Čínská Fahui | Praktikování Falun Dafa je skutečně úžasné

(Minghui.org) Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Je mi 60 let a Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1998. Po zahájení pronásledování v roce 1999 jsem se stala laxní kvůli ztrátě našeho kultivačního prostředí. Soutěžila jsem o slávu a osobní prospěch a neudržovala jsem si svůj charakter. Zdravotně jsem na tom byla čím dál hůře, bolela mě páteř, takže jsem nemohla spát, a upadla jsem do deprese.

Ale Mistr mě neopustil. V roce 2006 mě navštívila zkušená praktikující. Řekla mi o nápravě Fa a já jsem se znovu napojila na Falun Dafa. Od té doby jsem velmi odhodlaně dělala tři věci.

Objasňování pravdy spoluvězeňkyním

V jeden z „citlivých dnů“ Komunistické strany Číny (KS Číny) vtrhli do mého domova čtyři policisté. Vedoucí krajského oddělení národní bezpečnosti se mě zeptal, zda stále praktikuji Falun Dafa. Když jsem řekla, že ano, chytil mě za paži. Další policista mě chytil za druhou paži, zatímco zbylí dva šli ke skříni a vzali mé fotografie Mistra, obraz Falunu a knihy Falun Dafa i vytištěné materiály.

Vykřikla jsem: „Nesahejte na moje věci!“ Ignorovali mě, násilím mě vtáhli do auta a odvezli na krajské policejní oddělení. Cestou jsem jim objasňovala pravdu. Mlčky poslouchali, jen řidič se mě snažil přerušit.

Na policejním oddělení moje věci nafotili. Vedoucí národní bezpečnosti se mě zeptal, odkud mám kopie Mistrových přednášek. Řekla jsem: „Nemohu vám to říct. Pronásledovali byste je. Nemohu dopustit, abyste páchali zločiny.“ Přestali se vyptávat.

Nařídili mi podepsat připravené prohlášení, ale odmítla jsem. Několik z nich mi drželo paži a pokoušeli se mě donutit podepsat. Odmítla jsem přiznat, že jsem se dopustila trestného činu tím, že lidem říkám fakta o Falun Dafa a že praktikuji.

Tu noc mě odvezli do městské vazební věznice. Když jsme tam přijeli, zeptala jsem se policisty, zda mu není nepříjemné zavírat dobrého člověka. Neřekl nic, ale bylo vidět, že je mu to nepříjemné.

Když jsem byla dovedena do cely, postel byla přeplněná vězeňkyněmi. Tři z nich byly ve službě. Jedna mi řekla, ať si najdu místo na ležení, ale žádné nebylo. Řekla jsem, že si tedy sednu. Odpověděla, že to nejde, protože nás sledují kamery. Jedna vězeňkyně se pohnula a udělala mi trochu místa. Přikrčila jsem se tam. Byly jsme namačkané jako sardinky. Plakala jsem a přemýšlela, proč jsem tady. Proč je špatné být dobrým člověkem?

Vedoucí vězeňkyň mi řekla, že mám být na službě. Podívala jsem se na ostatní vězeňkyně na posteli. Některé měly tetování. Když jsem se o tom zmínila, jedna z vězeňkyň řekla, že bych neměla hodnotit lidi podle vzhledu. Uvědomila jsem si, že se mě Mistr prostřednictvím jejích slov snaží upozornit – že bych se na lidi neměla dívat lidskými představami, neměla bych mezi nimi rozlišovat. Všechny sem přišly kvůli Fa a měly by být zachráněny.

Odpoledne přišla dozorkyně. Zavolala jména a každé se zeptala, proč je zadržena. Důvody se lišily: podání petice, rvačky, drogy, prostituce. Nakonec se zeptala mě a další praktikující. Řekly jsme, že praktikujeme Falun Dafa.

Po odchodu dozorkyně jsme si povídaly. Jedna vězeňkyně jménem Gao, označovaná jako „vedoucí“, byla z Changchunu. Řekla, že Falun Dafa je dobrý a učí lidi být dobrými, a když Jiang Zemin viděl, kolik lidí ho praktikuje, rozpoutal pronásledování. Ostatní vězeňkyně se zarazily a poslouchaly. Řekla, že její rodina má ve městě restauraci. Její manžel byl členem podsvětí. Ona byla do všeho zapletená a ve vazbě i vězení byla častou vězeňkyní. Znala dozorce a oni ji často volali ven na cigaretu. Byla velmi schopná a mluvila sebejistě. O Falun Dafa mluvila pozitivně.

