékoli běžné metody využívající radiofrekvenci či jiné technologie.

Dříve jsem trpěla silnou sennou rýmou. Zatímco jiní mívají svědění očí a kýchání, já jsem trpěla prudkými bolestmi hlavy, které byly tak silné, že jsem se sotva mohla hýbat. Letos na jaře si můj manžel bral zbylé bylinné léky na svou sennou rýmu, když se mě najednou zeptal: „Ty nemáš také sennou rýmu?“ Odpověděla jsem: „Ano, ale copak jsem ti neříkala, že jsem ji už dvě jara po sobě neměla od té doby, co praktikuji Falun Dafa? Ty léky, které teď bereš, jsou vlastně moje zbytky.“

Manžel praktikování Falun Dafa nepodporoval a odmítal věřit tomu, co jsem o této praxi říkala. Když však čelil přímým důkazům, že přínosy praktikování Dafa skutečně existují, zůstal potichu.

Změny u syna a dcery

Můj syn byl velmi obtížné dítě na výchovu a často plakal až do hysterických stavů. Ani laskavé domlouvání, ani přísné tresty neměly žádný účinek. Jeho otec se snažil jeho pláč zastavit káráním a bitím, což vedlo k tomu, že doma panoval každý den chaos.

Poté, co jsem získala Fa, jsem při výchově syna začala uplatňovat zásady Pravdivost-Soucit-Snášenlivost a on se stal nesmírně snadno zvládnutelným. Jeho otec se zpočátku stavěl proti mému rozhodnutí kultivovat se a ještě více nesouhlasil s tím, aby se mnou kultivovaly i děti. Jak jsem se však sama kultivovala a on viděl, jak mě tato praxe mění k lepšímu, začal nad tím postupně přivírat oči. Začala jsem syna učit recitovat básně z Hong Yin a při řešení životních situací jsem mu vysvětlovala Mistrova učení. Všimla jsem si, že jeho otec přitom také pozorně naslouchá.

Můj syn je Falun Dafa naprosto okouzlen. Dnes, kdykoli jeho otec pracuje nahoře, pouští syn dole na malém reproduktoru Mistrovy přednášky a hudbu Dafa. Dokonce si pouští hudbu k cvičením při psaní domácích úkolů nebo při hraní. Řekl mi: „Mám rád všechno, co souvisí s Dafa. Až vyrostu, neožením se. Všechny peníze budu utrácet za knihy Dafa.“

Syn pevně věří v Mistra a Fa. Jednoho dne jsem upadla a zpočátku jsem si na Dafa vůbec nevzpomněla. Teprve když jsem vstala a uvědomila si, že nemohu hýbat rukou, začala jsem si dělat starosti, zda budu moci další den dělat cvičení. V tom okamžiku mi v kostech zapraskalo a rukou jsem opět mohla hýbat. Když se o tom syn dozvěděl, byl velmi překvapený: „Ty sis nevzpomněla? Já na Dafa nikdy nezapomenu, ani když si hraju. Dokonce i ve snu recituji: ,Falun Dafa je dobrý!‘“ Zastyděla jsem se, že ani nejsem na úrovni tohoto malého praktikujícího. Často mi vypráví, jak se při styku s kamarády řídí Dafa, a stále více projevuje vystupování učedníka Dafa.

Ve srovnání se synem byla moje dcera snadná na výchovu a poslušná. Poté, co se však vyřešily synovy potíže, začala jsem si u dcery všímat zvlášť výrazných problémů. Například u ní byla velmi silná závist vůči ostatním. Toto lidské chování bylo natolik obtížné odstranit, že mi téměř rok trvalo, než se začala zlepšovat. Jak její závist slábla, stával se její vzhled stále krásnějším. Vzhled člověka skutečně odráží jeho vnitřní stav!

