Praktikováním Falun Dafa jsem se naučila brát ohled na druhé

(Minghui.org) Před odchodem do důchodu jsem vyučovala na vysoké škole. Praktikování Falun Dafa mi pomohlo překonat sobectví a vypěstovat schopnost dávat druhé na první místo. V tomto procesu se snažím během své kultivační cesty stát nesobeckou, altruistickou a přímou osvícenou bytostí.

Ráda bych se podělila o některé své kultivační zkušenosti.

Opouštění slávy a osobního prospěchu v profesi

Hodnocení profesních titulů je pro akademiky vždy považováno za mimořádně důležité. Se získáním vyššího titulu přichází i řada výhod. Při těchto hodnoceních hrají zásadní roli vědecké výsledky, a tak většina akademiků věnuje více času a úsilí výzkumu než výuce. Dříve jsem to dělala stejně.

Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem však pochopila, že v kultivaci musím začít tím, že budu dobrým člověkem a že dobro a zlo je třeba posuzovat podle principů Pravdivost-Soucit-Snášenlivost.

Uvědomila jsem si, že přílišné zaměření na slávu a osobní prospěch místo výuky studentů je sobecké a postrádá laskavost. Proto jsem se soustředila na výuku a každou hodinu pečlivě připravovala. Současně jsem dbala i na morální výchovu studentů a jemně je vedla podle stejných principů Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti – i poté, co Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila v červenci 1999 celostátní pronásledování Falun Gongu.

Mistr mi otevřel moudrost. Mysl se mi vyjasnila a mé pedagogické výsledky se rychle zlepšily, což mi každoročně přineslo ocenění „Excellence in Teaching Award“. Byla jsem mezi studenty velmi oblíbená, a to i mezi těmi z jiných škol, kteří přicházeli na mé přednášky kvůli mé pověsti.

V zájmu snížení počtu studentů, kteří měnili obor nebo školu opouštěli, mě vedení požádalo, abych přesunula své přednášky z druhého ročníku do prvního. Opatření se osvědčilo a studenti, kteří zvažovali změnu oboru nebo odchod, své rozhodnutí přehodnotili. Povzbuzeni mou výukou se rozhodli pokračovat.

V roce 2001 jsem byla na dva roky suspendována z výuky jako trest za to, že jsem jela do Pekingu apelovat za spravedlnost pro Falun Gong. Ředitel našeho institutu mě však po roce znovu přijal se slovy: „Je to právě ona, kdo dokáže udržet nové studenty.“

Bývalý zástupce rektora univerzity s uměleckým zaměřením, kterého vyslalo ministerstvo školství, k mému hodnocení o mé výuce poznamenal: „Nikdy jsem neviděl tak dobrého učitele, s tak bohatým obsahem výuky, jasnou logikou, povznášejícího a zároveň plného radosti.“

Na slavnostním přivítání nových studentů mě moderátor představil třikrát, což vyvolalo nadšený potlesk. Vedoucí představitelé a hosté v první řadě se otočili, aby se na mě podívali, a noví studenti se postavili, aby mě zahlédli. Dva studenti dokonce sundali balonky a květiny z výzdoby pódia a předali mi je. Byla jsem velmi dojatá a opakovaně jsem vstávala, abych jim poděkovala.

Po odchodu do důchodu jsem byla institutem znovu zaměstnána na dalších deset let. Podle pravidel neměli být znovuzaměstnaní pracovníci zahrnuti do hodnocení studentů. Mé jméno však bylo do systému zařazeno a nakonec jsem se na institutu umístila na prvním místě.

Výuka a výzkum se vzájemně doplňují. Problémy zjištěné při výuce lze řešit prostřednictvím výzkumu a výzkum zase může zlepšit kvalitu výuky. Proto jsem se při zaměření na výuku věnovala také výzkumu.

Při jednom hodnocení vyššího profesního zařazení řekl vedoucí našeho institutu na společném zasedání: „Učitelé v našem institutu, kteří praktikují Falun Gong, jsou všichni klíčovými oporami a vzorovými pedagogy. V hodnocení profesních titulů nebudou nijak znevýhodněni.“ V našem institutu nebyl žádný praktikující Dafa kvůli své víře při povyšování postihován.