Dívce s tetováním bylo jen dvacet let. Když se mě zeptala na Falun Dafa, řekla jsem jí, co Falun Dafa je, jak se praktikuje po celém světě a jaký z něj mají lidé prospěch. Vysvětlila jsem jí fakta o pronásledování a proč už miliony Číňanů vystoupily z Komunistické strany Číny. Přijala, co jsem řekla, a souhlasila s vystoupením z KS Číny. Řekla jsem jí, aby si často opakovala „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ a že bude mít požehnání.

Měla jsem velkou radost, že jsem v cele viděla další praktikující. Dohodly jsme se, že budeme vysílat spravedlivé myšlenky a pomáhat Mistrovi zachraňovat další lidi.

Jedna dívka byla velmi krátkozraká, ale nesměla nosit brýle. Protože téměř neviděla, pomáhala jsem jí nabírat jídlo a chodit na záchod a ona byla velmi vděčná. Objasnila jsem jí pravdu a ona vše přijala.

Byl červenec a bylo velké horko. Pro nové lidi, které každý den zatýkali, otevřeli další celu. Dozorkyně řekla vedoucí Gao, aby vybrala několik z nás, které půjdou do nové cely spolu s ní. Vybrala i mě, ale já jsem tam nechtěla, protože jsem měla v původní cele u sebe další praktikující.

Dozorkyně přišla druhý den a zavolala jako první moje jméno a pak několik dalších. Věděla jsem, že mě vybrala vedoucí Gao. Nová cela byla špinavá. Dozorkyně přinesla dva mastné kýble. Vyčistila jsem je a vyčistila jsem i toaletu. Mistr nás učí být ohleduplní a brát utrpení jako radost. Vedoucí Gao měla dobrý odhad a vybírala schopné lidi. Novou celu jsme důkladně uklidily. Přiváděli do ní nové zadržené.

Vedoucí Gao mě požádala, abych si večer lehla vedle ní. Nemusela jsem být ve službě, ale jako praktikující bych měla být dobrým člověkem. Slabé vězeňkyně stěží vydržely stát dvě hodiny, tak jsem si řekla, že bych jim měla pomoci. V cele bylo devatenáct lidí a já jsem je všechny chtěla zachránit. Neustále jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila špatné elementy v jiných dimenzích, ve čtyřech kamerách, v dozorcích i ve všech vězeňkyních ve vazební věznici.

Když ráno vězeňkyně recitovaly pravidla vazební věznice, recitovala jsem verše pro vysílání spravedlivých myšlenek.

Když jsme uklidily celu a měly volno, začala jsem ostatním vězeňkyním vyprávět fakta o Dafa a o pronásledování. Xiao Qian (pseudonym), která byla závislá na drogách, ráda ležela vedle mě a poslouchala, když jsem jí objasňovala pravdu. Neuměla ani vyprat ponožky, tak jsem jí pomohla. Říkala, že doma všechno dělala její maminka. Nakonec se ale naučila prát si oblečení sama.

Sedávala celé hodiny s mobilem v ruce a ani se nepohnula. Měla zraněná záda, takže se narovnávala jen s obtížemi. Když mě propustili, zavolala jsem její matce a řekla jí, v jakém stavu její dcera je. Rozplakala se a řekla, že má pocit, že svou dceru zanedbala tím, že ji nikdy nevedla k domácím povinnostem.

Dvě prostitutky často mluvily ošklivě. Několikrát jsem se jim pokusila objasnit pravdu o Dafa, ale nechtěly poslouchat. Jednoho dne se jedna z nich pohádala s vedoucí Gao a Gao ji nahlásila dozorkyni. Dozorkyně přišla ráno, když jsme seděly v řadě. Poprosila jsem vedoucí Gao, aby celou záležitost nezveličovala a zkusila ji vyřešit tiše. Přikývla.

Jedna vězeňkyně se mě zeptala, co jsem vedoucí Gao po odchodu dozorkyně řekla. Odpověděla jsem, že jsem ji požádala, aby situaci vyřešila tiše a nedělala z komára velblouda. Ta vězeňkyně to řekla oběma prostitutkám. Byly vděčné a příště, když jsem jim objasňovala pravdu, už poslouchaly.