Dcera si velmi zakládá na názoru svého otce, a proto jí jeho odpor k praktikování Falun Dafa způsobil mnoho smutku. Jednou mi řekla: „Mami, přála bych si, aby byl i táta učedníkem Dafa.“ Ve skutečnosti se její otec již hodně změnil oproti svému původnímu silnému odporu vůči Falun Dafa. Řekla jsem dceři: „Táta je obyčejný člověk. Obyčejní lidé si cení hmatatelných přínosů. Když mu my tři ukážeme, že praktikování Dafa mu může přinést prospěch, začne praktikovat i on!“

Spolupráce s ostatními praktikujícími při objasňování pravdy

Během uplynulých několika měsíců objasňování pravdy jsem si uvědomila, že Číňané jsou velmi snadno vystrašeni. Nejsou ochotni věřit v laskavost praktikujících Dafa a často na nás reagují obranářsky, s despektem nebo strachem. V poslední době, když se účastním aktivit objasňování pravdy, je nejprve povzbuzuji, aby se sami podívali na informační panely, aby pochopili, co děláme. Poté k nim přistoupím a pokusím se říct několik slov. Pokud se zdají váhaví, ustoupím a dám jim čas, aby se uklidnili a zamysleli. Někdy se naskytne příležitost se vrátit a vše podrobně vysvětlit, jindy do rozhovoru vstoupí další praktikující a pokračují ve vysvětlování. A někdy tito lidé odejdou, aniž by nám dali další příležitost cokoliv vysvětlit. Většina lidí nepochopí pravdu po jediném setkání. Je zapotřebí více kol kontaktu, kdy lidé postupně přijímají informace od různých praktikujících, než nakonec pochopí natolik, aby vystoupili z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací. Objasňování pravdy není jednorázová záležitost a vystoupení jednoho člověka je výsledkem vytrvalé spolupráce mnoha učedníků Dafa.

Naše stálé místo objasňování pravdy v Akihabaře se nachází před obchodem Chow Tai Fook, kam každý den přijíždí mnoho autobusů s turisty z Číny.

Vzpomínám si na jednu příležitost, kdy jsme pravdu objasňovaly pouze já a jedna další praktikující. Ten den jsme narazily na velké množství turistů: velká skupina stála u vchodu do obchodu a ještě více lidí sedělo na lavičkách naproti. Někteří dokonce stáli v průchodu. Už při pohledu na ten dav se mi zatočila hlava, a tak jsem zvedla svůj transparent s objasňováním pravdy a rozhlédla se kolem. Všimla jsem si mladší spolupraktikující, která držela svůj transparent a hovořila s několika lidmi. Okamžitě jsem k ní přistoupila, začala vysílat spravedlivé myšlenky a zvedla svůj vlastní transparent. Jak její hlas sílil, dříve hlučný dav se ztišil a všichni začali pozorně naslouchat. Když hovořila o dobrotě Falun Gongu, otevřela jsem výtisk Minghui Weekly a ukázala davu popis americké vlajky vlající nad Kapitolem USA na počest pana Li Hongzhiho. Když mluvila o státem schváleném násilném odebírání orgánů praktikujícím Falun Gongu, otevřela jsem výtisk Epoch Times na článku o Xi Jinpingovi, ruském prezidentovi Putinovi a severokorejském vůdci Kim Čong-unovi, kteří diskutovali o transplantacích orgánů během vojenské přehlídky na náměstí Nebeského klidu 3. září 2025. Obvykle všechny výtisky Epoch Times rozdám v Uenu a do Akihabary přicházím s prázdnýma rukama, ale ten den jsem u sebe náhodou jeden výtisk měla, což považuji za předem uspořádané.

Lidé stojící před obchodem pozorně poslouchali a dokonce si pečlivě prohlíželi články, které jsem jim ukazovala. Když tato spolupraktikující začala jevit známky únavy, rychle jsem převzala slovo. Po chvíli se zotavila a znovu začala hovořit. Otočila jsem se a začala ukazovat své panely a noviny řadě lidí sedících na lavičce za mnou. V té chvíli jsem cítila, že většina z nich pravdu již pochopila. Pokud by však první člověk, ke kterému jsem přistoupila, odmítl vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací, vytvořilo by to psychickou bariéru pro ostatní. Navíc se blížil čas příjezdu jejich autobusu. Rychle jsem přišla s řešením a řekla jim, aby napsali svá jména na papírky nebo bankovky, případně aby praktikující Falun Gongu kontaktovali soukromě a vystoupili později. Jakmile jsem domluvila, jejich průvodce je odvedl pryč. Se spolupraktikující jsme si vyměnily úsměvy. Obě jsme cítily, že jsme dosáhly velmi dobrého výsledku, a zdálo se, že celá skupina pochopila to, co jsme jim sdělily.

