(Minghui.org) Někteří lidé věří, že po našem posledním výdechu již nic neexistuje. Lidé s náboženským přesvědčením však tento názor sdílet nemusejí. S výjimkou těch, kteří spáchali neodpustitelné zločiny, duše člověka nezaniká. Prochází opakovanými reinkarnacemi v šesti říších a čeká na možnost znovu se narodit jako člověk, aby se mohla setkat se spravedlivou Dharmou. To je jediná příležitost k vykoupení – k vystoupení z koloběhu znovuzrození a návratu tam, kde byla původně stvořena, do svého nebeského domova.
V románu z dynastie Ming Cesta na západ říká mnich Tang Sanzang: „Je těžké narodit se jako člověk, těžké narodit se na Východě a těžké setkat se se spravedlivou Dharmou. Setkat se se všemi třemi je to největší štěstí.“ Pouze bytost v lidském těle, která praktikuje spravedlivou Dharmu, může opustit hořký koloběh samsáry – smrti následované znovuzrozením. Může trvat tisíce let, než se bytost znovu narodí jako člověk na místě, kde se spravedlivá Dharma vyučuje. Když se tak stane, je považována za mimořádně šťastnou. Jinak by totiž během života s velkou pravděpodobností páchala špatné skutky a hromadila karmu. Po smrti pak její duše opustí tělo a projde trestem v pekle, než se znovu narodí v některé ze šesti říší – a lidského zrození se nemusí dočkat po velmi dlouhou dobu.
Lidé, kteří spáchají neodpustitelné zločiny – například mučení či zabíjení lidí víry nebo odebírání jejich orgánů za účelem zisku – neprocházejí osmnácti úrovněmi pekla a nereinkarnují se. Po smrti vstupují do pekla Avici. Peklo Avici existuje odděleně od osmnácti úrovní pekla a duše zde trpí věčně, bez jakéhokoli polevení, dokud se zcela nerozloží. Podrobné popisy pekla Avici uvádějí písma Sútra Kšitigarbhy a Písmo o osmnácti peklech.
Nejstarší zmínky o osmnácti úrovních pekla pocházejí z buddhistických klasických děl, jako jsou Yogacarabhumi Šástra a Tripitaka. Vládne jim Yamaradža, král pekla, a každou úroveň spravuje jeden z jeho osmnácti soudců. Jednotlivé úrovně se liší délkou i způsobem utrpení, které ukládají. Doba, na niž soudci „odsuzují“ duši, je po přepočtu na pozemské roky astronomická.
Následující přehled shrnuje, jaké zlé skutky vedou k jednotlivým trestům v osmnácti úrovních pekla. Doufáme, že jakmile si lidé vytvoří alespoň základní představu, budou se aktivně vyhýbat páchání zla, zachovávat laskavost a místo toho pěstovat ctnost.
První úroveň: Peklo vytrhávání jazyka
Do této úrovně jsou posíláni ti, kteří svými slovy ubližují druhým. Patří sem také lhaní za účelem osobního prospěchu či dosažení vlastních cílů, prodej nekvalitního zboží prostřednictvím klamavé reklamy nebo dávání prázdných slibů s cílem udržet si politickou moc.
Tato úroveň zahrnuje rovněž ty, kteří úmyslně pomlouvají nebo šíří nepravdivé zprávy o druhých, aby jim způsobili utrpení nebo poškodili jejich pověst; ty, kteří používají urážlivý či vulgární jazyk k ponižování druhých nebo k narušení jejich sebeúcty; i ty, kteří šířením lží a drbů vyvolávají konflikty a spory mezi rodinami či spolupracovníky.
Duchové násilím otevřou ústa provinilce, kleštěmi uchopí jeho jazyk a pomalu jej vytáhnou, dokud není zcela vytržen. Jazyk však znovu doroste, aby mohl být opakovaně vytrháván, a utrpení tak neustává.
Jeden den v Pekle vytrhávání jazyka odpovídá 3 750 letům na Zemi. Provinilci zde musí strávit 10 000 let, což odpovídá 13,5 miliardám pozemských let.
Druhá úroveň: Peklo nůžek
Ten, kdo rozvrátí cizí manželství nebo nutí vdovu, která zůstává věrná svému zesnulému manželovi, aby se znovu vdala či navázala nový vztah, je po smrti odsouzen do Pekla nůžek, kde mu jsou opakovaně usekávány prsty.
V románu Příběhy od řeky (Outlaws of the Marsh) neměla vdaná kráska Pan Jinlian původně v úmyslu svádět bohatého obchodníka Ximena Qinga. Její sousedka Wang Po ji však k tomu naváděla a později jí dokonce dala jed, aby Pan zabila svého manžela. V okamžiku, kdy Wang Po zosnovala tento zlý plán, na ni již čekalo Peklo nůžek.
Jeden den v Pekle nůžek odpovídá 7 500 letům na Zemi. Provinilci zde musí strávit 20 000 let, což představuje 54 miliard pozemských let.
