Mistrova laskavost rozpustila mou zášť

(Minghui.org) Je mi 73 let a Falun Dafa jsem začala praktikovat na konci roku 1995. Jsem spíše introvertní povahy; když jsem čelila konfliktům, raději jsem trpěla, než abych se rozčilovala nebo se hádala – vždy jsem se snažila vyhnout konfrontaci.

Moje tchyně měla dva syny a pět dcer. Když jsem se provdala za jejího syna, tchán už byl po smrti. Když tchyni bylo 66 let, uspořádali jsme s manželem slavnostní hostinu. Krátce poté se k nám nastěhovala. Tím začaly naše rodinné konflikty.

Protože byl můj manžel námořník, naše rodina si vedla poměrně dobře. Byla jsem šetrná a pracovitá hospodyně a velmi pečlivě jsem nakládala s penězi. Kdykoli se mi podařilo ušetřit trochu rýže nebo mouky, tchyně si je vzala – stejně jako peníze, které jsem ušetřila – a rozdělila je svým dcerám. Když jsem znovu něco uspořila, přišly manželovy sestry a tchyně sama poručila: „Tenhle pytel rýže je pro nejstarší dceru, tenhle pytel mouky pro druhou!“

Byla jsem rozhořčená a v duchu jsem si říkala: „Žiješ u mě doma, jíš moje jídlo, ale nijak nepřispíváš. Jsi jako krysa, která pořád něco odnáší!“ Když její dcery přišly, doslova místo vyrabovaly – vzaly všechno, co jsem si schovala. Dokonce si z legrace říkaly: „Mami, ty tady rozhoduješ, ale je s tím tvoje snacha spokojená?“ Byla jsem plná hněvu, ale nic jsem neřekla.

Tchyně byla zjevně zaujatá a starala se jen o své dcery. Kdyby byl můj manžel chápavější, mohla bych se mu svěřit se svými křivdami. On měl ale prudkou povahu a kdykoli jsem se s ním snažila mluvit, vybíjel si svou zlost na mně. Mohla jsem jen polykat svůj hněv. Moje starší švagrová, aby získala větší podíl na majetku, nechala v určitém okamžiku přepsat tchyninu domácí registraci k sobě a ponechala si všechny státní příspěvky. Neustále jsem byla zapletená do těchto drobných, ale vyčerpávajících rodinných záležitostí.

Když jsem byla zaneprázdněná prací, dalo se to ještě snést. Ale když jsem si večer lehla do postele, všechny ty problémy se mi v hlavě přehrávaly jako film – scéna za scénou. Převalovala jsem se a nemohla usnout. Říká se: „V noci nemůžeš spát, ve dne se nemůžeš probudit.“ Byla jsem otupělá a vyčerpaná, tělesně i duševně.

Kvůli nespavosti jsem vyhledala lékařskou pomoc a vyzkoušela jsem nejrůznější metody – tradiční čínskou medicínu, západní léky i lidové prostředky. Utratila jsem spoustu peněz a užívala mnoho léků, ale stále jsem nemohla spát. Cítila jsem se jako uvězněná v bažině, ze které není úniku. Byla jsem nešťastná a zcela vyčerpaná.

V této zoufalé situaci, kdy jsem se neměla kam obrátit, se můj život obrátil k lepšímu. Jedna kolegyně mi řekla o Dafa a na konci roku 1995 jsem začala praktikovat. Dychtivě jsem četla Fa (učení), které mi pomohlo pochopit smysl života. Proč jsem byla neustále zaneprázdněná jako káča, a přesto se o mě nikdo nestaral ani mi neprojevoval náklonnost? Bylo to kvůli karmickým dluhům, které jsem nashromáždila v minulých životech.

Studium Fa mi otevřelo srdce a pochopila jsem, že lidé jsou na Zemi proto, aby se vrátili ke svému pravému já. Ve Fa nás Mistr Li učí principu, že jeden spravedlivý čin může přinést mnoho dobrých výsledků. Když jsem se na chování tchyně a její rodiny dívala z pohledu běžného člověka, zdálo se, že mě šikanují a ubližují mi.

Ale z pohledu spravedlivých principů Fa – nepomáhali mi vlastně zlepšovat se a růst v kultivaci? Proč bych k nim měla cítit zášť? Měla bych jim být vděčná. Od té chvíle se moje srdce projasnilo a stalo se klidným a už mě netrápily zisky a ztráty světských zájmů. Děkuji, Mistře, za toto osvícení.

Jak byla má mysl i tělo neustále očišťovány a pozvedány, moje nespavost zmizela. Cítila jsem obrovskou radost – byla jsem zalita Buddhovou laskavostí a měla jsem nevyčerpatelnou energii v práci. Mistrova slova rozpustila led v mém srdci a už jsem necítila žádnou zášť vůči tchyni ani její rodině.

Tchyně s námi žila až do doby, kdy pokojně odešla ve věku 103 let. Když byla upoutaná na lůžko, trpělivě a pečlivě jsem se o ni starala, bez jakékoli hořkosti kvůli tomu, jak se ke mně v minulosti chovala. Dá se říci, že i ona měla z Dafa prospěch, protože prožila klidné a šťastné stáří.

Ráda bych zde sdílela ještě jednu zázračnou událost. Když jsem s praktikováním Dafa teprve začínala, chodila jsem do kulturního centra sledovat Mistrovy video přednášky. Jednoho dne jsem doma vařila knedlíky v páře a zbývalo jen pět minut, než bylo třeba vypnout sporák. Protože už byl čas jít na přednášky, požádala jsem dceru, aby sporák vypnula za mě. Ona si ale psala domácí úkoly a zapomněla na to. Po chvíli slyšela, jak někdo volá její jméno. Rozhlédla se, ale nikdo tam nebyl. Pak si vzpomněla na sporák a rychle ho vypnula. Když otevřela hrnec, zjistila, že voda se právě vyvařila. Není to zázrak? Kdyby nebylo Mistrovy ochrany, ani si netroufám pomyslet na následky – je to opravdu děsivé.

Mistře, nedokážu žádnými slovy vyjádřit svou vděčnost za Vaši neustálou ochranu. Mohu Vám ji oplatit jen tím, že se budu pilně kultivovat a dobře plnit tři věci. Mým jediným přáním je těsně Vás následovat a vrátit se do svého nebeského domova.

Děkuji, Mistře! Děkuji, spolupraktikující!

Články, ve kterých praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí jejich vnímání v dané fázi kultivace a jsou určeny ke vzájemnému povzbuzení na cestě kultivace.