Odvrácení možné katastrofy snášenlivostí

Jednou večer, kolem půlnoci, jsem slyšela, jak někdo před domem vulgárně křičí jméno mého manžela: „Jsi odporný! Jestli si s tebou naše město neporadí, půjdu tě žalovat na úroveň provincie!“

Tu noc jsem byla doma sama. Před budovou stáli dva starší muži, jeden vysoký a druhý nižší. Ten nižší byl velmi rozhněvaný a neustále nadával, zatímco ten vyšší se ho snažil odtáhnout pryč. Pomyslela jsem si: „Ten člověk je tak rozrušený. Není to dobré pro jeho zdraví.“

Seběhla jsem dolů a omluvila se mu: „Nevím, jak vás můj manžel urazil. Ráda bych se vám omluvila.“

„Moje dcera je těhotná!“ vykřikl.

Byla jsem šokovaná a zároveň znepokojená.

„Je to dívka. Řekl mému zeťovi, aby se dítěte zbavil. Jak může být tak pošetilý a dávat přednost chlapcům před dívkami?“ pokračoval nižší muž.

S určitou úlevou jsem odpověděla: „Ano, pokud by to tak bylo, bylo by to špatné.“

Řekl mi, že má u sebe nůž, a poklepal si na kapsu, v níž se skutečně rýsoval kuchyňský nůž.

Právě v té chvíli přijelo taxi a vysoký muž i já jsme mu pomohli nastoupit. Byla jsem Mistrovi vděčná, že mi pomohl z této obtížné situace.

Později se jeho zeť omluvil a vysvětlil, že starší muž trpí duševní nemocí a byl právě propuštěn z nemocnice. Je pravda, že jeho dcera byla těhotná, ale pohlaví dítěte nebylo známo. Starší muž jednal zcela nerozumně.

Protože jsem praktikující Dafa, jednám s lidmi laskavě a nenechala jsem se urážkami vyprovokovat ani jsem se neobávala případného poškození naší pověsti. Celá záležitost tak skončila v tichosti.

Kdybych se s ním hádala a ještě více ho rozhněvala, mohl by použít nůž. Vzhledem k jeho duševnímu stavu by nenesl odpovědnost za své jednání. Nedokážu si představit, co by se mohlo stát, kdybych reagovala běžným způsobem.

Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou ctnostné a moudré principy, které mi pomohly vyřešit velmi nebezpečnou situaci s laskavostí a porozuměním.

Víra v Mistra nám pomohla projít velkou zkouškou

Na pracovišti mého syna došlo k vážnému úniku důvěrných informací a několik lidí bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody. Syn měl na starosti první fázi projektu, zatímco vedoucí jeho oddělení a vedoucí sekce, který byl následně odsouzen, odpovídali za druhou fázi.

Jakmile byl únik odhalen, vedoucí oddělení se ve snaze ochránit sám sebe opakovaně snažil syna přinutit, aby se k úniku přiznal. Zároveň nadřízeným nahlásil, že za únik odpovídá právě syn.

Syn obvinění odmítl a požádal vedení o další prošetření případu. V dnešní Číně jsou nespravedlivé případy a justiční omyly na denním pořádku. Syn i já jsme tak skutečně čelili velké zkoušce.

Během čtyřměsíčního vyšetřování jsem byla velmi úzkostná a obávala se, že se blíží další velká zkouška. Vím, že v kultivaci nic není náhodné a vše souvisí se splácením karmických dluhů. Přesto jsem si nedokázala zabránit v obavách. Když jsem cítila, že už je to nad mé síly, prosila jsem Mistra, aby pomohl tuto pohromu rozpustit.

Od zahájení případu až po jeho uzavření policie zadržela několik osob a mnohé vyslýchala, avšak syn ani jeho spolupracovníci nebyli nikdy přímo dotčeni.

Po uzavření případu však synova přímá nadřízená nadále trvala na tom, že za únik odpovídá syn, a tvrdila, že nahlédla do spisu. Opět jsem začala mít obavy o jeho budoucnost a požádala jsem jednoho známého, aby zjistil, co vypověděli lidé zapojení do případu. Později mi bylo sděleno, že všichni uvedli, že k úniku došlo ve druhé fázi projektu, která neměla se synem ani jeho kolegy nic společného.