Třetí úroveň: Peklo železných stromů
Lidé, kteří rozsévají svár mezi členy rodiny, jsou po smrti uvrženi do této úrovně. Peklo je plné stromů, jejichž větve jsou ostré jako nože. Provinilci jsou nuceni šplhat po stromech, přičemž jim větve probodávají záda, až nakonec zůstávají viset na jejich kmenech.
Po odpykání trestu v této úrovni vstupují do Pekla zrcadel zločinů a následně do Pekla parních kotlů.
Jeden den v Pekle železných stromů odpovídá 15 000 letům na Zemi. Provinilci zde musí strávit 40 000 let, což odpovídá 216 miliardám pozemských let.
Čtvrtá úroveň: Peklo zrcadel zločinů
Ten, kdo zatajoval své zločiny, uplácel úřady, aby se vyhnul trestu, nebo se skrýval před zákonem jako uprchlík, je po smrti poslán do Pekla zrcadel zločinů. Zde je mu znovu a znovu ukazováno vše zlo, kterého se dopustil.
Po odpykání trestu v této úrovni je odeslán do dalších pekel, jež odpovídají povaze jeho provinění.
Jeden den v Pekle zrcadel zločinů odpovídá 30 000 letům na Zemi. Provinilci zde musí strávit 80 000 let, což se rovná 432 miliardám pozemských let.
Pátá úroveň: Peklo parních kotlů
Ti, kteří rádi pomlouvají každodenní záležitosti, šíří fámy nebo falešně obviňují a očerňují druhé, jsou po smrti uvrženi do Pekla parních kotlů. Zde jsou bez přestání vystavováni spalující páře a poté posíláni do Pekla vytrhávání jazyka.
Jeden den v Pekle parních kotlů odpovídá 60 000 letům na Zemi. Provinilci zde musí strávit 160 000 let, což představuje 864 miliard pozemských let.
Šestá úroveň: Peklo měděných sloupů
Ti, kteří páchají žhářství s cílem zničit důkazy, mstí se nebo zabíjejí jiné, vstupují po smrti do Pekla měděných sloupů. Duchové je svléknou donaha a připoutají k dutému měděnému sloupu o šířce jednoho metru a výšce dvou metrů. Sloup je naplněn žhavým uhlím, které jej udržuje rozpálený do ruda.
Jeden den v Pekle měděných sloupů odpovídá 120 000 letům na Zemi. Viníci musí v této úrovni setrvat 320 000 let, což odpovídá 1,728 bilionu let pozemského času.
Sedmá úroveň: Peklo hory nožů
Lidé, kteří se dopustili rouhání nebo vzali život, jsou uvrženi do Pekla hory nožů. Jsou svlečeni donaha a nuceni vystupovat na horu, z níž vyčnívají dlouhé, ostré čepele.
Cesta vzhůru je děsivá: každý krok je provázen nesnesitelnou bolestí a rozdrásaným tělem. Pokud viník z hory spadne, je rozřezán na kusy.
Na této úrovni stráví 640 000 let, což odpovídá 3,456 bilionů let na Zemi, a zakouší nepřetržité, kruté utrpení.
Osmá úroveň: Peklo ledové hory
Žena, která zavraždí svého manžela, dopustí se cizoložství nebo úmyslně potratí, je po smrti svlečena a uvržena do Pekla ledové hory. Stejně tak zde jsou trestáni ti, kdo propadli hazardu, chovají se neuctivě ke svým rodičům nebo jsou nelaskaví a nespravedliví.
Na této úrovni setrvají 1,28 milionu let, což odpovídá 6,912 bilionů let pozemského času.
Devátá úroveň: Peklo vroucího oleje
Do této úrovně jsou po smrti posíláni ti, kdo se dopustili prostituce, krádeží, loupeží, šikany, únosů žen či dětí nebo falešných obvinění s cílem zmocnit se cizího majetku či manželky.
Viníci jsou svlečeni donaha a opakovaně vhazováni do vroucího oleje. V tomto pekle stráví 2,56 milionů let, což odpovídá 13,824 bilionů let na Zemi.
Ti, kteří se dopustili závažnějších provinění, jsou nejprve trestáni v Pekle ledové hory a teprve poté přivedeni do této úrovně.
Desátá úroveň: Peklo dobytčí jámy
Tato úroveň je určena k nápravě křivd způsobených zvířatům. Ti, kteří zabíjejí zvířata svévolně nebo pro zábavu, jsou po smrti uvrženi do Pekla dobytčí jámy.
Viníci jsou pošlapáni a probodáváni stády divokých volů. V této úrovni setrvají 5,12 milionů let, což odpovídá 27,648 bilionů let pozemského času.
Jedenáctá úroveň: Peklo drtivého balvanu
Člověk, který zabije nebo opustí své dítě – bez ohledu na důvod – je po smrti uvržen do Pekla drtivého balvanu. Je položen do velkého čtvercového kamenného žlabu, nad nímž je na provaze zavěšen balvan stejné velikosti. Duch provaz přeřízne sekerou a balvan se zřítí dolů.