Radostné zachraňování vnímajících bytostí

Když je na místě objasňování pravdy dostatek spolupraktikujících, odcházím na jiné místo v Uenu rozdávat materiály. Ueno navštěvuje mnoho turistů z celého světa, proto mám u sebe různé druhy materiálů, mimo jiné knihy Falun Dafa v japonštině a angličtině, Epoch Times v japonštině a čínštině, japonské letáky Gan Jing World, čínské vydání Minghui Weekly a čínské brožury „Přeji Vám klid“. Během několika vteřin musím vybrat nejvhodnější materiál pro člověka, se kterým jsem v kontaktu, a podat mu jej. Moje obvyklé místo rozdávání bylo na rušné křižovatce, kde se lidé pohybovali ze všech směrů a panoval tam mírný chaos. Bylo prakticky nemožné se při rozdávání pohybovat sem a tam, a tak jsem vyslala spravedlivou myšlenku: „Kéž ke mně přijdou ti, kdo mají být zachráněni, aby si vzali materiály.“

Jednoho dne jsem při rozdávání materiálů náhle pocítila hluboký mateřský soucit, když jsem pozorovala lidi procházející kolem. Bez ohledu na jejich věk, rysy obličeje nebo barvu pleti mi připadali jako děti. Mé srdce bylo naplněno radostí a při rozdávání materiálů jsem cítila povznesení. Někteří lidé dokonce trpělivě čekali, až jim materiály podám, jako děti dychtivě čekající na sladkosti. Dokonce i japonské materiály Falun Gongu, které obvykle nebývají příliš žádané, se ten den dobře rozdávaly.

Někdy se stane, že i přes množství kolemjdoucích si nikdo materiály nevezme. Když si uvědomím, že zlo působí rušení, začnu vysílat spravedlivé myšlenky k jeho odstranění. Někdy vnímám spravedlivé myšlenky jako meč, který pevně přibije zlo na místě a znemožní mu pohyb. Jindy působí jako velká síť nebo průhledný štít, který neustále očišťuje mé okolí. Po určité době vysílání spravedlivých myšlenek lidé opět začnou materiály přijímat.

Pokaždé, když rozdávám materiály, si připomínám Mistrova slova:

„Dokonce když ve svém denním životě projdete okolo někoho tak rychle, že nemáte příležitost s ním mluvit, i tak byste mu měli zanechat váš soucit a laskavost.“(„Vyučování Fa na konferenci Dafa v Atlantě 2003,“ Učení Fa na konferencích IV)

Bez ohledu na to, zda lidé naše materiály přijmou, nebo ne, je vždy rozdávám s úsměvem. Právě to přimělo některé zpočátku váhavé lidi, aby se nakonec vrátili a leták si přece jen vzali.

Jednou jeden člověk, který se zdál mít určité porozumění Dafa, odmítl materiály, které jsem mu nabízela. S úsměvem jsem ho sledovala, jak odchází, když se náhle otočil a s překvapeným výrazem se zadíval na mou usměvavou tvář. V tu chvíli mě zaujal někdo jiný, kdo šel kolem, a rychle jsem se otočila, abych mu podala materiály. Po chvíli se ten první člověk vrátil, vzal si ode mě anglický leták a poté se zeptal, zda mám u sebe Zhuan Falun. Když jsem mu řekla, kde jej může zdarma najít a číst online, radostně odešel.

Setkávám se také s Číňany žijícími v Japonsku. Zpočátku jsou vůči Falun Gongu opatrní a materiály odmítají. Když se s nimi však přiblížím a povídám si s nimi jako s běžnými přáteli, rádi si výtisk vezmou a přečtou.

Přestože jsem neměla oficiální povolení rozdávat materiály v Uenu, neměla jsem z místní policie strach. Často kolem mě prošli čtyři nebo pět policistů za sebou a tiše pokračovali dál, jako bych tam vůbec nebyla. V Uenu se pohybovali i policisté v civilu, ale obvykle mě jeden či dva chvíli pozorovali a poté beze slova odešli. Pravděpodobně věděli, co dělám, ale protože jsem nikoho neobtěžovala, nevyzvali mě k odchodu.

Bez ohledu na původ či povolání se budu snažit zachránit každého člověka, protože nás k tomu Mistr vede.