Vedoucí Gao byla velmi upovídaná a pořád nám vyprávěla různé příběhy. Občas mě vyzvala, abych vězeňkyním pověděla něco o Dafa. Věděla jsem, že ji k tomu vede Mistr — aby mě pobídl zachránit více lidí. Neodvažovala jsem se polevit a využila každou příležitost objasnit ostatním pravdu.

Wen, další prostitutka, byla dvakrát vdaná a měla tři syny. Říkala, že její první tchyně praktikovala Falun Dafa a byla na ni velmi hodná. Dokonce četla Zhuan Falun. Řekla, že byla zatčena hned první den, kdy začala pracovat jako prostitutka. Řekla jsem jí, že má velké předurčení k praktikování Falun Dafa a možná Bohové a Buddhové nechtějí, aby takové věci dělala. Požádala jsem ji, aby si po propuštění našla řádnou práci a dobře se starala o své syny. Souhlasila.

K lékaři ve vazební věznici chodily vězeňkyně každý den odpoledne. Stály ve frontě na léky, měření krevního tlaku a různé zdravotní dotazy. Já jen seděla na posteli v lotosovém sedu. Přemýšlela jsem, kolik lidí by dnes praktikovalo Falun Dafa, kdyby KS Číny nezačala s pronásledováním. Možná by se ani společnost tak nezkorumpovala. Obdivovaly mě, jak jsem zdravá. Věděla jsem, že přicházejí poslouchat pravdu, takže jsem jim říkala, aby si zapamatovaly: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré,“ a že budou požehnány.

Po patnácti dnech mě z vazební věznice propustili. Zapamatovala jsem si jména sedmnácti vězeňkyň, které souhlasily s vystoupením z KS Číny a jejích přidružených organizací. Syn za mnou přijel z jiného města, kde pracoval, a příbuzný nás vyzvedl. Se synem jsme cestou jen koukali z okna a moc spolu nemluvili.

Příbuzní a sousedé na mě čekali. Uvařili tolik jídla, že stůl ani nestačil. U jídla mě kárali a můj muž plakal. Nikdy mi praktikování Falun Dafa nevyčítal, ale bál se, že mě policie zmlátí. Když mě odvedli a chovali se ke mně hrubě, vylekalo ho to. Zhubnul během těch patnácti dnů. Řekl, že se se mnou rozvede, pokud budu Falun Dafa dál praktikovat. Syn nic neřekl, ale z jeho výrazu jsem poznala vše. Bylo to přesně, jak Mistr řekl: „Hojné útrapy společně sestupují…“ („Zocelování vůle“, Hong Yin).

Večer syn řekl, že mu jeho žena vzkázala, aby mě jeho otec prosil, ať Falun Dafa nepraktikuji. Věděla jsem, že se bojí, aby nebyli zataženi do potíží. Řekla jsem: „Praktikovat Falun Dafa není špatné. Mistr Li nás učí být dobrými lidmi, a to není špatné. Víš, jak strašné jsem měla zdraví. Praktikuji Falun Dafa dvacet let a nepotřebuji chodit k lékaři. Jsem velmi zdravá. Já jsem ta, kdo v naší rodině vydělává, to přece víš. Jsem rozhodnutá praktikovat Falun Dafa dál. Nikdo to nezmění. Pokud se bojíte, můžeme naši rodinnou vazbu přerušit.“

Syn řekl: „Ať se stane cokoli, vždycky budeš moje matka. Vím, že jakmile se pro něco rozhodneš, nikdo ti to nevymluví. Ale musíš být opravdu opatrná.“

Zlepšování mého charakteru

Když se narodila moje vnučka, syn mě požádal, abych přijela se postarat o snachu, a po telefonu mi připomněl, abych méně mluvila, protože dnes se prý hodně mladých párů rozvádí nebo propadá depresi. Byla jsem si jistá, že jako praktikující se svou snachou vyjdu dobře.

Šla jsem se za ní podívat do poporodního centra. Byla ke mně chladná a moc nemluvila. Když se vrátila domů, dělala jsem veškeré domácí práce. Moc jsem nemluvila, ale dělala jsem toho hodně. Ona ke mně byla stále studená. K matce byla však vřelá a vesele si s ní povídala. Bylo mi z toho hořko.

V den, kdy šla zpátky do práce, jsem viděla, že kontrolka na kamerovém systému bliká — zapomněli ji zapojit. Rozčílilo mě to. Doma jsme byly jen já a dítě. Proč mě chtěli sledovat? Chtěla jsem si to s nimi vyříkat. Šla jsem však v 6 ráno do svého pokoje vysílat spravedlivé myšlenky a uklidnila jsem se.