Tento proces se opakuje znovu a znovu po dobu 10,24 milionů let, což odpovídá 55,296 bilionů let pozemského času.
Dvanáctá úroveň: Peklo hmoždířů a paliček
Tato úroveň je určena těm, kteří plýtvají jídlem. Patří sem například lidé, kteří po hostinách bezohledně vyhazují zbytky nebo odhazují jídlo po několika soustech jen proto, že jim nechutná. Po smrti jsou opakovaně drceni v hmoždíři až k smrti.
Trestáni zde jsou také ti, kteří při jídle používají sprostá nebo neuctivá slova. Délka trestu v této úrovni činí 20,48 milionů let, což odpovídá 110,592 bilionů let na Zemi.
Třináctá úroveň: Peklo krvavého jezírka
Ti, kteří neprojevují úctu svým rodičům či starším, jednají nečestně nebo se účastní zlých praktik, jsou po smrti potrestáni v Pekle krvavého jezírka.
Viníkům je uříznut jazyk, vyškrábány oči a jsou ponořeni do jezírka plného krve, zatímco jsou dále mučeni. Vzduch je prosycen zápachem krve a celé prostředí je děsivé a hrůzné. Tento trest trvá 40,96 milionů let, což odpovídá 221,184 bilionů let pozemského času.
Čtrnáctá úroveň: Peklo neprávem způsobené smrti
Sebevražda nepřináší úlevu, ale vede k ještě horším následkům. Po smrti je člověk uvržen do Pekla neprávem způsobené smrti, protože si nevážil vlastního života.
Jakmile vstoupí do této říše, je nucen znovu a znovu prožívat vlastní smrt stejným způsobem, jakým si vzal život. Navždy přitom ztrácí možnost znovuzrození v lidském těle. Trest zde trvá 81,92 milionů let, což odpovídá 423,68 bilionů let na Zemi.
Lidské tělo je v očích božských bytostí nesmírně vzácné a možnost znovuzrodit se jako člověk je mimořádně ojedinělá. Sebevražda je proto považována za závažnější provinění než plýtvání jídlem či rouhání. Stejně vážného provinění se dopouštějí i ti, kteří ve svých knihách nebo filmech sebevraždu oslavují či propagují.
Patnáctá úroveň: Peklo rozčtvrcení
Vykradači hrobů jsou po smrti uvrženi do Pekla rozčtvrcení, kde jsou jejich těla opakovaně trhána na kusy. Zatímco sami zakoušejí krajní bolest, jiné hříšné duše se jejich utrpení vysmívají a nacházejí v něm zvrácené potěšení.
V průběhu dějin byli znesvětitelé hrobů považováni za mimořádně morálně zkažené. Zvláště těžce byli odsuzováni ti, kteří vykrádali hroby lidí bez potomků, kteří by jim přinášeli oběti. I lidské zákony proto tradičně ukládaly vykradačům hrobů mimořádně přísné tresty.
Zákony dynastie Qing stanovovaly: „Pokud je hrob vykopán a tělo odhaleno, vůdce skupiny má být okamžitě popraven stětím a spolupachatelé, bez ohledu na počet účastí, odsouzeni k trestu smrti oběšením s odkladem. Pokud je otevřena rakev a oděvy či ozdoby vyjmuty, avšak tělo není odhaleno, má být vůdce okamžitě popraven oběšením a spolupachatelé rovněž odsouzeni k trestu smrti oběšením s odkladem.“
Šestnáctá úroveň: Peklo ohnivé hory
Ti, kteří se obohacují na úkor veřejnosti, dopouštějí se úplatkářství a korupce, kradou, loupí, páchají žhářství nebo vědomě tolerují zlo, stejně jako mniši a taoisté porušující své sliby, jsou po smrti posláni do Pekla ohnivé hory.
Jsou zde spalováni zaživa, avšak nikdy nezemřou.
Sedmnáctá úroveň: Peklo mlýnů
Do této úrovně jsou po smrti uvrženi ti, kdo plýtvají obilím, zloději, zkorumpovaní úředníci, tyrani a také mniši a taoisté, kteří porušují své zásady a jedí maso.
Jsou rozdrceni v mlýnech na konzistenci mletého masa. Jejich těla se poté znovu zformují a proces se opakuje bez konce.
Osmnáctá úroveň: Peklo pil
Tato nejnižší úroveň je vyhrazena těm, kteří způsobili jiným těžká tělesná zranění, zapojili se do neetických či nespravedlivých obchodních praktik, obchodovali se ženami a/nebo dětmi nebo podváděli své zákazníky.
Podle klasických textů jsou viníci svlečeni donaha, jejich končetiny přivázány ke čtyřem dřevěným kůlům do tvaru písmene T a obrovská, mimořádně ostrá pila, ukovaná z pekelného ohně, je rozřízne od rozkroku až k hlavě.
Copyright © 1999-2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.