Závěrečné poznámky

Po získání Fa jsem si uvědomila, že kultivace je nepřetržitý proces, který vyžaduje neustálé úsilí po celý život. Kromě objasňování pravdy, dělání cvičení a studia Fa lze za kultivaci považovat každý náš čin, každou mezilidskou interakci, a dokonce i naše sny.

Během letních prázdnin jsem zůstala doma a více než měsíc se starala o děti. Nemohla jsem chodit ven objasňovat pravdu, přesto jsem zjistila, že pravdu objasňuji ve snech – někdy dokonce jasněji než v bdělém stavu. Dokonce jsem si pamatovala přezdívky, které jsem dávala těm, kteří souhlasili s vystoupením z KS Číny.

V mém posledním snu jsem stála u autobusu poblíž pláže. Objasňovala jsem pravdu lidem čekajícím na nástup, když se mi v mysli objevila myšlenka „nemluvit“. Přesto se má ústa dál pohybovala, ale nikdo z KS Číny nevystoupil. Když autobus odjel a pláž zůstala prázdná, pocítila jsem lehkou ztrátu. Uvědomila jsem si, že je to sen, klidně jsem se posadila k meditaci a okamžitě jsem pochopila, že mě Mistr osvěcuje: nemám se připoutávat k výsledkům, mám prostě mluvit. Příležitosti jsou omezené, a až bude skutečně konec, budu to já, kdo bude litovat.

Někdy jsem cítila neochotu mluvit, ale povzbuzovala jsem se, abych začala alespoň slovem „ahoj“. Jakmile jednou řeknu „ahoj“, nemohu už mlčet.

Nesleduji počet lidí, které jsem přesvědčila k vystoupení z KS Číny. Místo toho se soustředím na to, abych při objasňování pravdy odvedla to nejlepší, co mohu. Vyvažuji práci a rodinné povinnosti běžné společnosti a ve svém volném čase zachraňuji lidi. Někdy mám pocit, že Mistr dává příležitosti a obětuje se, aby pomohl učedníkům, jako jsem já, kteří chtějí kultivovat, ale zatím neudělali dost. Cítím velkou naléhavost, protože jsem začala pozdě, a proto se musím ze všech sil snažit dohnat zpoždění!

Vzpomínám si na jednu nezapomenutelnou zkušenost, když jsem se chystala na velké společné studium Fa. Celý den jsem spěchala, abych dokončila práci, zvládla domácí práce, pomohla dětem s úkoly, uvařila večeři a vše připravila, než jsem měla odejít z domu. Právě když jsem se chystala vyrazit, moje dcera náhle začala plakat a musela jsem ji utěšit. Odešla jsem později, než jsem plánovala, a nestihla jsem tramvaj, kterou jsem měla jet. Ten den byl vítr tak silný, že jsem měla pocit, jako by mi strhával pokožku z hlavy a hrozil, že mi vyvrátí krk. Každý krok byl obtížný, ale bojovala jsem dál až na nástupiště. Dorazila jsem právě včas, abych nastoupila do tramvaje, a zjistila jsem, že je v ní mnoho volných míst. Ukázalo se, že kvůli silnému větru měly všechny tramvaje zpoždění a ta, do které jsem nastoupila, měla původně odjet mnohem dříve. Byla jsem domluvena, že pojedu na studium Fa s jednou spolupraktikující. Shodou okolností jsem ji potkala právě v této tramvaji. Posadily jsme se a ona se se mnou podělila o různé překážky, které ten den zažila. Obě jsme si uvědomily obtížnost kultivace. Kultivace vyžaduje neustálou píli a vytrvalé úsilí po celý život. I když se zdá, že už není naděje, člověk se nesmí vzdát, protože neví, co jej čeká až do poslední fáze. Dokud však věříme v Mistra a Fa, Mistr nám jistě přinese nečekaná požehnání.

Často si připomínám, že kultivace je podobná této zkušenosti. Můj boj s ranním vstáváním na cvičení, touha dát si pauzu od objasňování pravdy, zápas mezi spravedlivými a démonickými myšlenkami, neustálá snaha soustředit se při studiu Fa – to vše jsou kroky vpřed proti silnému větru. Člověk by však měl tyto překážky odložit stranou a prostě dál kráčet po této cestě ke slávě.