Mým zvykem bylo po vysílání spravedlivých myšlenek v 6 hodin ještě chvíli recitovat Fa. Uvědomila jsem si, že mi Mistr dává náznak. Kdybych se jich zeptala, proč kameru zapnuli, měli by spoustu výmluv, ale nakonec by mezi námi vznikly špatné vztahy. Děkuji Mistrovi, že na mě stále dohlíží. Zeptala jsem se sama sebe, proč mi kamera vadila. Bylo to proto, že jsem odváděla věci ledabyle a nepovažovala se opravdu za součást rodiny? Mistr nás učí být dobrým člověkem kdekoli. Když jsem začala dělat všechny věci pečlivě, cítila jsem se mnohem lépe.

Zbavování se připoutání znovu

Na konci podzimu už bylo chladno a topení ještě nezapnuli. Syn a snacha si každý koupili hezky navržený, bavlněný oblek s dlouhým rukávem. Požádala jsem syna, aby koupil jeden pro jeho otce a jeden pro mě. Souhlasil.

Balíčky dorazily rychle, ale oba obleky byly dámské. Snacha řekla, že byly levné a že ještě čeká na ten pro mého manžela. Oblek vypadal levně a nebyl z bavlny. To nebylo to, co jsem chtěla. Dotklo se mě to. Proč se ke mně takhle chovala? Tolik práce jsem pro ni udělala a nechtěla ani korunu. Jedla jsem zbytky, zatímco ona jedla dobré jídlo. Byla jsem v jejich domácnosti občanem druhé kategorie.

Cítila jsem se tak ukřivděná, že jsem nemohla přestat plakat. Přemýšlela jsem, proč její matka svou dceru nenaučila, aby se ke mně chovala laskavě.

Podívala jsem se dovnitř. Hlavním důvodem, proč nechtěla poslouchat, když jsem jí říkala o Dafa, bylo pronásledování, ateismus a naše karmické vazby. Ale ať už byl náš vztah v historii jakýkoli, praktikuji Falun Dafa a musím dělat to, co nás učí Mistr.

Proč se mé srdce pohnulo, když jsem viděla, co nosí a co jí? Nebyl to projev závisti a chamtivosti? Tyto pocity nebyly moje a já je nechtěla, takže jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych je odstranila.

Z Fa jsem pochopila, že všechno na tomto světě je odpad. Proč jsem si některé věci představovala jako dobré a jiné jako špatné a bojovala o ně? Když jsem změnila své myšlení, cítila jsem se mnohem lépe.

Odinstalování aplikace WeChat

Bezpečnost svého mobilního telefonu jsem brala velmi vážně. Když jsem šla na společné studium Fa nebo navštívit jiné praktikující, telefon jsem si s sebou nebrala. Mistr řekl, že mobilní telefony jsou odposlouchávací zařízení. Když mě navštívili další praktikující, ukládala jsem telefon do jiné místnosti.

Syn mi koupil nový chytrý telefon a nainstaloval mi aplikaci WeChat a další programy, například videa o vaření, na která jsem se často dívala. Jenže sledování těchto videí mi zabíralo spoustu času. Moje vnučka ráda sledovala krátká videa. Když jsem jí to nedovolila, plakala a křičela. WeChat jsem používala také proto, že jsem potřebovala být v kontaktu se svou sestrou, která nebyla v dobrém zdravotním stavu.

Na Minghui jsem často četla články praktikujících, ve kterých mluvili o odinstalování WeChatu. Chtěla jsem to udělat také, ale bála jsem se, že to můj syn a jeho žena nepochopí. A také jsem kvůli sestře váhala, takže jsem aplikaci nesmazala. Před několika dny jsem si však na Minghui přečetla článek o jedné skupině praktikujících, kteří spolu komunikovali přes WeChat. Více než 40 z nich bylo zatčeno. Uvědomila jsem si, že kultivace je vážná věc a že musím pouštět svá lidská připoutání, protože konec nápravy Fa se blíží. Odinstalovala jsem WeChat, smazala všechny zbytečné věci a vypnula Wi-Fi.

Bylo těžké to pustit, ale jakmile jsem to udělala, cítila jsem se lehce. Náprava Fa se blíží k cílové pásce. Naslouchejme Mistrovi, dělejme dobře tři věci a následujme Mistra zpět do našich pravých domovů.

(Vybraný příspěvek k 22. Fa konferenci v Číně na Minghui.org)