Ukázalo se, že nadřízená chtěla prosadit jiného vedoucího sekce na pozici zástupce vedoucího oddělení, o niž mohl usilovat i syn. Případ úniku chtěla použít proti němu. Její obvinění však nakonec vyznělo naprázdno, protože syn o tuto funkci neusiloval.

Mezitím se sama snažila o povýšení, avšak byla nahlášena za jednání, které porušovalo zákon, a začala ji vyšetřovat provinční komise pro disciplinární kontrolu. Syn byl vyzván ke spolupráci při vyšetřování.

Z principů Fa jsem pochopila, že na povrchu se mohlo zdát, že nadřízená chtěla pomluvou syna prosadit svého člověka. Ve skutečnosti však mohl Mistr této situace využít k proměně mé karmy, abych se mohla v kultivaci zlepšit.

Synovi jsem vysvětlila své pochopení principů Fa a připomněla jsem mu, aby se nehněval ani netoužil po odvetě vůči nadřízené, která ho dříve obvinila. Souhlasil. Vypovídal pravdivě a nevyužil situace k tomu, aby se jí pomstil.

Záchrana těch, kteří zasahovali do mého manželství, laskavostí

Můj manžel byl úředníkem na úrovni oddělení a měl řadu mimomanželských vztahů. V době, kdy jsem byla pronásledována za svou víru ve Falun Dafa, chtěl rozvod, aby se mohl znovu oženit. Poté mu však byla diagnostikována rakovina a lékaři mu dávali jen tři měsíce života.

Řídila jsem se principy Pravdivost-Soucit-Snášenlivost a starala se o něj s největší péčí. Doprovázela jsem ho na léčení do Pekingu, Šanghaje i dalších měst k předním odborníkům. Z ohledu na synovo studium ani na kolegy manžela jsem je nezatěžovala, aby jejich životy nebyly ovlivněny.

Z praktických důvodů jsem se také naučila aplikovat injekce, obsluhovat přístroj na chemoterapii, připravovat léky, napojovat infuzní lahve, provádět masáže a vařit odvary z čínských bylin.

Chápala jsem manželovu úzkost a zoufalství, snášela jeho neodůvodněné chování, a postupně byl hluboce dojat mou laskavostí. Pochopil, že Dafa lidem přináší zdraví, klid, laskavost a naději, a že Komunistická strana Číny (KS Číny) je odpovědná za mnohé potíže a utrpení v Číně. Vystoupil z KS Číny a učinil slavnostní prohlášení. To dojalo i jeho rodinné příslušníky a příbuzné — více než dvacet z nich rovněž vystoupilo z organizací KS Číny.

Než manžel zemřel, řekl mi: „Díky tvé laskavosti jsem žil o čtyři roky déle. Jsi ke mně laskavější než má vlastní matka.“ V srdci jsem věděla, že z mé kultivace v Dafa měl užitek i on a že Mistr mu prodloužil život, aby měl příležitost poznat pravdu a být spasen.

Nepociťovala jsem žárlivost ani nenávist vůči ženám, s nimiž měl manžel vztahy. Když jsem některé z nich potkala, nerozhněvala jsem se, ani jsem neřekla nic zraňujícího. Naopak jsem využila příležitosti k objasňování pravdy o Falun Dafa a pomohla jim vystoupit z organizací KS Číny.

Během všech let své pedagogické činnosti jsem nikdy neodmítla žádnou přednášku, ať jsem byla jakkoli unavená. Jednou během letních prázdnin jsem tři dny po sobě přednášela ve třech různých městech. Každou příležitost jsem využila k odhalování zla KS Číny a k objasňování faktů o Falun Dafa. Každý rok se mých přednášek účastnilo více než 4 000 studentů.

Dafa praktikuji téměř 29 let a čím déle se kultivuji, tím více cítím nesmírnou hloubku Dafa. Stala jsem se klidnější, vyrovnanější a naplněná nadějí. Zároveň však jasněji vidím i své nedostatky.

Například, když jsem synovi připomínala, aby v sobě nepěstoval nenávist či zášť vůči nadřízené, necítila jsem vůči ní vděčnost za příležitost zlepšit svůj charakter. Stále mám připoutání k žárlivosti, předvádění se, stěžování si a vyhledávání pohodlí, a další.

Od standardů nesobecké, altruistické a spravedlivé osvícené bytosti jsem ještě daleko. Budu se však více snažit a být v kultivaci pilnější, abych se těmto standardům přiblížila.